Index biotické integrity: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
==Definice biotické integrity==
{{wikipedia en|Index of biological integrity}}
Biotická integrita je schopnost akvatického (sladkovodního) ekosystému podporovat a udržovat rovnovážné, integrované, adaptivní společenstvo organismů, které má druhové složení, [[wikipedia:cs:biologická diverzita|diverzitu]], a funkční organizaci srovnatelnou s přírodními habitaty regionu<ref name=Karr>Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68.</ref>.


==Co je index biotické integrity?==
Biotická integrita je schopnost akvatického (sladkovodního) ekosystému podporovat a udržovat rovnovážné, integrované, adaptivní společenstvo organismů, které má druhové složení, [[Diverzita společenstev|diverzitu]], a funkční organizaci srovnatelnou s přírodními habitaty regionu<ref name="Karr">Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68.</ref>.  
Jedná se o metodu, s jejíž pomocí se stanovuje schopnost přírodního vodního systému dlouhodobě (trvale) udržet vyrovnané společenstvo (např. ryb), které svým druhovým složením a funkční hierarchií nejlépe odpovídá přirozenému společenstvu v dané oblasti. Určení přirozeného složení organismů v ekosystému není vždy snadné, protože konkrétně ve střední Evropě jsou mnohé toky ovlivňovány po staletí a o původní fauně máme pouze málo informací.


Index biotické integrity (Index of biotic integrity-IBI) představuje ekologický přístup k [[biomonitoring|biomonitoringu]], tedy ke změnám v prostředí a následně ve společenstvech způsobených různorodými faktory ať už antropogenními nebo přirozenými.  
[[Index_biotické_integrity]] je metoda, s jejíž pomocí se stanovuje schopnost přírodního vodního systému dlouhodobě (trvale) udržet vyrovnané společenstvo (např. ryb), které svým druhovým složením a funkční hierarchií nejlépe odpovídá přirozenému společenstvu v dané oblasti. Určení přirozeného složení organismů v ekosystému není vždy snadné, protože konkrétně ve střední Evropě jsou mnohé toky ovlivňovány po staletí a o původní fauně máme pouze málo informací.  


Strukturální složky IBI zahrnují [[wikipedia:cs:biologická diverzita|druhovou bohatost]], habitatové guildy a počty jedinců<ref name=Simon>Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.</ref>. Funkční složky se skládají z potravních a trofických kategorií, reprodukčních indexů, environmentální tolerance a individuálního stresu a skupinové kondice<ref name=Simon>Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.</ref>. Např. pro pstruhové toky jsou v našich podmínkách významná kritéria: proporce introdukovaných (nepůvodních) druhů, celková [[wikipedia:cs:biomasa|biomasa]], proporce původních druhů, proporce juvenilních (nedospělých) jedinců původních druhů a proporce pstruha většího než 15 cm<ref>Braniš M.,Pivnička K. Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha, pp. 46.</ref>.
Index biotické integrity (Index of biotic integrity - IBI) představuje ekologický přístup k [[Biomonitoring|biomonitoringu]], tedy ke změnám v prostředí a následně ve společenstvech způsobených různorodými faktory ať už antropogenními nebo přirozenými.  


Každý znak rybího společenstva nebo metrický údaj je nakalibrován  na minimálně ovlivněné podmínky referenčního území. Referenční podmínka je definována jako tok v oblasti s minimálními antropogenními [[disturbance|disturbancemi]]. Určení numerického IBI skore je potom založeno na složené hodnotě vzniklé součtem každé z individuálních metrických hodnot a porovnání, zda-li se testovaná lokalita liší podstatně nebo minimálně od referenční<ref name=Karr>Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68.</ref>.  
Strukturální složky IBI zahrnují [[wikipedia:cs:biologick%C3%A1 diverzita|druhovou bohatost]], habitatové [[w:en:Guild (ecology)|guildy]] a počty jedinců<ref name="Simon">Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.</ref>. Funkční složky se skládají z potravních a trofických kategorií, reprodukčních indexů, environmentální tolerance a individuálního stresu a skupinové kondice<ref name="Simon">Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.</ref>. Např. pro pstruhové toky jsou v našich podmínkách významná kritéria: proporce introdukovaných (nepůvodních) druhů, celková, proporce původních druhů, proporce juvenilních (nedospělých) jedinců původních druhů a proporce pstruha většího než 15 cm<ref>Braniš M.,Pivnička K. Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha, pp. 46.</ref>.  
 
