Udržitelný způsob života: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(ú)
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 28 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Udržitelný způsob života''' ''(anglicky: Sustainable living)'' je komplexní lidskou životní strategií, která vychází z koncepce [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]]; jeho idee pak aplikuje na praktickou rovinu způsob života společnosti i jednotlivce. Jeho cílem je pak - laicky řečeno - umožnit přežít nám i generacím budoucím v co nejpříznivějším životním prostředí.  
'''Udržitelný způsob života''' ''(anglicky: Sustainable living)'' je komplexní lidskou životní strategií, která vychází z koncepce [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]]. Jeho ideje pak aplikuje na praktickou rovinu způsobu života společnosti i jednotlivce. Cílem takového způsobu života je umožnit přežít nám i dalším generacím v co nejpříznivějším životním prostředí.  
Český ekolog a zakladatel [[W:cz Společnost pro trvale udržitelný život|Společnosti pro trvale udržitelný život]] [[W:cz Josef Vavroušek|Josef Vavroušek]] ho definuje jako: ''"takový způsob života, který se přibližuje ideálům humanismu a harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou, a to v časově neomezeném horizontu. Je založen na vědomí odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím a na úctě k živé i neživé přírodě.“''<ref>http://www.hraozemi.cz/udrzitelny-rozvoj.html</ref>
Český ekolog a zakladatel [[w:cs:Společnost pro trvale udržitelný život|Společnosti pro trvale udržitelný život]] [[w:cs:Josef Vavroušek|Josef Vavroušek]] ho definuje jako: ''"takový způsob života, který se přibližuje ideálům humanismu a harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou, a to v časově neomezeném horizontu. Je založen na vědomí odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím a na úctě k živé i neživé přírodě.“''<ref>http://www.hraozemi.cz/udrzitelny-rozvoj.html</ref>  
 
== Teoretická východiska ==
 
Jedním ze základních předpokladů pro udržitelný způsob života je ekologicky vzdělaná společnost; která se vyznačuje sdílením podobných hodnot, priorit a vzdělání (o rozšíření znalostí a vědomostí napříč společností pak usiluje [[environmentální vzdělání]]). Na individuální úrovni se nejedná se o askezi, sebetrýznění se nedostatkem a odpíráním si spokojeného života (jak si někteří odpůrci myslí a deklarují). Ideálem udržitelného života je šťastný a dlouhý život nás i ostatních, generací dnešních i budoucích, který klade důraz na shromažďovaní a rozvíjení statků duševních a opouštění zbytečných materiálních. Země s environmentálně šetrnou politikou jsou v čele žebříčku Indexu lidského rozvoje ''(Human development index)''<ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_indexu_lidsk%C3%A9ho_rozvoje</ref>  


==Teoretická východiska==


Jedním ze základních předpokladů pro udržitelný způsob života je ekologicky vzdělaná společnost; která se vyznačuje sdílením podobných hodnot a priorit (o rozšíření znalostí a vědomostí pak usiluje [[environmentální vzdělání]]). Na individuální úrovni se nejedná se o asketický styl života, sebetrýznění se nedostatkem a odpíráním si všech radostí (jak si někteří odpůrci myslí a deklarují). Ideálem udržitelného života je naopak šťastný a dlouhý život nás i ostatních, generací dnešních i budoucích, který klade důraz na shromažďovaní a rozvíjení statků duševních a opouštění materiálních zbytečností. Země s environmentálně šetrnou politikou figurují směle v čele žebříčku [[w:cs:Index lidského rozvoje|Indexu lidského rozvoje]] ''(Human development index).''<ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_indexu_lidsk%C3%A9ho_rozvoje</ref>


==Historie==


Zájem o udržitelný způsob života se probouzí od padesátých let dvacátého století (tedy právě v době, kdy se neudržitelné tempo života povážlivě zrychluje). V roce 1954 vyšla kniha Žití dobrého života (''Living the Good Life''), kterou napsali Helen a Scott Nearing. Titul připravil cestu pro hnutí ,,Zpět k Zemi" (''back-to-the-land movement''), které se etablovalo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Poté zájem o udržitelný život narůstá a věrně reflektuje ekologické probouzení západních společností. V roce 2007 [[OSN|OSN]] vydává publikaci Udržitelná spotřeba a produkce, podpora ke klimatu šetrných způsobů domácí spotřeby ([http://www.greeningtheblue.org/sites/default/files/Sustainable%20consumption%20&%20Production.pdf Sustainable Consumption and Production, Promoting Climate Friendly Household Consumption Patterns]), která podporuje udržitelný životní styl v komunitách a domácnostech. Velké naděje, co se týče udržitelného způsobu života, se vkládají i do technologického pokroku, otázkou ale je, zda dokáže vyřešit, co sám způsobil. V Čechách se zájem o udržitelný způsob života probouzí po roce 1989, v jeho podpoře hraje důležitou roli - společně s dalšími environmentálně zaměřenými institucemi jako jsou např. [[ekocentrum|ekocentra]] - Společnost pro trvale udržitelný život.


