Městská resilience: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m (Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“) |
m (added Category:Ekologická architektura using HotCat) |
||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Městská resilience''' či '''resilience města''' ''(anglicky: urban resilience; z latinského resilio - vracet se zpět)'' je označení pro schopnost komplexního (městského) ekosystému zvládat různá ohrožení a při vychýlení se navracet do obvyklého stavu. Městská resilience je jedním z klíčových témat udržitelného rozvoje.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Urban Sustainability and Resilience—Why We Need to Focus on Scales {{!}} The Nature of Cities|url=http://www.thenatureofcities.com/2013/03/27/urban-sustainability-and-resilience-why-we-need-to-focus-on-scales/|datum přístupu=2016-04-28}}</ref> | '''Městská resilience''' či '''resilience města''' ''(anglicky: urban resilience; z latinského resilio - vracet se zpět)'' je označení pro schopnost komplexního (městského) ekosystému zvládat různá ohrožení a při vychýlení se navracet do obvyklého stavu. Městská resilience je jedním z klíčových témat udržitelného rozvoje.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Urban Sustainability and Resilience—Why We Need to Focus on Scales {{!}} The Nature of Cities|url=http://www.thenatureofcities.com/2013/03/27/urban-sustainability-and-resilience-why-we-need-to-focus-on-scales/|datum přístupu=2016-04-28}}</ref> | ||
Městská resilience je důležitá z řady důvodů. Již v současné době žije ve městech (v mnoha zemích) větší počet lidí než na vesnicích a v dohledné době počet obyvatel měst začne pravděpodobně prudce narůstat. Města jsou administrativní a obchodní centra pro zbytek světa, jedná se o ,, propojené komplexní systémy. | Městská resilience je důležitá z řady důvodů. Již v současné době žije ve městech (v mnoha zemích) větší počet lidí než na vesnicích a v dohledné době počet obyvatel měst začne pravděpodobně prudce narůstat. Města jsou administrativní a obchodní centra pro zbytek světa, jedná se o ,,propojené komplexní systémy".<ref>Godschalk, D. R. (2003). Urban hazard mitigation: creating resilient cities. Natural hazards review, 4(3), 136-143.</ref>, a proto jsou důležitými činiteli (tzv. uzly) ve společností sítí.<ref>Castells, M. (2011). The rise of the network society: The information age: Economy, society, and culture (Vol. 1). John Wiley & Sons.</ref> Jedná se ale také o systémy, které mohou být velice křehké (např. při teroristických útocích, energetických výpadcích, problémech se zásobováním a distribucí potravin atd.). | ||
Z těchto důvodů je městská odolnost klíčovým tématem při tvorbě různých politik (viz koncept common good), a také rozvíjející se oblastí vědeckého výzkumu - klíčová slova "městská odolnost" a "odolnost měst" indexují 139 výsledků ve Scopusu a 100 na Web of science | Z těchto důvodů je městská odolnost klíčovým tématem při tvorbě různých politik (viz koncept common good), a také rozvíjející se oblastí vědeckého výzkumu - klíčová slova "městská odolnost" a "odolnost měst" indexují 139 výsledků ve Scopusu a 100 na Web of science.<ref>Meerow, S., Newell, J. P., & Stults, M. (2016). Defining urban resilience: A review. Landscape and Urban Planning, 147, 38-49.</ref> V současnosti se výzkum v této oblasti zaměřuje především na roli správy sítí; indikátory městské resilience; inovace v městské resilienci; resilienci prostřednictvím městských ekosystémových služeb.<ref>McPhearson, T., Andersson, E., Elmqvist, T., & Frantzeskaki, N. (2015). Resilience of and through urban ecosystem services. Ecosystem Services, 12, 152-156.</ref> | ||
Solidní úvod do studií o městské odolnosti poskytuje studie ''[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418 Definování městské resilience: přehled]'', který byl zveřejněn v prestižním časopise Landscape and Urban Planning. V článku je podán přehled o všech významných studií na toto téma (zejména ve vztahu ke změně klimatu, inovacím, vládnutí atd.). Kromě toho předkládá také základní definici městské odolnosti: ,,Městská resilience je označení pro schopnost městského systému (a jeho socioekologických a sociotechnických sítí napříč časovým a prostorovým měřítkem) zachovat nebo velmi rychle obnovit požadované funkce, jež čelily disturbanci, adaptovat se na změnu a rychle transformovat systémy, které omezují současné nebo budoucí adaptační kapacity."<ref>{{Citace periodika|příjmení=Meerow|jméno=Sara|příjmení2=Newell|jméno2=Joshua P.