Nebezpečné látky ve sportovním oblečení: Porovnání verzí
m (Admin přesunul stránku Detoxiakace látek z kterých se vyrábí sportovní oblečení na Detoxikace látek z kterých se vyrábí sportovní oblečení bez založení přesměrování) |
m (removed Category:Sport a životní prostředí; added Category:Sportovní oblečení using HotCat) |
||
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Některé věci každodenní spotřeby, mohou obsahovat toxické a zdraví nebezpečné látky a my o tom velmi často ani nevíme. Většinou je to způsobeno naší neznalostí a nedostatečnou informovaností o takovýchto rizicích. Jednou ze skupin takových to nebezpečných látek jsou i látky PFC, které jsou obsaženy v našem oblečení nebo nádobí. Je potřeba o takových látkách vědět, získat informace o jejich případných rizikových faktorech, popřípadě nalézt alternativy, kterými bychom takové látky mohli nahradit a snížit tak dopad na životní prostředí. | |||
==Co jsou PFC?== | |||
[[w:en:Perfluorinated compound|Perfluorované]] a [[w:en:Polyfluorene|polyfluorované]] chemikálie jsou skupinou chemických látek obsahujících [[w:cs:fluor|fluor]] s jedinečnými vlastnostmi, aby byly materiály odolné vůči skvrnám a voděodolné. PFC jsou neuvěřitelně odolné vůči rozpadu; někteří mají potenciál zůstat v prostředí po stovky let po propuštění. Objevují se na nečekaných místech po celém světě. | |||
=== | Některé z nich se dostaly na seznam zakázaných látek pro výrobu široké škály produktů ([[w:cs:Stockholmská úmluva|Stockholmská úmluva]] a Směrnice EU<ref>{{Citace právního předpisu | ||
| název = Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/122/ES ze dne 12. prosince 2006 , kterou se po třicáté mění směrnice Rady 76/769/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků (perfluoroktansulfonáty) (Text s významem pro EHP) | |||
| url = http://data.europa.eu/eli/dir/2006/122/oj/ces | |||
| vydání = 2006-12-27 | |||
| datum přístupu = 2019-05-03 | |||
| jazyk = cs | |||
}}</ref>), ovšem náhrady za ně jsou často opět PFC nedostatečně prozkoumané z hlediska jejich dopadů na lidské zdraví. Je tedy lepší se těmto látkám zcela vyhnout. Setkat se s nimi můžeme například v papírových obalech na [[w:cs:pizza|pizzu]] či [[w:cs:Popcorn|popcorn]], ale také při povrchové úpravě textilu anebo v [[w:cs:Hasicí přístroj|hasicích přístrojích]]. Některá z jejich použití dosud zakázána nejsou, i přesto, že tyto látky se ukázaly jako velice stabilní a akumulující se v živočiších, především v rybách. Jsou podezřelé z celé škály negativních dopadů na zdraví včetně poškození plodu či podílu na vyvolání rakoviny. K problematickým použitím těchto látek patří mimo jiné teflonové nádobí, kde se perfluoroktanová kyselina ([[w:en:Perfluorooctanoic acid|PFOA]]) používá k přilnutí vrstvy teflonu (polytetrafluorethylenu) k podkladu. Za vysokých teplot anebo při poškození se z něj může nebezpečná látka uvolňovat a kontaminovat potraviny připravované v tomto nádobí. | |||
Tyto znečišťující látky byly nalezeny v odlehlých horských jezerech a sněhu, byly objeveny v játrech ledních medvědů v Arktidě a dokonce i v lidské krvi.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = Co jsou perfluorované látky a jak jsou nebezpečné? – ekoporadna.cz - Wiki | |||
| url = http://wiki.ekoporadna.cz/index.php?title=Co_jsou_perfluorovan%C3%A9_l%C3%A1tky_a_jak_jsou_nebezpe%C4%8Dn%C3%A9? | |||
| periodikum = wiki.ekoporadna.cz | |||
| datum přístupu = 2019-05-03 | |||
}}</ref> | |||
==A proč jsou nebezpečné pro životní prostředí ?== | |||