==Příklad výpočtu IBI==
Modifikované metrické hodnoty a skórující kritéria pro hodnocení IBI v malé Arkansaské (USA) řece Basin<ref>Lydy M. J., Eaton H.J., 2000. Assessment of Water Quality in Wichita, Kansas, Using an Index of Biotic Integrity and Analysis ob Bed Sediment and Fish Tissure for Organochlorine Insecticides. Archives of Environmental Contamination and Toxicology, New York, 531-540.</ref>. Jednotlivé hodnoty jsou obodovány (5, 3 nebo 1 bod) a přidělené body se sčítají. Čím více bodů tok získá, tím je podobnější přirozenému prostředí.


Druhová bohatost a složení
Každý znak rybího společenstva nebo metrický údaj je nakalibrován na minimálně ovlivněné podmínky referenčního území. Referenční podmínka je definována jako tok v oblasti s minimálními antropogenními [[Disturbance|disturbancemi]]. Určení numerického IBI skore je potom založeno na složené hodnotě vzniklé součtem každé z individuálních metrických hodnot a porovnání, zda-li se testovaná lokalita liší podstatně nebo minimálně od referenční<ref name="Karr">Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68.</ref>.  
1. Celkový počet druhů.........................................kolísá podle povodí


2. Počet druhů „bílých ryb“ (plotice, cejn…)............≥ 5  (5 bodů), 3-4  (3 body), ≤ 2  (1 bod)
==Příklad výpočtu IBI==


3. Počet druhů okounovitých ryb ...........................≥ 3  (5 bodů), 2  (3 body), ≤ 1  (1 bod)
Modifikované metrické hodnoty a skórující kritéria pro hodnocení IBI v malé Arkansaské (USA) řece Basin<ref>Lydy M. J., Eaton H.J., 2000. Assessment of Water Quality in Wichita, Kansas, Using an Index of Biotic Integrity and Analysis ob Bed Sediment and Fish Tissure for Organochlorine Insecticides. Archives of Environmental Contamination and Toxicology, New York, 531-540.</ref>. Jednotlivé hodnoty jsou obodovány (5, 3 nebo 1 bod) a přidělené body se sčítají. Čím více bodů tok získá, tím je podobnější přirozenému prostředí.


