Vegetační stupňovitost: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m (added Category:Krajina using HotCat) |
||
| (Není zobrazeno 92 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Výškové rozlišení rostlinstva v | '''Výškové rozlišení [[wikipedia:cs:rostlinstvo|rostlinstva]] v horských oblastech [[wikipedia:cs:Země|Země]]'''<ref name="novotna">Novotná D. (2001): Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. MVČR Praha: Enigma. 399 s, ISBN 80-7212-192-8.</ref> | ||
V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována s vertikální vegetační stupňovitostí. | , jedná se o souvislý a plynulý sled rozdílů [[wikipedia:cs:vegetace|vegetace]] se sledem rozdílů [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]], projevujících se v celém území nebo v jeho části.<ref name="zlatnik">Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.</ref> V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována s vertikální vegetační stupňovitostí<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | ||
Vegetační stupňovitost v daném území je podmíněna '''změnou klimatu''', zejména teplot a srážek s měnící se nadmořskou výškou terénu. Se zvyšující se nadmořskou výškou stoupá intenzita slunečního záření asi o 10 % na jeden kilometr, teplota však klesá (na 100 m o 0,54 ºC) a množství srážek se zvyšuje. Tyto změny přímo působících ekologických faktorů na vegetaci způsobují, že od nížin do hor v tomtéž území se '''mění životní podmínky pro vegetaci''', což se odráží na její '''skladbě'''. | == Čím je způsobena? == | ||
Vegetační stupňovitost v daném území je podmíněna '''změnou [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]]''', zejména teplot a srážek s měnící se [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] terénu. Se zvyšující se [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] stoupá intenzita [[wikipedia:cs:sluneční záření|slunečního záření]] asi o 10 % na jeden kilometr, [[wikipedia:cs:teplota|teplota]] však klesá (na 100 m o 0,54 ºC) a množství [[wikipedia:cs:srážky|srážek]] se zvyšuje. Tyto změny přímo působících ekologických faktorů na [[wikipedia:cs:vegetace|vegetaci]] způsobují, že od nížin do hor v tomtéž území se '''mění životní podmínky pro [[wikipedia:cs:vegetace|vegetaci]]''', což se odráží na její '''skladbě'''. | |||
Vegetační stupně do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle zeměpisné šířky. Vertikální vegetační stupňovitost a horizontální zonálnost vegetace jsou však naprosto ''odlišné'' | Vegetační stupně do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle zeměpisné šířky. ''Vertikální vegetační stupňovitost'' a ''horizontální zonálnost vegetace'' jsou však naprosto '''odlišné jevy''', a nemohou být proto spolu ztotožňovány.<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | ||
== Vegetační stupně podle Zlatníka == | == Vegetační stupně podle Zlatníka == | ||
V určitém rozpětí ekologických podmínek se vyskytují jednotlivé vegetační stupně. | V určitém rozpětí ekologických podmínek se vyskytují jednotlivé vegetační stupně. | ||
Na území ČR se vyskytují podle Zlatníka vegetační stupně nazvané podle zastoupení čili dominance významných stromových nebo keřových druhů, nikoliv tedy podle jejich optima výskytu ve vegetačních stupních. | ''Na území ČR'' se vyskytují podle Zlatníka vegetační stupně nazvané podle zastoupení čili '''dominance''' významných stromových nebo keřových druhů, nikoliv tedy podle jejich optima výskytu ve vegetačních stupních. | ||
1. dubový, 2.bukodubový, 3. dubobukový, 4. bukový, 5. jedlobukový, 6. smrkobukojedlový, 7. smrkový, 8. klečový, 9. alpínský, 10. subnivální, 11. nivální. | '''1.''' dubový, '''2.'''bukodubový, '''3.''' dubobukový, '''4.''' bukový, '''5.''' jedlobukový, '''6.''' smrkobukojedlový, '''7.''' smrkový, '''8.''' klečový, '''9.''' alpínský, '''10.''' subnivální, '''11.''' nivální.<ref name="zlatnik">Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.</ref> | ||
[[Soubor:biogeo.JPG|thumb|]] | [[Soubor:biogeo.JPG|thumb|]] | ||
