Environmentální dopady fotbalových hřišť: Porovnání verzí
m (added Category:Sport a životní prostředí using HotCat) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[w:cs:Fotbal|Fotbal]] je nejpopulárnějším [[w:cs:Kolektivní sport|kolektivním sportem]] na světě. Hrají jej kluci i holky bez rozdílu věku, profesionálové i amatéři na rekreační úrovni. Podle průzkumu fotbalové federace [[w:cs:FIFA|FIFA]] v roce 2001, hraje fotbal pravidelně nejméně 240 miliónů lidí ve více jak 200 zemích světa. Za popularitu můžou jednoduchá pravidla a naprosto minimální náročnost na vybavení. Hrát fotbal se dá takřka kdekoliv. | [[w:cs:Fotbal|Fotbal]] je nejpopulárnějším [[w:cs:Kolektivní sport|kolektivním sportem]] na světě. Hrají jej kluci i holky bez rozdílu věku, profesionálové i amatéři na rekreační úrovni. Podle průzkumu fotbalové federace [[w:cs:FIFA|FIFA]] v roce 2001, hraje fotbal pravidelně nejméně 240 miliónů lidí ve více jak 200 zemích světa. Za popularitu můžou jednoduchá pravidla a naprosto minimální náročnost na vybavení. Hrát fotbal se dá takřka kdekoliv. | ||
[[Soubor:Fotbalová plocha.svg|náhled|Fotbalová plocha]] | |||
== Pravidla a obecné == | ==Pravidla a obecné== | ||
Ve fotbale hrají s [[w:cs:Míč|míčem]] dvě družstva po jedenácti hráčích. Nejčastěji se hraje na [[w:cs:Tráva|travnaté]] hrací ploše obdélníkového tvaru, opatřené dvěma brankami. Cílem družstva je dosáhnout více míčem vstřelených [[w:cs:Gól|branek]], než vstřelí soupeř. Nejčastěji se hraje nohama, bez pomoci rukou. Utkání trvá 2 x 45 min. | Ve fotbale hrají s [[w:cs:Míč|míčem]] dvě družstva po jedenácti hráčích. Nejčastěji se hraje na [[w:cs:Tráva|travnaté]] hrací ploše obdélníkového tvaru, opatřené dvěma brankami. Cílem družstva je dosáhnout více míčem vstřelených [[w:cs:Gól|branek]], než vstřelí soupeř. Nejčastěji se hraje nohama, bez pomoci rukou. Utkání trvá 2 x 45 min. | ||
== Sportoviště a rozměry == | ==Sportoviště a rozměry== | ||
Oblíbenost kopané není výjimkou ani v České republice, která ze 40 států Evropy má po Anglii nejvyšší počet fotbalových stadionů, a to 49 (seznam není úplný) z celkových 663 (např. v [[w:cs:Asie|Asii]] je pouhých 53 stadionů).<ref>{{Citace elektronického periodika | Oblíbenost kopané není výjimkou ani v České republice, která ze 40 států Evropy má po Anglii nejvyšší počet fotbalových stadionů, a to 49 (seznam není úplný) z celkových 663 (např. v [[w:cs:Asie|Asii]] je pouhých 53 stadionů).<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = The Football Stadiums.com {{!}} Database of football stadiums | | titul = The Football Stadiums.com {{!}} Database of football stadiums | ||
| Řádek 48: | Řádek 49: | ||
ZAJÍMAVOST V [[w:cs:Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] je evidováno celkem 426 travnatých ploch z toho 365 hlavních a 61 tréninkových fotbalových travnatých hřišť (celkem 268 000 ha) a 21 atestovaných hřišť s umělým povrchem (celkem 13,500 ha). V případě, že každý kraj v ČR (14 krajů) má cca 400 hřišť jako Jihomoravský, může se v Čechách nacházet zhruba 5 600 fotbalových hřišť. | ZAJÍMAVOST V [[w:cs:Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] je evidováno celkem 426 travnatých ploch z toho 365 hlavních a 61 tréninkových fotbalových travnatých hřišť (celkem 268 000 ha) a 21 atestovaných hřišť s umělým povrchem (celkem 13,500 ha). V případě, že každý kraj v ČR (14 krajů) má cca 400 hřišť jako Jihomoravský, může se v Čechách nacházet zhruba 5 600 fotbalových hřišť. | ||
== Přírodní vs. umělý trávník (UMT) i ve vztahu k přírodě == | ==Přírodní vs. umělý trávník (UMT) i ve vztahu k přírodě== | ||
V našem případě je při údržbě hřiště na úrovni okresních a krajských soutěží (s ohledem na nízkou soutěž, nebývají požadavky na kvalitu vysoké) základní otázkou zejména intenzivní závlaha, sečení, hnojení, užívání [[w:cs:Pesticidy|pesticidů]].<ref name=":0" /> A právě závlaha a užívání pesticidů je i otázkou číslo jedna z pohledu enviromentálního. | V našem případě je při údržbě hřiště na úrovni okresních a krajských soutěží (s ohledem na nízkou soutěž, nebývají požadavky na kvalitu vysoké) základní otázkou zejména intenzivní závlaha, sečení, hnojení, užívání [[w:cs:Pesticidy|pesticidů]].<ref name=":0" /> A právě závlaha a užívání pesticidů je i otázkou číslo jedna z pohledu enviromentálního. | ||
| Řádek 61: | Řádek 62: | ||