Výzkum na zvířatech ukázal, že některé PFC způsobují poškození reprodukce, podporují růst nádorů a ovlivňují hormonální systém. Výzkumní pracovníci zjistili vážné zdravotní problémy týkající se PFC, včetně zvýšeného rizika některých rakovin. | Výzkum na zvířatech ukázal, že některé PFC způsobují poškození reprodukce, podporují růst nádorů a ovlivňují hormonální systém. Výzkumní pracovníci zjistili vážné zdravotní problémy týkající se PFC, včetně zvýšeného rizika některých rakovin. | ||
Řádek 13: | Řádek 28: | ||
Čas rozpadu PFOA v našem těle, nebo doba, kterou potrvá, aby se vyloučila polovina dávky, se odhaduje na více než 4 roky. Čas rozpadu PFOS jako takového se odhaduje na více než 8 let. | Čas rozpadu PFOA v našem těle, nebo doba, kterou potrvá, aby se vyloučila polovina dávky, se odhaduje na více než 4 roky. Čas rozpadu PFOS jako takového se odhaduje na více než 8 let. | ||
I kdyby výroba dnes skončila, znečištění PFC by zůstalo v životním prostředí po mnoho dalších let.<ref>{{Citace | PFC mohou do životního prostředí unikat např. při vypouštění průmyslových a městských odpadních vod, nebo být uvolňovány z ošetřených výrobků. Do městských čistíren odpadních vod se dostávají z našich domácností, když například pereme oděvy impregnované těmito látkami anebo myjeme jimi ošetřené nádobí. Použití PFOS ve spotřebitelských produktech nad určenou míru je v Evropě zakázáno a PFOS a jeho soli jsou na seznamu perzistentních organických polutantů Stockholmské úmluvy.<ref name=":0" /> | ||
I kdyby výroba dnes skončila, znečištění PFC by zůstalo v životním prostředí po mnoho dalších let.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = Tell outdoor brands to detox! | |||
| url = http://detox-outdoor.org/en/ | |||
| periodikum = Detox Outdoor | |||
| datum přístupu = 2019-05-03 | |||
| jazyk = en | |||
}}</ref> | |||
== | ==Existují nějaká zdravotní rizika u látek PFC?== | ||
Není známo, že by látky PFC procházely přímo do kůže a neexistují žádné důkazy o přímých zdravotních rizicích při nošení oděvů obsahujících PFC. Chemikálie jsou uvolňovány do životního prostředí během výroby textilu, stejně jako při jejich praní a likvidaci. PFC mohou vstupovat do našeho těla, když dýcháme znečištěný vzduch nebo když přijímáme potravu, pijeme vodu nebo vystavujeme domácímu prachu obsahujícímu PFC. | Není známo, že by látky PFC procházely přímo do kůže a neexistují žádné důkazy o přímých zdravotních rizicích při nošení oděvů obsahujících PFC. Chemikálie jsou uvolňovány do životního prostředí během výroby textilu, stejně jako při jejich praní a likvidaci. PFC mohou vstupovat do našeho těla, když dýcháme znečištěný vzduch nebo když přijímáme potravu, pijeme vodu nebo vystavujeme domácímu prachu obsahujícímu PFC.<ref name=":1" /> | ||
== | ==Dobře ... co s tím mohu udělat?== | ||
Je nutné abychom, jakožto zákazníci firem, které tyto materiály používají dali najevo, že nám záleží na dopadu těchto nebezpečných látek na životní prostředí a donutili je tak přestat používat PFC a začít používat jiné alternativy. Už vzhledem k tomu, že outdoorové značky spoléhají na přírodu, která je důležitá pro jejich marketing, by měli být prvními, kteří eliminují PFC a nastaví příklad pro další průmyslová odvětví. | Je nutné abychom, jakožto zákazníci firem, které tyto materiály používají, dali najevo, že nám záleží na dopadu těchto nebezpečných látek na životní prostředí a donutili je tak přestat používat PFC a začít používat jiné alternativy. Už vzhledem k tomu, že outdoorové značky spoléhají na přírodu, která je důležitá pro jejich marketing, by měli být prvními, kteří eliminují PFC a nastaví příklad pro další průmyslová odvětví.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Tell outdoor brands to detox! | |||