|příjmení3=Stults|jméno3=Melissa|titul=Defining urban resilience: A review|periodikum=Landscape and Urban Planning|datum=2016-03-01|ročník=147|strany=38–49|doi=10.1016/j.landurbplan.2015.11.011|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418|datum přístupu=2016-04-28}}</ref> | Solidní úvod do studií o městské odolnosti poskytuje studie ''[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418 Definování městské resilience: přehled]'', který byl zveřejněn v prestižním časopise Landscape and Urban Planning. V článku je podán přehled o všech významných studií na toto téma (zejména ve vztahu ke změně klimatu, inovacím, vládnutí atd.). Kromě toho předkládá také základní definici městské odolnosti: ,,Městská resilience je označení pro schopnost městského systému (a jeho socioekologických a sociotechnických sítí napříč časovým a prostorovým měřítkem) zachovat nebo velmi rychle obnovit požadované funkce, jež čelily disturbanci, adaptovat se na změnu a rychle transformovat systémy, které omezují současné nebo budoucí adaptační kapacity."<ref name="Meerow">{{Citace periodika|příjmení=Meerow|jméno=Sara|příjmení2=Newell|jméno2=Joshua P.|příjmení3=Stults|jméno3=Melissa|titul=Defining urban resilience: A review|periodikum=Landscape and Urban Planning|datum=2016-03-01|ročník=147|strany=38–49|doi=10.1016/j.landurbplan.2015.11.011|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418|datum přístupu=2016-04-28}}</ref> | ||
Koncept městské resilience je zatím spíše teoretickým, chybí konkrétní návody, jak této resilience dosáhnout. V poslední době ovšem vzniká řada pokusů o praktickou aplikaci (např. koncept smart city). Základními otázkami při tvorbě koncepčních opatření mohou pak být např. následující: Co je cílem při tvorbě městské resilience? Kdo určuje, co je žádoucí pro městský systém? Má resilience některých oblastí prioritu před jinými?<ref | Koncept městské resilience je zatím spíše teoretickým, chybí konkrétní návody, jak této resilience dosáhnout. V poslední době ovšem vzniká řada pokusů o praktickou aplikaci (např. koncept smart city). Základními otázkami při tvorbě koncepčních opatření mohou pak být např. následující: Co je cílem při tvorbě městské resilience? Kdo určuje, co je žádoucí pro městský systém? Má resilience některých oblastí prioritu před jinými?<ref name="Meerow" /> | ||
[[Soubor:Ginza_area_at_dusk_from_Tokyo_Tower.jpg|náhled|[[Tokyo]]. Aglomerace kolem japonského hlavního města je největší na světě, žije zde okolo 35 milionů obyvatel.]] | [[Soubor:Ginza_area_at_dusk_from_Tokyo_Tower.jpg|náhled|[[w:cs:Tokyo|Tokyo]]. Aglomerace kolem japonského hlavního města je největší na světě, žije zde okolo 35 milionů obyvatel.]] | ||
== Literatura k dalšímu studiu problematiky == | == Literatura k dalšímu studiu problematiky == | ||
* Leichenko, R. (2011). Climate change and urban resilience. Current opinion in environmental sustainability, 3(3), 164-168. | * Leichenko, R. (2011). Climate change and urban resilience. Current opinion in environmental sustainability, 3(3), 164-168. | ||
* Pu, B., & Qiu, Y. (2016). Emerging Trends and New Developments on Urban Resilience: A Bibliometric Perspective. Current Urban Studies, 4(01), 36. | * Pu, B., & Qiu, Y. (2016). Emerging Trends and New Developments on Urban Resilience: A Bibliometric Perspective. Current Urban Studies, 4(01), 36. | ||
| Řádek 22: | Řádek 18: | ||
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}} | {{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}} | ||
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]] | |||
[[Kategorie:Využití území]] | |||
[[Kategorie:Antropocén]] | |||
[[Kategorie:Kultura]] | |||
[[Kategorie:Ochrana klimatu]] | |||
[[Kategorie:Ekologická architektura]] | |||
Aktuální verze z 11. 1. 2021, 11:21
Městská resilience či resilience města (anglicky: urban resilience; z latinského resilio - vracet se zpět) je označení pro schopnost komplexního (městského) ekosystému zvládat různá ohrožení a při vychýlení se navracet do obvyklého stavu. Městská resilience je jedním z klíčových témat udržitelného rozvoje.[1]
Městská resilience je důležitá z řady důvodů. Již v současné době žije ve městech (v mnoha zemích) větší počet lidí než na vesnicích a v dohledné době počet obyvatel měst začne pravděpodobně prudce narůstat. Města jsou administrativní a obchodní centra pro zbytek světa, jedná se o ,,propojené komplexní systémy".[2], a proto jsou důležitými činiteli (tzv. uzly) ve společností sítí.[3] Jedná se ale také o systémy, které mohou být velice křehké (např. při teroristických útocích, energetických výpadcích, problémech se zásobováním a distribucí potravin atd.).
