Hodnocení životního cyklu výrobku: Porovnání verzí

Doplnění, opravy překrývajících se míst
(Vyňaty Kategorie dopadu)
(Doplnění, opravy překrývajících se míst)
Řádek 4: Řádek 4:


==Historie==
==Historie==
První porovnávání dopadů výrobků na životní prostředí se nazývalo „Resource and Environmental Profile Analysis (REPA)“ – Analýza zdrojů a environmentální profil. První studie REPA byla vypracována pro společnost [[w:cs:Coca-Cola|Coca-Cola]] již v roce 1969. V 70. letech v Evropě bylo vypracováno mnoho studií, které se zabývaly všemi fázemi „života“ výrobků, byly zaměřené především na odpadové hospodářství a obaly. Koncem 80. let zájem o tyto studie narůstal a proto bylo nutné sjednotit metodu, aby byly studie vzájemně porovnatelné. Název LCA (Life Cycle Asessment – česky: posuzování životního cyklu) byl poprvé použitý na workshopu v srpnu roku 1990, výstupem byla kniha, ve které byly definované dodnes platné pojmy. V průběhu 90. let byl vypracován dnes rozšířený způsob, kterým jsou vlivy na životní prostředí z různých fází životního cyklu přiřazovány jednotlivým [[Kategorie dopadu výroby|'''kategoriím dopadu''']]. V současnosti jsou základní metodické postupy sjednoceny a vytvářejí a doplňují se jednotné databáze.
Posuzování životního cyklu je metoda, která hodnotí dopady lidských činností na životní prostředí ve vztahu k produktům. Proč je zapotřebí vztahovat poškození životního prostředí k produktům a ne jen sledovat vypouštěné látky? Odpovědí je vývoj, jakým se sledování znečištění životního prostředí ubírá. Pravděpodobně na počátku snahy chránit životní prostředí stála neschopnost přírody dodat očekávané zdroje, například úhyn ryb v rybníku. Pak rybáři začali pátrat po příčině a zjistili, že je to v důsledku vypouštění znečištěných odpadních vod nedalekou továrnou. Tento problém byl vyřešen ředěním odpadních vod, ryby se vrátily a pro tuto chvíli na tomto místě byl problém vyřešen – „''Sejde z očí, sejde z mysli“.''
 
Znalosti o působení látek v přírodě se rozvíjely a zjistilo se, že sledovat pouze lokální vypouštění látek a funkce prostředí je nedostatečné, ale je nutné sledovat koncentrace jednotlivých látek ve všech částech životního prostředí jako celku, již tedy není důvodem k zákroku konkrétní situace, jakou byl úhyn ryb, ale je sledovaná koncentrace látek obsažených v prostředí. Proto vstupují do hry státní úřady, které sledují koncentrace látek v prostředí.
 
První porovnávání dopadů výrobků na životní prostředí se nazývalo „Resource and Environmental Profile Analysis (REPA)“ – Analýza zdrojů a environmentální profil. První studie REPA byla vypracována pro společnost [[w:cs:Coca-Cola|Coca-Cola]] již v roce 1969. V 70. letech v Evropě bylo vypracováno mnoho studií, které se zabývaly všemi fázemi „života“ výrobků, byly zaměřené především na odpadové hospodářství a obaly. Koncem 80. let zájem o tyto studie narůstal a proto bylo nutné sjednotit metodu, aby byly studie vzájemně porovnatelné. Název LCA (Life Cycle Asessment – česky: posuzování životního cyklu) byl poprvé použitý na workshopu v srpnu roku 1990, výstupem byla kniha, ve které byly definované dodnes platné pojmy. V průběhu 90. let byl vypracován dnes rozšířený způsob, jakým lze posuzovat dopady výrobku na životní prostředí ve všech fázích jeho „života“ – tzv. Life Cycle Assessment, LCA. V té době se také začíná  zaváděním systémového přístupu, kdy se nehodnotí pouze vypouštění znečišťujících látek při výrobě, ale také při používání výrobků.


==Metoda posuzování==
==Metoda posuzování==
V průběhu 90. let byl vypracován dnes rozšířený způsob, jakým lze posuzovat dopady výrobku na životní prostředí ve všech fázích jeho „života“ – tzv. Life Cycle Assessment, LCA.
Metoda LCA přiřazuje různé vlivy životní prostředí jednotlivým [[Kategorie dopadu výroby|'''kategoriím dopadu''']]. V současnosti jsou základní metodické postupy sjednoceny a vytvářejí a doplňují se jednotné databáze.