| url = http://detox-outdoor.org/en/about-pfc/ | |||
| periodikum = Detox Outdoor | |||
| datum přístupu = 2019-05-03 | |||
| jazyk = en | |||
}}</ref> | |||
== | ==Vývoj trhu== | ||
Některé značky, jako například '''VAUDE, Páramo, Rotauf nebo český Progress''' se zavázaly k Detoxu, což ukazuje, že je možné vyrábět venkovní vybavení bez PFC. | Některé značky, jako například '''VAUDE, Páramo, Rotauf nebo český Progress''' se zavázaly k Detoxu, což ukazuje, že je možné vyrábět venkovní vybavení bez PFC. | ||
Velké značky, jako: '''The North Face, Mammut, Haglofs, Norrona, Salewa, Black Yak''' a '''Jack Wolfskin''' začínají akceptovat, že PFC jsou velkým problémem. Slíbili, že do roku 2020 budou eliminovat PFC. Nicméně stále tyto látky některé značky skrývají v určitých produktech, jako jsou membrány, batohy a boty - zatímco jiné nejsou v procesu eliminace dostatečně transparentní.<ref | Velké značky, jako: '''The North Face, Mammut, Haglofs, Norrona, Salewa, Black Yak''' a '''Jack Wolfskin''' začínají akceptovat, že PFC jsou velkým problémem. Slíbili, že do roku 2020 budou eliminovat PFC. Nicméně stále tyto látky některé značky skrývají v určitých produktech, jako jsou membrány, batohy a boty - zatímco jiné nejsou v procesu eliminace dostatečně transparentní.<ref name=":2" /> | ||
== | ==Možné alternativy== | ||
'''Bambusové vlákno''' je označení používané pro textilní surovinu získanou ze stonku bambusu. Vlákna pro průmyslové textilní zpracování jsou známá teprve od konce 20. století. Na evropský trh příze přišla až v roce 2007. | |||
Jedná se o viskózová vlákna vyráběná z bambusové dřeviny. Vlákna mají příjemnější omak než bavlna. Oproti bavlně jsou vlákna odolnější proti množení bakterií, a to o 60%. To je způsobeno obsahem látky zvané „KUN“. | |||
Výrobky z těchto vláken jsou velice příjemné na užívání, zaručují optimální tepelnou rovnováhu těla, přirozeně osychají a zajišťují dlouhotrvající svěží pocit při nošení.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = Premiumsports - Web pro všechny milovníky sportu | |||
| url = https://www.premiumsports.cz/ | |||
| periodikum = Premiumsports | |||
| datum přístupu = 2019-05-03 | |||
| jazyk = cs-CZ | |||
}}</ref> | |||
'''PROLEN Siltex''' je speciální polypropylenové vlákno modifikované antibakteriálním aditivem na bázi biogenních iontů stříbra, které neškodí tělu ani životnímu prostředí. Ionty stříbra brání růstu bakterií a plísní, redukují nepříjemné pachy a udržují biologickou rovnováhu pokožky během vrcholových nebo rekreačních sportovních aktivit. Jelikož je aditivum aplikováno do hmoty vlákna a ne pouze na jeho povrch, nemigruje z materiálu do pokožky a permanentně v materiálu zůstává i po několika vyprání.<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = PROGRESS sportswear, s.r.o. - {{!}} PROGRESS sportswear, Ltd. | |||
| url = https://www.progress-cz.cz/Text/Detail/X_012#bambus | |||
| periodikum = www.progress-cz.cz | |||
| datum přístupu = 2019-05-03 | |||
}}</ref> | |||
''''' | '''CORDURA''' poskytuje vysokou a trvalou ochranu pro různé využití, jako jsou batohy, zavazadla, obuv a technické funkční oblečení. Výrobky tohoto materiálu se vyznačují zvýšenou odolností proti roztržení a oděru a dlouhotrvající životností. Vlákna použita pro výrobu tkaniny jsou té nejvyšší kvality.<ref name=":3" /> | ||
