Ekologie a utváření sociálního klimatu: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
(úpravy textu, aktualizace) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== (Historická, analytická) reflexe ekologického myšlení dle Foucaulta == | ==(Historická, analytická) reflexe ekologického myšlení dle Foucaulta== | ||
Rozvoj environmentálních věd, mezi které počítáme | Rozvoj environmentálních věd, mezi které počítáme obory jako [[w:cs:biologie|biologie]], [[w:cs:geografie|geografie]], [[w:cs:geologie|geologie]], [[w:cs:evoluční teorie|evoluční teorie]] a především [[ekologie]], je prokazatelně vzájemně propojen se vznikem „environmentální filosofie“, která výsledky vědeckého poznání spojuje do celku „názoru“. Tyto vědní obory se prosazují a působí tak i na utváření sociálního klimatu, jak ukazuje Foucaultovo schéma<ref>Foucault, M.: Myšlení vnějšku, Praha, Hermann&synové 2003.</ref>: skrytý pojem „biomoc“ se objevuje současně s biologií, což není náhodné – ve svém úspěchu i působení se posilují. Ústřední postavení lékařských věd v moderních společnostech pak vede k rozlišování toho, co je normální a patologické, a následnému „mocenskému“ tlaku na ukáznění těla a regulaci dalších pravidel v rámci lidské společnosti. V této souvislosti existuje také analogie mezi medicínou a ekologií: medikalizace a ekologizace jsou dvě strany téhož vývojového procesu, které usilují o nové formy sociální kontroly; medicína se soustřeďuje na interní metabolismus lidského organismu, ekologie na externí vztahy, vznikající mezi člověkem a přírodou. Podle tohoto schématu by ekologie mohla být spojena s pojmem „ekomoc“<ref>Keulartz, J. (1998): Struggle for Nature. A Critique of Radical Ecology. Routledge, London/New York, ISBN 0-415-18094-5, ISBN 0-415-18093-7 (váz.).</ref> - její principy mohou být inspirací, či dokonce klást požadavky na uspořádání lidských aktivit nebo společnosti jako takové. | ||
{| border="2" | |||
{|border = 2 | |[[w:cs:Biologie|Biologie]] | ||
|[[Biologie]] | |||
|[[Vědy o člověku]] | |[[Vědy o člověku]] | ||
|Biomoc | |Biomoc | ||
| Řádek 14: | Řádek 13: | ||
|- | |- | ||
|[[Ekologie]] | |[[Ekologie]] | ||
|[[Sociální vědy]] | |[[w:cs:Sociální vědy|Sociální vědy]] | ||
|[[Biopolitika]] | |[[Biopolitika]] | ||
|} | |} | ||
==Témata== | |||
[[Nepřípustné využití ekologických principů za hranicemi discipliny|Využití ekologických principů za hranicemi discipliny]] | |||
[[Nepřípustné využití ekologických principů za hranicemi discipliny]] | |||
== Příklady pro výuku == | ==Příklady pro výuku== | ||
<br /> | |||
== Zdroje == | ==Zdroje== | ||
<references/> | <references /> | ||
[[Kategorie:Pojmy prostředí]] [[Kategorie:Ekologie]] | [[Kategorie:Pojmy prostředí]] | ||
[[Kategorie:Ekologie]] | |||
{{licence cc|Dlouhá, Jana}} | {{licence cc|Dlouhá, Jana}} | ||
Aktuální verze z 25. 2. 2019, 11:34
(Historická, analytická) reflexe ekologického myšlení dle Foucaulta[editovat | editovat zdroj]
Rozvoj environmentálních věd, mezi které počítáme obory jako biologie, geografie, geologie, evoluční teorie a především ekologie, je prokazatelně vzájemně propojen se vznikem „environmentální filosofie“, která výsledky vědeckého poznání spojuje do celku „názoru“. Tyto vědní obory se prosazují a působí tak i na utváření sociálního klimatu, jak ukazuje Foucaultovo schéma[1]: skrytý pojem „biomoc“ se objevuje současně s biologií, což není náhodné – ve svém úspěchu i působení se posilují. Ústřední postavení lékařských věd v moderních společnostech pak vede k rozlišování toho, co je normální a patologické, a následnému „mocenskému“ tlaku na ukáznění těla a regulaci dalších pravidel v rámci lidské společnosti. V této souvislosti existuje také analogie mezi medicínou a ekologií: medikalizace a ekologizace jsou dvě strany téhož vývojového procesu, které usilují o nové formy sociální kontroly; medicína se soustřeďuje na interní metabolismus lidského organismu, ekologie na externí vztahy, vznikající mezi člověkem a přírodou. Podle tohoto schématu by ekologie mohla být spojena s pojmem „ekomoc“[2] - její principy mohou být inspirací, či dokonce klást požadavky na uspořádání lidských aktivit nebo společnosti jako takové.
| Biologie | Vědy o člověku | Biomoc |
| Medicína | Psychologické vědy | Ukáznění |
| Ekologie | Sociální vědy | Biopolitika |
Témata[editovat | editovat zdroj]
Využití ekologických principů za hranicemi discipliny
Příklady pro výuku[editovat | editovat zdroj]