== Výškové geografické stupně == | == Výškové geografické stupně == | ||
Často se výšková stupňovitost vyjadřuje podle tzv. geografických výškových stupňů, tyto stupně nejsou vegetačními stupni. Ve střední Evropě se používají nejčastěji tyto výškové geografické stupně: | Často se výšková stupňovitost vyjadřuje podle tzv. ''geografických výškových stupňů'', tyto stupně '''nejsou''' vegetačními stupni. Ve střední Evropě se používají nejčastěji tyto výškové geografické stupně: | ||
1. planární (nížinný), 2. kolinní (pahorkatinný), 3. submontánní (podhorský, vrchovinný), 4. montánní (horský), 5. oreální (vysokohorský), 6. subalpínský, 7. alpínský, 8. nivální (sněžný). | '''1.''' planární (nížinný), '''2.''' kolinní (pahorkatinný), '''3.''' submontánní (podhorský, vrchovinný), '''4.''' montánní (horský), '''5.''' oreální (vysokohorský), '''6.''' subalpínský, '''7.''' alpínský, '''8.''' nivální (sněžný).<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | ||
== Rozdílnost ve stupňovitosti == | == Rozdílnost ve stupňovitosti == | ||
Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých pohořích a dokonce i v témže pohoří. Vegetační stupňovitost je nejlépe vyvinuta v pohořích mimotropických a mimopolárních zón. V tropech je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným klimatem. | Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých [[wikipedia:cs:pohoří|pohořích]] a dokonce i v témže [[wikipedia:cs:pohoří|pohoří]]. Vegetační stupňovitost '''je nejlépe vyvinuta''' v pohořích ''mimotropických'' a ''mimopolárních'' zón. V [[wikipedia:cs:tropický podnebný pás|tropech]] je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným [[wikipedia:cs:klima|klimatem]]. | ||
Se stoupající nadmořskou výškou klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli | |||
Se stoupající [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli cca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až '''zvrat vegetační stupňovitosti''' v důsledku [[wikipedia:cs:inverze teploty vzduchu|teplotních inverzí]].<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): ''Fytocenologie.'' Praha: Academia. 403 s. ISBN 80-200-0128-X.</ref> | |||
== Popis jednotlivých vegetačních stupňů == | == Popis jednotlivých vegetačních stupňů == | ||
'''1. Vegetační stupeň dubový''' | '''1. Vegetační stupeň dubový''' - | ||
v tomto stupni se uplatňuje hlavně [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] a jiné druhy dubů bez účasti buku pro nedostatek vláhy, hlavně pro letní přísušky. V panonské oblasti zaujímá dubový stupeň velké souvislé plochy, v České kotlině se vyskytuje jen maloplošně. | |||
'''2. Vegetační stupeň bukodubový''' | '''2. Vegetační stupeň bukodubový''' - v původní dřevinné skladbě je převažující dřevinou [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] s příměsí [[wikipedia:cs:buk|buku]] a [[wikipedia:cs:habr|habru]]. | ||
'''3. Vegetační stupeň dubobukový''' | '''3. Vegetační stupeň dubobukový''' - převažující dřevinou je [[wikipedia:cs:buk|buk]] s přimíšeným [[wikipedia:cs:dub zimní|dubem zimním]] a [[wikipedia:cs:habr|habrem]]. V podstatě jde o [[wikipedia:cs:bučiny|bučiny]] s příměsí [[wikipedia:cs:dub zimní|dubu zimního]] a [[wikipedia:cs:habr|habru]]. | ||
'''4. Vegetační stupeň bukový''' | '''4. Vegetační stupeň bukový''' - v tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí [[wikipedia:cs:půda_(pedologie)|půdy]]. V území [[wikipedia:cs:Karpaty|Karpatské soustavy]] je [[wikipedia:cs:buk|buk]] ve svém optimu a v přírodní skladbě tvoří [[wikipedia:cs:buk|buk]] hlavní dřevinu. V území [[wikipedia:cs:Česká masív|Českého masívu]] jsou podmínky ekologicky nepříznivé pro [[wikipedia:cs:buk|buk]]: povrch víceméně parovinný, půdy vlhčí, s kontinentálněji laděné [[wikipedia:cs:Klima|klima]]. Vedle [[wikipedia:cs:buk|buku]] se zde vyskytuje [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] a na vlhčích místech [[wikipedia:cs:dub letní|dub letní]] a [[wikipedia:cs:jedle|jedle]]. | ||