==Důležité oblasti==
Udržitelný způsob života pokrývá prakticky všechny lidské aktivity. Je důležité si pokládat následující otázky: '',,Je to, co dělám/co si koupím v pořádku z hlediska udržitelnosti?"''; ,'',Nemohu to, co dělám, dělat environmentálně šetrnějším způsobem?"''; '',,Opravdu to potřebuji (koupit)?"'' Níže následuje výčet hlavních oblastí důležitých pro udržitelný způsob života:


*Bydlení (o udržitelném způsobu bydlení pojednává článek [[ekologická architektura]])


*Energie (o udržitelném způsobu získávání energie pojednává článek [[w:cs:Obnovitelný zdroj energie|obnovitelný zdroj energie]])


*Potraviny (o udržitelném způsobu získávání potravin pojednává článek [[w:cs:Ekologické zemědělství|ekologické zemědělství]])


*Voda  (o environmentálním aspektu vody pojednává článek [[Voda|voda]])


*Zdraví (problematice zdraví se věnuje článek [[Životní prostředí a zdraví|životní prostředí a zdraví]])


==Odkazy==
{{wikipedia en|Sustainable living}}
===Reference===
<references />
===Literatura k dalšímu studiu===


*Bio: měsíčník pro trvale udržitelný život: biopotraviny - ekozemědělství - ekozahrádka - permakultura. Hradec Králové: vh press, 1997- .
*JIČÍNSKÁ, Zdeňka, ed. Škola pro udržitelný život. 1. vyd. Brno: Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012. 39 s. ISBN 978-80-87604-04-5.
*KELLER, Jan. Přemýšlení s Josefem Vavrouškem. Vyd. 1. Praha: G plus G, 1995. 175 s. Zde a nyní; sv. 2. ISBN 80-901896-1-X.
*NÁTR, Lubomír. Rostliny, lidé a trvale udržitelný život člověka na Zemi. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 135 s. ISBN 80-246-1674-2.
*POTŮČEK, Martin a kol. Česká republika - trendy, ohrožení, příležitosti. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2009. 364 s. ISBN 978-80-246-1655-1.
*Robinson: noviny pro udržitelný život: noviny pro děti každého věku. České Budějovice: Robinson, [1997]- .
*SLÁMOVÁ, Pavlína, ed. Vzdělávání pedagogických týmů v environmentální výchově: zkušenosti z projektu SEVER školám, školy sobě - vzdělávání pro udržitelný život na školách, realizovaného v letech 2009-2012 v krajích Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém a v Kraji Vysočina. 1. vyd. Brno: Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012. 90 s. ISBN 978-80-87604-37-3.
*ŠUTA, Miroslav. Biotechnologie, životní prostředí a udržitelný rozvoj. Praha: Společnost pro trvale udržitelný život, 2007. 27 s. ISBN 978-80-902635-1-2.
*TYWONIAK, Jan, ed. Sustainable construction of buildings = Udržitelná výstavba budov. Vyd. 1. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2011. 124 s. ISBN 978-80-01-04733-0.
*VAVROUŠEK, Josef. Životní prostředí a sebeřízení společnosti. 1. vyd. Praha: Institut řízení, 1990. 191 s. Knihy Institutu řízení; 86. ISBN 80-7014-026-7.
*VAVROUŠEK, Josef, ed. a PLOS, Jiří, ed. Lidské hodnoty a společnost v pohybu. Praha: Kruh nezávislé inteligence, 1994. 97 s.
*Zelená životu: noviny pro trvale udržitelný život. Neznašov: Občanské sdružení v havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín, 2001-2009. Dostupné také z: http://www.zelenazivotu.cz.
*Zpravodaj Společnosti pro trvale udržitelný život. Praha: Společnost pro trvale udržitelný život, [199-]- .
*[http://www.obycajniochranari.sk/josef-vavrousek-navrh-na-zmenu-usporadani-organizace-spojenych-narodu/ Josef Vavroušek: NÁVRH NA ZMĚNU USPOŘÁDÁNÍ ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ]


===Další zdroje===


== Odkazy ==
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Dnost_pro_trvale_udr%C5%BEiteln%C3%BD_%C5%BEivot Společnost pro trvale udržitelný život na wikipedii]
{{wikipedia en|Sustainable living}}
=== Reference ===
<references />


