CHKO Žďárské vrchy a sport v přírodě: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
(Založena nová stránka s textem „= Úvod = Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy ležící ve středu republiky na Českomoravské vrchovině byla vyhlášena roku 1970. Území C…“)
 
 
(Není zobrazeno 16 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
= Úvod =
Chráněná krajinná oblast [https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C4%8F%C3%A1rsk%C3%A9_vrchy Žďárské vrchy] ležící ve středu republiky na Českomoravské vrchovině byla vyhlášena roku 1970. Území CHKO Žďárské vrchy se nachází na pomezí Pardubického kraje a kraje Vysočina. Leží převážně na území okresu Žďár nad Sázavou, ale částečně zasahuje do okresu Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy.<ref name=":0"><nowiki>http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/</nowiki></ref>
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy ležící ve středu republiky na Českomoravské vrchovině byla vyhlášena roku 1970. Území CHKO Žďárské vrchy se nachází na pomezí Pardubického kraje a kraje Vysočina. Leží převážně na území okresu Žďár nad Sázavou, ale částečně zasahuje do okresu Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy.<ref name=":0"><nowiki>http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/</nowiki></ref>


== Krajina ==
==Krajina==
CHKO Žďárské vrchy zaujímá plochu 709 km2 a rozkládá v nadmořských výškách 490 - 836 m n. m. Nejvyšším bodem je skalní útvar Devět skal. Krajina je velmi pestrá, bohatá na lesní porost, vodní plochy i skalní útvary. Právě pro tuto rozmanitost je oblast Žďárských vrchů vyhledávanou turistickou a sportovní oblastí.<ref name=":0" />
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1_oblast_%C5%BD%C4%8F%C3%A1rsk%C3%A9_vrchy CHKO Žďárské vrchy] zaujímá plochu 709 km2 a rozkládá v nadmořských výškách 490 - 836 m n. m. Nejvyšším bodem je skalní útvar Devět skal. Krajina je velmi pestrá, bohatá na lesní porost, vodní plochy i skalní útvary. Právě pro tuto rozmanitost je oblast Žďárských vrchů vyhledávanou turistickou a sportovní oblastí.<ref name=":0" />


=== '''Rozdělení krajiny<ref name=":0" />:''' ===
===Rozdělení krajiny<ref name=":0" />:===
46% lesy
46% lesy


Řádek 16: Řádek 15:
5% ostatní plochy
5% ostatní plochy


=== '''Skalní útvary''' ===
===Skalní útvary===
Rulové skalní útvary jsou jedním z typických dominant chráněné krajiny. Skalní útvary jsou označovány za tzv.osmistovky (např. Pasecká skála, Drátník, Čtyři palice). Nejvyšším vrcholem CHKO Žďárské vrchy je Devět skal (836,3 m n. m.). <ref name=":1"><nowiki>https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C4%8F%C3%A1rsk%C3%A9_vrchy</nowiki></ref>
Rulové skalní útvary jsou jedním z typických dominant chráněné krajiny. Skalní útvary jsou označovány za tzv.osmistovky (např. Pasecká skála, Drátník, Čtyři palice). Nejvyšším vrcholem CHKO Žďárské vrchy je [https://cs.wikipedia.org/wiki/Dev%C4%9Bt_skal Devět skal] (836,3 m n. m.). <ref name=":1"><nowiki>https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C4%8F%C3%A1rsk%C3%A9_vrchy</nowiki></ref>


== Vodstvo ==
==Vodstvo==
Velmi důležitou roli v chráněném území hraje voda, která svoji hustou sítí drobných vodních toků napomohla k vytvoření rozsáhlé rybniční soustavy (přes 500 rybníků). Největším rybníkem je Velké Dářko nedaleko Žďáru nad Sázavou. Mezi největší rybníky v chráněném území můžeme zařadit rybníky Velké Dářko, Milovský, Sykovec, Domaninský, Matějovský nebo rybník Řeka. <ref name=":1" />
Velmi důležitou roli v chráněném území hraje voda, která svoji hustou sítí drobných vodních toků napomohla k vytvoření rozsáhlé rybniční soustavy (přes 500 rybníků). Největším rybníkem je Velké Dářko nedaleko Žďáru nad Sázavou. Mezi největší rybníky v chráněném území můžeme zařadit rybníky [https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A9_D%C3%A1%C5%99ko Velké Dářko], Milovský, Sykovec, Domaninský, Matějovský nebo rybník Řeka. <ref name=":1" />