| datum přístupu = 2020-03-18 | | datum přístupu = 2020-03-18 | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
[[Soubor:Directfreekick.jpg|náhled|Travnaté hřiště]] | |||
=== Travnaté hřiště === | ===Travnaté hřiště=== | ||
==== Pořizovací náklady ==== | ====Pořizovací náklady==== | ||
V případě, že je trávník založen výsevem, nikoli pokládkou hotového trávníkového koberce, je pořizovací cena pětkrát menší než u umělého povrchu a může se pohybovat okolo 2 mil. Kč včetně zavlažovacího zařízení. Celoroční údržbové náklady na takové hřiště se pohybují od 150 do 250 tis. Kč. Zhruba ve stejném cenovém rozmezí pořídíme prvotní vybavení k údržbě (sekačka, zařízení k hnojení aj.). | V případě, že je trávník založen výsevem, nikoli pokládkou hotového trávníkového koberce, je pořizovací cena pětkrát menší než u umělého povrchu a může se pohybovat okolo 2 mil. Kč včetně zavlažovacího zařízení. Celoroční údržbové náklady na takové hřiště se pohybují od 150 do 250 tis. Kč. Zhruba ve stejném cenovém rozmezí pořídíme prvotní vybavení k údržbě (sekačka, zařízení k hnojení aj.). | ||
==== Využití a životnost ==== | ====Využití a životnost==== | ||
Na rozdíl od UMT může být přírodní hřiště při správné údržbě doslova věčné, ale má velmi omezené využití. Hrou je trávník maximálně zatěžován a jeho využití se počítá spíše v řádech hodin týdně (10–15h). Navíc, jak už bylo řečeno, v zimním období tráva vegetuje, tudíž nedochází k její regeneraci a může být nenávratně poškozena. Hlavně po zimní přestávce musí kluby pro přípravu družstev hledat jiné alternativy. | Na rozdíl od UMT může být přírodní hřiště při správné údržbě doslova věčné, ale má velmi omezené využití. Hrou je trávník maximálně zatěžován a jeho využití se počítá spíše v řádech hodin týdně (10–15h). Navíc, jak už bylo řečeno, v zimním období tráva vegetuje, tudíž nedochází k její regeneraci a může být nenávratně poškozena. Hlavně po zimní přestávce musí kluby pro přípravu družstev hledat jiné alternativy. | ||
===== Údržba ===== | =====Údržba===== | ||
===== Závlaha ===== | =====Závlaha===== | ||
V našich klimatických podmínkách představuje průměrný roční úhrn srážek přibližně 40 % potřebného množství vláhy pro optimální růst kvalitního trávníku. Zbytek musí zajistit závlaha. Správná závlaha je předpokladem kvalitní hrací plochy a rychlé regenerace trávy. U novějších hřišť bývá závlahová síť pod povrchem, čímž šetří spotřebu vody o 60 % oproti přenosnému zavlažovacímu zařízení, které se v nižších soutěžích stále používá. Jako závlahová dávka pro trávník se uvádí průměrná hodnota 25–42 mm/m<sup>2</sup>/týden. Z této hodnoty se vypočítává roční bilance spotřeby vody. Při průměrných 120 [[w:cs:Sucho|suchých dnech]] během závlahové sezóny činí roční spotřeba vody na závlahu 1 m<sup>2</sup> trávníku cca 350–650 litrů vody.<ref>{{Citace elektronického periodika | V našich klimatických podmínkách představuje průměrný roční úhrn srážek přibližně 40 % potřebného množství vláhy pro optimální růst kvalitního trávníku. Zbytek musí zajistit závlaha. Správná závlaha je předpokladem kvalitní hrací plochy a rychlé regenerace trávy. U novějších hřišť bývá závlahová síť pod povrchem, čímž šetří spotřebu vody o 60 % oproti přenosnému zavlažovacímu zařízení, které se v nižších soutěžích stále používá. Jako závlahová dávka pro trávník se uvádí průměrná hodnota 25–42 mm/m<sup>2</sup>/týden. Z této hodnoty se vypočítává roční bilance spotřeby vody. Při průměrných 120 [[w:cs:Sucho|suchých dnech]] během závlahové sezóny činí roční spotřeba vody na závlahu 1 m<sup>2</sup> trávníku cca 350–650 litrů vody.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Závlaha a zavlažování fotbalového hřiště - AZ Zahrada | | titul = Závlaha a zavlažování fotbalového hřiště - AZ Zahrada | ||
| Řádek 86: | Řádek 88: | ||
}}</ref> Roční závlaha jednoho hřiště, je jako spotřeba vody tisícovky Čechů. | }}</ref> Roční závlaha jednoho hřiště, je jako spotřeba vody tisícovky Čechů. | ||
===== Sečení ===== | =====Sečení===== | ||
V hrací sezoně se provádí jednou nebo dvakrát týdně. Celý úkon trvá zhruba 2 hodiny, kdy se využívá motorové sekačky, ale záleží na vybavení klubu. | V hrací sezoně se provádí jednou nebo dvakrát týdně. Celý úkon trvá zhruba 2 hodiny, kdy se využívá motorové sekačky, ale záleží na vybavení klubu. | ||
