Udržitelný rozvoj: Porovnání verzí

Zpráva [[WCED|Světové komise pro životní prostředí a rozvoj]] [[Naše společná budoucnost]] přinesla v roce 1987 definici trvale udržitelného rozvoje dnes již považovanou za klasickou (a stále nejlepší): "''Je to takový rozvoj, který zajistí naplnění potřeb současné společnosti, aniž by ohrozil možnost splnění potřeb generací příštích.''" Jinými slovy: ekonomický rozvoj, který nezničí základnu přírodních zdrojů a životní prostředí.

U nás byl termín definován přímo zákonem. Paragraf 6 zákona č. 17/Sb. z roku 1992 o životním prostředí zní: "''Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů''." Český termín udržitelný rozvoj  je nejčastěji užívaným překladem anglického "sustainable development". Bylo by rovněž možno hovořit o rozvoji únosném.

Spojení obou částí termínu, totiž udržitelnosti a rozvoje, je velmi důležité. Jedno bez druhého ztrácí smysl. Nesmíme totiž zapomenout, že myšlenka udržitelného rozvoje je odpovědí na základní rozpor, který se zdál být nepřekonatelný, totiž rozpor mezi hospodářským rozvojem určitého typu a ochranou životního prostředí. Termín [[udržitelný způsob života|udržitelný život]] znamená něco poněkud jiného. Klade důraz na život jako takový, nejen na život lidský, ale i na život ostatních organismů, k němuž je třeba mít úctu. Zdůrazňuje biocentrické hledisko na rozdíl od hlediska antropocentrického, které je podkladem myšlenky udržitelného rozvoje. (Článek 1 [[Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji|Deklarace z Ria]] zní: ”Lidské bytosti stojí v ohnisku zájmu o trvale udržitelný rozvoj. Mají právo na zdravý a produktivní život, který je v souladu s přírodou.”) Neklade důraz na hospodářský a civilizační rozvoj, ale na zachování důstojného a hodnotného života pro všechny živé organismy.

Přes všechny tyto rozdíly se světovému společenství podařilo shodnout se na určitém minimálním obsahu termínu trvale udržitelný rozvoj. Jeho vymezení není ani stručné, ani jednoduché, je v podstatě dáno celým obsáhlým tisícistránkovým textem [[Agenda 21|Agendy 21]]. Na konferenci v Riu byla rovněž přijata [[Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji|Deklarace]], která je jakýmsi nejstručnějším vyjádřením shody o tom, co obsahuje termín trvale udržitelný rozvoj. Z těchto dokumentů je možno odvodit obecně přijatelné vymezení tohoto konceptu.

Udržitelnost zahrnuje dlouhodobou a globální perspektivu a že představuje integraci čtyř základních komponent, kterými jsou:

Jestliže analyzujeme Deklaraci z Ria de Janeiro, můžeme dospět k závěru, že základními prvky '''lidské dimenze''' trvalé udržitelnosti jsou: lidský rozvoj, starost o lidské zdraví, odstranění chudoby, rozumná demografická politika.           

'''Ekologická dimenze''' zahrnuje: život v harmonii s přírodou, šetrné a správné využívání přírodních zdrojů, odpovědnost vůči jiným společnostem, odpovědnost vůči příštím generacím, společná, ale rozdílná odpovědnost jednotlivých zemí, princip předběžné opatrnosti.       

Podstatou koncepce trvale udržitelného rozvoje je tedy integrace několika základních dimenzí civilizačního rozvoje. Udržitelnost rozvoje znamená, že musí být splněno několik základních podmínek. Každý rozvojový záměr musí být především průchodný ekonomicky, musí zaručovat trvalý ekonomický přínos. Druhou podmínkou je přijatelnost po stránce lidského a sociálního rozvoje. Záměr musí přispět k rozvoji lidské osobnosti, nesmí znamenat zátěž pro sociálně slabší vrstvy nebo přinést jakékoliv společenské napětí. Rozvoj musí být také ekologicky únosný, tzn. nesmí být významně snížena schopnost ekosféry poskytovat lidské společnosti potřebné služby a statky. Únosná kapacita prostředí a přírodních zdrojů nesmí být překročena.

