7 218
editací
(Založena nová stránka s textem „Kategorie:Bioekonomika {{Upravit}}{{MAS}}“) |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Bioekonomika je často spojována s udržitelným rozvojem. Se spojením těchto dvou konceptů se setkáme především v bioekonomických strategiích a politických dokumentech. | |||
Vědecké články naproti tomu poukazují na možné konflikty bioekonomických cílů se 17ti i globálními cíli udržitelného rozvoje (SDGs), formulovanými v Agendě 2030. K hlavním konfliktům patří ty, které souvisí s konkurencí o využití základních přírodních zdrojů - půdy, vody, biomasy a dřeva. Zmíněná rizika jsou patrná především z pohledu na bioekonomiku v globálních souvislostech. | |||
Praktickým předpokladem pro bioekonomický rozvoj je, kromě finanční a politické podpory, dostupnost dostatečného množství biomasy odpovídající kvality, která by měla být získávána udržitelnou produkcí.<ref>{{Citace periodika | |||
| příjmení = van Dam | |||
| jméno = Jan E.G. | |||
| příjmení2 = de Klerk-Engels | |||
| jméno2 = Barbara | |||
| příjmení3 = Struik | |||
| jméno3 = Paul C. | |||
| titul = Securing renewable resource supplies for changing market demands in a bio-based economy | |||
| periodikum = Industrial Crops and Products | |||
| datum vydání = 2005-01 | |||
| ročník = 21 | |||
| číslo = 1 | |||
| strany = 129–144 | |||
| doi = 10.1016/j.indcrop.2004.02.003 | |||
| jazyk = en | |||
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0926669004000329 | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
}}</ref> Nicméně analýza strategií biohospodářství různých zemí podle Staffas, Gustavsson a McCormick (2013),<ref>{{Citace periodika | |||
| příjmení = Staffas | |||
| jméno = Louise | |||
| příjmení2 = Gustavsson | |||
| jméno2 = Mathias | |||
| příjmení3 = McCormick | |||
| jméno3 = Kes | |||
| titul = Strategies and Policies for the Bioeconomy and Bio-Based Economy: An Analysis of Official National Approaches | |||
| periodikum = Sustainability | |||
| datum vydání = 2013-06-20 | |||
| ročník = 5 | |||
| číslo = 6 | |||
| strany = 2751–2769 | |||
| issn = 2071-1050 | |||
| doi = 10.3390/su5062751 | |||
| jazyk = en | |||
| url = http://www.mdpi.com/2071-1050/5/6/2751 | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
}}</ref> překvapivě ukazuje, že ve většině národních strategií chybí strategie pro zajištění (udržitelné) dodávky biomasy. Absence strategie udržitelné produkce biomasy vede pak k situaci, kdy hlavní výhoda bioekonomiky - obnovitelná produkce zdrojů na polích, v lesích a oceánech - se mění v nevýhodu v podobě hospodářského tlaku na půdu, odlesňování nebo konkurenci s výrobou potravin. | |||
==Biopaliva versus zemědělská půda a země třetího světa== | |||
V EU byla historicky první podporovanou oblastí bioekonomiky výroba „udržitelných biopaliv“. Pro výrobu biopaliv v objemu odpovídající cílům EU není ale dostatek domácích zdrojů biomasy. V takové situaci je vysoká pravděpodobnost, že dojde k využívání zdrojů ze zemí globálního Jihu, což je spojeno se záborem půdy, zvyšováním cen potravin a celkovou degradací přírodních zdrojů.<ref>{{Citace periodika | |||
| příjmení = Levidow | |||
| jméno = Les | |||
| titul = EU criteria for sustainable biofuels: Accounting for carbon, depoliticising plunder | |||
| periodikum = Geoforum | |||
| datum vydání = 2013-01 | |||
| ročník = 44 | |||
| strany = 211–223 | |||
| doi = 10.1016/j.geoforum.2012.09.005 | |||
| jazyk = en | |||
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S001671851200190X | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
}}</ref> | |||
Podle většiny odhadů se velký potenciál představující asi 80 % světové nabídky palivového dřeva nachází v Africe, Asii a Jižní Americe a v regionech, které jsou vzdálené od trhů s biomasou, a tedy i míst možné poptávky.<ref>{{Citace periodika | |||
| příjmení = Lewandowski | |||
| jméno = Iris | |||
| titul = Securing a sustainable biomass supply in a growing bioeconomy | |||
| periodikum = Global Food Security | |||
| datum vydání = 2015-10 | |||
| ročník = 6 | |||
| strany = 34–42 | |||
| doi = 10.1016/j.gfs.2015.10.001 | |||
| jazyk = en | |||
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S2211912415300079 | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
}}</ref> Za takových podmínek by biomasa mohla být obchodována na mezinárodní úrovni a EU by byla jedním z regionů, jehož zdroje pro bioekonomiku by v budoucnu pravděpodobně závisely na světovém trhu s biomasou. Hlavní zdroj biomasy by s největší pravděpodobností pocházel z výše uvedených regionů Afriky, Asie a Jižní Ameriky, které mají nízkou potravinovou bezpečnost, a kde zemědělská produkce často není považována za „udržitelnou“ (např. v důsledku odlesňování za účelem rozšíření zemědělské produkce). Takový scénář je z hlediska kritérií udržitelného rozvoje velmi kontroverzní.<ref>{{Citace periodika | |||
