Bioaerosol: Porovnání verzí

Aktuální verze z 25. 2. 2019, 16:31

Bioaerosol lze definovat jako aerosol biologického původu obsahující bakterie, viry, spory plísní, roroztoče, mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5–2,5 μm.

Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. ^[1]

Koncentrace v ovzduší[editovat | editovat zdroj]

Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu sedimentace a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších plynů přítomných v ovzduší. Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100–1 000 jednotek kolonií na m³. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m³. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10⁴ – 10¹⁰ jednotek na m³) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.^[2]

Zdroje bioaerosolu[editovat | editovat zdroj]

Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.

Významnými antropogenními zdroji jsou:

sběr, doprava a ukládání komunálního odpadu na skládky
kompostování organických odpadů
čištění odpadních vod a manipulace s kaly
chovy drůbeže a hospodářských zvířat
příprava siláže
výdechy z klimatizačních jednotek
potravinářské výroby (drožďárny, lihovary, zpracování ryb, octárny, výroba kyseliny citrónové atd.

Měření[editovat | editovat zdroj]

Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu. Následně jsou zachyceny do vhodných prostředí jako jsou skleněné destičky, agary, filtry a zjišťuje se jejich množství.

Principem vzorkování je jímání částic obsažených ve vzduchu pomocí kolektoru do prostředí, ve kterém jsou částice detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle záchytu částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – sedimentace, impakce, filtrace a impinger.^[2]

Vliv na lidské zdraví[editovat | editovat zdroj]

Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s jejich expozicí patří:

infekce, které způsobují především viry, bakterie, houby a prvoci. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie Legionella pneumophila.
předčasné porody,
respirační nemoci - zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma,
rakovina - je vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je aflatoxin, pocházející z houby Aspergillus flavus, způsobující u člověka rakovinu jater.^[3]

Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí

Témata[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

↑ Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400
↑ ^2,0 ^2,1 Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26
↑ Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www <http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[1] Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400

[jmeno-2] 2,0 ^2,1 Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26

[3] Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www <http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-__NOTOC__
+'''Bioaerosol''' lze definovat jako [[w:cs:Aerosol|aerosol]] biologického původu obsahující [[w:cs:Bakterie|bakterie]], [[w:cs:Viry|viry]], spory [[w:cs:plíseň|plísní]], [[w:cs:roztoči|roroztoče]], mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5–2,5 μm.
- '''Vlastní text stránky'''
+Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. <ref>Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400</ref>
- Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
- Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.
-A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)
+== Koncentrace v ovzduší ==
+Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [[w:cs:Sedimentace|sedimentace]] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších plynů přítomných v ovzduší. Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100–1 000 jednotek kolonií na m<sup>3</sup>. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m<sup>3</sup>. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10<sup>4</sup> – 10<sup>10</sup> jednotek na m<sup>3</sup>) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.<ref name="jmeno">Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26</ref>
+==Zdroje bioaerosolu==
+Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.
+Významnými antropogenními zdroji jsou:
+* sběr, doprava a ukládání komunálního odpadu na skládky
+* kompostování organických odpadů
+* čištění odpadních vod a manipulace s kaly
+* chovy drůbeže a hospodářských zvířat
+* příprava siláže
+* výdechy z klimatizačních jednotek
+* potravinářské výroby (drožďárny, lihovary, zpracování ryb, octárny, výroba kyseliny citrónové atd.
+==Měření==
+Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu. Následně jsou zachyceny do vhodných prostředí jako jsou skleněné destičky, agary, filtry a zjišťuje se jejich množství.
+Principem vzorkování je jímání částic obsažených ve vzduchu pomocí kolektoru do prostředí, ve kterém jsou částice detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle záchytu částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [[w:cs:Sedimentace|sedimentace]], impakce, [[w:cs:Filtrace|filtrace]] a impinger.<ref name="jmeno" />
+==Vliv na lidské zdraví==
+Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s jejich expozicí patří:
+* infekce, které způsobují především [[w:cs:Viry|viry]], [[w:cs:Bakterie|bakterie]], [[w:cs:Houby|houby]] a [[w:cs:Prvoci|prvoci]]. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie [[w:en:Legionella pneumophila|Legionella pneumophila]].
+* předčasné porody,
+* respirační nemoci -  zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma,
+* rakovina - je vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [[w:cs:Aflatoxin|aflatoxin]], pocházející z houby [[w:cs:Aspergillus flavus|Aspergillus flavus]], způsobující u člověka rakovinu jater.<ref>Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www        <http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187</ref>
+Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí
 == Témata ==
- Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
+* [[kvalita vnitřního ovzduší budovy]]
- Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
+* [[atmosférický transport]]
- Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]
 == Zdroje ==
- Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
+<references/>
- Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.
- Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].
 == Odkazy ==
- Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:
-=== Související stránky ===
- Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
- Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].
 === Externí odkazy ===
- Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
+*[http://en.wikipedia.org/wiki/Bioaerosol Bioaerosol - anglická Wikipedie]
- Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].
+*[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů]
-=== Literatura ===
- Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
- Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]
-[[Kategorie:Skupina C]]
+[[Kategorie:Znečištění a ochrana ovzduší]]
+[[Kategorie:Dopady na zdraví obyvatel]]