Fenomén Wikipedie

Podle Wikipedie je Wikipedie: ,,mnohojazyčná webová bezplatná encyklopedie založená na modelu otevřeně upravitelného a viditelného obsahu, wiki.” Wikipedie ale svým významem přesahuje běžnou encyklopedii.

Impakt Wikipedie

Význam Wikipedie na diseminaci odborných poznatků se dobře ukázal během covidové pandemie v roce 2020. Během několika týdnů vznikly na anglické Wikipedii přes čtyři tisíce článků o Covidu a počet jeiich zobrazení přesáhl 240 milionů. Z Wikipedie vychází i Google ve svých grafech při zobrazování počtu nemocných v jednotlivých zemích. Co je ale zajímavé pro naše účely, je to, že se na Wikipedii kolem koronavirových článků vytvořila zcela spontánně komunita zdravotních expertů, kteří je kontrolovali, aby se do nich nedostaly nepodložené informace. V období, v němž údajně i odborné vědecké časopisy často polevovaly v mechanismech zajišťování kvality a otiskly studie, které by za normálních okolností nemusely projít recenzním řízením, se tak Wikipedie stala jakýmsi gatekeeperem do světa znalostí o Covidu. Článek Coronavirus disease 2019 na anglické Wikipedii editovalo celkem přes tisíc editorů a třináct robotů (algoritmů umělé inteligence), kteří provedli dohromady přes pět tisíc editací a článek obsahuje přes 600 referencí a padesát tisíc znaků. Rozsahově se tedy v tomto případě jedná již spíše o krátkou odbornou monografii než o stručné encyklopedické heslo. A je zřejmé, že podobný mechanismus by byl u standardní tištěné - ale  i elektronické - publikace nerealizovatelný stejně jako takto efektivní způsob její distribuce po celém světě v tak krátkém období

Wikipedie je jedním z nejnavštěvovanějších webů světa, obsahuje přes 50 milionů článků ve více než 300 jazycích a počty jejich zobrazení se počítají v miliardách za měsíc. Facebook a YouTube uvažují o jejím využití při vyvracení dezinformací a Google podle ní vytváří infoboxy a primární definice pro hlasové asistenty. V rychle se měnícím světě pomáhá pochopit, co se pod daným pojmem obecně myslí. Publikační proces na Wikipedii je okamžitý, editace nikdo neschvaluje a změny se v článku hned objeví. Během jedné minuty tak může v článku proběhnout i více editací.

Wikipedii využívají i ti co ji nečtou, pokud čtou texty či komunikují s lidmi, kteří své vědomosti čerpají z ní. Stává se také stále důvěryhodnějším zdrojem. Ukázalo se například, že Britové věří Wikipedii více než BBC. Známá analýza, publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature, konstatovala, že kvalita Wikipedie je srovnatelná s Encyklopedií Britannicou (asi není překvapivé, že Britannica analýzu hned zpochybnila).

Kritici Wikipedie upozorňují na vandalismus v článcích a dezinformace, které může obsahovat. Jako příklad je možné uvést článek o novináři Johnovi Seigenthalerovi, do kterého někdo připsal, že byl podezřelý z vraždy prezidenta Kennedyho. Tato informace zůstala v článku několik měsíců než byla objevena a vyvrácena. Nebo článek o válce mezi Portugalskem a Maráthskou říší, který na Wikipedii zůstal pět let, než byl smazán, protože žádná taková válka nebyla.

I přes řadu problémů, které Wikipedie má, jsou některé články na ní velmi kvalitní. V rámci své práce ji proto využívají studenti, novináři, lékaři i vědci. Výsledky výzkumu ukázaly, že téměř polovina amerických lékařů, kteří na internetu hledají odborné informace, využívá Wikipedii. Mylná může být také představa Wikipedie jako laické encyklopedie, o jednotlivá hesla se starají různé komunity, do nichž patří i respektovaní vědci. Výsledky studie z dílny MIT zase prokázaly, že Wikipedie ovlivňuje slova ve vědeckých pracích a vědecké články přidané do Wikipedie jsou také více citované. A vzhledem ke svému významu je také předmětem vědeckého výzkumu.

