Superorganismus: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Superorganismus''' (''anglicky: superorganism'') je organismus, jenž se skládá z množství dalších organismů, které v něm přestávají zčásti nebo úplně fungovat jako samostatné entity a vytváří jednotný svébytný celek. Koncepce superorganismu úzce souvisí se [[Systémová teorie v ekologickém myšlení|systémovou | '''Superorganismus''' (''anglicky: superorganism'') je organismus, jenž se skládá z množství dalších organismů, které v něm přestávají zčásti nebo úplně fungovat jako samostatné entity a vytváří jednotný svébytný celek. Koncepce superorganismu úzce souvisí se [[Systémová teorie v ekologickém myšlení|systémovou teorií]]. | ||
První použití pojmu se připisuje skotskému geologovi Jamesu Huttonovi, který jej použil v roce 1789, kdy vyjádřil svoji tezi, že planeta Země je jednotný organismus a označil jej proto jako superorganismus. Americký ekolog Frederic Clements následně přichází s názorem, že metabolické procesy odehrávající se uvnitř jednotlivých zvířat a rostlin jsou nedílnou součástí celkového systému, který také označuje pojmem superorganismus. Britský sociolog [[w:cs:Herbert Spencer|Herbert Spencer]] patří mezi první, kdo aplikovali koncepci superorganismu na fungování lidské společnosti. Nejznámějším zastáncem geofyziologie a teorie planety jako superorganismu se stal známý britský | První použití pojmu se připisuje skotskému geologovi Jamesu Huttonovi, který jej použil v roce 1789, kdy vyjádřil svoji tezi, že planeta Země je jednotný organismus a označil jej proto jako superorganismus. Americký ekolog Frederic Clements následně přichází s názorem, že metabolické procesy odehrávající se uvnitř jednotlivých zvířat a rostlin jsou nedílnou součástí celkového systému, který také označuje pojmem superorganismus. Britský sociolog [[w:cs:Herbert Spencer|Herbert Spencer]] patří mezi první, kdo aplikovali koncepci superorganismu na fungování lidské společnosti. Nejznámějším zastáncem geofyziologie a teorie planety jako superorganismu se stal známý britský ekolog a environmentalista, sir [[w:cs:James Lovelock|James Lovelock]], který etabloval [[w:cs:Teorie Gaia|Teorii Gaia]]. Pojem dále proslavil britský evoluční biolog [[w:cs:Edward Osborne Wilson|Edward Osborne Wilson]], který demonstruje fungování superorganismu na kooperaci uvnitř společenstva mravenců. | ||
S [[ | S [[Environmentální katastrofa|globálními ekologickými problémy a katastrofami]] nabývá ekologie superorganismu na aktuálnosti. V [[antropocén|antropocénu]] se ukazuje, že jsme propojeni více než dříve a i nepatrné vychýlení jednoho organismu (či spíše části superorganismu) může mít značné následky na další procesy. Britská novinářka a popularizátorka vědy Gaia Vince přichází ve své nejnovější knize (''Adventures in the Anthropocene: A Journey to the Heart of the Planet we Made'') s tezí, že v minulých letech došlo ke zlomové evoluční události, která zapříčinila, že se jednotlivé lidské organismy spojují do superorganismu; ten pak chápe jako vyšší vývojové stadium, přičemž pro něj vymyslela výstižný název Homo omnis, nebo zkráceně Homni. <ref>http://www.bbc.com/future/story/20140701-the-superorganism-engulfing-earth</ref> | ||
== Odkazy == | ==Odkazy== | ||
{{wikipedia en|Superorganism}} | {{wikipedia en|Superorganism}} | ||
=== Reference === | ===Reference=== | ||
<references /> | <references /> | ||
=== Literatura === | ===Literatura=== | ||
* HÖLLDOBLER, Bert a WILSON, Edward O. The superorganism: the beauty, elegance, and strangeness of insect societies. 1st ed. New York: W.W. Norton, 2009. xxi, 522 s. ISBN 978-0-393-06704-0. | |||