'''5. Vegetační stupeň jedlobukový''' | '''5. Vegetační stupeň jedlobukový''' - v tomto vegetačním stupni chybí zcela [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]], hlavními determinantními [[wikipedia:cs:Dřeviny|dřevinami]] jsou [[wikipedia:cs:buk|buk]] a [[wikipedia:cs:jedle|jedle]]. | ||
'''6. Vegetační stupeň smrkobukojedlový''' | '''6. Vegetační stupeň smrkobukojedlový''' - hlavními dřevinami jsou [[wikipedia:cs:buk|buk]], [[wikipedia:cs:jedle|jedle]] a [[wikipedia:cs:smrk|smrk]]. [[wikipedia:cs:buk|Buk]] však už proti [[wikipedia:cs:jedle|jedli]] a [[wikipedia:cs:smrk|smrku]] poněkud ustupuje. Při horní hranici tohoto vegetačního stupně dochází již k omezování výškového růstu [[wikipedia:cs:Dřeviny|dřevin]] v důsledku ekologicky zhoršeného [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]]. | ||
'''7. Vegetační stupeň smrkový''' | '''7. Vegetační stupeň smrkový''' - zcela dominuje [[wikipedia:cs:smrk|smrk]] a chybějí [[wikipedia:cs:buk|buk]] a [[wikipedia:cs:jedle|jedle]], nebo se vyskytují v zakrslé formě. Smrkový stupeň je u nás nejvýše položený [[wikipedia:cs:lesní vegetační stupeň|lesní vegetační stupeň]] s lesní a stromovou hranicí, na kterou v [[wikipedia:cs:Krkonoše|Krkonoších]] a ve vyšších polohách navazuje stupeň klečový. | ||
'''8. Vegetační stupeň klečový''' | '''8. Vegetační stupeň klečový''' - zaujímá křovité porosty [[wikipedia:cs:Kleč|kleče]] nad horní hranicí lesa. [[wikipedia:cs:Kleč|Kleč]] je dominantním [[wikipedia:cs:druh|druhem]]. | ||
'''9. Vegetační stupeň alpínský''' | '''9. Vegetační stupeň alpínský''' - tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty [[wikipedia:cs:mechy|mechorostů]] a [[wikipedia:cs:lišejníky|lišejníků]].<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | ||
'''10. Vegetační stupeň subnivální''' | '''10. Vegetační stupeň subnivální''' - vyznačuje se [[wikipedia:cs:mechy|mechovými]] a [[wikipedia:cs:lišejníky|lišejníkovými]] společenstvy. | ||
'''11. Vegetační stupeň nivální''' | '''11. Vegetační stupeň nivální''' - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v [[wikipedia:cs:Alpy|Alpách]], kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi 2500 po 3350 m.<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): ''Fytocenologie.'' Praha: Academia. 403 s. ISBN 80-200-0128-X.</ref> | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references/> | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související stránky === | === Související stránky === | ||
*[[Krajina]] | |||
*[[Co má vliv na podnebí%3F Klima v minulosti]] | |||
*[[Ochrana přírody]] | *[[Ochrana přírody]] | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
*[[ | *[[wikipedia:cs:Lesní vegetační stupeň|Lesní vegetační stupeň]] | ||
* | *[[wikipedia:cs:Vegetace|Vegetace]] | ||
* | *[[wikipedia:cs:Biom|Biom]] | ||
*[[ | *[[wikipedia:cs:Pohoří|Pohoří]] | ||
*http://www.sweb.cz/biosferaevropy/vyska.htm | |||
[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]] | |||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Ekologie]] | ||
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]] | |||
[[Kategorie:Krajina]] | |||
Aktuální verze z 26. 1. 2020, 16:38
Výškové rozlišení rostlinstva v horských oblastech Země[1] , jedná se o souvislý a plynulý sled rozdílů vegetace se sledem rozdílů klimatu, projevujících se v celém území nebo v jeho části.[2] V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována s vertikální vegetační stupňovitostí[3]
Čím je způsobena?[editovat | editovat zdroj]
Vegetační stupňovitost v daném území je podmíněna změnou klimatu, zejména teplot a srážek s měnící se nadmořskou výškou terénu. Se zvyšující se nadmořskou výškou stoupá intenzita slunečního záření asi o 10 % na jeden kilometr, teplota však klesá (na 100 m o 0,54 ºC) a množství srážek se zvyšuje. Tyto změny přímo působících ekologických faktorů na vegetaci způsobují, že od nížin do hor v tomtéž území se mění životní podmínky pro vegetaci, což se odráží na její skladbě.