===== Hnojení a pesticidy ===== | =====Hnojení a pesticidy===== | ||
Při údržbě povrchu je třeba předcházet chorobám, houbám, plísním a jiným škůdcům, kterými můžou být i [[w:cs:Krtek|krtci]] nebo [[w:cs:Prase divoké|černá zvěř]]. Hnojení, až na ty nejchladnější měsíce, probíhá celoročně. Nejčastěji se používá [[w:cs:dusík|dusík]], [[w:cs:draslík|draslík]], [[w:cs:fosfor|fosfor]], [[w:cs:hořčík|hořčík]] a [[w:cs:vápník|vápník]]. Největší zastoupení v celosezónním hnojení má univerzální dusíkaté hnojivo, jako je [[w:cs:Dusičnan amonný|ledek amonný]] s vápencem (LVA 27 % N) pro lepší regeneraci. Správným hnojením se dá předejít i některým plísňovým chorobám (plíseň sněžná).<ref>{{Citace elektronické monografie | Při údržbě povrchu je třeba předcházet chorobám, houbám, plísním a jiným škůdcům, kterými můžou být i [[w:cs:Krtek|krtci]] nebo [[w:cs:Prase divoké|černá zvěř]]. Hnojení, až na ty nejchladnější měsíce, probíhá celoročně. Nejčastěji se používá [[w:cs:dusík|dusík]], [[w:cs:draslík|draslík]], [[w:cs:fosfor|fosfor]], [[w:cs:hořčík|hořčík]] a [[w:cs:vápník|vápník]]. Největší zastoupení v celosezónním hnojení má univerzální dusíkaté hnojivo, jako je [[w:cs:Dusičnan amonný|ledek amonný]] s vápencem (LVA 27 % N) pro lepší regeneraci. Správným hnojením se dá předejít i některým plísňovým chorobám (plíseň sněžná).<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
| příjmení = | | příjmení = | ||
| Řádek 104: | Řádek 106: | ||
''Vytápění'' – V ČR je vytápění trávníků povinné pouze na ligových stadionech. Vytápění umožňuje připravit plochu pro utkání i v náročnějších zimních podmínkách.<ref name=":0" /> | ''Vytápění'' – V ČR je vytápění trávníků povinné pouze na ligových stadionech. Vytápění umožňuje připravit plochu pro utkání i v náročnějších zimních podmínkách.<ref name=":0" /> | ||
[[Soubor:Aspmyra stadion.jpg|náhled|Fotbalové hřiště s umělou trávou]] | |||
=== Umělý trávník (UMT) === | ===Umělý trávník (UMT)=== | ||
==== Pořizovací náklady ==== | ====Pořizovací náklady==== | ||
Pořizovací cena umělého trávníku nové 3. generace (UT3G) je vysoká, pohybuje se okolo cca 10 mil. Kč včetně závlahového systému. Celoroční údržbové náklady 50–100 tis. Kč. K pravidelné údržbě UMT je zapotřebí traktorové vozidlo k tažení údržbového příslušenství, jehož pořizovací náklady začínají na 50 tis.Kč. Dále tažný trojúhelníkový kartáč 7–12tis. Kč, a ne tak často potřebný granulát na doplnění – 1 tuna granulátu 7 tis. Kč. | Pořizovací cena umělého trávníku nové 3. generace (UT3G) je vysoká, pohybuje se okolo cca 10 mil. Kč včetně závlahového systému. Celoroční údržbové náklady 50–100 tis. Kč. K pravidelné údržbě UMT je zapotřebí traktorové vozidlo k tažení údržbového příslušenství, jehož pořizovací náklady začínají na 50 tis.Kč. Dále tažný trojúhelníkový kartáč 7–12tis. Kč, a ne tak často potřebný granulát na doplnění – 1 tuna granulátu 7 tis. Kč. | ||
==== Využití a životnost ==== | ====Využití a životnost==== | ||
Umělý trávník má při zatížení 5,5 h denně (2000 h ročně) a správné údržbě životnost zhruba 10 let (někteří výrobci uvádějí 8–15let). Hlavní přednost UMT je celoroční použití za jakéhokoliv počasí. Nejvíce se toto projeví v zimním období, kdy příprava začíná už v průběhu ledna. Jedna UMT odvede ročně práci jako tři hřiště s přírodním trávníkem. | Umělý trávník má při zatížení 5,5 h denně (2000 h ročně) a správné údržbě životnost zhruba 10 let (někteří výrobci uvádějí 8–15let). Hlavní přednost UMT je celoroční použití za jakéhokoliv počasí. Nejvíce se toto projeví v zimním období, kdy příprava začíná už v průběhu ledna. Jedna UMT odvede ročně práci jako tři hřiště s přírodním trávníkem. | ||
==== Údržba ==== | ====Údržba==== | ||
[[Soubor:Astroturf.jpg|náhled|Rohože umělé trávy]] | |||
===== Závlaha ===== | =====Závlaha===== | ||
I umělý trávník je nutno zavlažovat, avšak intenzita zálivky je zde podstatně menší. Především v letních dnech se provádí takzvaná klimatická závlaha, pro ochlazení trávníku a zkvalitnění herního komfortu. Bez použití závlahy by i mohlo dojít ke zranění v důsledku popálení při skluzu nebo pádu, k dřívějšímu vyčerpání a dokonce dehydrataci hráče. (4) | I umělý trávník je nutno zavlažovat, avšak intenzita zálivky je zde podstatně menší. Především v letních dnech se provádí takzvaná klimatická závlaha, pro ochlazení trávníku a zkvalitnění herního komfortu. Bez použití závlahy by i mohlo dojít ke zranění v důsledku popálení při skluzu nebo pádu, k dřívějšímu vyčerpání a dokonce dehydrataci hráče. (4) | ||