4. Počet druhů bentofágů (živí se u dna).................≥ 3  (5 bodů), 2  (3 body), ≤ 1 (1 bod)
{| width="600" border="1" cellpadding="1" cellspacing="1"
|-
| colspan="5" |'''Druhová bohatost a složení'''
|-
|1.
|Celkový počet druhů
| colspan="3" |kolísá podle povodí
|-
|2.
|Počet druhů „bílých ryb“ (plotice, cejn…).
|≥ 5 (5 bodů)
|3-4 (3 body)
|≤ 2 (1 bod)
|-
|3.
|Počet druhů okounovitých ryb
|.≥ 3 (5 bodů)
|2 (3 body)
|≤ 1 (1 bod)
|-
|4.
|Počet druhů bentofágů (živí se u dna)
|.≥ 3 (5 bodů)
|2 (3 body)
|≤ 1 (1 bod)
|-
| colspan="5" |'''Tolerance'''
|-
|5.
|Počet senzitivních (náchylných) druhů
|≥ 4 (5 bodů)
|2-3 (3 body)
|≤ 1 (1 bod)
|-
|6.
|Procento individuí (Lepomis cyanellus)
|&lt; 15&nbsp;% (5 bodů)
|15-30&nbsp;% (3 body)
|&gt; 30&nbsp;% (1 bod)
|-
| colspan="5" |'''Trofické gildy'''
|-
|7.
|Procento individuí detritovorů
|&lt; 15&nbsp;% (5 bodů)
|15-30&nbsp;% (3 body)
|&gt; 30&nbsp;% (1 bod)
|-
|8.
|Procento individuí bentofágů
|&gt; 40&nbsp;% (5 bodů)
|20 – 40&nbsp;% (3 body)
|&lt; 20&nbsp;% (1 bod)
|-
|9.
|Procento individuí dravců (karnivorů)
|&gt; 10&nbsp;% (5 bodů)
|20 – 40&nbsp;% (3 body)
|&lt; 5&nbsp;% (1 bod)
|-
| colspan="5" |'''Abundance (početnost''')
|-
|10.
|Relativní počet individuí
| colspan="3" |kolísá podle povodí
|-
| colspan="5" |'''Reprodukční gildy'''
|-
|11.
|Procento individuí jednotlivých litofilů
|&gt; 15 (5 bodů)
|8 – 15&nbsp;% (3 body)
|&lt; 8&nbsp;% (1 bod)
|-
| colspan="5" |'''Individuální zdraví a kondice'''
|-
|12.
|Procento individuí s nádorem apod.
|&lt; 0.1&nbsp;% (5 bodů)
|0.1 – 1.3&nbsp;% (3 body)
|&gt; 1.3&nbsp;% (1 bod)
|}


Tolerance
==Reference==
<references />


5. Počet senzitivních (náchylných) druhů................≥ 4  (5 bodů), 2-3  (3 body), ≤ 1  (1 bod)
==Související stránky==
 
6. Procento individuí (Lepomis cyanellus)...............< 15 %  (5 bodů), 15-30 %  (3 body), >  30 %  (1 bod)
 
Trofické gildy
 
7. Procento individuí detritovorů.............................< 15 %  (5 bodů), 15-30 %  (3 body), >  30 %  (1 bod)
 
8. Procento individuí bentofágů..............................> 40 %  (5 bodů), 20 – 40 %  (3 body), < 20 %  (1 bod)
 
9. Procento individuí dravců (karnivorů)...................> 10 %  (5 bodů), 20 – 40 %  (3 body), < 5 %  (1 bod)
 
Abundance (početnost)
 
10. Relativní počet individuí....................................kolísá podle povodí
 
Reprodukční gildy
 
11. Procento individuí jednotlivých litofilů.................> 15  (5 bodů), 8 – 15 %  (3 body), < 8 %  (1 bod)
 
Individuální zdraví a kondice
 
12. Procento individuí s nádorem apod...................< 0.1 %  (5 bodů), 0.1 – 1.3 %  (3 body), >  1.3 %  (1 bod)


==Zdroje==
*[[Hydrosféra]]
*[[Voda]]


<references/>
==Externí odkazy==
==Externí odkazy==
[http://en.wikipedia.org/wiki/Index_of_biological_integrity Index biotické integrity na anglické Wikipedii]
==Související stránky==
[[Hydrosféra]]


[[Voda]]
{{jdl}}


[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Category:Biosféra]]
[[Kategorie:Biosféra]]
[[Kategorie:Ekologie]]
[[Kategorie:Skupina E]]

Aktuální verze z 30. 11. 2020, 20:33

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Index of biological integrity na anglické Wikipedii.


Biotická integrita je schopnost akvatického (sladkovodního) ekosystému podporovat a udržovat rovnovážné, integrované, adaptivní společenstvo organismů, které má druhové složení, diverzitu, a funkční organizaci srovnatelnou s přírodními habitaty regionu[1].

Index_biotické_integrity je metoda, s jejíž pomocí se stanovuje schopnost přírodního vodního systému dlouhodobě (trvale) udržet vyrovnané společenstvo (např. ryb), které svým druhovým složením a funkční hierarchií nejlépe odpovídá přirozenému společenstvu v dané oblasti. Určení přirozeného složení organismů v ekosystému není vždy snadné, protože konkrétně ve střední Evropě jsou mnohé toky ovlivňovány po staletí a o původní fauně máme pouze málo informací.