''' | '''TENCEL''' je viskózové vlákno rostlinného původu, získané ze surového dřeva. Produkce samotného vlákna je extrémně šetrná k přírodě, díky speciálnímu cyklickému systému výroby. Látky z tohoto materiálu absorbují více než bavlna, jsou jemnější než hedvábí a chladivější než len. Vlákna zcela přirozeně absorbují vlhkost a pak jí uvolňují směrem ven. Díky hladké konstrukci vlákna je úplet obzvláště jemný a příjemný při styku s pokožkou. Bakterie nemají šanci. Perfektní systém odvodu vlhkosti těchto buněčných vláken zabraňuje růstu bakterií.<ref name=":3" /> | ||
'''COCARBER''' je špičkové viskózové vlákno obohaceno o karbonizovaná kávová zrna. Nekompromisně absorbuje a neutralizuje jakýkoli zápach a má mimořádné antibakteriální vlastnosti. Dokáže odrážet teplo zpět k povrchu těla a zajišťuje ochranu proti UV záření. Vlákno je vyrobeno z recyklovaných zbytků kávy - samotná výroba vlákna je šetrná k životnímu prostředí.<ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = Ekologicky šetrné outdoorové vybavení - SAMBARSPORT | |||
| url = https://www.sambarsport.cz/obleceni-4/ | |||
| periodikum = sambarsport.cz | |||
| datum přístupu = 2019-05-03 | |||
| jazyk = cs | |||
| příjmení = SAMBARSPORT | |||
}}</ref> | |||
A mnoho dalších. | A mnoho dalších. | ||
[[Kategorie: | ==Závěr== | ||
Je zřejmé, že toxické látky jsou obsaženy v mnoha věcech naší každodenní spotřeby, a je jen na nás, abychom se o takové věci začali zajímat a například změnili naše preference při nakupování všech produktů. Tím by se měl vytvořit tlak veřejnosti na tyto problémy, tak aby došlo k plošným a trvalým změnám, jako tomu začíná být v mnoha věcech například i u látek PFC. | |||
==Zdroje== | |||
<references /> | |||
{{FTVS|Denní studium 2019|IvanAub: Nebezpečné látky ve sportovním oblečení}} | |||
[[Kategorie:Sportovní oblečení]] | |||
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]] | |||
[[Kategorie:Udržitelné oblečení]] |
Aktuální verze z 31. 1. 2022, 13:58
Některé věci každodenní spotřeby, mohou obsahovat toxické a zdraví nebezpečné látky a my o tom velmi často ani nevíme. Většinou je to způsobeno naší neznalostí a nedostatečnou informovaností o takovýchto rizicích. Jednou ze skupin takových to nebezpečných látek jsou i látky PFC, které jsou obsaženy v našem oblečení nebo nádobí. Je potřeba o takových látkách vědět, získat informace o jejich případných rizikových faktorech, popřípadě nalézt alternativy, kterými bychom takové látky mohli nahradit a snížit tak dopad na životní prostředí.
Co jsou PFC?[editovat | editovat zdroj]
Perfluorované a polyfluorované chemikálie jsou skupinou chemických látek obsahujících fluor s jedinečnými vlastnostmi, aby byly materiály odolné vůči skvrnám a voděodolné. PFC jsou neuvěřitelně odolné vůči rozpadu; někteří mají potenciál zůstat v prostředí po stovky let po propuštění. Objevují se na nečekaných místech po celém světě.
Některé z nich se dostaly na seznam zakázaných látek pro výrobu široké škály produktů (Stockholmská úmluva a Směrnice EU[1]), ovšem náhrady za ně jsou často opět PFC nedostatečně prozkoumané z hlediska jejich dopadů na lidské zdraví. Je tedy lepší se těmto látkám zcela vyhnout. Setkat se s nimi můžeme například v papírových obalech na pizzu či popcorn, ale také při povrchové úpravě textilu anebo v hasicích přístrojích. Některá z jejich použití dosud zakázána nejsou, i přesto, že tyto látky se ukázaly jako velice stabilní a akumulující se v živočiších, především v rybách. Jsou podezřelé z celé škály negativních dopadů na zdraví včetně poškození plodu či podílu na vyvolání rakoviny. K problematickým použitím těchto látek patří mimo jiné teflonové nádobí, kde se perfluoroktanová kyselina (PFOA) používá k přilnutí vrstvy teflonu (polytetrafluorethylenu) k podkladu. Za vysokých teplot anebo při poškození se z něj může nebezpečná látka uvolňovat a kontaminovat potraviny připravované v tomto nádobí.