===== Čištění ===== | =====Čištění===== | ||
Kde je počet hodin využití hřiště opravdu vysoký, je pro vyčištění, srovnání povrchu a narovnání umělých vláken nutné provádět kartáčování minimálně dvakrát týdně různými směry. V kritických místech (rohy, penalta…) je vhodné doplnit výplň třeba třikrát týdně.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie | Kde je počet hodin využití hřiště opravdu vysoký, je pro vyčištění, srovnání povrchu a narovnání umělých vláken nutné provádět kartáčování minimálně dvakrát týdně různými směry. V kritických místech (rohy, penalta…) je vhodné doplnit výplň třeba třikrát týdně.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie | ||
| příjmení = | | příjmení = | ||
| Řádek 130: | Řádek 134: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
===== Pesticidy ===== | =====Pesticidy===== | ||
I v případě UMT může dojít k napadení plevelem, mechem nebo řasami. Zpravidla se tak stane, pokud došlo ke znečištění organickými látkami (listí, zemina, jídlo, ptačí trus…). V takovém případě je UMT ošetřována jednoprocentní roztok hydrogenu peroxidu s vodou nebo Roundapem (nejpoužívanější herbicid).<ref name=":1" /> | I v případě UMT může dojít k napadení plevelem, mechem nebo řasami. Zpravidla se tak stane, pokud došlo ke znečištění organickými látkami (listí, zemina, jídlo, ptačí trus…). V takovém případě je UMT ošetřována jednoprocentní roztok hydrogenu peroxidu s vodou nebo Roundapem (nejpoužívanější herbicid).<ref name=":1" /> | ||
| Řádek 137: | Řádek 141: | ||
''Osvětlení:'' Je výhradou UMT, jelikož se v zimním období tréninkové jednotky odehrávají převážně za tmy. Jde však o další náklady na výstavbu a provoz a je zde také problém světelného smogu. | ''Osvětlení:'' Je výhradou UMT, jelikož se v zimním období tréninkové jednotky odehrávají převážně za tmy. Jde však o další náklady na výstavbu a provoz a je zde také problém světelného smogu. | ||
==== Výroba a recyklace umělého trávníku ==== | ====Výroba a recyklace umělého trávníku==== | ||
===== Materiál ===== | =====Materiál===== | ||
Umělá textilie. Vlákna umělého trávníku se vyrábí tavením a formováním granulí polyethylenu termoplastického polymeru, který se následně obarví.<ref>{{Citace monografie | Umělá textilie. Vlákna umělého trávníku se vyrábí tavením a formováním granulí polyethylenu termoplastického polymeru, který se následně obarví.<ref>{{Citace monografie | ||
| příjmení = Orság | | příjmení = Orság | ||
| Řádek 155: | Řádek 159: | ||
}}</ref> Možná právě pro vysoké nároky na odolnost a trvanlivost nebylo zjištěno, že by výrobci využívali recyklovaných plastů k výrobě UMT. | }}</ref> Možná právě pro vysoké nároky na odolnost a trvanlivost nebylo zjištěno, že by výrobci využívali recyklovaných plastů k výrobě UMT. | ||
===== Výplň, granulát ===== | =====Výplň, granulát===== | ||
Většinou se setkáme se surovým [[w:cs:Kaučuk|kaučukem]] EPDM, méně už s regenerovanou pryží SBR. Vzácně se také nabízí recyklovaný EPDM (pneumatiky).<ref>{{Citace elektronické monografie | Většinou se setkáme se surovým [[w:cs:Kaučuk|kaučukem]] EPDM, méně už s regenerovanou pryží SBR. Vzácně se také nabízí recyklovaný EPDM (pneumatiky).<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
| příjmení = | | příjmení = | ||
| Řádek 167: | Řádek 171: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
===== Recyklace ===== | =====Recyklace===== | ||
Díky zátěrovému latexu není možné v současné době umělý trávník recyklovat. Starý trávník je možné vyhodit na třídičkách komunálního odpadu.<ref>{{Citace monografie | Díky zátěrovému latexu není možné v současné době umělý trávník recyklovat. Starý trávník je možné vyhodit na třídičkách komunálního odpadu.<ref>{{Citace monografie | ||
| příjmení = Hejtman | | příjmení = Hejtman | ||
| Řádek 183: | Řádek 187: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
==== Podzemní vody ==== | ====Podzemní vody==== | ||
