Spalovna odpadů: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace |
m (ref) |
||
| (Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování [ | Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování [[Odpady|odpadu]] s využitím nebo bez využití vzniklého tepla, přímým oxidačním spalováním, jakož i se zařízením určeným pro jiné způsoby tepelného zpracování (pyrolýzu; zplyňování; plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny). [[Kogenerace|Spoluspalovacím zařízením]] je zařízení, jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo. <ref name="narizeni">Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_name=emisní%20limity%20a%20další%20podmínky%20pro%20spalování%20odpadu&PC_8411_l=354/2002&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref> | ||
=== Zařazení do odpadového hospodářství === | === Zařazení do odpadového hospodářství === | ||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
=== Spalování odpadů === | === Spalování odpadů === | ||
Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením. Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na | Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením. Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na CO<sub>2</sub>, vodu, popel a další látky, které jsou obsaženy v kouřových plynech a popelu. Spalování odpadů se dělí na nízkoteplotní (do 1000 °C) a vysokoteplotní (nad 1000 °C). Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, čístírenské kaly apod. Spalovat by se mělo jen minimální množství odpadů, které již nelze použít jako druhotné suroviny.<ref name="branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref> | ||
=== | === Schéma === | ||
Spalovna zahrnuje: | |||
*spalovací linky | |||
*zařízení pro příjem odpadu, skladování a předzpracování odpadu na místě | |||
*systém přívodu odpadu, paliva a vzduchu | |||
*kotle | |||
*zařízení k čištění odpadních plynů | |||
*komíny | |||
*místní zařízení pro skladování tuhých zbytků a vod | |||
*zařízení a systémy pro řízení spalovacího procesu a pro monitorovací zařízení.<ref name="narizeni" /> | |||
Schéma brněnské spalovny SAKO <ref name="sako">SAKO Brno, a.s.: schéma [http://www.sako.cz/spalovna/proces/ dostupné online]</ref> | |||
[[Soubor:Spalovna.gif]] | |||
I. stupeň čištění - odloučení pevného úletu ze spalin na elektrostatických odlučovačích, redukce oxidů dusíku pomocí redukčních roztoků.<br /> | |||
II. stupeň čištění - polosuchá vápenná metoda čištění spalin, odstranění těžkých kovů, dioxinů a jiných POPs typu PCDD/F, PCB a PAU.<br /> | |||
Kontinuální analýza - vyčištěné spaliny jsou před vstupem do komína kontrolovány.<br /> | |||
[[Solidifikace]] - odpadní produkt z II. stupně čištění obsahuje množství solí a těžkých kovů, které by mohly být vyluhovány kyselým deštěm, proto se upravuje solidifikací.<ref name="sako" /> | |||
=== Emise === | === Emise === | ||
[ | [[Emisní limit|Emisní limity]] jsou legislativně určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany. | ||
Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.<ref name="narizeni" | Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.<ref name="narizeni" /> | ||
Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin: | Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin: | ||
*metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny | *metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny | ||
*metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří | *metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří | ||
*metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu | *metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu<ref name="sluzby">Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]</ref> | ||
=== | === Vstupy a výstupy === | ||
Spalováním se redukuje původní hmotnost odpadu na 25 % a objem na 10 %. Likvidují se choroboplodné zárodky v odpadu.<br /> | |||
Vzniká (v závorce je pro ukázku uvedeno množství vznikající za rok v pražské spalovně (z 213 387 t odpadu)): | |||
*škvára - lze využít jako druhotný stavební materiál (49 632 t) | |||
* | *solidifikát - obsahuje škodliviny z čištění spalin, je uložen na skládku (4 970 t) | ||
* | *železo - po vytřídění ze škváry lze znovu využít (3 111 t) <ref name="sluzby2">Pražské služby: Roční bilance materiálu a energie [http://www.psas.cz/zevo-rocni-bilance-materialu-a-energie.cfm dostupné online]</ref> | ||
*teplo - výhřevnost TKO v Praze je 8 - 12 GJ.t, což je hodnota srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí (1 200 TJ) <ref name="sluzby" /> | |||
=== Spalovny v ČR === | |||
Pravidla upravuje Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/76/ES o spalování odpadů, u nás vydané v nařízení vlády č. 354/2002 Sb. | |||
ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP zpracovává databázi spaloven odpadů v ČR. V ČR se nachází 3 spalovny [[Komunální odpad|komunálního odpadu]] (Pražské služby a.s., Termizo a.s. v Liberci, SAKO Brno a.s.). Spaloven průmyslového a zdravotnického odpadu máme celkem 31.<ref name="chmu">ČHMÚ: Seznam spaloven odpadů v ČR [http://www.chmi.cz/uoco/emise/spalovny/index.html dostupné online]</ref> | |||