Tyto znečišťující látky byly nalezeny v odlehlých horských jezerech a sněhu, byly objeveny v játrech ledních medvědů v Arktidě a dokonce i v lidské krvi.[2]
A proč jsou nebezpečné pro životní prostředí ?[editovat | editovat zdroj]
Výzkum na zvířatech ukázal, že některé PFC způsobují poškození reprodukce, podporují růst nádorů a ovlivňují hormonální systém. Výzkumní pracovníci zjistili vážné zdravotní problémy týkající se PFC, včetně zvýšeného rizika některých rakovin.
Předpokládá se, že PFOA je lidský karcinogen; u laboratorních zvířat způsobuje nádory jater, slinivky, varlat a mléčné žlázy. Je známo, že PFOS způsobuje rakovinu jater a štítné žlázy u potkanů.
Některé PFC způsobují u zvířat řadu dalších problémů, včetně poškození jater a ledvin, jakož i reprodukčních problémů.
Čas rozpadu PFOA v našem těle, nebo doba, kterou potrvá, aby se vyloučila polovina dávky, se odhaduje na více než 4 roky. Čas rozpadu PFOS jako takového se odhaduje na více než 8 let.
PFC mohou do životního prostředí unikat např. při vypouštění průmyslových a městských odpadních vod, nebo být uvolňovány z ošetřených výrobků. Do městských čistíren odpadních vod se dostávají z našich domácností, když například pereme oděvy impregnované těmito látkami anebo myjeme jimi ošetřené nádobí. Použití PFOS ve spotřebitelských produktech nad určenou míru je v Evropě zakázáno a PFOS a jeho soli jsou na seznamu perzistentních organických polutantů Stockholmské úmluvy.[2]
I kdyby výroba dnes skončila, znečištění PFC by zůstalo v životním prostředí po mnoho dalších let.[3]
Existují nějaká zdravotní rizika u látek PFC?[editovat | editovat zdroj]
Není známo, že by látky PFC procházely přímo do kůže a neexistují žádné důkazy o přímých zdravotních rizicích při nošení oděvů obsahujících PFC. Chemikálie jsou uvolňovány do životního prostředí během výroby textilu, stejně jako při jejich praní a likvidaci. PFC mohou vstupovat do našeho těla, když dýcháme znečištěný vzduch nebo když přijímáme potravu, pijeme vodu nebo vystavujeme domácímu prachu obsahujícímu PFC.[3]
Dobře ... co s tím mohu udělat?[editovat | editovat zdroj]
Je nutné abychom, jakožto zákazníci firem, které tyto materiály používají, dali najevo, že nám záleží na dopadu těchto nebezpečných látek na životní prostředí a donutili je tak přestat používat PFC a začít používat jiné alternativy. Už vzhledem k tomu, že outdoorové značky spoléhají na přírodu, která je důležitá pro jejich marketing, by měli být prvními, kteří eliminují PFC a nastaví příklad pro další průmyslová odvětví.[4]
Vývoj trhu[editovat | editovat zdroj]
Některé značky, jako například VAUDE, Páramo, Rotauf nebo český Progress se zavázaly k Detoxu, což ukazuje, že je možné vyrábět venkovní vybavení bez PFC.
Velké značky, jako: The North Face, Mammut, Haglofs, Norrona, Salewa, Black Yak a Jack Wolfskin začínají akceptovat, že PFC jsou velkým problémem. Slíbili, že do roku 2020 budou eliminovat PFC. Nicméně stále tyto látky některé značky skrývají v určitých produktech, jako jsou membrány, batohy a boty - zatímco jiné nejsou v procesu eliminace dostatečně transparentní.[5]
Možné alternativy[editovat | editovat zdroj]
Bambusové vlákno je označení používané pro textilní surovinu získanou ze stonku bambusu. Vlákna pro průmyslové textilní zpracování jsou známá teprve od konce 20. století. Na evropský trh příze přišla až v roce 2007.