Voda je nejzákladnější potřebou pro existenci života na Zemi a podzemní voda je jednou z nejcennějších vod vůbec pro koloběh vody na Zemi. Podzemní vody nejsou obvykle znečištěné a dají se pít i bez úprav. Tyto vodní zdroje však nejvíce ohrožují pesticidy a hnojiva pocházející ze zemědělství (včetně námi hodnocených fotbalových hřišť) a to, že ji odčerpává člověk a plýtvá s ní. Zásoby sladké vody na Zemi se snižují. V Evropě klesly zásoby o jednu třetinu, v Africe o dvě a v Asii o tři čtvrtiny. Zmizelo 50 % světových mokřadů. Přitom lze předpokládat, že spotřeba vody bude v následujících letech ještě stoupat. | Voda je nejzákladnější potřebou pro existenci života na Zemi a podzemní voda je jednou z nejcennějších vod vůbec pro koloběh vody na Zemi. Podzemní vody nejsou obvykle znečištěné a dají se pít i bez úprav. Tyto vodní zdroje však nejvíce ohrožují pesticidy a hnojiva pocházející ze zemědělství (včetně námi hodnocených fotbalových hřišť) a to, že ji odčerpává člověk a plýtvá s ní. Zásoby sladké vody na Zemi se snižují. V Evropě klesly zásoby o jednu třetinu, v Africe o dvě a v Asii o tři čtvrtiny. Zmizelo 50 % světových mokřadů. Přitom lze předpokládat, že spotřeba vody bude v následujících letech ještě stoupat. | ||
| Řádek 193: | Řádek 197: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
== Závěr == | ==Závěr== | ||
UMT má bezesporu méně náročnou údržbu a mnohem menší spotřebu vody. Avšak její celoroční využití si vybírá daň na životnosti. I přes řádnou údržbu se musí povrch po letech obměnit. Výroba UMT i vzniklý odpad není, co se týká ekologie, zanedbatelný. A nepřidává tomu ani fakt, že se umělá tráva nedá recyklovat a často je pro své vysoké nároky vyráběna z nerecyklovaného plastu. Dá se tedy tušit, že tou nejlepší variantou z pohledu environmentální rovnováhy určitě nebude umělý povrch, který by měl přírodě ulevit. Vzhledem k početnosti hracích ploch je důležité, aby ekologie šla ruku v ruce s jejich údržbou. Aby kluby, které o trávníky pečují, vodou neplýtvaly, naučili se hospodařit s užitkovou vodou a třeba i recyklovali tu už jednou použitou. Z dostupných materiálů vyplývá, že pesticidům se dá do určité míry předejít odbornou a pečlivou údržbou a pro klub by měly být tou poslední možností. | UMT má bezesporu méně náročnou údržbu a mnohem menší spotřebu vody. Avšak její celoroční využití si vybírá daň na životnosti. I přes řádnou údržbu se musí povrch po letech obměnit. Výroba UMT i vzniklý odpad není, co se týká ekologie, zanedbatelný. A nepřidává tomu ani fakt, že se umělá tráva nedá recyklovat a často je pro své vysoké nároky vyráběna z nerecyklovaného plastu. Dá se tedy tušit, že tou nejlepší variantou z pohledu environmentální rovnováhy určitě nebude umělý povrch, který by měl přírodě ulevit. Vzhledem k početnosti hracích ploch je důležité, aby ekologie šla ruku v ruce s jejich údržbou. Aby kluby, které o trávníky pečují, vodou neplýtvaly, naučili se hospodařit s užitkovou vodou a třeba i recyklovali tu už jednou použitou. Z dostupných materiálů vyplývá, že pesticidům se dá do určité míry předejít odbornou a pečlivou údržbou a pro klub by měly být tou poslední možností. | ||
Upozornění: Uvedené náklady na pravidelnou a nepravidelnou údržbu můžou být zavádějící. Údaje jsou pouze orientační a ve skutečnosti jsou ovlivňovány mnoha faktory, které se u každého hřiště mohou výrazně lišit. | Upozornění: Uvedené náklady na pravidelnou a nepravidelnou údržbu můžou být zavádějící. Údaje jsou pouze orientační a ve skutečnosti jsou ovlivňovány mnoha faktory, které se u každého hřiště mohou výrazně lišit. | ||
== Odkazy == | ==Odkazy== | ||
=== Reference === | ===Reference=== | ||
</ | <references /> | ||
[[Kategorie: | |||
{{FTVS|Denní studium 2020|xx: Environmentální dopady fotbalových hřišť}} | |||
[[Kategorie:Míčové sporty]] | |||
Aktuální verze z 31. 1. 2022, 13:45
Fotbal je nejpopulárnějším kolektivním sportem na světě. Hrají jej kluci i holky bez rozdílu věku, profesionálové i amatéři na rekreační úrovni. Podle průzkumu fotbalové federace FIFA v roce 2001, hraje fotbal pravidelně nejméně 240 miliónů lidí ve více jak 200 zemích světa. Za popularitu můžou jednoduchá pravidla a naprosto minimální náročnost na vybavení. Hrát fotbal se dá takřka kdekoliv.
Pravidla a obecné[editovat | editovat zdroj]
Ve fotbale hrají s míčem dvě družstva po jedenácti hráčích. Nejčastěji se hraje na travnaté hrací ploše obdélníkového tvaru, opatřené dvěma brankami. Cílem družstva je dosáhnout více míčem vstřelených branek, než vstřelí soupeř. Nejčastěji se hraje nohama, bez pomoci rukou. Utkání trvá 2 x 45 min.