=== Literatura ===
*[http://www.stuz.cz/ Stránky Společnosti pro trvale udržitelný život]
* Bio: měsíčník pro trvale udržitelný život: biopotraviny - ekozemědělství - ekozahrádka - permakultura. Hradec Králové: vh press, 1997- .
* JIČÍNSKÁ, Zdeňka, ed. Škola pro udržitelný život. 1. vyd. Brno: Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012. 39 s. ISBN 978-80-87604-04-5.
* KELLER, Jan. Přemýšlení s Josefem Vavrouškem. Vyd. 1. Praha: G plus G, 1995. 175 s. Zde a nyní; sv. 2. ISBN 80-901896-1-X.
* NÁTR, Lubomír. Rostliny, lidé a trvale udržitelný život člověka na Zemi. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 135 s. ISBN 80-246-1674-2.
* POTŮČEK, Martin a kol. Česká republika - trendy, ohrožení, příležitosti. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2009. 364 s. ISBN 978-80-246-1655-1.
* Robinson: noviny pro udržitelný život: noviny pro děti každého věku. České Budějovice: Robinson, [1997]- .
* SLÁMOVÁ, Pavlína, ed. Vzdělávání pedagogických týmů v environmentální výchově: zkušenosti z projektu SEVER školám, školy sobě - vzdělávání pro udržitelný život na školách, realizovaného v letech 2009-2012 v krajích Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém a v Kraji Vysočina. 1. vyd. Brno: Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012. 90 s. ISBN 978-80-87604-37-3.
* ŠUTA, Miroslav. Biotechnologie, životní prostředí a udržitelný rozvoj. Praha: Společnost pro trvale udržitelný život, 2007. 27 s. ISBN 978-80-902635-1-2.
* TYWONIAK, Jan, ed. Sustainable construction of buildings = Udržitelná výstavba budov. Vyd. 1. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2011. 124 s. ISBN 978-80-01-04733-0.
* VAVROUŠEK, Josef. Životní prostředí a sebeřízení společnosti. 1. vyd. Praha: Institut řízení, 1990. 191 s. Knihy Institutu řízení; 86. ISBN 80-7014-026-7.
* VAVROUŠEK, Josef, ed. a PLOS, Jiří, ed. Lidské hodnoty a společnost v pohybu. Praha: Kruh nezávislé inteligence, 1994. 97 s.
* Zelená životu: noviny pro trvale udržitelný život. Neznašov: Občanské sdružení v havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín, 2001-2009. Dostupné také z: http://www.zelenazivotu.cz.
* Zpravodaj Společnosti pro trvale udržitelný život. Praha: Společnost pro trvale udržitelný život, [199-]- .


=== Další zdroje ===
*[https://www.facebook.com/Spolecnost.pro.trvale.udrzitelny.zivot?fref=ts Facebook Společnosti pro trvale udržitelný život]


* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Dnost_pro_trvale_udr%C5%BEiteln%C3%BD_%C5%BEivot Společnost pro trvale udržitelný život na wikipedii]
*[http://www.skolaprozivot.cz/ Škola pro udržitelný život]


* [http://www.stuz.cz/ Stránky Společnosti pro trvale udržitelný život]


* [https://www.facebook.com/Spolecnost.pro.trvale.udrzitelny.zivot?fref=ts Facebook Společnosti pro trvale udržitelný život]
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}


* [http://www.skolaprozivot.cz/ Škola pro udržitelný život]
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]
{{Odpovědná spotřeba}}

Aktuální verze z 1. 12. 2020, 13:06

Udržitelný způsob života (anglicky: Sustainable living) je komplexní lidskou životní strategií, která vychází z koncepce udržitelného rozvoje. Jeho ideje pak aplikuje na praktickou rovinu způsobu života společnosti i jednotlivce. Cílem takového způsobu života je umožnit přežít nám i dalším generacím v co nejpříznivějším životním prostředí. Český ekolog a zakladatel Společnosti pro trvale udržitelný život Josef Vavroušek ho definuje jako: "takový způsob života, který se přibližuje ideálům humanismu a harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou, a to v časově neomezeném horizontu. Je založen na vědomí odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím a na úctě k živé i neživé přírodě.“[1]

Teoretická východiska[editovat | editovat zdroj]