Jedná se o viskózová vlákna vyráběná z bambusové dřeviny. Vlákna mají příjemnější omak než bavlna. Oproti bavlně jsou vlákna odolnější proti množení bakterií, a to o 60%. To je způsobeno obsahem látky zvané „KUN“.
Výrobky z těchto vláken jsou velice příjemné na užívání, zaručují optimální tepelnou rovnováhu těla, přirozeně osychají a zajišťují dlouhotrvající svěží pocit při nošení.[5]
PROLEN Siltex je speciální polypropylenové vlákno modifikované antibakteriálním aditivem na bázi biogenních iontů stříbra, které neškodí tělu ani životnímu prostředí. Ionty stříbra brání růstu bakterií a plísní, redukují nepříjemné pachy a udržují biologickou rovnováhu pokožky během vrcholových nebo rekreačních sportovních aktivit. Jelikož je aditivum aplikováno do hmoty vlákna a ne pouze na jeho povrch, nemigruje z materiálu do pokožky a permanentně v materiálu zůstává i po několika vyprání.[6]
CORDURA poskytuje vysokou a trvalou ochranu pro různé využití, jako jsou batohy, zavazadla, obuv a technické funkční oblečení. Výrobky tohoto materiálu se vyznačují zvýšenou odolností proti roztržení a oděru a dlouhotrvající životností. Vlákna použita pro výrobu tkaniny jsou té nejvyšší kvality.[6]
TENCEL je viskózové vlákno rostlinného původu, získané ze surového dřeva. Produkce samotného vlákna je extrémně šetrná k přírodě, díky speciálnímu cyklickému systému výroby. Látky z tohoto materiálu absorbují více než bavlna, jsou jemnější než hedvábí a chladivější než len. Vlákna zcela přirozeně absorbují vlhkost a pak jí uvolňují směrem ven. Díky hladké konstrukci vlákna je úplet obzvláště jemný a příjemný při styku s pokožkou. Bakterie nemají šanci. Perfektní systém odvodu vlhkosti těchto buněčných vláken zabraňuje růstu bakterií.[6]
COCARBER je špičkové viskózové vlákno obohaceno o karbonizovaná kávová zrna. Nekompromisně absorbuje a neutralizuje jakýkoli zápach a má mimořádné antibakteriální vlastnosti. Dokáže odrážet teplo zpět k povrchu těla a zajišťuje ochranu proti UV záření. Vlákno je vyrobeno z recyklovaných zbytků kávy - samotná výroba vlákna je šetrná k životnímu prostředí.[7]
A mnoho dalších.
Závěr[editovat | editovat zdroj]
Je zřejmé, že toxické látky jsou obsaženy v mnoha věcech naší každodenní spotřeby, a je jen na nás, abychom se o takové věci začali zajímat a například změnili naše preference při nakupování všech produktů. Tím by se měl vytvořit tlak veřejnosti na tyto problémy, tak aby došlo k plošným a trvalým změnám, jako tomu začíná být v mnoha věcech například i u látek PFC.
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- ↑ {{{typ}}} č. {{{číslo}}} ze dne 2006-12-27, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/122/ES ze dne 12. prosince 2006 , kterou se po třicáté mění směrnice Rady 76/769/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků (perfluoroktansulfonáty) (Text s významem pro EHP) , [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (česky)
- ↑ 2,0 2,1 Co jsou perfluorované látky a jak jsou nebezpečné? – ekoporadna.cz - Wiki. wiki.ekoporadna.cz [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online.
- ↑ 3,0 3,1 Tell outdoor brands to detox!. Detox Outdoor [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tell outdoor brands to detox!. Detox Outdoor [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 5,0 5,1 Premiumsports - Web pro všechny milovníky sportu. Premiumsports [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (česky)
- ↑ 6,0 6,1 6,2 PROGRESS sportswear, s.r.o. - | PROGRESS sportswear, Ltd.. www.progress-cz.cz [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online.
- ↑ SAMBARSPORT. Ekologicky šetrné outdoorové vybavení - SAMBARSPORT. sambarsport.cz [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (česky)