Vznikající koncept udržitelného rozvoje vychází z představy dosažení dynamické rovnováhy v mnoha ohledech. Například uvažování v globálním měřítku má být ve vztahu [[Dynamická rovnováha|dynamické rovnováhy]] s lokální kulturou (viz známé heslo „Mysli globálně, jednej lokálně“). V praktické rovině je nutné vytvořit těsný vztah mezi čtyřmi dimenzemi udržitelného rozvoje, dosažení tohoto cíle vyžaduje dynamickou rovnováhu mezi:

*výrobou a spotřebou

*ekonomií a životním prostředím

*rozvojem a ochranou.

Zvláštní povaha rovnováhy mezi těmito faktory se bude lišit mezi rozvojovými zeměmi Jihu a průmyslovými státy Severu.

*[[Historie politiky udržitelného rozvoje]]

Teorie udržitelného rozvoje je rozpracována v řadě dokumentů, mezi hlavní patří následující:

''Podrobnější informace naleznete v článku [[Deklarace Konference Organizace spojených národů o životním prostředí]].''

Dokument, který přijala OSN 16. června 1972 na svém 21. plenárním setkání ve švédském Stockholmu. Konalo se pod názvem Konfererence Organizace spojených národů o životním prostředí (United Nations Conference on the Human Environment) a probíhalo od 5. do 16. června 1972. Stockholmská deklarace je první dokument mezinárodního významu, který přiznává lidstvu právo na zdravé životní prostředí. Deklarace je zároveň základním dokumentem pro další vývoj mezinárodního práva a dalších aktivit v oblasti životního prostředí.

''Podrobnější informace naleznete v článku [[Naše společná budoucnost]].''

Světová komise Organizace spojených národů pro životní prostředí a rozvoj ''(United Nations World Commission on Environment and Development - WCED)'' vydala v roce 1987 studii (zprávu) '''Naše společná budoucnost''' (Our common future), která je známá také jako Zpráva Brundtlandové''(Brundtland report)''. Tato závěrečná zpráva je výsledek čtyřleté práce Komise, která probíhala pod vedením norské ministerské předsedkyně Gro Harlem Brundtland v letech 1983 až 1987. Studie byla vydána v roce 1987 nakladatelstvím Oxford University Press. Byla předložena 42. zasedání Valného shromáždění OSN (The General Assembly OSN). Stala se důležitým milníkem ve vývoji ochrany životního prostředí. Zabývá se soudobou environmentální problematikou, etabluje a definuje pojem udržitelného rozvoje ''(sustainable development)'' jako: ,,takový rozvoj, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací naplňovat potřeby své."

''Podrobnější informace naleznete v článku [[Deklarace Konference OSN o životním prostředí a rozvoji]].''

Po dříve přijaté Stockholmské deklaraci se jedná o další důležitý text mezinárodního významu, který přiznává lidstvu právo na zdravé životní prostředí a  zároveň je stěžejním dokumentem pro následující vývoj mezinárodních aktivit v oblasti životního prostředí. Konference se stala (spolu se svými výsledky) zatím nejdůležitějším počinem OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Konference se zúčastnili mimo jiné i představitelé z tehdejšího Českolovenska.

''Podrobnější informace naleznete v článku [[Agenda 21]]''.

Programový dokument OSN a jeden ze základních textů udržitelného rozvoje. Je to komplexní dokument, který schválila Organizace spojených národů na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UN Conference on Environment and Development - UNCED). Konference se konal 3. - 14. června 1992 v brazilském hlavním městě Rio de Janeiro. ,,U zrodu Agendy 21 v Rio de Janeiru stál za Českou republiku tehdejší československý federální ministr životního prostředí Josef Vavroušek, který vedl naši delegaci.”^[1] V České republice se daří aplikovat principy Místní Agendy 21 např. v rámci asociace místních správ Národní sítě Zdravých měst ČR.

''Podrobnější informace naleznete v článku [[Johannesburgská deklarace o udržitelném rozvoji]]''.

Jeden ze dvou dokumentů udržitelného rozvoje, který přijala OSN na Světovém summitu o udržitelném rozvoji (známý také pod názvem Summit země 2002). Summit se konal v jihoafrickém Johannesburgu v roce 2002 ve dnech 26. srpna - 4. září.

''Podrobnější informace naleznete v článku [[Implementační plán ze Světového summitu o udržitelném rozvoji]].''