Pramení zde mnoho větších i menších řek, jako je řeka Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava nebo Novohradka. Tyto řeky zde hrají velmi důležitou roli, jelikož tvoří hlavní evropskou rozvodnici do Severního (Chrudimka, Sázava, Doubrava) a Černého moře (Svratka, Oslava). <ref><nowiki>http://www.nmnm.eu/evropska-rozvodnice.html</nowiki></ref>
Pramení zde mnoho větších i menších řek, jako je řeka Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava nebo Novohradka. Tyto řeky zde hrají velmi důležitou roli, jelikož tvoří hlavní evropskou rozvodnici do Severního (Chrudimka, Sázava, Doubrava) a Černého moře (Svratka, Oslava). <ref><nowiki>http://www.nmnm.eu/evropska-rozvodnice.html</nowiki></ref>
Řádek 26: Řádek 25:
Díky bohaté vodní zásobě zde vznikla rašeliniště a mokřady (Babín, Dářská rašeliniště).<ref name=":0" />
Díky bohaté vodní zásobě zde vznikla rašeliniště a mokřady (Babín, Dářská rašeliniště).<ref name=":0" />


== Ochrana přírody ==
==Ochrana přírody==
Příroda Žďárských vrchů byla vyhlášena za chráněnou jako oblast přirozené akumulace vod vzhledem k pramenům mnoha českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a oblastem s početnou rybniční soustavou.<ref>ttps://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm</ref>
Příroda Žďárských vrchů byla vyhlášena za chráněnou jako oblast přirozené akumulace vod vzhledem k pramenům mnoha českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a oblastem s početnou rybniční soustavou.<ref>ttps://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm</ref>


=== Předměty ochrany ===
===Předměty ochrany===
''“Předměty ochrany jsou vodní a mokřadní přírodní společenstva s biotopy makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod,rákosin a vegetace vysokých ostřic na něž navazuje údolní niva s biotopy vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad,nevápnitých mechových slatinišť a údolních jasanovo-olšových luhů s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.”'' <ref>''<nowiki>https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm</nowiki>)''</ref>
''“Předměty ochrany jsou vodní a mokřadní přírodní společenstva s biotopy makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod,rákosin a vegetace vysokých ostřic na něž navazuje údolní niva s biotopy vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad,nevápnitých mechových slatinišť a údolních jasanovo-olšových luhů s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.”'' <ref>''<nowiki>https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm</nowiki>)''</ref>


''“Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin.”'' <ref>''<nowiki>https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm</nowiki>''</ref>
''“Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin.”'' <ref>''<nowiki>https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm</nowiki>''</ref>


==== chráněné rostliny (např.): ====
====chráněné rostliny (např.):====


* čípek objímavý
*čípek objímavý
* ptačinec dlouholistý
*ptačinec dlouholistý
* mléčivec alpský
*mléčivec alpský
* suchopýrek alpský
*suchopýrek alpský
* různé druhy prstnatců, hořečků a ostřic
*různé druhy prstnatců, hořečků a ostřic


==== chránění živočichové (např.): ====
====chránění živočichové (např.):====


* mlok skvrnitý
*mlok skvrnitý
* čáp černý
*čáp černý
* datel černý
*datel černý


* krkavec velký
*krkavec velký
* rejsek horský
*rejsek horský
* hraboš mokřadní
*hraboš mokřadní


== Maloplošná zvláště chráněná území (ZCHÚ) ==
==Maloplošná zvláště chráněná území (ZCHÚ)<ref>FALTYSOVÁ, Bc. Olga. ''Životní styl, environmentální hodnoty a postoje návštěvníků k ochraně životního prostředí při pěší turistice v CHKO Žďárské vrchy''. Praha, 2016. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce PhDr. Daniel Čermák, Ph.D.</ref>==
4 NP - národní přírodní rezervace (Dářko, Ransko, Žákova hora a Radostínské rašeliniště)
4 NP - národní přírodní rezervace (Dářko, Ransko, Žákova hora a Radostínské rašeliniště)