== Témata == | ==Odkazy== | ||
*[ | === Témata === | ||
*[ | *[[Odpady]] | ||
*[ | *[[Znečištění a ochrana ovzduší]] | ||
*[ | *[[Komunální odpad]] | ||
*[[Analýza materiálových toků]] | |||
== Zdroje == | === Zdroje === | ||
<references/> | <references/> | ||
=== Odkazy === | |||
== Odkazy == | |||
*[http://www.psas.cz/main.cfm?path=10,25 Pražské služby] | *[http://www.psas.cz/main.cfm?path=10,25 Pražské služby] | ||
*[http://www.termizo.cz/ Termizo Liberec] | *[http://www.termizo.cz/ Termizo Liberec] | ||
| Řádek 51: | Řádek 68: | ||
*[http://www.iswa.org/c/portal/layout?p_l_id=PUB.1.31 Inernational Solid Waste Association] | *[http://www.iswa.org/c/portal/layout?p_l_id=PUB.1.31 Inernational Solid Waste Association] | ||
[[Kategorie:Energetika]] | |||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Odpadové hospodářství]] | ||
Aktuální verze z 2. 3. 2019, 06:48
Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování odpadu s využitím nebo bez využití vzniklého tepla, přímým oxidačním spalováním, jakož i se zařízením určeným pro jiné způsoby tepelného zpracování (pyrolýzu; zplyňování; plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny). Spoluspalovacím zařízením je zařízení, jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo. [1]
Zařazení do odpadového hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Integrovaný způsob řešení odpadového hospodářství:
- předcházení vzniku odpadů
- omezování vzniku odpadů
- materiálové využití
- energetické využití (pokud se odpad použije jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie)
- odstranění odpadu (pokud nevyužíváme energii)[2]
Spalování odpadů[editovat | editovat zdroj]
Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením. Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na CO2, vodu, popel a další látky, které jsou obsaženy v kouřových plynech a popelu. Spalování odpadů se dělí na nízkoteplotní (do 1000 °C) a vysokoteplotní (nad 1000 °C). Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, čístírenské kaly apod. Spalovat by se mělo jen minimální množství odpadů, které již nelze použít jako druhotné suroviny.[3]
Schéma[editovat | editovat zdroj]
Spalovna zahrnuje:
- spalovací linky
- zařízení pro příjem odpadu, skladování a předzpracování odpadu na místě
- systém přívodu odpadu, paliva a vzduchu
- kotle
- zařízení k čištění odpadních plynů
- komíny
- místní zařízení pro skladování tuhých zbytků a vod
- zařízení a systémy pro řízení spalovacího procesu a pro monitorovací zařízení.[1]
Schéma brněnské spalovny SAKO [4]
I. stupeň čištění - odloučení pevného úletu ze spalin na elektrostatických odlučovačích, redukce oxidů dusíku pomocí redukčních roztoků.
II. stupeň čištění - polosuchá vápenná metoda čištění spalin, odstranění těžkých kovů, dioxinů a jiných POPs typu PCDD/F, PCB a PAU.
Kontinuální analýza - vyčištěné spaliny jsou před vstupem do komína kontrolovány.
Solidifikace - odpadní produkt z II. stupně čištění obsahuje množství solí a těžkých kovů, které by mohly být vyluhovány kyselým deštěm, proto se upravuje solidifikací.[4]
Emise[editovat | editovat zdroj]
Emisní limity jsou legislativně určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO2, NOx, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany. Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.[1]
Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin:
- metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny
- metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří
- metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu[5]
Vstupy a výstupy[editovat | editovat zdroj]
Spalováním se redukuje původní hmotnost odpadu na 25 % a objem na 10 %. Likvidují se choroboplodné zárodky v odpadu.
Vzniká (v závorce je pro ukázku uvedeno množství vznikající za rok v pražské spalovně (z 213 387 t odpadu)):
- škvára - lze využít jako druhotný stavební materiál (49 632 t)
- solidifikát - obsahuje škodliviny z čištění spalin, je uložen na skládku (4 970 t)
- železo - po vytřídění ze škváry lze znovu využít (3 111 t) [6]
- teplo - výhřevnost TKO v Praze je 8 - 12 GJ.t, což je hodnota srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí (1 200 TJ) [5]
Spalovny v ČR[editovat | editovat zdroj]
Pravidla upravuje Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/76/ES o spalování odpadů, u nás vydané v nařízení vlády č. 354/2002 Sb. ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP zpracovává databázi spaloven odpadů v ČR. V ČR se nachází 3 spalovny komunálního odpadu (Pražské služby a.s., Termizo a.s. v Liberci, SAKO Brno a.s.). Spaloven průmyslového a zdravotnického odpadu máme celkem 31.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Témata[editovat | editovat zdroj]
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.dostupné online
- ↑ *Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.dostupné online
- ↑ Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.
- ↑ 4,0 4,1 SAKO Brno, a.s.: schéma dostupné online
- ↑ 5,0 5,1 Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice dostupné online
- ↑ Pražské služby: Roční bilance materiálu a energie dostupné online
- ↑ ČHMÚ: Seznam spaloven odpadů v ČR dostupné online