Sportoviště a rozměry[editovat | editovat zdroj]
Oblíbenost kopané není výjimkou ani v České republice, která ze 40 států Evropy má po Anglii nejvyšší počet fotbalových stadionů, a to 49 (seznam není úplný) z celkových 663 (např. v Asii je pouhých 53 stadionů).[1]
FAČR (Fotbalová asociace České republiky) v současné době registruje 3 500 klubů a přes 330 000 hráčů.[2] Dá se předpokládat, že každý fotbalový klub v ČR má nejméně jedno travnaté fotbalové hřiště. Pro představu fotbalový klub AC Sparta Praha má v osobním vlastnictví 8 travnatých hřišť a 2 s umělým povrchem. Klub SK Slavia Praha disponuje pěti přírodními sportovišti a dvěma s umělým povrchem.[3]
Druhy fotbalových hřišť můžeme rozdělit do dvou základních skupin: Přírodní a umělé. Přírodní tráva je využívána v mnohem větší míře, ale hra na umělém trávníku už není žádnou výjimkou a to hlavně v zimním období. V roce 2015 bylo v ČR evidováno 248 atestovaných hřišť s umělým povrchem.[4] Rozměry samostatné hrací plochy dle pravidel jsou: Délka v rozmezí 90–120 m, šířka 45–90 m (pro mezinárodní utkání 100–110 × 64–75 m). Doporučeným rozměrem řídící organizace FIFA je 105 x 68 m, tj. 7 100 m2. Připočtením záběhových zón (volný prostor po obvodu hřiště) a technických zón (např. prostor u střídaček), dostaneme celkový rozměr herního „koberce“ cca 8 000 m2 (min. 4 500 m2, max. 11 500 m2 hrací plochy dle pravidel).[5] Údržba takového sportoviště není jednoduchá a vzhledem k početnosti hřišť se může neblaze promítnout do životního prostředí.
ZAJÍMAVOST V Jihomoravském kraji je evidováno celkem 426 travnatých ploch z toho 365 hlavních a 61 tréninkových fotbalových travnatých hřišť (celkem 268 000 ha) a 21 atestovaných hřišť s umělým povrchem (celkem 13,500 ha). V případě, že každý kraj v ČR (14 krajů) má cca 400 hřišť jako Jihomoravský, může se v Čechách nacházet zhruba 5 600 fotbalových hřišť.
Přírodní vs. umělý trávník (UMT) i ve vztahu k přírodě[editovat | editovat zdroj]
V našem případě je při údržbě hřiště na úrovni okresních a krajských soutěží (s ohledem na nízkou soutěž, nebývají požadavky na kvalitu vysoké) základní otázkou zejména intenzivní závlaha, sečení, hnojení, užívání pesticidů.[3] A právě závlaha a užívání pesticidů je i otázkou číslo jedna z pohledu enviromentálního.
Hrací sezona trvá 8–10 měsíců, kdy jej přeruší zimní a letní přestávka. Renovace trávníku se provádí během letní přestávky. V období zimní přestávky má přírodní trávník vegetační klid. Neroste a neregeneruje. Když teplota v podloží, povětšinou během března, přesáhne 5 °C začne se trávník probouzet a s tím přichází ke slovu zmíněná závlaha, která potrvá 6–8 měsíců, dokud fotosyntéza opět neustane.[6]
Travnaté hřiště[editovat | editovat zdroj]
Pořizovací náklady[editovat | editovat zdroj]
V případě, že je trávník založen výsevem, nikoli pokládkou hotového trávníkového koberce, je pořizovací cena pětkrát menší než u umělého povrchu a může se pohybovat okolo 2 mil. Kč včetně zavlažovacího zařízení. Celoroční údržbové náklady na takové hřiště se pohybují od 150 do 250 tis. Kč. Zhruba ve stejném cenovém rozmezí pořídíme prvotní vybavení k údržbě (sekačka, zařízení k hnojení aj.).
Využití a životnost[editovat | editovat zdroj]
Na rozdíl od UMT může být přírodní hřiště při správné údržbě doslova věčné, ale má velmi omezené využití. Hrou je trávník maximálně zatěžován a jeho využití se počítá spíše v řádech hodin týdně (10–15h). Navíc, jak už bylo řečeno, v zimním období tráva vegetuje, tudíž nedochází k její regeneraci a může být nenávratně poškozena. Hlavně po zimní přestávce musí kluby pro přípravu družstev hledat jiné alternativy.
Údržba[editovat | editovat zdroj]
Závlaha[editovat | editovat zdroj]
V našich klimatických podmínkách představuje průměrný roční úhrn srážek přibližně 40 % potřebného množství vláhy pro optimální růst kvalitního trávníku. Zbytek musí zajistit závlaha. Správná závlaha je předpokladem kvalitní hrací plochy a rychlé regenerace trávy. U novějších hřišť bývá závlahová síť pod povrchem, čímž šetří spotřebu vody o 60 % oproti přenosnému zavlažovacímu zařízení, které se v nižších soutěžích stále používá. Jako závlahová dávka pro trávník se uvádí průměrná hodnota 25–42 mm/m2/týden. Z této hodnoty se vypočítává roční bilance spotřeby vody. Při průměrných 120 suchých dnech během závlahové sezóny činí roční spotřeba vody na závlahu 1 m2 trávníku cca 350–650 litrů vody.[7] U námi spočítaného průměrného hřiště 8 000 m2 může tedy být roční spotřeba vody 2 800 000–5 200 000 litru (2 800–5200 m3/rok). Spotřebu ovlivňuje spousta klimatických faktorů: Teplota, srážky, sluneční svit a jiné. Už jen z finančního hlediska hledají kluby přírodní alternativy zavlažování formou čerpání vody z řek, vrtů a studen. V ČR je osobní spotřeba vody denně 89 l na osobu a za rok 32 500 litrů. Když připočteme český průmysl a zemědělství vyjde nám 57 000 litrů ročně/os.[8] Roční závlaha jednoho hřiště, je jako spotřeba vody tisícovky Čechů.