Jedna z nejvyužívanějších vědeckých databází, Google Scholar, indexuje více než 1 500 000 výsledků vyhledávání na klíčové slovo Wikipedia. Zajímavým tématem pro výzkum jsou například Big data, jež jsou v rámci Wikipedie zdarma dostupná. Pro analytiky zejména počty zobrazení jednotlivých článků. Jedna studie například argumentuje, že počty zobrazení článků na Wikipedii mohou indikovat pohyby na akciových trzích. To ukazuje na změnách v počtu zobrazení článků o finančních tématech během poslední ekonomické krize. Pomocí nárůstu počtu zobrazení článků na Wikipedii je také možné předvídat epidemie nemocí (lidé si dříve hledají příznaky chřipky, než jdou k doktorovi).

Zvláště články o tématech, jež jsou předmětem ideologického boje (např. globální oteplování a veganství), mají velký význam. Dosahují milionů zobrazení a vycházejí z nich novináři, popř. autoři dalších informací, které jsou díky nim pokládány za důvěryhodné – přičemž se již neví, že je třeba opsali z Wikipedie. Díky nepřiznání Wikipedie jako zdroje může vzniknout i jev známý jako citogeneze, tedy, že se informace (třeba mylná), která je pouze na Wikipedii, dostane do respektovaného zdroje, který může být zpětně použit pro ozdrojování Wikipedie. A odstranit ozdrojované tvrzení z Wikipedie je obtížnější než neozdrojované.

Pokud je tedy například v článku o veganství napsáno, že tato strava je bezpečná i v těhotenství, může to vést k problémům, pokud není. Wikipedie je zkrátka fenomén, který ovlivňuje náš život. Může být proto užitečné o ní něco vědět.

Co Wikipedii předcházelo

Wikipedie je významný mezník v dějinách encyklopedických projektů. Encyklopedie vznikla složením řeckých slov enkyklios (obecný) a paideia (výchova, vzdělání), enkyklios paideia se pak může přeložit jako obecné vzdělání či kompletní znalost. Encyklopedické projekty tedy usilují o zachycení kompletních znalostí ať celkově či v rámci určitých oborů.

Osvojení si znalostí je jedním z aspektů, který lidský druh vyděluje z živočišné zvíře a činí člověka člověkem. Znalosti jako způsob rozdělávání ohně, vyrobení pazourku či oštěpu stály u zrodu kultury a vedly k tomu, že si lidstvo podmanilo všechny živočišné druhy a posléze celou planetu. Přístup k nim proto logicky poskytuje konkurenční výhodu.

Znalosti pomáhají vítězit nejen nad zvířaty ale i nad lidmi. Národy, které měly lepší znalosti vojenské taktiky a technologie výroby zbraní, zvítězily nad jinými. Snahy, zachytit co největší počet znalostí, se proto objevují od počátku lidských dějin. Již naši pravěcí předci jistě usilovali o co nejkompletnější znalost svého prostředí, aby je nesežral šavlozubý tygr a oni naopak mohli ulovit mamuta.

Ústní předávání znalostí měli v předliterární době na starosti stařešinové, předchůdci dnešních univerzitních profesorů, kteří stejně jako dnes oni, předávali svým posluchačům to, co považovali za podstatné. Míra těchto znalostí byla sice omezená, ale vzhledem k tomu, co tehdejší lidé věděli o světě, v němž žili, byla ústně poměrně snadno uchopitelná a předatelná. S rozvojem řeči a písma se situace stává komplikovanější. Začínají proto vznikat první encyklopedické projekty.

Již ve třetím tisíciletí př. n. l. vzniká babylónský glosář Urra=hubullu. Ten zahrnuje pojmy z různých oblastí, např. jména hvězd a označení různých částí živé i neživé přírody jako domácích zvířat, ptactva, kamenů a rostlin. Za jednoho z prvních encyklopedistů můžeme označit Aristotela, který ve svých spisech sumarizuje soudobé poznání z mnoha oborů. O shromažďování poznatků se snaží rovněž instituce, mezi nejstarší patří slavné knihovny starověku –  Alexandrijská a Pergamská.