* TAUTZ, Jürgen. The buzz about bees: biology of a superorganism [online]. Berlin: Springer, ©2008 [cit. 2014-07-11]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10284768. | *HÖLLDOBLER, Bert a WILSON, Edward O. The superorganism: the beauty, elegance, and strangeness of insect societies. 1st ed. New York: W.W. Norton, 2009. xxi, 522 s. ISBN 978-0-393-06704-0. | ||
*TAUTZ, Jürgen. The buzz about bees: biology of a superorganism [online]. Berlin: Springer, ©2008 [cit. 2014-07-11]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10284768. | |||
===Další zdroje=== | |||
*[http://natura.baf.cz/natura/2004/9/20040906.html Společnost jako superorganismus] | *[http://natura.baf.cz/natura/2004/9/20040906.html Společnost jako superorganismus] | ||
*[http://21stoleti.cz/blog/2011/05/20/superorganismus-aneb-co-noveho-v-hmyzich-statech/ Superorganismus aneb Co nového v hmyzích státech?] | *[http://21stoleti.cz/blog/2011/05/20/superorganismus-aneb-co-noveho-v-hmyzich-statech/ Superorganismus aneb Co nového v hmyzích státech?] | ||
*[http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/686118 Koloniální hmyz funguje jako superorganismus] | *[http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/686118 Koloniální hmyz funguje jako superorganismus] | ||
*[http://ceskapozice.lidovky.cz/dospel-clovek-evoluci-k-mravencum-drj-/tema.aspx?c=A141125_101059_pozice-tema_kasa Dospěl člověk evolucí k mravencům?] | |||
{{licence cc|Eduard | {{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}} | ||
{{TAČR}} | {{TAČR}} | ||
[[Kategorie:Ekologie]] | |||
[[Kategorie:Antropocén]] | |||
Aktuální verze z 12. 1. 2021, 09:51
Superorganismus (anglicky: superorganism) je organismus, jenž se skládá z množství dalších organismů, které v něm přestávají zčásti nebo úplně fungovat jako samostatné entity a vytváří jednotný svébytný celek. Koncepce superorganismu úzce souvisí se systémovou teorií.
První použití pojmu se připisuje skotskému geologovi Jamesu Huttonovi, který jej použil v roce 1789, kdy vyjádřil svoji tezi, že planeta Země je jednotný organismus a označil jej proto jako superorganismus. Americký ekolog Frederic Clements následně přichází s názorem, že metabolické procesy odehrávající se uvnitř jednotlivých zvířat a rostlin jsou nedílnou součástí celkového systému, který také označuje pojmem superorganismus. Britský sociolog Herbert Spencer patří mezi první, kdo aplikovali koncepci superorganismu na fungování lidské společnosti. Nejznámějším zastáncem geofyziologie a teorie planety jako superorganismu se stal známý britský ekolog a environmentalista, sir James Lovelock, který etabloval Teorii Gaia. Pojem dále proslavil britský evoluční biolog Edward Osborne Wilson, který demonstruje fungování superorganismu na kooperaci uvnitř společenstva mravenců.
S globálními ekologickými problémy a katastrofami nabývá ekologie superorganismu na aktuálnosti. V antropocénu se ukazuje, že jsme propojeni více než dříve a i nepatrné vychýlení jednoho organismu (či spíše části superorganismu) může mít značné následky na další procesy. Britská novinářka a popularizátorka vědy Gaia Vince přichází ve své nejnovější knize (Adventures in the Anthropocene: A Journey to the Heart of the Planet we Made) s tezí, že v minulých letech došlo ke zlomové evoluční události, která zapříčinila, že se jednotlivé lidské organismy spojují do superorganismu; ten pak chápe jako vyšší vývojové stadium, přičemž pro něj vymyslela výstižný název Homo omnis, nebo zkráceně Homni. [1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Superorganism na anglické Wikipedii.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HÖLLDOBLER, Bert a WILSON, Edward O. The superorganism: the beauty, elegance, and strangeness of insect societies. 1st ed. New York: W.W. Norton, 2009. xxi, 522 s. ISBN 978-0-393-06704-0.
- TAUTZ, Jürgen. The buzz about bees: biology of a superorganism [online]. Berlin: Springer, ©2008 [cit. 2014-07-11]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10284768.
