2 625
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Neexistuje jednotný „model“ pro vnitřní strukturu mezinárodní organizace. Z pohledu na většinu mezinárodních organizací je ale možné vystopovat společné znaky přítomné ve většině těchto mezinárodních entit: | Neexistuje jednotný „model“ pro vnitřní strukturu mezinárodní organizace. Z pohledu na většinu mezinárodních organizací je ale možné vystopovat společné znaky přítomné ve většině těchto mezinárodních entit: | ||
*Exekutivní orgán. V něm jsou zastoupeny exekutivy zapojených států. V takovém orgánu obvykle sídlí centrum moci dané organizace – nemusí přijímat každodenní rozhodnutí, ale rozhoduje zejména o klíčových politických krocích organizace; někdy je rovněž exekutivní orgán rozčleněn na několik úrovní podle míry „každodennosti“ rozhodování (např. Evropská rada vs. Rada ministrů v Evropské unii). Tento exekutivní orgán je zosobněním principu, že státy jsou „pány smluv“. Nemusí zde ale být respektováno pravidlo rovného zastoupení/rovného hlasovacího práva všech zapojených států. Příklady: Rada bezpečnosti u OSN, Výbor ministrů v Radě Evropy aj. | *Exekutivní orgán. V něm jsou zastoupeny exekutivy zapojených států. V takovém orgánu obvykle sídlí centrum moci dané organizace – nemusí přijímat každodenní rozhodnutí, ale rozhoduje zejména o klíčových politických krocích organizace; někdy je rovněž exekutivní orgán rozčleněn na několik úrovní podle míry „každodennosti“ rozhodování (např. Evropská rada vs. Rada ministrů v Evropské unii). Tento exekutivní orgán je zosobněním principu, že státy jsou „pány smluv“. Nemusí zde ale být respektováno pravidlo rovného zastoupení/rovného hlasovacího práva všech zapojených států. Příklady: Rada bezpečnosti u OSN, Výbor ministrů v Radě Evropy aj. | ||
*Parlamentní či para-parlamentní instituce. Jejich vliv se pohybuje od pouhého nezávazného konzultování po spolurozhodovaní o klíčových normách fungování organizace. Je obvykle obsazován osobami jmenovanými exekutivami či parlamentními institucemi jednotlivých zemí; přímá volba je výjimkou. Příklady: Valné shromáždění OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Evropský parlament coby součást institucionální struktury EU. | *Parlamentní či para-parlamentní instituce. Jejich vliv se pohybuje od pouhého nezávazného konzultování po spolurozhodovaní o klíčových normách fungování organizace. Je obvykle obsazován osobami jmenovanými exekutivami či parlamentními institucemi jednotlivých zemí; přímá volba je výjimkou. Příklady: Valné shromáždění OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Evropský parlament coby součást institucionální struktury [[EU]]. | ||
*Administrativně-podpůrný aparát organizace. Příklady: Generální tajemník a Sekretariát OSN, některé aspekty činnosti Evropské komise v Evropské unii. | *Administrativně-podpůrný aparát organizace. Příklady: Generální tajemník a Sekretariát OSN, některé aspekty činnosti Evropské komise v Evropské unii. | ||
*Soudní orgány příslušné organizace. Zajímavým prvkem je občasný aktivismus soudu, který zastiňuje ostatní aktivity organizace – např. Evropský soud pro lidská práva coby orgán Rady Evropy je nepoměrně známější (a zřejmě i vlivnější) než ostatní části této organizace. Příklady: Mezinárodní soudní dvůr OSN, Evropský soudní dvůr v Evropské unii, Dispute Settlement Body při WTO. | *Soudní orgány příslušné organizace. Zajímavým prvkem je občasný aktivismus soudu, který zastiňuje ostatní aktivity organizace – např. Evropský soud pro lidská práva coby orgán Rady Evropy je nepoměrně známější (a zřejmě i vlivnější) než ostatní části této organizace. Příklady: [[Mezinárodní soudní dvůr OSN]], Evropský soudní dvůr v Evropské unii, Dispute Settlement Body při [[WTO]]. | ||
*Samostatné agentury, na které jsou delegované některé specializované aktivity. Důvodem je zachování variability členství v takových strukturách (zájem Nepálu o organizování mořského rybolovu je nutně omezený) a větší flexibilita a expertíza specializované agentury. Některé z agentur žijí v podstatě vlastním životem bez ohledu na fungování mateřské organizace (např. vztah WTO a OSN). Příklady: UNESCO, FAO (Organizace pro zemědělství a výživu) nebo UNICEF coby agentury OSN. | *Samostatné agentury, na které jsou delegované některé specializované aktivity. Důvodem je zachování variability členství v takových strukturách (zájem Nepálu o organizování mořského rybolovu je nutně omezený) a větší flexibilita a expertíza specializované agentury. Některé z agentur žijí v podstatě vlastním životem bez ohledu na fungování mateřské organizace (např. vztah [[WTO]] a [[OSN]]). Příklady: [[UNESCO]], [[FAO]] (Organizace pro zemědělství a výživu) nebo [[UNICEF]] coby agentury OSN. | ||
*Vzhledem k omezenému prostoru se analýza omezí na tři příklady mezinárodních organizací (OSN, Světová obchodní organizace a Rada Evropy). | *Vzhledem k omezenému prostoru se analýza omezí na tři příklady mezinárodních organizací ([[OSN]], [[Světová obchodní organizace]] a [[Rada Evropy]]). | ||
{{upravit Jana}} | {{upravit Jana}} | ||
[[Mezinárodní instituce]] | |||