Sečení[editovat | editovat zdroj]
V hrací sezoně se provádí jednou nebo dvakrát týdně. Celý úkon trvá zhruba 2 hodiny, kdy se využívá motorové sekačky, ale záleží na vybavení klubu.
Hnojení a pesticidy[editovat | editovat zdroj]
Při údržbě povrchu je třeba předcházet chorobám, houbám, plísním a jiným škůdcům, kterými můžou být i krtci nebo černá zvěř. Hnojení, až na ty nejchladnější měsíce, probíhá celoročně. Nejčastěji se používá dusík, draslík, fosfor, hořčík a vápník. Největší zastoupení v celosezónním hnojení má univerzální dusíkaté hnojivo, jako je ledek amonný s vápencem (LVA 27 % N) pro lepší regeneraci. Správným hnojením se dá předejít i některým plísňovým chorobám (plíseň sněžná).[9] Avšak v případě že ke slovu přijdou chemické pesticidy nejčastěji zastoupené herbicidy (plevel), fungicidy (plísně a houby), může ve spojení s intenzivní závlahou docházet k vyplavování chemikálií do podzemních vod.
Výjimečná údržba: Minimálně jednou ročně, nejlépe v červnu po skončení hrací sezóny, se provádí celková renovace spojená s hloubkovým uvolněním, provzdušněním, přísevem, pískováním, drnováním brankovišť a chemickým ošetřením.(4)
Vytápění – V ČR je vytápění trávníků povinné pouze na ligových stadionech. Vytápění umožňuje připravit plochu pro utkání i v náročnějších zimních podmínkách.[3]
Umělý trávník (UMT)[editovat | editovat zdroj]
Pořizovací náklady[editovat | editovat zdroj]
Pořizovací cena umělého trávníku nové 3. generace (UT3G) je vysoká, pohybuje se okolo cca 10 mil. Kč včetně závlahového systému. Celoroční údržbové náklady 50–100 tis. Kč. K pravidelné údržbě UMT je zapotřebí traktorové vozidlo k tažení údržbového příslušenství, jehož pořizovací náklady začínají na 50 tis.Kč. Dále tažný trojúhelníkový kartáč 7–12tis. Kč, a ne tak často potřebný granulát na doplnění – 1 tuna granulátu 7 tis. Kč.
Využití a životnost[editovat | editovat zdroj]
Umělý trávník má při zatížení 5,5 h denně (2000 h ročně) a správné údržbě životnost zhruba 10 let (někteří výrobci uvádějí 8–15let). Hlavní přednost UMT je celoroční použití za jakéhokoliv počasí. Nejvíce se toto projeví v zimním období, kdy příprava začíná už v průběhu ledna. Jedna UMT odvede ročně práci jako tři hřiště s přírodním trávníkem.
Údržba[editovat | editovat zdroj]
Závlaha[editovat | editovat zdroj]
I umělý trávník je nutno zavlažovat, avšak intenzita zálivky je zde podstatně menší. Především v letních dnech se provádí takzvaná klimatická závlaha, pro ochlazení trávníku a zkvalitnění herního komfortu. Bez použití závlahy by i mohlo dojít ke zranění v důsledku popálení při skluzu nebo pádu, k dřívějšímu vyčerpání a dokonce dehydrataci hráče. (4)
Čištění[editovat | editovat zdroj]
Kde je počet hodin využití hřiště opravdu vysoký, je pro vyčištění, srovnání povrchu a narovnání umělých vláken nutné provádět kartáčování minimálně dvakrát týdně různými směry. V kritických místech (rohy, penalta…) je vhodné doplnit výplň třeba třikrát týdně.[10]
Pesticidy[editovat | editovat zdroj]
I v případě UMT může dojít k napadení plevelem, mechem nebo řasami. Zpravidla se tak stane, pokud došlo ke znečištění organickými látkami (listí, zemina, jídlo, ptačí trus…). V takovém případě je UMT ošetřována jednoprocentní roztok hydrogenu peroxidu s vodou nebo Roundapem (nejpoužívanější herbicid).[10]
Výjimečná údržba: Jednou až dvakrát ročně se provádí srovnání a doplněním granulátu po celé ploše, dekomprese (uvolnění sešlapaného granulátu), čištění granulátu od mechanických nečistot přeséváním a překartáčování. Údržba zabere den a každý úkon se opakuje dvakrát v trvání cca 1–2 h. Cena této pokročilejší údržby prováděné obvykle odbornou firmou je 50.000,-Kč.[10]
Osvětlení: Je výhradou UMT, jelikož se v zimním období tréninkové jednotky odehrávají převážně za tmy. Jde však o další náklady na výstavbu a provoz a je zde také problém světelného smogu.
