Využití vody: Porovnání verzí

Význam vody a vodních zdrojů pro náš život můžeme vidět například již na tom, že zemský povrch se ze 71 % skládá z vody (97 % z toho je mořská voda a 3 % sladká voda) a naše tělo je z 60% také voda.

Využívání vodních zdrojů k uspokojování lidských potřeb se v moderní době neustále zvětšuje. Kromě využívání vody jako pitného zdroje se připojilo využívání k mytí, zavlažování, k výrobě energie. Mimo to i spotřeba vody v domácnostech je několikanásobně vyšší.

Činnost člověka nemusí vždy způsobovat jen znečištění vody. Také nevhodné zásahy do vodního režimu v krajině mohou mít řadu negativních vlivů. Odvodňování zamokřených ploch je nepřirozené. Narovnávání toků řek a potoků nejen snižuje samočisticí schopnosti, ale umožňuje rychlý odtok vody z krajiny a tedy i její nedostatek. Zasypávání slepých ramen řek snižuje rozmanitost druhů v přírodě. Meliorace půdy znamenala mimo jiné i odvodnění velkých ploch půdy především v podhůří. Louky a lesy ztratily zadržovací schopnost a přívalové deště způsobují záplavy. Rychlý odtok vody z území znamená i nižší přítok vody do podzemních zásobáren. Toky řek jsou fragmentovány přehradami a jezy.

I nadměrné zavlažování zemědělských ploch vede ke zvýšenému výparu a tedy i ke ztrátám vody. Typickým příkladem ekologických katastrof způsobených takovými zásahy je odvedení vod Amudarji a Syrdarji k zavlažování bavlníkových plantáží v poušti Karakum z jejich původního toku do Aralského jezera. Následkem je nejen vysychání Aralského jezera, ale i zasolování půdy plantáží. Dalším lidským omylem byla zřejmě stavba Asuánské přehrady na Nilu. Přehrada sice omezila záplavy, ale tím i přísun úrodného bahna, které zaručovalo rolníkům na dolním toku pravidelné výnosy. Erodovaná půda z horního toku však přehradu zanáší a očekává se její úplné zazemění a tedy i likvidace.  

Největší zásobárnou vody je oceán. Více než 97 % vody je slané a je součástí světového oceánu. Není tedy vhodná ani k pití, k zavlažování ani pro řadu dalších možných způsobů využití. Teoreticky je člověku k dispozici obrovské množství sladké vody v podzemí, v ledovcích, v jezerech a řekách. Ne všechna tato voda je ale dosažitelná a technicky získatelná. Množství, které koloběh dovoluje znovu a znovu použít, je vlastně jen ta část, která se každoročně vrací z pevnin do oceánů – tedy jen „nepatrné“ množství, asi 40 000 km3 vody ročně. Toto množství nazýváme stabilní roční odtok. Ne všechnu tuto vodu mohou ale rostliny, živočichové a člověk využít. Největší podíl odteče v podobě přívalových vod po prudkých deštích (26 000 km3), další část odteče řekami a potoky z neobydlených oblastí (5 000 km3). To znamená, člověk má každoročně k dispozici „pouze“ asi 9 000 km3. Pokud uvážíme, že roční spotřeba na osobu je (v globálním měřítku) mezi 7 000 až 8 000 m3, všechno obyvatelstvo světa tak spotřebuje asi 3 000–4 000 km3 vody ročně, což je méně než polovina vody, kterou můžeme odebírat, asi desetina stabilního odtoku a jenom zlomek toho, co lze nalézt v dalších rezervoárech vody, například v podzemí nebo v ledovcích. Vody je tedy pro naše využití teoreticky dost a dost.

Růst populace v některých oblastech naší planety není jediným faktorem, který bude v budoucnu ovlivňovat dostatek pitné i užitkové vody, které jsou již nyní v její spotřebě pod celosvětovým průměrem. Odběr vody totiž není závislý pouze na počtu obyvatel, ale také na způsobu jejich života. S rostoucí průmyslovou výrobou (kterou řada rozvojových zemí předpokládá – viz změna vzorců spotřeby) bude vzrůstat i potřeba vody pro průmysl a pro požadované zvýšení hygieny v domácnostech. Při střízlivém zhodnocení situace není často z tohoto problému východiska. Rostoucí populace zvláště v suchých oblastech východní a subsaharské Afriky bude mít v každém případě stálý nedostatek vody jak pro osobní použití, tak i pro průmysl a zavlažování.

*[[Koloběh vody]]

*[[Znečištění vody]]

*Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>

*Braniš, M. (2005) Environmentální problémy. In: Mezřický, V. (ed). Environmentální politika a udržitelný rozvoj. Praha: Portál, str. 25-53 (ISBN 80-7367-0023-8) (K)

*Nátr, L., (2005) Rozvoj Trvale neudržitelný. Praha: Karolinum. 102 str.

*Primack, R. B., Kinddlmann, P., Jersáková, J. (2001) Biologické principy ochrany přírody. Praha: Portál, 349 str.

*WRI – World Resource Institute: http://www.wri.org

*Evropská vodní iniciativa Water for Life http://europa.eu.int/comm/research/water-initiative/index_en.html

''Odkazy připravila Hana Kolářová, Bedrník, číslo 2, ročník 3, 2005, téma voda''

*[[wikipedia:cs:Voda|Voda na české Wikipedii]]

*[[wikipedia:cs:Koloběh vody|Koloběh vody na české Wikipedii]]