Posuzování životního cyklu je metoda, která hodnotí dopady lidských činností na životní prostředí ve vztahu k produktům. Proč je zapotřebí vztahovat poškození životního prostředí k produktům a ne jen sledovat vypouštěné látky? Odpovědí je vývoj, jakým se sledování znečištění životního prostředí ubírá. Pravděpodobně na počátku snahy chránit životní prostředí stála neschopnost přírody dodat očekávané zdroje, například úhyn ryb v rybníku. Pak rybáři začali pátrat po příčině a zjistili, že je to v důsledku vypouštění znečištěných odpadních vod nedalekou továrnou. Tento problém byl vyřešen ředěním odpadních vod, ryby se vrátily a pro tuto chvíli na tomto místě byl problém vyřešen – „''Sejde z očí, sejde z mysli“.''
<br />
 
Znalosti o působení látek v přírodě se rozvíjely a zjistilo se, že sledovat pouze lokální vypouštění látek a funkce prostředí je nedostatečné, ale je nutné sledovat koncentrace jednotlivých látek ve všech částech životního prostředí jako celku, již tedy není důvodem k zákroku konkrétní situace, jakou byl úhyn ryb, ale je sledovaná koncentrace látek obsažených v prostředí. Proto vstupují do hry státní úřady, které sledují koncentrace látek v prostředí.


===Standardy LCA===
===Standardy LCA===
Řádek 34: Řádek 36:
Při aplikaci metody LCA lze obecně najít optimum těžby přírodních zdrojů a produkce odpadů, se kterým je příroda schopna se vyrovnat sama, což přispěje k efektivnímu řešení současných problémů.
Při aplikaci metody LCA lze obecně najít optimum těžby přírodních zdrojů a produkce odpadů, se kterým je příroda schopna se vyrovnat sama, což přispěje k efektivnímu řešení současných problémů.


LCA studie se používá několika způsoby. Jednak slouží pro porovnání dopadů na životní prostředí dvou produktů, služeb či technologických postupů mezi sebou. Další využití je v průmyslu – LCA studie slouží podnikům pro zjištění, které kroky výroby mají největší dopady na životní prostředí, a tím mohou efektivně upravit výrobní proces a snížit své dopady na životní prostředí. Pro podniky je přínosné rozšíření LCA studie do ekonomické oblasti.
LCA studie se používá několika způsoby. Jednak slouží pro '''porovnání dopadů na životní prostředí dvou produktů, služeb či technologických postupů''' mezi sebou. Další využití je v průmyslu – LCA studie slouží podnikům pro zjištění, '''které''' '''kroky výroby mají největší dopady na životní prostředí''', a tím mohou efektivně upravit výrobní proces a snížit své dopady na životní prostředí. Pro podniky je přínosné rozšíření LCA studie do ekonomické oblasti.


Dále LCA studie slouží podnikům pro komunikaci s veřejností, jelikož se výsledky dají poměrně snadno prezentovat, některé podniky využívají LCA studie pro environmentální prezentaci svých výrobků.
Dále LCA studie slouží podnikům '''pro komunikaci s veřejností''', jelikož se výsledky dají poměrně snadno prezentovat, některé podniky využívají LCA studie pro environmentální prezentaci svých výrobků.


LCA studie rovněž bývají podkladem pro udělení tzv. ekoznačky tam, kde dopady nepřekročí určitou hranici. Existují 3 typy značení:
LCA studie rovněž slouží jako '''podklad pro udělení tzv. ekoznačk'''y tam, kde dopady nepřekročí určitou hranici. Existují 3 typy značení:


*Typ I: udělují výrobcům státy, znamená, že daný výrobek je šetrnější k životnímu prostředí než jiné srovnatelné výrobky, stát může značku opět odebrat
*Typ I: udělují výrobcům státy, znamená, že daný výrobek je šetrnější k životnímu prostředí než jiné srovnatelné výrobky, stát může značku opět odebrat
*Typ II: je vlastním environmentálním prohlášením výrobců, kteří mají za úkol informovat spotřebitele o vlastnostech produktu
*Typ II: je vlastním environmentálním prohlášením výrobců, kteří mají za úkol informovat spotřebitele o vlastnostech produktu
*Typ III: environmentální deklarace o produktu (EPD) se provádí na základě studií LCA provedených podle norem a návodů pro vypracování. EPD slouží především pro výrobce, ale i pro spotřebitele. Pokud výrobce plánuje udělení EPD svému výrobku, vybere si dodavatele, kteří EPD již na své výrobky mají. Ve skandinávských zemích se tímto způsobem například stavějí obytné domy. Již ve stadiu projekce si architekti volí díly od subdodavatelů, kteří mají na své výrobky certifikaci EPD. Udělené certifikáty EPD jsou k dispozici v angličtině na webu: www.environdec.com.
*Typ III: '''environmentální deklarace o produktu (EPD)''' se provádí na základě studií LCA provedených podle norem a návodů pro vypracování. EPD slouží především pro výrobce, ale i pro spotřebitele. Pokud výrobce plánuje udělení EPD svému výrobku, vybere si dodavatele, kteří EPD již na své výrobky mají. Ve skandinávských zemích se tímto způsobem například stavějí obytné domy. Již ve stadiu projekce si architekti volí díly od subdodavatelů, kteří mají na své výrobky certifikaci EPD. Udělené certifikáty EPD jsou k dispozici v angličtině na webu: www.environdec.com.


