7 218
editací
m
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
===Komplex sorpčně nenasycený=== | ===Komplex sorpčně nenasycený=== | ||
Charakteristická je pro něj převaha sorbovaných vodíkových iontů a nedostatek dvojmocných [[wikipedia:cs:Ion|kationtů]], který zapříčiňuje vznik nestabilní a snadno rozrušitelné struktury. Reakce je kyselá. Předpokladem jeho vzniku je humidní [[wikipedia:cs:Podnebí|klima]] a naprostý nedostatek [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] v půdě. Půdy s tímto sorpčním komplexem se označují jako '''''půdy sorpčně nenasycené'''''. <ref name="agrokrom" | Charakteristická je pro něj převaha sorbovaných vodíkových iontů a nedostatek dvojmocných [[wikipedia:cs:Ion|kationtů]], který zapříčiňuje vznik nestabilní a snadno rozrušitelné struktury. Reakce je kyselá. Předpokladem jeho vzniku je humidní [[wikipedia:cs:Podnebí|klima]] a naprostý nedostatek [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] v půdě. Půdy s tímto sorpčním komplexem se označují jako '''''půdy sorpčně nenasycené'''''. <ref name="agrokrom" /> | ||
===Komplex nasycený jednomocnými kationty=== | ===Komplex nasycený jednomocnými kationty=== | ||
Typická je pro něj převaha jednomocných [[wikipedia:cs:Ion|kationtů]], hlavně [[wikipedia:cs:Sodík|Na]]. Vzniká ve výrazně alkalickém prostředí, kde je velká zásoba rozpustných alkalických solí. Jeho vznik je podmíněn i suchým [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatem]], kde výpar převládá nad [[wikipedia:cs:Srážky|srážkami]]. Způsobuje velkou pohyblivost koloidů v půdním profilu, tvorbu vrstev s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi a rozrušování půdní struktury. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy solné''''' a jsou nepříznivé pro kulturní plodiny. <ref name="agrokrom" | Typická je pro něj převaha jednomocných [[wikipedia:cs:Ion|kationtů]], hlavně [[wikipedia:cs:Sodík|Na]]. Vzniká ve výrazně alkalickém prostředí, kde je velká zásoba rozpustných alkalických solí. Jeho vznik je podmíněn i suchým [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatem]], kde výpar převládá nad [[wikipedia:cs:Srážky|srážkami]]. Způsobuje velkou pohyblivost koloidů v půdním profilu, tvorbu vrstev s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi a rozrušování půdní struktury. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy solné''''' a jsou nepříznivé pro kulturní plodiny. <ref name="agrokrom" /> | ||
===Komplex nasycený dvojmocnými kationty=== | ===Komplex nasycený dvojmocnými kationty=== | ||
Převažují v něm [[wikipedia:cs:Ion|ionty]] Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom" | Převažují v něm [[wikipedia:cs:Ion|ionty]] Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom" /> | ||
==Změny sorpčního komplexu== | ==Změny sorpčního komplexu== | ||
Stav a vlastnosti sorpčního komplexu se mění vlivem chemické dynamiky, biologické činnosti, [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatu]], ale také díky zákrokům člověka do půdy. Dochází k různým typům změn sorpčního komplexu. | Stav a vlastnosti sorpčního komplexu se mění vlivem chemické dynamiky, biologické činnosti, [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatu]], ale také díky zákrokům člověka do půdy. Dochází k různým typům změn sorpčního komplexu. | ||
Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] a [[wikipedia:cs:Hořčík|Mg]] ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty [[wikipedia:cs:Vodík|H]] nebo [[wikipedia:cs:Sodík|Na]]. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatu]]. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi"> </ref> | Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] a [[wikipedia:cs:Hořčík|Mg]] ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty [[wikipedia:cs:Vodík|H]] nebo [[wikipedia:cs:Sodík|Na]]. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatu]]. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi"> </ref> | ||
Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem [[wikipedia:cs:Kyselina uhličitá|kyseliny uhličité]] v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a [[wikipedia:cs:Kyselina křemičitá|kyselina křemičitá]] je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom" | Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem [[wikipedia:cs:Kyselina uhličitá|kyseliny uhličité]] v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a [[wikipedia:cs:Kyselina křemičitá|kyselina křemičitá]] je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom" /> | ||
== Témata == | == Témata == | ||