Význam stromů: Porovnání verzí

'''Význam stromů''' je velice důležitý pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Biologick%C3%A1_diverzita biodiverzitu] a  fungování celého ekosystému naší planety země. Mezi nejvýznamnější schopnosti stromů patří filtrování vzduchu, zvlhčování ovzduší, vyrovnávání teplotních extrémů, tvorba kyslíku, tlumení hluku, zmírnění proudění vzduchu, psychohygienická a rekreační funkce, produkce dříví a schopnost porostu zadržovat vodu v půdě.

== Význam ==

=== Filtrování vzduchu a tvorba kyslíku ===

Zelené rostliny spotřebovávají při fotosyntéze velké množství oxidu uhličitého a vracejí do ovzduší kyslík, potřebný k životu člověka i zvířat. Částečně zbavují vzduch škodlivých plynů (zplodin dopravy a průmyslu) i různých pachů apod. Stromy působí jako přirozený filtr škodlivých látek v ovzduší. Zachycují především jedovatý přízemní ozón a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek, dále oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a další látky. Částečky prachu se usazují na listech, zejména na listové čepeli a srážkami jsou splavovány do půdy. Možnost zachycovat prašné částice je dána především mnohonásobně větší plochou listů než je vlastní povrch terénu a uspořádáním povrchu listů. Prašnost městského prostředí silně stoupá vlivem provozu motorových vozidel a spalováním fosilních paliv (průmyslové provozy, lokální topeniště).

=== Zvyšování vlhkosti vzduchu a vyrovnávání teplotních extrémů ===

Zeleň zvyšuje vlhkost mikroklimatu výparem vody, a to hned několika způsoby: evapotranspirací, odparem rosy zkondenzované na povrchu vegetace, odparem zachycených srážek (intercepce), které ze zpevněné plochy (např. chodník, silnice,..) ihned odtékají. Evapotranspirace představuje souhrnně výpar z půdy a transpiraci rostlin. Transpirace rostlin, hlavně stromů, tvoří klimatizační systém Země (Tlapák, Šálek et al., 1992).

Vezme-li se výpar z vodní hladiny jako 100 %, činí výpar ze stejné plochy písku neporostlého vegetací asi 26 %, z písku porostlého trávou asi 62 %, z ploch hlinité půdy bez porostu asi 50 %, s porostem více než 87 % (Nováková, 1974; Kravčík, Pokorný et al., 2007).V zimě brání stromy vysázené v blízkosti budov jejich vysokým tepelným ztrátám, neboť zmírňují proudění studeného vzduchu. Vegetace je schopna snížit tepelné ztráty o 20 až 50 %. V létě naopak vegetace ochlazuje své okolí lépe a efektivněji než veškerá klimatizační zařízení.

=== Snižování hlučnosti ===

Hluk je ve městech považován za jeden ze základních stresorů. Za největší zdroje hluku jsou doprava, průmysl a komunální provozovny, přičemž až 80 % hluku vyvolává automobilová doprava. P. I. Leušin (in Lunc, 1954) zjistil, že koruny listnatých stromů pohlcují 26 % zvukové energie, která na ně dopadá a 74 % této energie odrážejí a rozptylují. Podle jeho pozorování je hluk na ulici bez zeleně pětkrát vyšší než v téže ulici, kde jsou chodníky osázeny stromy. Vysvětluje to tím, že zvukové vlny způsobené dopravními prostředky se zesilují odrazem od zdí budov.

=== Proudění vzduchu ===

Od vegetace se funkce větrolamů požaduje jen na některých vhodných stanovištích především na okraji města. Jako velice vhodné se v tomto smyslu ukázaly být polopropustné zapojené porostní pláště ze dřevin odolných proti působení větru (s pevným dřevem). Podle výsledků měření se na návětrné straně snižuje rychlost větru o 30 – 50 %, a to na vzdálenost 15 – 20násobku výšky (Kavka, Šindelářová, 1978).

=== Psychohygienická a rekreační funkce ===

=== Produkce dřevin ===

== Aktuálně ==

== Odkazy ==

=== Reference ===

<br />

=== Literatura ===

=== Extérní odkazy ===