Nejvýznamější encyklopedií starověku je pak římská Naturalis Historia od Plinia staršího. Plinius v ní usiluje o popsání přírodního světa nebo života. Dokončit ji však nestihl, protože zemřel při výbuchu Vesuvu (79 n. l.). I nedokončená nám ale poskytuje cenné poznatky o antickém světě a měla vliv na pozdější encyklopedie. Vychází z ní i Svatý Isidor ze Sevilly, autor jedné z nejznámějších encyklopedií středověku, Etymologiae (cca 600-625 n. l.), jež popisuje témata z rozličných oblastí a značně ovlivnila středověkou vzdělanost.

Encyklopedie ale vznikají i mimo Evropu. Například v arabském světě Encyklopedie Bratří čistoty (kolem 10. století) a v Číně Encyklopedie Jung-le (1408), která se svými 370 miliony čínských znaků stává největší papírovou encyklopedií v dějinách.

Za první moderní encyklopedii se označuje ale až britská Cyclopædie či univerzální slovník umění a věd (1728) od Ephraima Chamberse. Ta přináší inovaci spočívající v umístění křížových odkazů na jiné sekce v článcích. Cyclopædie inspirovala slavnou francouzskou Encyklopedii (vycházet začíná v roce 1751). Její redaktor, Denis Diderot, viděl ideální encyklopedii jako index spojení, nešlo mu pouze o zpracování témat, ale také o popsání vztahu mezi nimi. Encyklopedisté usilovali o to, aby si čtenáři uvědomili souvislosti (dnes by asi použili pojem interdisciplinární myšlení). Právě na tuto myšlenku navazují hypertextové odkazy, často využívané ve Wikipedii.

Encyklopedisté chtěli změnit myšlení lidí a vymanit je z církevních dogmat a tenat absolutistické monarchie. Jejich encyklopedický kroužek stál u zrodu Velké francouzské revoluce, přispěl k nástupu pozitivismu a rozvoji moderní vědy. Inspiroval také Encyklopedii Britannicu, která funguje až do dnešních dnů. V roce 2010 nicméně vychází její poslední tištěný výtisk. To můžeme označit také jako symbolický mezník konce éry papírových encyklopedií. Různé encyklopedie sice pořád vychází, plní ale spíše populárně naučný než primárně informační účel. Tedy slouží více jako dárky pod vánoční stromeček než zdroje po kterých sáhneme, když se chceme něco rychle dovědět.

Živý organismus

Wikisystémy vymyslel v devadesátých letech americký počítačový programátor Ward Cunningham. Slovo Wiki znamená v havajštině rychle a Cunnigham ho použil, protože si vzpomněl, že na Havaji viděl autobusy Wiki-wiki Shuttle. V počátcích byly wikisystémy známé jen malé skupince softwarových nadšenců. Masově se rozšířily až díky Wikipedii.

Wikipedie vznikla náhodou. Americký podnikatel Jimmy Wales, založil encyklopedii Nupedie. Financována byla jeho firmou Bomis, která podnikala v oblasti internetové reklamy. Nupedie byla psaná experty, ale příliš nefungovala. Za prvních 18 měsíců se podařilo publikovat pouze přes 20 článků. Šéfredaktor Nupedie, Larry Sanger, proto přišel s myšlenkou založit projekt na bázi wikisystému. Ten byl původně zamýšlen pouze jako určitý kontejner článků (feeder project), z nichž pak budou vybrány vhodné pro Nupedii. Wales souhlasil a Wikipedii v roce 2001 spustil.

Projekt se jim ale vymkl z rukou. V prvním roce fungování bylo na Wikipedii napsáno 20 000 článků. V roce 2003 to bylo 100 000 článků a v roce 2004 obsahovala Wikipedie již 1 000 000 milion článků ve více než 105 jazycích. A vzhledem k tomu, že po roce 2000 splaskla internetová bublina, neměla firma Bomis už peníze na filantropii, Nupedie zanikla a zbyla jen Wikipedie.

Wales již v počátcích projektu prohlásil, že nechá Wikipedii autonomii a bude ji pouze podporovat. Za tímto účelem založil neziskovou organizaci Wikimedia Foundation, která ji provozuje. I když by Wikipedie mohla vydělávat značné peníze, kdyby spustila reklamu, Wales ji zásadně odmítá. Je tak ironií osudu, že projekt, který vznikl díky internetové reklamě, patří mezi jeden z mála velkých webů, kde na ni uživatel nenarazí.