To že výrobek má udělený certifikát EPD neznamená, že je šetrný k životnímu prostředí, ale znamená jen to, že si tuto studii nechal výrobce zpracovat a případný spotřebitel si může na základě veřejně dostupných studií vybrat environmentálně šetrnější výrobek.
To že výrobek má udělený certifikát EPD neznamená, že je šetrný k životnímu prostředí, ale znamená jen to, že si tuto studii nechal výrobce zpracovat a případný spotřebitel si může na základě veřejně dostupných studií vybrat výrobek, který je environmentálně šetrnější, než výrobky jiné.


Například ve Velké Británii je metoda LCA využívána při plánování v odpadovém hospodářství, ať už v podnikovém nebo v plánech odpadového hospodářství obcí. V oblasti odstraňování škodlivých látek z prostředí může metoda LCA pomoci vybrat vhodný způsob řešení problému, aby nedošlo jen k jeho přenosu z místa na místo. Tímto přenosem je myšleno především:
Například ve Velké Británii je metoda LCA využívána při plánování v odpadovém hospodářství, ať už v podnikovém nebo v plánech odpadového hospodářství obcí. V oblasti odstraňování škodlivých látek z prostředí může metoda LCA pomoci vybrat vhodný '''způsob řešení problému, aby nedošlo jen k jeho přenosu z místa na místo'''. Tímto přenosem je myšleno především:


*Přenos znečištění z jedné kategorie dopadu do druhé: například při odstraňování nějaké látky z prostředí mohou chemickou reakcí vznikat skleníkové plyny a tak se znečištění z kategorie ekotoxicita přenese do kategorie změny klimatu.
*Přenos znečištění z jedné kategorie dopadu do druhé: například při odstraňování nějaké látky z prostředí mohou chemickou reakcí vznikat skleníkové plyny a tak se znečištění z kategorie ekotoxicita přenese do kategorie změny klimatu.
Řádek 60: Řádek 62:
Výroba stále narůstá, a proto původní limity pro vypouštění znečišťujících látek jsou nedostatečné, jelikož větší množství výrobců zahlcuje životní prostředí. Ukázalo se, že pouhé omezování znečištění z výroby není dostatečné, ale že je nutné snižovat znečištění při všech lidských aktivitách. Je tedy nutné regulovat nejen vypouštěné koncentrace znečišťujících látek, ale také jejich celkové množství v přírodě. Je tedy nezbytné neustále vylepšovat technologie, ale i systémy řízení a kontroly. Začíná se zavádět '''environmentální management'''.
Výroba stále narůstá, a proto původní limity pro vypouštění znečišťujících látek jsou nedostatečné, jelikož větší množství výrobců zahlcuje životní prostředí. Ukázalo se, že pouhé omezování znečištění z výroby není dostatečné, ale že je nutné snižovat znečištění při všech lidských aktivitách. Je tedy nutné regulovat nejen vypouštěné koncentrace znečišťujících látek, ale také jejich celkové množství v přírodě. Je tedy nezbytné neustále vylepšovat technologie, ale i systémy řízení a kontroly. Začíná se zavádět '''environmentální management'''.


Ovšem produkce stále narůstá a roste také znečištění způsobené užíváním výrobků. V 90. letech 20. století se začíná se zaváděním systémového přístupu, kdy se nehodnotí pouze vypouštění znečišťujících látek při výrobě, ale také při používání výrobků. Začíná se tedy hovořit o '''čistších produktech''', kdy je kladen důraz nejen na to, jak jsou vyráběny a jaké vzniká znečištění při výrobě, ale i na to, jak náročný je jejich provoz, například kolik spotřebují elektrické energie, paliva nebo jaké vypouštějí zplodiny při provozu. Zásadním přínosem tohoto přístupu je tzv. '''rozšířená zodpovědnost''', kdy za dopady na životní prostředí spojené s produktem nenese zodpovědnost jen výrobce, ale také uživatel výrobku tedy ten, kvůli komu se produkt vyrobil a rovněž se rozšířená zodpovědnost vztahuje i na odstranění výrobku, když nám doslouží. Rozšířená zodpovědnost se tedy zabývá celým životním cyklem výrobku.
Ovšem produkce stále narůstá a roste také znečištění způsobené užíváním výrobků, což se odráží i v systémově pojatém přístupu k hodnocení. Začíná se hovořit o '''čistších produktech''', kdy je kladen důraz nejen na to, jak jsou vyráběny a jaké vzniká znečištění při výrobě, ale i na to, jak náročný je jejich provoz, například kolik spotřebují elektrické energie, paliva nebo jaké vypouštějí zplodiny při provozu. Zásadním přínosem tohoto přístupu je tzv. '''rozšířená zodpovědnost''', kdy za dopady na životní prostředí spojené s produktem nenese zodpovědnost jen výrobce, ale také uživatel výrobku tedy ten, kvůli komu se produkt vyrobil a rovněž se rozšířená zodpovědnost vztahuje i na odstranění výrobku, když nám doslouží. Rozšířená zodpovědnost se tedy zabývá celým životním cyklem výrobku.


==Příklady==
==Příklady==
1 550

editací