Problémy CHKO Křivoklátsko

Letecký pohled na Křivoklátsko

Chráněná krajina oblast Křivoklátsko leží v západní části středních Čech. Chráněné krajinné oblasti jsou v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definovány jako rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Křivoklátsko bylo vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí dne 24. 11. 1978. Již 1. 3. 1977 však bylo zahrnuto mezi  biosférické rezervace organizací  UNESCO, a to pro své vysoké přírodovědné hodnoty, přesahující významem hranice státu. Na území CHKO Křivoklátsko byly doposud pro ochranu nejvýznamnějších hodnot a nejzachovalejších ekosystémů vyhlášeny 4 národní přírodní rezervace, 16 přírodních rezervací, 5 přírodních památek a 43 památných stromů. Na území Křivoklátska měl vzniknout i národní park.

Podzimní bučina v NPR Týřov

Lesnictví

Křivoklátští lesníci se snažili zachovat vysoké přírodní hodnoty tohoto lesního ekosystému, proto zde byl vyhlášen i první lesnický park (první lesnický park na území ČR a zřejmě i v Evropě). Zároveň byla snaha zachovat a dál rozvíjet tradici křivoklátského lesnictví jako kulturního dědictví našeho národa. Ovšem záleží na naplňování těchto zásad.

Plánovaný Národní park

V roce 2012 se konalo dotazníkové šetření Kateřiny Veselské ohledně již zmiňovaného národního parku. Šetření se týkalo analýzy názoru obyvatel Křivoklátska a okolí a jejich postoje ke vzniku NP. Z výsledků vyplynula jistá rozporuplnost – například se založením NP souhlasila menší polovina dotazovaných (46,5 %), proti bylo skoro 30 % místních dotazovaných. Třetina dotazovaných si nemyslela, že měla dostatečný prostor na to vyjádřit svůj nesouhlas se vznikem NP. Polovina dotazovaných si pak myslela, že na území CHKO jsou místa, která si zaslouží více pozornosti, co se týče ochrany. Tyto rozporuplné názory ještě potvrzuje Stanovisko občanů obcí Zbečno a Újezd nad Zbečnem, kde převládal nesouhlas téměř ze 70 %. Díky těmto bipolárním výsledkům by mohlo budoucí řešení otázky NP Křivoklátsko vést k problémům mezi místním obyvatelstvem.

Devastace lesa okusem zvěří

Přírodní rezervace Jouglovka

Ochrana přírody

Další problematickou otázkou je ochrana přírody. CHKO byla vyhlášena k ochraně jedinečných společenstev. Na tomto území se vyskytuje 20 kriticky ohrožených, 37 silně ohrožených a 44 ohrožených druhů živočichů. Značné problémy působí nárůst početních stavů zdivočelé populace norka amerického (Mustela vison). Hlavními riziky pro přírodní hodnoty území jsou velmi vysoké stavy některých druhů zvěře ( jelen, muflon, prase divoké) a postupy uplatňované při hospodaření v lesích, které navzdory dílčím zlepšením nesměřují přesvědčivě k dosažení přírodě blízké druhové skladby a prostorové struktury. V roce 1993 byly provedeny reorganizace struktury honiteb a velké honitby byly rozděleny na plochy o rozloze 500 ha. Místo očekávaného snížení početních stavů zvěře, došlo naopak k zesílení loveckého tlaku na trofejovou zvěř a naopak začaly být zašetřovány samice a mladá zvířata. To se projevilo v nepříznivém posunu poměru pohlaví a v absenci silných jedinců, kteří by ovládali říjiště. V souvislosti s tím klesá kondice a kvalita zvěře a dochází k podhodnocování sčítaných stavů.

Přemnožená zvěř ničí zdejší lesy, a to okusováním kmenů, oloupáváním kůry nebo spásáním mladých stromků. Tím se ničí obnova lesa jak v chráněných oblastech, tak i v lesích, s nimiž se hospodaří na dřevo. Co se poškození porostu zvěří týče, je na tom Křivoklátsko nejhůře v celém Česku. Zvěř však nezpůsobuje škody jen lesům, ale také na polích. Jsou to především divoká prasat, která se často pohybují v polích s kukuřicí, řepkou či obilím. V nedávných letech byla za příčinu přemnožení zvěře považována nečinnost myslivců, kteří by ji měli odstřelovat.

Dalším problémem Křivoklátska je udržování čistoty vod. Je o to složitější, že zde žije mnoho vzácných živočichů, kteří jsou na jakoukoliv negativní změnu prostředí choulostiví. Právě to bylo příčinou masivního úhynu raka kamenáče a raka říčního v roce 2018, kdy se neznámým způsobem infikovala voda ve zdejších potocích, což vyvolalo račí mor. V tentýž rok proběhla akce s názvem Čistá Berounka, během které 97 dobrovolníků za jediný den vytáhlo přes dvě tuny nejrůznějšího odpadu. To je důkaz znečišťování vodních toků v oblasti lidskou činností.

Ochrana dřevin a povolování kácení je rovněž předmětem činnosti správy CHKO. V posledních letech docházelo ke kácení starých lesů, a to v nemalé míře. Aby se předešlo nezákonnému kácení či poškozování dřevin na území Křivoklátska, pořádají se pro zástupce obcí ležících na území CHKO semináře zaměřené právě na činnost obcí a obecních úřadů. Ty totiž rozhodují o povolení kácení. Na těchto seminářích je rovněž diskutována údržba zeleně, správa komunikací, správa energovodů i vodních toků. Je tedy dobrou zprávou, že správa CHKO i jednotlivé obce spolu komunikují.

Závěr

Křivoklátsko je od roku 1978 chráněnou krajinnou oblastí. Nachází se zde mnoho vzácných druhů bylin, dřevin i živočichů, z nichž mnoho je ohrožených. Místní porost je ničen jednak přemnoženou zvěří, jednak také těžbou dřeva. Proto někteří argumentují tím, aby byla oblast vyhlášena jako národní park. V tom se ovšem rozchází názory lidí, kteří v oblasti žijí. O ochraně a vývoji území tak budou v nejbližší době rozhodovat společné diskuze mezi správou CHKO a zástupci jednotlivých obcí, jež se na území nacházejí. Jejich spolupráce bude určovat podobu zdejší flory a fauny.

Odkazy

Externí odkazy

• Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko na Wikipedii