Wikipedii tak nikdo direktivně neřídí. Editoři si dělají co chtějí, vytváří si vlastní pravidla a přou se o jejich výkladu. Aplikace pravidel je subjektivní a závisí vždy na komunitě daného článku (tedy lidech, které zajímá). Celý systém je tak značně živelný a nepředvídatelný. A trochu připomíná živý organismus, který můžeme pozorovat ale nevíme, co přesně bude dělat.

Pravidla Wikipedie

Wikipedie je trochu anarchická. Neznamená to ovšem, že nemá pravidla či autority. Jen si je vytváří sama a nerespektuje jako editory autority z offline světa. Na české Wikipedii je psáno: ,,Odmítneme i držitele Nobelovy ceny, pokud se pokusí své nové myšlenky publikovat nejprve ve Wikipedii.” To je celkem rozumné pravilo, vzhledem k tomu, že po udělení této Ceny ztratili někteří laureáti zdravý rozum a hlásali bludy.

Na Wikipedii je navrženo mnoho různých pravidel, v nichž je těžké se orientovat. Stojí ale na pěti základní pilířích:

1. Je to encyklopedie

2. Je psána z neutrálního úhlu pohledu

3. Obsah je možné otevřeně využívat

4. Editoři by se měli chovat slušně

5. Nemá přísná neměnná pravidla, proto není třeba se bát editovat Wikipedii.

Protože je Wikipedie encyklopedie, usiluje o sumarizaci lidského poznání. Každá informace, co není obecná znalost, by tak měla být ideálně ozdrojována spolehlivým zdrojem. Jako indikátor kvality tak může sloužit to, zda je dané tvrzení ozdrojované.

Problém ovšem nastává s tím, co je v dnešním světě možné považovat za obecnou znalost. Výsledky výzkumu z roku 2018 například ukázaly, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že je Země kulatá. Problémy s tím, co citovat řeší i studenti v diplomových pracích. Přední světové univerzity jako MIT či Princeton pak razí pravidlo: ,,Když pochybujete, tak citujte”.

To je ale značně subjektivní a někdo nemusí pochybovat vůbec a opsat cizí práci, zatímco jiný bude citovat i že nebe je modré. Na Wikipedii najdeme nicméně argumentaci, že i tvrzení typu ,,Nebe je modré” by mělo být ozdrojované. Jako argumenty uvádí například, že nebe není vždycky modré, nevidomí to neví a také by mělo být vysvětleno proč tomu tak je s odkazem na zdroj. Pro úplnost je třeba dodat, že najdeme také opačnou argumentaci tedy, že není třeba citovat, že nebe je modré.

Mělo by se citovat, že nebe je modré?

Editační války se pak často vedou také o to, co je spolehlivý zdroj. Hodnocení kvality zdrojů přitom souvisí s hodnocením kvality našich znalostí a fundamentálními otázkami typu komu věřit a co je pravda.

Na anglické Wikipedii je také většina článků zařazena do různých kategorií kvality podle uživatelského hlasování. Ty variují od kategorie ,,Pahýl” přes různé třídy kvality až k ,,Nejlepším článkům”. Aby článek mohl být zařazen do lepší kategorie musí splnit určitá kritéria, o jejich splnění se pak vede diskuze.

Například článku Atom trvalo více než šest let, než se dostal z pahýlu do kategorie Nejlepší články. Založení nového článku pak může být náročnější než publikovat článek ve vědeckém časopise. Editoři mohou psát posudky a diskuze o nich pak může připomínat obhájení doktorské práce před oborovou radou. Pokud je významnost zpochybněna, vyvolá se hlasování mezi editory a článek může být smazán. U každého článku si je možné historii editací lehce rozkliknout (ikonka Zobrazit historii vpravo nahoře). U editací bývají komentáře a někdy je to docela zajímavé čtení (vidět jak se článek vyvíjel, popř. o co se válčilo).

I když kvalita Wikipedie značně variuje, některé články patří asi k tomu nejlepšímu, co kdy bylo napsáno v rámci encyklopedického žánru. Cenné jsou zejména v ideologicky sporných pojmech.