Řádek 59: Řádek 58:
37 PP - přírodním památek (Bílá skála, Devět skal…)
37 PP - přírodním památek (Bílá skála, Devět skal…)


(DP - Bc. Olga Faltysová - Životní styl, environmentální hodnoty a postoje návštěvníků k ochraně životního prostředí při pěší turistice v CHKO Žďárské vrchy)
==Sport v CHKO Žďárské vrchy==
 
== Sport v CHKO Žďárské vrchy ==
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy je velmi oblíbenou sportovní lokalitou.V létě je vyhledávaná pro pěší turistiku a cykloturistiku, horolezectví a v zimě pro širokou nabídku lyžařských běžeckých tratí. V posledních letech je zimní období především spojeno s komerční turistikou a biatlonovými závody v Novém Městě na Moravě.
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy je velmi oblíbenou sportovní lokalitou.V létě je vyhledávaná pro pěší turistiku a cykloturistiku, horolezectví a v zimě pro širokou nabídku lyžařských běžeckých tratí. V posledních letech je zimní období především spojeno s komerční turistikou a biatlonovými závody v Novém Městě na Moravě.


Všechny sportovní aktivity vyjma horolezení nemají zvláštní omezení. V CHKO platí obecná pravidla jako zásady slušného chování a ohled k přírodě, udržovat čisté okolí a nerozdělávat oheň v lese ani v jeho blízkosti. Zákonem zakázaná je jízda sněžných skůtrů volnou krajinou v celé CHKO. <ref><nowiki>http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/pro-navstevniky/</nowiki></ref>
Všechny sportovní aktivity vyjma horolezení nemají zvláštní omezení. V CHKO platí obecná pravidla jako zásady slušného chování a ohled k přírodě, udržovat čisté okolí a nerozdělávat oheň v lese ani v jeho blízkosti. Zákonem zakázaná je jízda sněžných skůtrů volnou krajinou v celé CHKO. <ref><nowiki>http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/pro-navstevniky/</nowiki></ref>


=== Horolezectví  ===
===Horolezectví  ===
CHKO Žďárské vrchy je oblíbenou a vyhledávanou lokalitou, která nabízí horolezcům nemálo možností. Mezi nejnavštěvovanější patří skalní útvary Drátník nebo Čtyři palice.
CHKO Žďárské vrchy je oblíbenou a vyhledávanou lokalitou, která nabízí horolezcům nemálo možností. Mezi nejnavštěvovanější patří skalní útvary Drátník nebo Čtyři palice.


Horolezecká činnost v CHKO Žďárské vrchy je povolena na základě dohody Správy CHKO a zástupci místního oddílu Českého horolezeckého svazu. Horolezectví v CHKO není zákonem zakázáno, ale je regulováno zákazy a omezeními, za jejíž nedodržování hrozí sankce. Horolezectví na území CHKO mohou provádět pouze členové svazu ČSTV nebo jiných horolezeckých organizací a jejich hosté. '''ZDROJ'''
Horolezecká činnost v CHKO Žďárské vrchy je povolena na základě dohody Správy CHKO a zástupci místního oddílu Českého horolezeckého svazu. Horolezectví v CHKO není zákonem zakázáno, ale je regulováno zákazy a omezeními, za jejíž nedodržování hrozí sankce. Horolezectví na území CHKO mohou provádět pouze členové svazu ČSTV nebo jiných horolezeckých organizací a jejich hosté. <ref>http://www.goat.cz/Lezeni/ZdarskeVrchy/_Guide/pdf/ZdarskeVrchy1.pdf</ref>