| příjmení = Pavanan | |||
| jméno = Krishna C. | |||
| příjmení2 = Bosch | |||
| jméno2 = Roeland A. | |||
| příjmení3 = Cornelissen | |||
| jméno3 = Rob | |||
| titul = Biomass sustainability and certification | |||
| periodikum = Trends in Biotechnology | |||
| datum vydání = 2013-07 | |||
| ročník = 31 | |||
| číslo = 7 | |||
| strany = 385–387 | |||
| doi = 10.1016/j.tibtech.2013.01.014 | |||
| jazyk = en | |||
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0167779913000279 | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
}}</ref> | |||
Podmínky pro výrobu na bázi biomasy v EU mají závažné dopady i z hlediska ekologické stopy. Podle ekologické stopy je EU „čistým dovozcem“ zemědělské půdy.<ref>{{Citace periodika | |||
| příjmení = Bringezu | |||
| jméno = Stefan | |||
| příjmení2 = O’Brien | |||
| jméno2 = Meghan | |||
| příjmení3 = Schütz | |||
| jméno3 = Helmut | |||
| titul = Beyond biofuels: Assessing global land use for domestic consumption of biomass | |||
| periodikum = Land Use Policy | |||
| datum vydání = 2012-01 | |||
| ročník = 29 | |||
| číslo = 1 | |||
| strany = 224–232 | |||
| doi = 10.1016/j.landusepol.2011.06.010 | |||
| jazyk = en | |||
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0264837711000640 | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
}}</ref> Ve srovnání s rozlohou globální zemědělské půdy na jednoho obyvatele, využívala EU v roce 2007 přibližně o jednu třetinu větší rozlohu než je celosvětový průměr. To vyvolává otázky týkající se udržitelnosti bioekonomické strategie a toho, zda nebude znamenat potřebu dalších záborů půdy ze strany EU.<ref>{{Citace periodika | |||
| příjmení = O’Brien | |||
| jméno = Meghan | |||
| příjmení2 = Schütz | |||
| jméno2 = Helmut | |||
| příjmení3 = Bringezu | |||
| jméno3 = Stefan | |||
| titul = The land footprint of the EU bioeconomy: Monitoring tools, gaps and needs | |||
| periodikum = Land Use Policy | |||
| datum vydání = 2015-09 | |||
| ročník = 47 | |||
| strany = 235–246 | |||
| doi = 10.1016/j.landusepol.2015.04.012 | |||
| jazyk = en | |||
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0264837715001118 | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
}}</ref> | |||
==Podpora bioekonomiky v souladu s principy a cíli SDGs== | |||
Identifikace a efektivní politické spojení protichůdných cílů bioekonomického rozvoje s principy udržitelnosti je hlavní výzvou pro politiku a strategie zaměřené na udržitelnou formu aplikace bioekonomiky. | |||
Státy mají v zásadě k dispozici řadu různých mechanismů na podporu bioekonomiky. Tyto mechanismy mohou zahrnovat strategie výzkumu a vývoje v oblasti biologických produktů, zvyšování konkurenceschopnosti produktů na bázi biologických produktů prostřednictvím dotací nebo prováděním kampaní na zvyšování povědomí a účasti společnosti | |||
Existují čtyři transformační cesty k bioekonomice a k hospodářství, které je na ní založeno: | |||
#nahrazení fosilních paliv surovinou na biologickém základě, | |||
#zvýšení produktivity v primárních odvětvích založených na biotechnologiích, | |||
#zvýšení účinnosti ve využití biomasy, | |||
#tvorba přidané hodnoty pomocí biologických principů v procesech oddělených od velkovýroby biomasy. | |||
Otázkou zůstává, která z cest nebo jejich kombinací bude ekonomicky nejefektivnější a zároveň v souladu s cíli udržitelného rozvoje.<ref>{{Citace periodika | |||
| příjmení = Dietz | |||
| jméno = Thomas | |||
| příjmení2 = Börner | |||
| jméno2 = Jan | |||
| příjmení3 = Förster | |||
| jméno3 = Jan | |||
| titul = Governance of the Bioeconomy: A Global Comparative Study of National Bioeconomy Strategies | |||
| periodikum = Sustainability | |||
| datum vydání = 2018-09-06 | |||
| ročník = 10 | |||
| číslo = 9 | |||
| strany = 3190 | |||
| issn = 2071-1050 | |||
| doi = 10.3390/su10093190 | |||
| jazyk = en | |||
| url = https://www.researchgate.net/publication/327488588_Governance_of_the_Bioeconomy_A_Global_Comparative_Study_of_National_Bioeconomy_Strategies | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
}}</ref> | |||
Obecné předpoklady souladu bioekonomiky s principy udržitelnosti lze vyjádřit ve dvou zásadách: | |||
#lokální měřítko aplikace nových bioekonomických přístupů, | |||
#preference odpadní biomasy jako hlavního zdroje produkce. | |||
Pokud jsou tyto předpoklady splněny, je možné pohlížet na bioekonomiku jako na udržitelnou alternativu budoucího rozvoje společnosti. | |||
==Odkazy== | |||
=== Související stránky === | |||
* [[Bioekonomika]] | |||
===Reference=== | |||
<references /> | |||
<br /> | |||
{{licence cc|Cudlínová, Eva}} | |||
[[Kategorie:Bioekonomika]] | [[Kategorie:Bioekonomika]] | ||
{{MAS}} |