Vegetační stupně do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle zeměpisné šířky. Vertikální vegetační stupňovitost a horizontální zonálnost vegetace jsou však naprosto odlišné jevy, a nemohou být proto spolu ztotožňovány.[3]
Vegetační stupně podle Zlatníka[editovat | editovat zdroj]
V určitém rozpětí ekologických podmínek se vyskytují jednotlivé vegetační stupně. Na území ČR se vyskytují podle Zlatníka vegetační stupně nazvané podle zastoupení čili dominance významných stromových nebo keřových druhů, nikoliv tedy podle jejich optima výskytu ve vegetačních stupních. 1. dubový, 2.bukodubový, 3. dubobukový, 4. bukový, 5. jedlobukový, 6. smrkobukojedlový, 7. smrkový, 8. klečový, 9. alpínský, 10. subnivální, 11. nivální.[2]
Výškové geografické stupně[editovat | editovat zdroj]
Často se výšková stupňovitost vyjadřuje podle tzv. geografických výškových stupňů, tyto stupně nejsou vegetačními stupni. Ve střední Evropě se používají nejčastěji tyto výškové geografické stupně: 1. planární (nížinný), 2. kolinní (pahorkatinný), 3. submontánní (podhorský, vrchovinný), 4. montánní (horský), 5. oreální (vysokohorský), 6. subalpínský, 7. alpínský, 8. nivální (sněžný).[3]
Rozdílnost ve stupňovitosti[editovat | editovat zdroj]
Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých pohořích a dokonce i v témže pohoří. Vegetační stupňovitost je nejlépe vyvinuta v pohořích mimotropických a mimopolárních zón. V tropech je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným klimatem.
Se stoupající nadmořskou výškou klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli cca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až zvrat vegetační stupňovitosti v důsledku teplotních inverzí.[4]
Popis jednotlivých vegetačních stupňů[editovat | editovat zdroj]
1. Vegetační stupeň dubový - v tomto stupni se uplatňuje hlavně dub zimní a jiné druhy dubů bez účasti buku pro nedostatek vláhy, hlavně pro letní přísušky. V panonské oblasti zaujímá dubový stupeň velké souvislé plochy, v České kotlině se vyskytuje jen maloplošně.
2. Vegetační stupeň bukodubový - v původní dřevinné skladbě je převažující dřevinou dub zimní s příměsí buku a habru.
3. Vegetační stupeň dubobukový - převažující dřevinou je buk s přimíšeným dubem zimním a habrem. V podstatě jde o bučiny s příměsí dubu zimního a habru.
4. Vegetační stupeň bukový - v tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí půdy. V území Karpatské soustavy je buk ve svém optimu a v přírodní skladbě tvoří buk hlavní dřevinu. V území Českého masívu jsou podmínky ekologicky nepříznivé pro buk: povrch víceméně parovinný, půdy vlhčí, s kontinentálněji laděné klima. Vedle buku se zde vyskytuje dub zimní a na vlhčích místech dub letní a jedle.
5. Vegetační stupeň jedlobukový - v tomto vegetačním stupni chybí zcela dub zimní, hlavními determinantními dřevinami jsou buk a jedle.
6. Vegetační stupeň smrkobukojedlový - hlavními dřevinami jsou buk, jedle a smrk. Buk však už proti jedli a smrku poněkud ustupuje. Při horní hranici tohoto vegetačního stupně dochází již k omezování výškového růstu dřevin v důsledku ekologicky zhoršeného klimatu.
7. Vegetační stupeň smrkový - zcela dominuje smrk a chybějí buk a jedle, nebo se vyskytují v zakrslé formě. Smrkový stupeň je u nás nejvýše položený lesní vegetační stupeň s lesní a stromovou hranicí, na kterou v Krkonoších a ve vyšších polohách navazuje stupeň klečový.
8. Vegetační stupeň klečový - zaujímá křovité porosty kleče nad horní hranicí lesa. Kleč je dominantním druhem.
9. Vegetační stupeň alpínský - tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty mechorostů a lišejníků.[3]
10. Vegetační stupeň subnivální - vyznačuje se mechovými a lišejníkovými společenstvy.
11. Vegetační stupeň nivální - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v Alpách, kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi 2500 po 3350 m.[4]
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Novotná D. (2001): Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. MVČR Praha: Enigma. 399 s, ISBN 80-7212-192-8.
- ↑ 2,0 2,1 Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.
- ↑ 4,0 4,1 Moravec J. et al (2000): Fytocenologie. Praha: Academia. 403 s. ISBN 80-200-0128-X.