==== Pravidla ČHS<ref><nowiki>https://www.horosvaz.cz/res/archive/058/010522.pdf?seek=1359717557</nowiki></ref> ====
====Pravidla ČHS<ref><nowiki>https://www.horosvaz.cz/res/archive/058/010522.pdf?seek=1359717557</nowiki></ref>====
Český horolezecký svaz vydal pro lezení ve skalních oblastech České republiky následující pravidla:
[https://www.horosvaz.cz/ Český horolezecký svaz] vydal pro lezení ve skalních oblastech České republiky následující pravidla:


Lezci jsou povinni:
Lezci jsou povinni:


* chovat se tak, aby nedocházelo k poškozování přírody, dbát na čistotu a pořádek
*chovat se tak, aby nedocházelo k poškozování přírody, dbát na čistotu a pořádek
* v ZCHÚ využívat pouze lokality, které jsou k lezení určeny
*v ZCHÚ využívat pouze lokality, které jsou k lezení určeny
* řídit se značením umístěným orgány ochrany přírody, majiteli pozemků a správci lesa
*řídit se značením umístěným orgány ochrany přírody, majiteli pozemků a správci lesa


Lezcům je zakázáno:
Lezcům je zakázáno:


* jakkoliv měnit povrch skal pro vytváření lepších chytů a stupňů
*jakkoliv měnit povrch skal pro vytváření lepších chytů a stupňů
* používat zimní horolezeckou výzbroj (cepíny, kladiva…)
*používat zimní horolezeckou výzbroj (cepíny, kladiva…)
* při manipulaci s lanem poškozovat třením povrch skal
*při manipulaci s lanem poškozovat třením povrch skal
* přidávat skalní skoby do již hotových
*přidávat skalní skoby do již hotových
 
 
Jelikož jsou skalní sektory Žďárských vrchů zařazeny do zvláště chráněných území ( PP - přírodní památka, PR - přírodní rezervace), ČHS bych nucen za účelem ochrany přírody vydat omezení a podmínky lezení v této oblasti. '''ZDROJ'''


==== Podmínky lezení v oblasti CHKO Žďárské vrchy <ref><nowiki>https://www.horosvaz.cz/skaly-oblast-48/</nowiki></ref> ====
====Podmínky lezení v oblasti CHKO Žďárské vrchy <ref><nowiki>https://www.horosvaz.cz/skaly-oblast-48/</nowiki></ref>====
Jelikož jsou skalní sektory Žďárských vrchů zařazeny do zvláště chráněných území ( PP - přírodní památka, PR - přírodní rezervace), ČHS bych nucen za účelem ochrany přírody vydat omezení a podmínky lezení v této oblasti.


* přístup ke skalám nejkratšími cestami od značených turistických cest
*přístup ke skalám nejkratšími cestami od značených turistických cest
* lezení na jiné než vyznačené objekty a mimo povolené období jen s písemným povolením správy CHKO
*lezení na jiné než vyznačené objekty a mimo povolené období jen s písemným povolením správy CHKO
* používání magnézia je zakázáno
*používání magnézia je zakázáno
* výměna a osazování jištění a vyznačování skal a cest je zakázáno
*výměna a osazování jištění a vyznačování skal a cest je zakázáno
* organizování sportovních, turistických a jiných akcí jen s písemným souhlasem správy CHKO
*organizování sportovních, turistických a jiných akcí jen s písemným souhlasem správy CHKO


==== Současná omezení <ref name=":2"><nowiki>https://www.horosvaz.cz/ochrana-prirody/povoleni-lezeni/</nowiki></ref> ====
====Současná omezení <ref name=":2"><nowiki>https://www.horosvaz.cz/ochrana-prirody/povoleni-lezeni/</nowiki></ref>====
Před plánovanou cestou je vždy nutné navštívit stránky Českého horolezeckého svazu a zkontrolovat, zda na konkrétním skalnatém útvaru nejsou časová či jiná omezení. Může jít o omezení vzhledem k ochraně přírody z důvodu masové návštěvy, rušení chráněných živočichů, sešlapu vegetace, ničení skal, znečištění okolí a nebo bezpečnosti. V jarním období to bývá především omezení s ohledem na hnízdění ptactva.
Před plánovanou cestou je vždy nutné navštívit stránky Českého horolezeckého svazu a zkontrolovat, zda na konkrétním skalnatém útvaru nejsou časová či jiná omezení. Může jít o omezení vzhledem k ochraně přírody z důvodu masové návštěvy, rušení chráněných živočichů, sešlapu vegetace, ničení skal, znečištění okolí a nebo bezpečnosti. V jarním období to bývá především omezení s ohledem na hnízdění ptactva.
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
|+Povolení lezení <ref name=":2" />
|+Povolení lezení <ref>https://www.horosvaz.cz/skaly-oblast-48/</ref>
!celoročně
!celoročně
!od července do prosince
!od července do prosince
Řádek 147: Řádek 142:
<br />
<br />