Navázal na dokumenty z Ria de Janeira (Agendu 21 a Deklaraci konference OSN o životním prostředí a rozvoji). Jedná se o jeden z nejdůležitějších dokumentů mezinárodního významu, který se zabývá nejen teoretickou stránkou udržitelného rozvoje, zhodnocením dosavadních výsledků, ale i obecnými návrhy na jeho praktickou implementaci do národních a mezinárodních strategií udržitelného rozvoje.

''Podrobnější informace naleznete v článku [[Budoucnost, kterou chceme]]''.

Dokument, který byl přijat na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji ''(The United Nations Conference on Sustainable Development - UNCSD)'', pro niž se také užívá název ''Rio+20''. Konference se konala ve dnech 20. - 22. června 2012 v brazilském Riu de Janeiru. V dokumentu jsou potvrzeny staré závazky a věnována pozornost konceptu [[w:cs:zelený růst|zelené ekonomiky]].

*Rozvinout pochopení vznikajícího konceptu udržitelného rozvoje

*Analyzovat hodnotový základ skrytý za různými interpretacemi udržitelného rozvoje

*Pochopit vztah [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/UNDP_sbornik/default.htm České republiky k udržitelnému rozvoji]

*Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/HK/Udrzitelny_rozvoj.pdf Co je udržitelný rozvoj?]

===Rada vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR)===

Fórum udržitelného rozvoje Rady vlády pro udržitelný rozvoj (FUR RVUR) je příležitostné setkání, které Rada pořádá za účelem vytvoření veřejného prostoru pro diskuzi o jednotlivých aspektech, cílech a principech udržitelného rozvoje a jeho implementaci v České republice. Činnost FUR RVUR byla od začátku silně provázána s činností Rady vlády pro udržitelný rozvoj. U jeho zrodu pak stál český ekolog a politik [[w:cs:Ivan Rynda|Ivan Rynda]] a další zástupci RVUR, environmentálních organizací (např. [[w:cs:Společnost pro trvale udržitelný život|Společnosti pro trvale udržitelný život]] ) i akademické sféry (např. [[w:cs:Centrum pro otázky životního prostředí|Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy]]).

''Podrobnější informace naleznete v článku'' [[Evropský týden udržitelného rozvoje|''Evropský týden udržitelného rozvoje'']]''.''

Evropský týden udržitelného rozvoje - ETUR ''(anglicky European Sustainable Development Week - ESDW)'' je pravidelnou akcí, jež se koná v rámci jednotlivých regionů (států) Evropské unie, která zviditelňuje projekty a aktivity různých organizací, které propagují udržitelný rozvoj, jeho premisy, zásady a principy. V České republice nad projektem převzal záštitu Úřad vlády České republiky a koordinuje jej prostřednictvím Oddělení pro udržitelný rozvoj.

*[http://www.env.cz/osv/edice.nsf/e26dd68a7c931e61c1256fbe0033a4ee/b56f757c1507c286c12570500034ba62?OpenDocument Agenda 21] - tři hlavní problémy udržitelného rozvoje byly diskutovány na mezinárodní konferenci v Riu de Janeiro, v Brazílii r. 1992. Je známá jako Konference o životním prostředí a rozvoji OSN – nebo jako Světový summit. Tohoto setkání se zúčastnilo více než 150 hlav států; projednali a odsouhlasili zde světový akční plán udržitelného rozvoje zvaný Agenda 21. Světový summit navštívilo téměř 50 000 oficiálních pozorovatelů a občanů, kteří se setkali na oficiálních i neoficiálních setkáních a seminářích v rámci Globálního Fóra.

*Bruntlandová, Gro Harlem, překlad Korčák P.: „Naše společná budoucnost“, Praha, Academia 1991. ISBN: 80-85368-07-02

*UNESCO (2002): [http://www.unesco.org/education/tlsf/ ''Teaching and Learning for a Sustainable Future'']. A Multimedia Teacher Education Programme. Překlad a úpravy pro teto text: Dlouhá, J.

[[Strategie postupného vymezování pojmu TUR]]

*[http://www.fi.muni.cz/~tomp/envi/avantgo/page5.html Trvale udržitelný rozvoj] - výukový modul Masarykovy univerzity

*[http://en.wikipedia.org/wiki/Wced WCED na anglické Wikipedii]  

[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]