Z těchto důvodů je městská odolnost klíčovým tématem při tvorbě různých politik (viz koncept common good), a také rozvíjející se oblastí vědeckého výzkumu - klíčová slova "městská odolnost" a "odolnost měst" indexují 139 výsledků ve Scopusu a 100 na Web of science.[4] V současnosti se výzkum v této oblasti zaměřuje především na roli správy sítí; indikátory městské resilience; inovace v městské resilienci; resilienci prostřednictvím městských ekosystémových služeb.[5]
Solidní úvod do studií o městské odolnosti poskytuje studie Definování městské resilience: přehled, který byl zveřejněn v prestižním časopise Landscape and Urban Planning. V článku je podán přehled o všech významných studií na toto téma (zejména ve vztahu ke změně klimatu, inovacím, vládnutí atd.). Kromě toho předkládá také základní definici městské odolnosti: ,,Městská resilience je označení pro schopnost městského systému (a jeho socioekologických a sociotechnických sítí napříč časovým a prostorovým měřítkem) zachovat nebo velmi rychle obnovit požadované funkce, jež čelily disturbanci, adaptovat se na změnu a rychle transformovat systémy, které omezují současné nebo budoucí adaptační kapacity."[6]
Koncept městské resilience je zatím spíše teoretickým, chybí konkrétní návody, jak této resilience dosáhnout. V poslední době ovšem vzniká řada pokusů o praktickou aplikaci (např. koncept smart city). Základními otázkami při tvorbě koncepčních opatření mohou pak být např. následující: Co je cílem při tvorbě městské resilience? Kdo určuje, co je žádoucí pro městský systém? Má resilience některých oblastí prioritu před jinými?[6]
Literatura k dalšímu studiu problematiky[editovat | editovat zdroj]
- Leichenko, R. (2011). Climate change and urban resilience. Current opinion in environmental sustainability, 3(3), 164-168.
- Pu, B., & Qiu, Y. (2016). Emerging Trends and New Developments on Urban Resilience: A Bibliometric Perspective. Current Urban Studies, 4(01), 36.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Urban Sustainability and Resilience—Why We Need to Focus on Scales | The Nature of Cities [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné online.
- ↑ Godschalk, D. R. (2003). Urban hazard mitigation: creating resilient cities. Natural hazards review, 4(3), 136-143.
- ↑ Castells, M. (2011). The rise of the network society: The information age: Economy, society, and culture (Vol. 1). John Wiley & Sons.
- ↑ Meerow, S., Newell, J. P., & Stults, M. (2016). Defining urban resilience: A review. Landscape and Urban Planning, 147, 38-49.
- ↑ McPhearson, T., Andersson, E., Elmqvist, T., & Frantzeskaki, N. (2015). Resilience of and through urban ecosystem services. Ecosystem Services, 12, 152-156.
- ↑ 6,0 6,1 MEEROW, Sara; NEWELL, Joshua P.; STULTS, Melissa. Defining urban resilience: A review. Landscape and Urban Planning. 2016-03-01, roč. 147, s. 38–49. Dostupné online [cit. 2016-04-28]. DOI:10.1016/j.landurbplan.2015.11.011.