== Aktuální informace (21. 3. 2019) ==
==Aktuální informace (21. 3. 2019)==
Na skalní útvar Čtyři palice je z důvodu hnízdění krkavců zákaz vstupu do 15. května 2019.
Na skalní útvar Čtyři palice je z důvodu hnízdění krkavců zákaz vstupu do 15. května 2019.


Řádek 153: Řádek 148:
<br />
<br />


== Seznam referencí ==
==Seznam referencí==
<references /><br />
<references />
 
==Ostatní zdroje==
DOLEŽAL, Ferdinand. TREFULKA, František. Ždárské vrchy. Průvodce po horolezeckých terénech Vysočiny. Ždár nad Sázavou: TJ Vysočina, 2001. s. 2 – 3
 
Klenoty naší krajiny, Žďárské vrchy.[epizoda televizního seriálu]. Česká republika. Česká televize 24. 7. 2016
 
CHKO Žďárské vrchy po čtyřiceti letech. ''Ochrana přírody'' [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné z: <nowiki>http://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/chko-zdarske-vrchy-po-ctyriceti-letech/</nowiki><br />
 
{{FTVS|Denní studium 2019|Zuz.ka:CHKO Žďárské vrchy a sport v přírodě}}
 
[[Kategorie:Turistika]]
[[Kategorie:Chráněná území]]

Aktuální verze z 31. 1. 2022, 13:28

Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy ležící ve středu republiky na Českomoravské vrchovině byla vyhlášena roku 1970. Území CHKO Žďárské vrchy se nachází na pomezí Pardubického kraje a kraje Vysočina. Leží převážně na území okresu Žďár nad Sázavou, ale částečně zasahuje do okresu Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy.[1]

Krajina[editovat | editovat zdroj]

CHKO Žďárské vrchy zaujímá plochu 709 km2 a rozkládá v nadmořských výškách 490 - 836 m n. m. Nejvyšším bodem je skalní útvar Devět skal. Krajina je velmi pestrá, bohatá na lesní porost, vodní plochy i skalní útvary. Právě pro tuto rozmanitost je oblast Žďárských vrchů vyhledávanou turistickou a sportovní oblastí.[1]

Rozdělení krajiny[1]:[editovat | editovat zdroj]

46% lesy

44% zemědělský půdní fond

1,9 % vodní plochy

0,9 % zastavěné plochy.

5% ostatní plochy

Skalní útvary[editovat | editovat zdroj]

Rulové skalní útvary jsou jedním z typických dominant chráněné krajiny. Skalní útvary jsou označovány za tzv.osmistovky (např. Pasecká skála, Drátník, Čtyři palice). Nejvyšším vrcholem CHKO Žďárské vrchy je Devět skal (836,3 m n. m.). [2]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Velmi důležitou roli v chráněném území hraje voda, která svoji hustou sítí drobných vodních toků napomohla k vytvoření rozsáhlé rybniční soustavy (přes 500 rybníků). Největším rybníkem je Velké Dářko nedaleko Žďáru nad Sázavou. Mezi největší rybníky v chráněném území můžeme zařadit rybníky Velké Dářko, Milovský, Sykovec, Domaninský, Matějovský nebo rybník Řeka. [2]

Pramení zde mnoho větších i menších řek, jako je řeka Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava nebo Novohradka. Tyto řeky zde hrají velmi důležitou roli, jelikož tvoří hlavní evropskou rozvodnici do Severního (Chrudimka, Sázava, Doubrava) a Černého moře (Svratka, Oslava). [3]