Například článek Bůh na anglické Wikipedii je možná nejobjektivnějším pojednáním o Bohu, které bylo kdy napsáno. Z veřejně dostupných statistik víme, že se na jeho psaní podílelo více než 4 500 editorů a přes 70 robotů. A dá se předpokládat, že jde o editory (a roboty?) různých vyznání i ateisty, teology i běžné věřící, kteří se snaží vyargumentovat svůj názor. Výsledek tak může být konsensem většiny významných názorů na Boha od počátků prvních civilizací napříč kulturami. O tom, že byl předmětem editačních válek svědčí přes 3000 zrušených editací. Přesto je komunitou zařazen pouze do kategorie kvality C. A pokud by kvalita článku byla hodnocena například pomocí panelu expertů, je otázka zda věřit více jim nebo tisícům editorům, mezi nimiž může být i více expertů než v panelu.

Pokud by tedy všichni přispěvatelé Wikipedie respektovali hlavní pravidla – která jsou založena na tom, co je obecně považováno za normální – byla by Wikipedie velmi kvalitní. V její etiketě slušného chování je mimo jiné zmíněné Zlaté pravidlo – tedy, aby se Wikipedisté k jiným chovali, tak jak chtějí, aby se oni chovali k nim.

Možná také o Wikipedii platí to, co se říká o politicích – tedy, že každý národ má takovou Wikipedii, jakou si zaslouží. Do určité míry odráží naše myšlení a celkovou vzdělanost. Na druhou stranu je třeba vzít v potaz velikost populace, která hovoří daným jazykem. Například českou Wikipedii nelze srovnávat s anglickou. Klíčová je tedy pro Wikipedii komunita, která ji utváří.

Komunita Wikipedie

Editovat Wikipedii může být jak velice jednoduché, tak extrémně náročné. Většinu článků může editovat každý i bez přihlášení (stačí kliknout na stránku editovat vpravo nahoře). Vytvořila se v ní ale také již určitá hierarchie. Nováčci jsou pod větším dohledem než zasloužilí editoři, volení správci mohou blokovat uživatele, zamykat stránky k editacím atd.

Při editaci Wikipedie nicméně platí, že rozhodující je kvalita práce, kterou editor dělá. I v tom je určité kouzlo editace Wikipedie, že každý je oceněn primárně podle toho, co dělá a ne jak vypadá či intrikaří (alespoň v ideálním případě). U každého registrovaného editora je možno dohledat celkový počet a historii jeho úspěšných a neúspěšných editací. Na základě nich je také možné obdržet různá vyznamenání.

Někteří editoři mají reálná jména jiní anonymní. A nikdo neví, jestli se za nimi skrývá uznávaný profesor či podivínský autista. Při běžném čtení také nevíme, která tvrzení napsal člověk a která robot, popř. kdo a k jakým účelům daného robota naprogramoval. Například filipínská Wikipedie (v jazyce Cebuano) se po anglické stala druhou největší na světě díky robotovi Lsjbot. Ten napsal 2 700 000 článků a naprogramoval ho Švéd Sverker Johansson, který si vzal Filipínku. Roboti mezi sebou také válčí v editačních válkách. Britský Guardian uvádí, roboti Xqbot a Darknessbot válčili ve více než třech tisících článků. Xqbot zrušil Darknessbotovi přes 2000 editací, ten mu to oplatil tak, že mu zrušil 1700 jeho změn.

Komunita Wikipedie je také předmětem kritiky. Můžeme předpokládat, že ji tvoří většinou vzdělaní bílí, mladší muži z větších měst, kteří mají dobrý socioekonomický status, liberální pohledy na svět a západní smýšlení. Podle průzkumu do projektů Wikimedie v roce 2018 přispívalo 90% mužů. Není také asi přesné tvrdit, že články na Wikipedii jsou psány kolektivně velkým davem. Výsledky výzkumu před časem ukázaly, že téměř 80% obsahu Wikipedie bylo napsáno pouze 1% jejích editorů. Nejpilnějším z nich je pak Američan Steven Pruitt, který provedl přes tři miliony editací a napsal přes 35 000 článků. A celkem se prý podílel na editaci třetiny článků na anglické Wikipedii (kterých je přes 5 800 000).

Články na anglické Wikipedii také pravděpodobně odpovídají více demokratickému než republikánskému světonázoru. Proto na ní mohou mít větší problémy i republikánští reprezentanti než demokratičtí. Například článek Donald Trump na anglické Wikipedii byl zablokován k editacím, protože mu někteří editoři jeho profilovou fotku opakovaně nahrazovali obrázkem mužského pohlavního orgánu.