Index biotické integrity (Index of biotic integrity - IBI) představuje ekologický přístup k biomonitoringu, tedy ke změnám v prostředí a následně ve společenstvech způsobených různorodými faktory ať už antropogenními nebo přirozenými.

Strukturální složky IBI zahrnují druhovou bohatost, habitatové guildy a počty jedinců[2]. Funkční složky se skládají z potravních a trofických kategorií, reprodukčních indexů, environmentální tolerance a individuálního stresu a skupinové kondice[2]. Např. pro pstruhové toky jsou v našich podmínkách významná kritéria: proporce introdukovaných (nepůvodních) druhů, celková, proporce původních druhů, proporce juvenilních (nedospělých) jedinců původních druhů a proporce pstruha většího než 15 cm[3].

Každý znak rybího společenstva nebo metrický údaj je nakalibrován na minimálně ovlivněné podmínky referenčního území. Referenční podmínka je definována jako tok v oblasti s minimálními antropogenními disturbancemi. Určení numerického IBI skore je potom založeno na složené hodnotě vzniklé součtem každé z individuálních metrických hodnot a porovnání, zda-li se testovaná lokalita liší podstatně nebo minimálně od referenční[1].

Příklad výpočtu IBI[editovat | editovat zdroj]

Modifikované metrické hodnoty a skórující kritéria pro hodnocení IBI v malé Arkansaské (USA) řece Basin[4]. Jednotlivé hodnoty jsou obodovány (5, 3 nebo 1 bod) a přidělené body se sčítají. Čím více bodů tok získá, tím je podobnější přirozenému prostředí.

Druhová bohatost a složení
1. Celkový počet druhů kolísá podle povodí
2. Počet druhů „bílých ryb“ (plotice, cejn…). ≥ 5 (5 bodů) 3-4 (3 body) ≤ 2 (1 bod)
3. Počet druhů okounovitých ryb .≥ 3 (5 bodů) 2 (3 body) ≤ 1 (1 bod)
4. Počet druhů bentofágů (živí se u dna) .≥ 3 (5 bodů) 2 (3 body) ≤ 1 (1 bod)
Tolerance
5. Počet senzitivních (náchylných) druhů ≥ 4 (5 bodů) 2-3 (3 body) ≤ 1 (1 bod)
6. Procento individuí (Lepomis cyanellus) < 15 % (5 bodů) 15-30 % (3 body) > 30 % (1 bod)
Trofické gildy
7. Procento individuí detritovorů < 15 % (5 bodů) 15-30 % (3 body) > 30 % (1 bod)
8. Procento individuí bentofágů > 40 % (5 bodů) 20 – 40 % (3 body) < 20 % (1 bod)
9. Procento individuí dravců (karnivorů) > 10 % (5 bodů) 20 – 40 % (3 body) < 5 % (1 bod)
Abundance (početnost)
10. Relativní počet individuí kolísá podle povodí
Reprodukční gildy
11. Procento individuí jednotlivých litofilů > 15 (5 bodů) 8 – 15 % (3 body) < 8 % (1 bod)
Individuální zdraví a kondice
12. Procento individuí s nádorem apod. < 0.1 % (5 bodů) 0.1 – 1.3 % (3 body) > 1.3 % (1 bod)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ 1,0 1,1 Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68.
  2. ↑ 2,0 2,1 Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.
  3. ↑ Braniš M.,Pivnička K. Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha, pp. 46.
  4. ↑ Lydy M. J., Eaton H.J., 2000. Assessment of Water Quality in Wichita, Kansas, Using an Index of Biotic Integrity and Analysis ob Bed Sediment and Fish Tissure for Organochlorine Insecticides. Archives of Environmental Contamination and Toxicology, New York, 531-540.

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Index_biotické_integrity&oldid=24689“