Díky bohaté vodní zásobě zde vznikla rašeliniště a mokřady (Babín, Dářská rašeliniště).[1]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Příroda Žďárských vrchů byla vyhlášena za chráněnou jako oblast přirozené akumulace vod vzhledem k pramenům mnoha českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a oblastem s početnou rybniční soustavou.[4]

Předměty ochrany[editovat | editovat zdroj]

“Předměty ochrany jsou vodní a mokřadní přírodní společenstva s biotopy makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod,rákosin a vegetace vysokých ostřic na něž navazuje údolní niva s biotopy vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad,nevápnitých mechových slatinišť a údolních jasanovo-olšových luhů s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.” [5]

“Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin.” [6]

chráněné rostliny (např.):[editovat | editovat zdroj]

  • čípek objímavý
  • ptačinec dlouholistý
  • mléčivec alpský
  • suchopýrek alpský
  • různé druhy prstnatců, hořečků a ostřic

chránění živočichové (např.):[editovat | editovat zdroj]

  • mlok skvrnitý
  • čáp černý
  • datel černý
  • krkavec velký
  • rejsek horský
  • hraboš mokřadní

Maloplošná zvláště chráněná území (ZCHÚ)[7][editovat | editovat zdroj]

4 NP - národní přírodní rezervace (Dářko, Ransko, Žákova hora a Radostínské rašeliniště)

10 PR - přírodních rezervací (Čtyři palice, Meandry Svratky u Milov…)

37 PP - přírodním památek (Bílá skála, Devět skal…)

Sport v CHKO Žďárské vrchy[editovat | editovat zdroj]

Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy je velmi oblíbenou sportovní lokalitou.V létě je vyhledávaná pro pěší turistiku a cykloturistiku, horolezectví a v zimě pro širokou nabídku lyžařských běžeckých tratí. V posledních letech je zimní období především spojeno s komerční turistikou a biatlonovými závody v Novém Městě na Moravě.

Všechny sportovní aktivity vyjma horolezení nemají zvláštní omezení. V CHKO platí obecná pravidla jako zásady slušného chování a ohled k přírodě, udržovat čisté okolí a nerozdělávat oheň v lese ani v jeho blízkosti. Zákonem zakázaná je jízda sněžných skůtrů volnou krajinou v celé CHKO. [8]

Horolezectví  [editovat | editovat zdroj]

CHKO Žďárské vrchy je oblíbenou a vyhledávanou lokalitou, která nabízí horolezcům nemálo možností. Mezi nejnavštěvovanější patří skalní útvary Drátník nebo Čtyři palice.

Horolezecká činnost v CHKO Žďárské vrchy je povolena na základě dohody Správy CHKO a zástupci místního oddílu Českého horolezeckého svazu. Horolezectví v CHKO není zákonem zakázáno, ale je regulováno zákazy a omezeními, za jejíž nedodržování hrozí sankce. Horolezectví na území CHKO mohou provádět pouze členové svazu ČSTV nebo jiných horolezeckých organizací a jejich hosté. [9]

Pravidla ČHS[10][editovat | editovat zdroj]

Český horolezecký svaz vydal pro lezení ve skalních oblastech České republiky následující pravidla:

Lezci jsou povinni:

  • chovat se tak, aby nedocházelo k poškozování přírody, dbát na čistotu a pořádek
  • v ZCHÚ využívat pouze lokality, které jsou k lezení určeny
  • řídit se značením umístěným orgány ochrany přírody, majiteli pozemků a správci lesa

Lezcům je zakázáno:

  • jakkoliv měnit povrch skal pro vytváření lepších chytů a stupňů
  • používat zimní horolezeckou výzbroj (cepíny, kladiva…)
  • při manipulaci s lanem poškozovat třením povrch skal
  • přidávat skalní skoby do již hotových

Podmínky lezení v oblasti CHKO Žďárské vrchy [11][editovat | editovat zdroj]

Jelikož jsou skalní sektory Žďárských vrchů zařazeny do zvláště chráněných území ( PP - přírodní památka, PR - přírodní rezervace), ČHS bych nucen za účelem ochrany přírody vydat omezení a podmínky lezení v této oblasti.

