Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer: Porovnání verzí
m (added Category:Ochrana přírody a životního prostředí using HotCat) |
|||
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu. | Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu. | ||
ICP Waters monitoruje vlivy [[wikipedia:cs:kyselý déšť|kyselých dešťů]] a [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] na vodu a vodní [[ekosystém|ekosystémy]]. [[atmosferická depozice|Depozice]] oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení ([[acidifikace|acidifikaci]]) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich [[Diverzita společenstev|diverzitě]] a [[wikipedia:cs:Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE] | ICP Waters monitoruje vlivy [[wikipedia:cs:kyselý déšť|kyselých dešťů]] a [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] na vodu a vodní [[ekosystém|ekosystémy]]. [[atmosferická depozice|Depozice]] oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení ([[w:cs:acidifikace|acidifikaci]]) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich [[Diverzita společenstev|diverzitě]] a [[wikipedia:cs:Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE] | ||
</ref> | </ref> | ||
== Měřené parametry == | == Měřené parametry == | ||
Řádek 24: | Řádek 23: | ||
* spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref> | * spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref> | ||
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program '''RECOVER 2010'''. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování např. pomocí modelu MAGIC. <ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref> | V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program '''RECOVER 2010'''. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování např. pomocí modelu MAGIC. <ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref> | ||
[[Soubor:LokalityEvropa.jpg|thumb|right| Sledované lokality v Evropě]] | |||
[[Soubor:LokalityAmerika.jpg|thumb|right| Sledované lokality v Severní Americe]] | |||
== Monitorovací síť == | == Monitorovací síť == | ||
Řádek 29: | Řádek 30: | ||
== ICP Waters v České republice == | == ICP Waters v České republice == | ||
Monitoring v ČR zastřešuje [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]. V současnosti je v ČR sledováno 9 lokalit: 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese, povodí Litavka v Brdech a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu. | Monitoring v ČR zastřešuje [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]. Dále se na něm podílejí [http://www.blatna.cuni.cz/ Hydrobiologická stanice UK Velký Pálenec], [http://www.hbu.cas.cz/?lang=cs Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR] a [http://www.vuv.cz/ Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka]. | ||
V současnosti je v ČR sledováno '''9 lokalit''': 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese, povodí Litavka v Brdech a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu. | |||
== Témata == | == Témata == | ||
Řádek 56: | Řádek 58: | ||
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba] | * [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba] | ||
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]] | [[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]] | ||
[[Kategorie:Vodní hospodářství]] | [[Kategorie:Vodní hospodářství]] | ||
[[Kategorie:Přírodní rizika]] | [[Kategorie:Přírodní rizika]] | ||
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]] |
Aktuální verze z 25. 2. 2019, 17:04
Úvod[editovat | editovat zdroj]
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy CLRTAP (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.
ICP Waters monitoruje vlivy kyselých dešťů a znečištění ovzduší na vodu a vodní ekosystémy. Depozice oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení (acidifikaci) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich diverzitě a potravních řetězcích. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. [1] [2]
Měřené parametry[editovat | editovat zdroj]
Chemické parametry: vždy se měří pH, alkalinita, vodivost, koncentrace hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl–, SO42–, NO3–, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).
Biologické parametry: zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna (bentos) i otevřené vody (pelagiál), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. Rozsivky v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.[1]
Cíle programu[editovat | editovat zdroj]
Cíle programu jsou:
- stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
- zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
- popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod
- stanovovat kritické zátěže
- rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
- podporovat sjednocení monitorovacích postupů
- vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
- informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
- řídit semináře týkající se problematiky vody
- spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.[1][3]
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program RECOVER 2010. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování např. pomocí modelu MAGIC. [4]
Monitorovací síť[editovat | editovat zdroj]
ICP Waters zahrnuje přes 200 lokalit, které jsou monitorovány minimálně 4krát ročně. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.
ICP Waters v České republice[editovat | editovat zdroj]
Monitoring v ČR zastřešuje Česká geologická služba. Dále se na něm podílejí Hydrobiologická stanice UK Velký Pálenec, Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. V současnosti je v ČR sledováno 9 lokalit: 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese, povodí Litavka v Brdech a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.
Témata[editovat | editovat zdroj]
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 1,0 1,1 1,2 ICP Waters
- ↑ ICP Waters na webu UNECE
- ↑ Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780.
- ↑ Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související stránky[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly CLRTAP
- Další programy ICP
- CLRTAP a zdraví Task Force on Health
- Recover 2010
- Česká geologická služba