Jedním ze základních předpokladů pro udržitelný způsob života je ekologicky vzdělaná společnost; která se vyznačuje sdílením podobných hodnot a priorit (o rozšíření znalostí a vědomostí pak usiluje environmentální vzdělání). Na individuální úrovni se nejedná se o asketický styl života, sebetrýznění se nedostatkem a odpíráním si všech radostí (jak si někteří odpůrci myslí a deklarují). Ideálem udržitelného života je naopak šťastný a dlouhý život nás i ostatních, generací dnešních i budoucích, který klade důraz na shromažďovaní a rozvíjení statků duševních a opouštění materiálních zbytečností. Země s environmentálně šetrnou politikou figurují směle v čele žebříčku Indexu lidského rozvoje (Human development index).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zájem o udržitelný způsob života se probouzí od padesátých let dvacátého století (tedy právě v době, kdy se neudržitelné tempo života povážlivě zrychluje). V roce 1954 vyšla kniha Žití dobrého života (Living the Good Life), kterou napsali Helen a Scott Nearing. Titul připravil cestu pro hnutí ,,Zpět k Zemi" (back-to-the-land movement), které se etablovalo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Poté zájem o udržitelný život narůstá a věrně reflektuje ekologické probouzení západních společností. V roce 2007 OSN vydává publikaci Udržitelná spotřeba a produkce, podpora ke klimatu šetrných způsobů domácí spotřeby (Sustainable Consumption and Production, Promoting Climate Friendly Household Consumption Patterns), která podporuje udržitelný životní styl v komunitách a domácnostech. Velké naděje, co se týče udržitelného způsobu života, se vkládají i do technologického pokroku, otázkou ale je, zda dokáže vyřešit, co sám způsobil. V Čechách se zájem o udržitelný způsob života probouzí po roce 1989, v jeho podpoře hraje důležitou roli - společně s dalšími environmentálně zaměřenými institucemi jako jsou např. ekocentra - Společnost pro trvale udržitelný život.

Důležité oblasti[editovat | editovat zdroj]

Udržitelný způsob života pokrývá prakticky všechny lidské aktivity. Je důležité si pokládat následující otázky: ,,Je to, co dělám/co si koupím v pořádku z hlediska udržitelnosti?"; ,,Nemohu to, co dělám, dělat environmentálně šetrnějším způsobem?"; ,,Opravdu to potřebuji (koupit)?" Níže následuje výčet hlavních oblastí důležitých pro udržitelný způsob života:

  • Voda (o environmentálním aspektu vody pojednává článek voda)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Sustainable living na anglické Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura k dalšímu studiu[editovat | editovat zdroj]

  • Bio: měsíčník pro trvale udržitelný život: biopotraviny - ekozemědělství - ekozahrádka - permakultura. Hradec Králové: vh press, 1997- .
  • JIČÍNSKÁ, Zdeňka, ed. Škola pro udržitelný život. 1. vyd. Brno: Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012. 39 s. ISBN 978-80-87604-04-5.
  • KELLER, Jan. Přemýšlení s Josefem Vavrouškem. Vyd. 1. Praha: G plus G, 1995. 175 s. Zde a nyní; sv. 2. ISBN 80-901896-1-X.
  • NÁTR, Lubomír. Rostliny, lidé a trvale udržitelný život člověka na Zemi. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 135 s. ISBN 80-246-1674-2.
  • POTŮČEK, Martin a kol. Česká republika - trendy, ohrožení, příležitosti. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2009. 364 s. ISBN 978-80-246-1655-1.
  • Robinson: noviny pro udržitelný život: noviny pro děti každého věku. České Budějovice: Robinson, [1997]- .
  • SLÁMOVÁ, Pavlína, ed. Vzdělávání pedagogických týmů v environmentální výchově: zkušenosti z projektu SEVER školám, školy sobě - vzdělávání pro udržitelný život na školách, realizovaného v letech 2009-2012 v krajích Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém a v Kraji Vysočina. 1. vyd. Brno: Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012. 90 s. ISBN 978-80-87604-37-3.
  • ŠUTA, Miroslav. Biotechnologie, životní prostředí a udržitelný rozvoj. Praha: Společnost pro trvale udržitelný život, 2007. 27 s. ISBN 978-80-902635-1-2.
  • TYWONIAK, Jan, ed. Sustainable construction of buildings = Udržitelná výstavba budov. Vyd. 1. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2011. 124 s. ISBN 978-80-01-04733-0.
  • VAVROUŠEK, Josef. Životní prostředí a sebeřízení společnosti. 1. vyd. Praha: Institut řízení, 1990. 191 s. Knihy Institutu řízení; 86. ISBN 80-7014-026-7.
  • VAVROUŠEK, Josef, ed. a PLOS, Jiří, ed. Lidské hodnoty a společnost v pohybu. Praha: Kruh nezávislé inteligence, 1994. 97 s.
  • Zelená životu: noviny pro trvale udržitelný život. Neznašov: Občanské sdružení v havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín, 2001-2009. Dostupné také z: http://www.zelenazivotu.cz.
  • Zpravodaj Společnosti pro trvale udržitelný život. Praha: Společnost pro trvale udržitelný život, [199-]- .
  • Josef Vavroušek: NÁVRH NA ZMĚNU USPOŘÁDÁNÍ ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ

Další zdroje[editovat | editovat zdroj]





Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu "Odpovědná spotřeba – podklady pro vzdělávání k udržitelnému životnímu stylu“, podpořeného v letech 2018–2021 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.