Byrokraté, editor
1 523
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
Jedním z největších problémů rozpadu společné znalosti je, že nevíme jakou znalost můžeme očekávat od jakého jedince. To je problém zejména u mladších generací, která nebyla vychována v pevném znalostním kánonu a např. pro učitele může být obtížné pochopit, co je jejich společný ,,background" co vědí a nevědí, co jim má říkat a co ne. Tento problém se řeší často v citacích ať již v médiích (vědí mladí čtenáři, že Václav Havel byl první prezident České republiky nebo je jim to potřeba sdělit? popř. vědí vůbec, že to byl prezident?) či v akademických pracích, kdy není zřejmé, co na daném pracovišti a v kontextu konkrétní práce považuje za společnou znalost a co je již třeba citovat (viz článek [[Co citovat a co ne?]]). | Jedním z největších problémů rozpadu společné znalosti je, že nevíme jakou znalost můžeme očekávat od jakého jedince. To je problém zejména u mladších generací, která nebyla vychována v pevném znalostním kánonu a např. pro učitele může být obtížné pochopit, co je jejich společný ,,background" co vědí a nevědí, co jim má říkat a co ne. Tento problém se řeší často v citacích ať již v médiích (vědí mladí čtenáři, že Václav Havel byl první prezident České republiky nebo je jim to potřeba sdělit? popř. vědí vůbec, že to byl prezident?) či v akademických pracích, kdy není zřejmé, co na daném pracovišti a v kontextu konkrétní práce považuje za společnou znalost a co je již třeba citovat (viz článek [[Co citovat a co ne?]]). | ||
== Řešení == | == Řešení == | ||
Dřívější pevně uzavřená kolektivní společenství, která se shodla na společné znalosti jsou již minulostí. Znalosti těchto společenství byly ale často spíše iracionálními dogmaty (země je placatá) než racionální znalostí, kterou je možné empiricky ověřit (země je kulatá). | Dřívější pevně uzavřená kolektivní společenství, která se shodla na společné znalosti jsou již minulostí. Znalosti těchto společenství byly ale často spíše iracionálními dogmaty (země je placatá) než racionální znalostí, kterou je možné empiricky ověřit (země je kulatá). Industrializace ale zejména později globalizace a digitalizace světa vedla k fragmentarizaci znalostí a zásadním způsobem změnila to, co se považuje za obecnou znalost. Obecná znalost se tak v řadě oblastí dekonstruovala a je těžké shodnout se na základních pojmech a vědomostech. | ||
To | Jako hlavní negativní aspekt můžeme vymezit právě ztrátu společného jazyka a problémy v komunikaci, protože nevíme, co ten druhý ví či neví. Jako pozitivní aspekt je naopak možné vyzdvihnout fakt, že díky protichůdným informacím je na jedince kladen tlak samostatně přemýšlet a kriticky myslet v souvislostech. Může tak pochopit, že na řadu otázek není jednoduchá odpověď (někdy platí a i b a záleží jen na kontextu), stejně jako v těžkých situacích není často dopředu jasné, co je dobré či špatné rozhodnutí. To může přispět vést k větší pokoře, hledání pravdy i solidaritě s těmi, kteří udělali špatné rozhodnutí. | ||
Digitalizace a globální spolupráce ale může také pomoci k vytvoření nové společné znalosti lidstva. To je například motto Wikipedie: „Představte si svět, kde mají všichni lidé přístup k veškerým lidským znalostem. Právě na tom pracujeme.“ Právě služby jako Wikipedie pomáhají rekonstrukci společné znalosti, která je více založena na konsensu. Dobře udělaný článek na Wikipedii by neměl podávat odpověď na otázku (např. Co je to Bůh?) ale popsat, co hodnotného o tomto tématu napsali významní jedinci z různých oblastí, kteří se tímto tématem zabývají. Čtenář tak získá novou ,,společnou znalost" lidských tvrzení o [https://en.wikipedia.org/wiki/God Bohu], které může porovnat, srovnat se svými předešlými znalostmi a udělat si na tomto základě individuální vlastní znalost. Není již odkázán pouze na to, co mu řekne kazatel v kostele. Podobnou definici obecného ,,kolektivního povědomí" plní obrázky na Googlu, které dané slovo zobrazí tak jak je ve společnosti chápáno, resp. co si s tímto pojmem lidé mohou vybavit (např. Bůh v anglickém vyhledávání [https://www.google.cz/search?rlz=1CAACAO_enCZ797CZ797&biw=1536&bih=744&tbm=isch&sa=1&ei=W2PhW8PxMoS1sAfJw5jgAw&q=god&oq=god&gs_l=img.3..0i67k1j0l7j0i67k1j0.3596.4268.0.4614.4.4.0.0.0.0.105.289.3j1.4.0....0...1c.1.64.img..0.4.286...0i10i19k1j0i19k1j0i7i30i takto]). | |||
Prostředí internetu může ale pomoci pouze pokud zůstane demokratické a otevřené novým směrům a nápadům. Což není samozřejmostí a i zde platí, že o svobodu je potřeba neustále usilovat a odolávat snahám o zbytečnou cenzuru a regulace. | |||
== Související články == | == Související články == | ||
* Co citovat a co ne? | * [[Co citovat a co ne?]] | ||
* Co citovat v odborné literatuře | * Co citovat v odborné literatuře | ||
* Co citovat v anonymním zdroji | * Co citovat v anonymním zdroji | ||