Výroba a recyklace umělého trávníku[editovat | editovat zdroj]
Materiál[editovat | editovat zdroj]
Umělá textilie. Vlákna umělého trávníku se vyrábí tavením a formováním granulí polyethylenu termoplastického polymeru, který se následně obarví.[11] Možná právě pro vysoké nároky na odolnost a trvanlivost nebylo zjištěno, že by výrobci využívali recyklovaných plastů k výrobě UMT.
Výplň, granulát[editovat | editovat zdroj]
Většinou se setkáme se surovým kaučukem EPDM, méně už s regenerovanou pryží SBR. Vzácně se také nabízí recyklovaný EPDM (pneumatiky).[12]
Recyklace[editovat | editovat zdroj]
Díky zátěrovému latexu není možné v současné době umělý trávník recyklovat. Starý trávník je možné vyhodit na třídičkách komunálního odpadu.[13]
Podzemní vody[editovat | editovat zdroj]
Voda je nejzákladnější potřebou pro existenci života na Zemi a podzemní voda je jednou z nejcennějších vod vůbec pro koloběh vody na Zemi. Podzemní vody nejsou obvykle znečištěné a dají se pít i bez úprav. Tyto vodní zdroje však nejvíce ohrožují pesticidy a hnojiva pocházející ze zemědělství (včetně námi hodnocených fotbalových hřišť) a to, že ji odčerpává člověk a plýtvá s ní. Zásoby sladké vody na Zemi se snižují. V Evropě klesly zásoby o jednu třetinu, v Africe o dvě a v Asii o tři čtvrtiny. Zmizelo 50 % světových mokřadů. Přitom lze předpokládat, že spotřeba vody bude v následujících letech ještě stoupat.
Počínaje rokem 2014 se situace u podzemních vod v ČR neustále zhoršuje. Průměrný roční srážkový úhrn byl loni v Česku 517 mm. Normál za období 1981 až 2010 je 686 milimetrů. A v posledních dvou letech je stav hladiny podzemní vody v ČR na mírně až silně podnormální úrovni.[14]
Závěr[editovat | editovat zdroj]
UMT má bezesporu méně náročnou údržbu a mnohem menší spotřebu vody. Avšak její celoroční využití si vybírá daň na životnosti. I přes řádnou údržbu se musí povrch po letech obměnit. Výroba UMT i vzniklý odpad není, co se týká ekologie, zanedbatelný. A nepřidává tomu ani fakt, že se umělá tráva nedá recyklovat a často je pro své vysoké nároky vyráběna z nerecyklovaného plastu. Dá se tedy tušit, že tou nejlepší variantou z pohledu environmentální rovnováhy určitě nebude umělý povrch, který by měl přírodě ulevit. Vzhledem k početnosti hracích ploch je důležité, aby ekologie šla ruku v ruce s jejich údržbou. Aby kluby, které o trávníky pečují, vodou neplýtvaly, naučili se hospodařit s užitkovou vodou a třeba i recyklovali tu už jednou použitou. Z dostupných materiálů vyplývá, že pesticidům se dá do určité míry předejít odbornou a pečlivou údržbou a pro klub by měly být tou poslední možností.
Upozornění: Uvedené náklady na pravidelnou a nepravidelnou údržbu můžou být zavádějící. Údaje jsou pouze orientační a ve skutečnosti jsou ovlivňovány mnoha faktory, které se u každého hřiště mohou výrazně lišit.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The Football Stadiums.com | Database of football stadiums. www.thefootballstadiums.com [online]. [cit. 2020-03-18]. Dostupné online.
- ↑ FOTBAL.CZ. Fotbal.cz [online]. [cit. 2020-03-18]. Dostupné online.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 MARIE, Sůrová. Proces přípravy, výstavby a užívání fotbalových hřišť. Parametr "periodikum" je povinný! 2017-01-08. Dostupné online [cit. 2020-03-18].
- ↑ Umělé fotbalové trávníky a jejich srovnání s přírodními fotbalovými trávníky [online]. Asociace stavitelů fotbalových hřišť s umělými trávníky při ESTC, z.s. [cit. 2020-03-18]. Dostupné online.
- ↑ HRABĚ, FRANTIŠEK,. Trávníky pro zahradu, krajinu a sport. Olomouc: [s.n.] 335 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-87091-07-4, ISBN 80-87091-07-8. OCLC 847144348
- ↑ Údržba přírodních trávníku [online]. Komise pro stadiony a hrací plochy FAČR [cit. 2020-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Závlaha a zavlažování fotbalového hřiště - AZ Zahrada. www.azzahrada.cz [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Češi v domácnostech denně spotřebují přes 89 litrů pitné vody. Češi v domácnostech denně spotřebují přes 89 litrů pitné vody [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Údržba přírodních trávníku [online]. Komise pro stadiony a hrací plochy FAČR [cit. 2020-03-19]. Dostupné online.
- ↑ 10,0 10,1 10,2 Údržba umělých trávníku [online]. Komise pro stadiony a hrací plochy FAČR [cit. 2020-03-19]. Dostupné online.
- ↑ ORSÁG, P. Technologický postup tavení. [s.l.]: JUTA
- ↑ Ecofill [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné online.
- ↑ HEJTMAN, J. Propagace okrasných umělých trávníků. Liberec: [s.n.], 2012.
- ↑ Intersucho. www.intersucho.cz [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné online.