Kromě politické, genderové a rasové kritiky může být Wikipedie obviňována také z toho, že prezentuje západní pohled na svět. Možná i proto s ní mají problémy v Rusku a v Číně.

Wikipedie a politika

Wikipedie je provozovaná americkou nadací a mezi její hlavní donátory patří americké subjekty. Nadace sídlí v Kalifornii, spadá tak pod americkou jurisdikci a Spojené státy jsou také nejčastějším domovem jejích editorů. Mohou proto vznikat obavy, že jejím prostřednictvím upevňují Američané svou pozici hegemona v oblasti informačních technologií, šíření znalostí a ovlivňují veřejné mínění v jiných zemích. Nadace Wikimedia, nicméně není zodpovědná za tvorbu obsahu, ten vytváří komunita, která si žije vlastním životem a nikdo nad ní nemá formální moc. To ale politické autority může znepokojovat ještě víc.

Vzhledem k míře jejího vlivu není překvapivé, že se o ni zajímají tajné služby. Wikimedia Foundation vstoupila do soudního sporu s americkou bezpečnostní agenturou (NSA) kvůli masivnímu dohledu NSA nad uživateli Wikipedie. Francouzská tajná služba dokonce hrozila editorovi Wikipedie zatčením, pokud neodstraní článek o údajně utajovaném vojenském vysílači. Spor se ale dostal do médií a článek o vysílači je na Wikipedii dodnes – i s popsáním celé kauzy. V průběhu kauzy se stal dokonce nejčtenějším článkem na francouzské Wikipedii a byl přeložen do dalších jazyků.

Wikipedie zaznamenala svoji úplnou či částečnou cenzuru v řadě zemí. Kromě Ruska a Číny také v Íránu, Pákistánu, Saúdské Arábii, Turecku atd. Komunita se také někdy rozhodne zablokovat Wikipedii krátkodobě sama a to na protest proti některým zákonům, které ohrožují její misi (jako je například svoboda šíření informací na internetu). Takový případ proběhl i v České republice. Dočasně byly také zablokovány anonymní editace článků v německém Sasku. Z počítače zemské správní sítě totiž došlo k vymazání pasáží na Wikipedii, které se týkaly rasismu v Sasku.

Další kapitolou jsou politické kauzy, kdy se politici snaží upravit údaje o sobě, např. vymazat problematické etapy svého života, aby si vylepšili obraz na veřejnosti. Pokud ale netuší jak Wikipedie funguje a dělají to špatně, tak na sebe akorát upoutají pozornost. Tím riskují, že se kauza dostane do médií a následně bude popsána i v jejich hesle na Wikipedii a zvýší se mu čtenost – podobně jako v případě francouzského vysílače.

Wikipedie nezná ,,Právo být zapomenut” jaké byl před časem donucen přijmout Google. Co se na ní jednou objeví je již těžké odstranit, za předpokladu, že je to ozdrojováno důvěryhodným zdrojem. Každý tak například může změnit článek u významných politiků či jiných autorit a upravit tak jejich obraz ve veřejném prostoru.

Filozofie Wikipedie

Je možné, že také Wikipedie, podobně jako francouzská Encyklopedie, stojí u zrodu jisté revoluce v našem myšlení a přispívá k přechodu z uzavřené do otevřené společnosti (pokud použijeme koncept Karla Poppera). Právě otevřený přístup ke znalostem je důležitý pro individualizaci a vymanění se ze struktur uzavřené společnosti, v níž se jedinec nerozhoduje sám za sebe, ale podle zvyklostí. A zpřístupňování znalostí je hlavní misí Wikipedie, což ilustruje výrok jejího zakladatele: ,,Představte si svět, ve kterém má každá osoba na Zemi volný přístup k veškerému lidskému poznání. To je to, co děláme.”

Wikipedie pomohla rozšířit povědomí o otevřených licencích a myšlence svobodně sdílet obsah, tak aby k němu měl každý přístup. S jejím rozvojem začíná i rozvoj otevřených vzdělávacích kurzů (MOOC), vzdělávacích materiálů (OER) stejně jako trend otevřeného přístupu k vědeckým výsledkům (Open Access). Na jejích sesterských projektech je možné zdarma sdílet různý obsah (Wikimedia Commons), data (Wikidata) nebo vydávat knihy (Wikibooks).

