1 550
editací
m
→Význam
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m (→Význam) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
===Filtrování vzduchu a tvorba kyslíku=== | ===Filtrování vzduchu a tvorba kyslíku=== | ||
Zelené rostliny spotřebovávají při fotosyntéze velké množství oxidu uhličitého a vracejí do ovzduší kyslík, potřebný k životu člověka i zvířat. Vzrostlý strom vyrobí takové množství kyslíku, že by teoreticky pokrylo potřebu kyslíku k dýchání nejméně deseti lidí. Stromy částečně zbavují vzduch škodlivých plynů (zplodin dopravy a průmyslu) i různých pachů apod. působí tak jako přirozený filtr škodlivých látek v ovzduší. Zachycují především jedovatý přízemní ozón a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek, dále oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a další látky. Částečky prachu se usazují na listech, zejména na listové čepeli a srážkami jsou splavovány do půdy. Možnost zachycovat prašné částice je dána především mnohonásobně větší plochou listů než je vlastní povrch terénu a uspořádáním povrchu listů. Prašnost městského prostředí silně stoupá vlivem provozu motorových vozidel a spalováním fosilních paliv (průmyslové provozy, lokální topeniště), proto mohou stromy výrazně | Zelené rostliny spotřebovávají při fotosyntéze velké množství oxidu uhličitého a vracejí do ovzduší kyslík, potřebný k životu člověka i zvířat. Vzrostlý strom vyrobí takové množství kyslíku, že by teoreticky pokrylo potřebu kyslíku k dýchání nejméně deseti lidí. Stromy částečně zbavují vzduch škodlivých plynů (zplodin dopravy a průmyslu) i různých pachů apod. působí tak jako přirozený filtr škodlivých látek v ovzduší. Zachycují především jedovatý přízemní ozón a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek, dále oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a další látky. Částečky prachu se usazují na listech, zejména na listové čepeli a srážkami jsou splavovány do půdy. Možnost zachycovat prašné částice je dána především mnohonásobně větší plochou listů než je vlastní povrch terénu a uspořádáním povrchu listů. Prašnost městského prostředí silně stoupá vlivem provozu motorových vozidel a spalováním fosilních paliv (průmyslové provozy, lokální topeniště), proto mohou stromy výrazně zvednout kvalitu vzduchu ve městech. | ||
===Zvyšování vlhkosti vzduchu a vyrovnávání teplotních extrémů=== | ===Zvyšování vlhkosti vzduchu a vyrovnávání teplotních extrémů=== | ||
| Řádek 74: | Řádek 74: | ||
==Nepřátelé stromů== | ==Nepřátelé stromů== | ||
=== Odlesňování === | ===Odlesňování=== | ||
V aktuálním roce 2019 je velkým tématem ve světě právě [https://cs.wikipedia.org/wiki/Odles%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD odlesňování]. V [https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/co-muze-za-pozary-v-amazonii-nejen-horko-a-sucho/r~81c635f2c7fa11e9970a0cc47ab5f122/ amazonském pralese] byl zaznamenán rekordní počet požárů založených člověkem, tyto požáry dosahovali takové velikosti že byli možné pozorovat z vesmíru.<ref>{{Citace monografie | V aktuálním roce 2019 je velkým tématem ve světě právě [https://cs.wikipedia.org/wiki/Odles%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD odlesňování]. V [https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/co-muze-za-pozary-v-amazonii-nejen-horko-a-sucho/r~81c635f2c7fa11e9970a0cc47ab5f122/ amazonském pralese] byl zaznamenán rekordní počet požárů založených člověkem, tyto požáry dosahovali takové velikosti že byli možné pozorovat z vesmíru.<ref>{{Citace monografie | ||
| příjmení = | | příjmení = | ||
| Řádek 119: | Řádek 119: | ||
}}</ref> a úřady tak doporučili lidem nevycházet ani z domovů. | }}</ref> a úřady tak doporučili lidem nevycházet ani z domovů. | ||
=== Kůrovcová kalamita === | ===Kůrovcová kalamita=== | ||
[https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%AFrovcov%C3%A1_kalamita_v_%C4%8Cesku Kůrovcová kalamita] v 21. je největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie. Začala v roce 2015 na severní Moravě, kde kůrovec začal napadat suchem oslabené smrky. | [https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%AFrovcov%C3%A1_kalamita_v_%C4%8Cesku Kůrovcová kalamita] v 21. je největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie. Začala v roce 2015 na severní Moravě, kde kůrovec začal napadat suchem oslabené smrky. | ||
| Řádek 188: | Řádek 188: | ||
<references /> | <references /> | ||
=== Literatura === | ===Literatura=== | ||
HURYCH, V. Význam zeleně pro člověka In – Tvorba zeleně (Sadovnictví – Krajinářství). Mělník : Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola ve spolupráci s Grada Publishing, 2011. 303 s. <nowiki>ISBN 978-80-247-3605-1</nowiki> | HURYCH, V. Význam zeleně pro člověka In – Tvorba zeleně (Sadovnictví – Krajinářství). Mělník : Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola ve spolupráci s Grada Publishing, 2011. 303 s. <nowiki>ISBN 978-80-247-3605-1</nowiki> | ||