  • přístup ke skalám nejkratšími cestami od značených turistických cest
  • lezení na jiné než vyznačené objekty a mimo povolené období jen s písemným povolením správy CHKO
  • používání magnézia je zakázáno
  • výměna a osazování jištění a vyznačování skal a cest je zakázáno
  • organizování sportovních, turistických a jiných akcí jen s písemným souhlasem správy CHKO

Současná omezení [12][editovat | editovat zdroj]

Před plánovanou cestou je vždy nutné navštívit stránky Českého horolezeckého svazu a zkontrolovat, zda na konkrétním skalnatém útvaru nejsou časová či jiná omezení. Může jít o omezení vzhledem k ochraně přírody z důvodu masové návštěvy, rušení chráněných živočichů, sešlapu vegetace, ničení skal, znečištění okolí a nebo bezpečnosti. V jarním období to bývá především omezení s ohledem na hnízdění ptactva.

Povolení lezení [13]
celoročně od července do prosince zákaz
Devět skal

Malinské skály

Drátník

Čtyři palice

Pasecké skály

Vávrova skála

Rozštípená skála

Štěnice

Bílá skála

Černá skála

Uhlíř

Ostrá

Milovské perničky

Zkamenělý zámek

Rybenské Perničky

Štarkov

Bohdalec

Černá skála

Lisovská skála

Prosička

Milovské Perničky (pod cestou)


Aktuální informace (21. 3. 2019)[editovat | editovat zdroj]

Na skalní útvar Čtyři palice je z důvodu hnízdění krkavců zákaz vstupu do 15. května 2019.

“Pokud je člověk vyruší, začnou létat v kruzích okolo a ozývají se charakteristickým varovným hlasem - liší se od běžného krkavčího krákání. Je to jasný signál, že by měl člověk místo opustit. Všem ohleduplným návštěvníkům děkujeme,“ [14]

Seznam referencí[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/
  2. ↑ 2,0 2,1 https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C4%8F%C3%A1rsk%C3%A9_vrchy
  3. ↑ http://www.nmnm.eu/evropska-rozvodnice.html
  4. ↑ ttps://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm
  5. ↑ https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm)
  6. ↑ https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm
  7. ↑ FALTYSOVÁ, Bc. Olga. Životní styl, environmentální hodnoty a postoje návštěvníků k ochraně životního prostředí při pěší turistice v CHKO Žďárské vrchy. Praha, 2016. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce PhDr. Daniel Čermák, Ph.D.
  8. ↑ http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/pro-navstevniky/
  9. ↑ http://www.goat.cz/Lezeni/ZdarskeVrchy/_Guide/pdf/ZdarskeVrchy1.pdf
  10. ↑ https://www.horosvaz.cz/res/archive/058/010522.pdf?seek=1359717557
  11. ↑ https://www.horosvaz.cz/skaly-oblast-48/
  12. ↑ https://www.horosvaz.cz/ochrana-prirody/povoleni-lezeni/
  13. ↑ https://www.horosvaz.cz/skaly-oblast-48/
  14. ↑ https://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/ctyri-palice-obsadili-krkavci-navstevnici-tam-maji-zakaz-vstupu-20190321.html

Ostatní zdroje[editovat | editovat zdroj]

DOLEŽAL, Ferdinand. TREFULKA, František. Ždárské vrchy. Průvodce po horolezeckých terénech Vysočiny. Ždár nad Sázavou: TJ Vysočina, 2001. s. 2 – 3

Klenoty naší krajiny, Žďárské vrchy.[epizoda televizního seriálu]. Česká republika. Česká televize 24. 7. 2016

CHKO Žďárské vrchy po čtyřiceti letech. Ochrana přírody [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/chko-zdarske-vrchy-po-ctyriceti-letech/

ikona
Tento článek vznikl na základě seminární práce studenta/ů FTVS UK: Denní studium 2019
Zuz.ka:CHKO Žďárské vrchy a sport v přírodě .
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=CHKO_Žďárské_vrchy_a_sport_v_přírodě&oldid=25755“