V rámci Wikipedie začínají vznikat i první vědecké časopisy, které umožňují jak rychlou publikaci výsledků (preprinty), otevřené recenzní řízení a snadné sdílení obsahu do relevantních článků na Wikipedii. To je zajímavé i pro komunikaci vědeckých výsledků a jejich citovanost.

Budoucnost

Z nevýznamného projektu se během pár let stala největší encyklopedie v lidských dějinách. Její význam si uvědomují i PR a marketingové agentury, které se snaží na Wikipedii vylepšit obraz svých klientů. Pokud to ale dělají nepřiznaně hrozí jim, že se to provalí a budou mít ostudu, jako se to stalo například Microsoftu. Komunita Wikipedie nemá ráda marketing. Zato má ráda vědu a kulturu, nabízí tak prostor i pro jejich zviditelnění. Přední kulturní a akademické instituce proto také najímají wikipedisty rezidenty, aby je propojovali s Wikipedií. Wikipedie se i díky tomu stává respektovanější.

Největší encyklopedie se ale potýká také s problémy. Jedním z nejzávažnějších je trend klesajícího počtu editorů. Většina článků o důležitých tématech byla napsána a editorů, které baví články jen aktualizovat tolik není. Je proto možné, že Wikipedie začne zastarávat a nebude poskytovat aktuální informace, popř. na ní začnou přibývat dezinformace.

Dalším problémem je i údajně klesající počet čtenářů. To může být způsobeno informačními boxy Googlu (okénka, co při vyhledávání některých témat vyjedou napravo), které vytahují informace z Wikipedie. To řadě uživatelů stačí a nepotřebují již klikat na Wikipedii. Vzhledem k tomu, že obsah z Wikipedie je pod otevřenou licencí, tak také Googlu nic nebrání ho zadarmo převzít a vytvořit si vlastní encyklopedii, která bude pravidelně aktualizovaná jeho vyhledávacími algoritmy. Ostatně, i při nedávném protestním zablokování české Wikipedie, Google ve svých infoboxech stejně prezentoval část jejího obsahu.

Google navíc s Wikipedií spolupracuje, poskytl jí svůj překladač a finančně podpořil nadaci, jež ji provozuje. Díky pokrokům v oblasti strojových překladačů také může nabízet obsah z různých jazykových mutací Wikipedie svým uživatelům v jejich mateřštině. A protože své uživatele dobře zná, mohl by jim nabízet i obsah, o němž si myslí, že je pro ně relevantní (a tak je třeba i uzavírat v jejich informačních bublinách). Podobně jako jim personalizuje reklamu či zprávy.

Encyklopedické ambice Googlu nemusí být science fiction. Již před lety zkoušel vytvořit vlastní encyklopedii Knol, která tvůrcům umožňovala generovat příjem z reklamy. Výsledky vyhledávání na Googlu tak třeba budou časem připomínat encyklopedický článek, který bude vygenerován během zlomku vteřiny a bude nám navíc ušitý přímo na míru. To se možná již trochu děje. Je proto možné, že Wikipedie jednou skončí stejně spontánně jako začala. Její obsah se ale asi neztratí a bude využit dále. Ostatně kdokoliv si ho přes její rozhraní může stáhnout třeba na flashku.

Encyklopedické projekty tak možná nekončí, jen vstupují do nové éry, v níž budou čím dál víc důležitější roboti a různé algoritmy umělé inteligence. To může být jak nebezpečné, tak prospěšné. Asi totiž nehrozí, že by roboti vyhlásili lidem válku, chtěli nám změnit myšlení a tak nás zničit. Stroje vždycky poslouchají svého pána a dělají to, co jim řekne. A tak záleží na nás, jaké jim dáme pokyny.

Zdroje pro další studium

• Stránka Wikipedie na anglické Wikipedie,
• Stránka Wikipedie na české Wikipedii.

Reference

Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu "Zajištění kvality otevřených vzdělávacích zdrojů: jak správně vytvářet a využívat volně dostupné studijní materiály“, podpořeného v letech 2019–2021 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.