Emise v dopravě: Porovnání verzí

Aktuální verze z 1. 9. 2017, 09:59

Typ a kvalita paliva jsou hlavními determinanty vypouštěných emisí. Je zřejmé, že chemické prvky, které palivo obsahuje, pak tvoří základ vypouštěných emisí po spálení v motoru. Zkvalitněním paliva se podařilo např. velmi významně snížit emise olova z dopravy (přechodem na tzv. bezolovnatý benzín). Dalším faktorem ovlivňujícím množství a druh znečištění je i efektivita spalování a druh motoru. U silniční dopravy produkují sice vznětové motory (tj. na naftu) méně emisí CO a NOx než motory zážehové (na benzín), ovšem na druhou stranu více těkavých organických látek (VOC) a karcinogenních pevných částic (PM). Vznětové motory navíc oproti zážehovým produkují emise SO₂ a naopak žádné emise olova.

Doprava produkuje především emise NOx a CO (k produkci těchto emisí celosvětově přispívá doprava 30–80 %) a CO₂ (20–40 % všech emisí CO₂). Závažné zdravotní dopady mají emise pevných částic (10 % pevných částic pochází z dopravy, v urbánních oblastech však je doprava často jejich dominantním zdrojem) a těkavých organických látek (kterých doprava emituje zhruba 30 %). Podíl emisí z dopravy na všech emisích stále narůstá s výjimkou emisí olova (Pb) a síry (SO₂). Následující graf ukazuje příspěvek emisí z dopravy na celkových emisích v ČR v letech 1995 až 2005.

Graf: Relativní příspěvek emisí z dopravy na celkových emisích v ČR (2006)^[1]

Hlavním z tzv. skleníkových plynů produkovaným dopravou jsou emise CO₂. Tyto emise závisí na množství spáleného paliva. Největší část produkuje silniční doprava (92,5 % v ČR v roce 2006), přičemž největší podíl na silniční dopravě tvoří individuální automobilová doprava (IAD). Ta přispěla v ČR v roce 2006 celkem 53 % ke všem emisím CO₂ z dopravy. Vývoj emisí CO₂ z jednotlivých druhů dopravy v ČR zachycuje následující graf.

Graf: Příspěvek emisí CO₂ z jednotlivých druhů dopravy (ČR)^[1]

Pozn.: U železniční dopravy je započítána pouze motorová trakce.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

↑ ^1,0 ^1,1 CDV (2007): Studie o vývoji dopravy z hlediska životního prostředí v České republice za rok 2006. Centrum dopravního výzkumu, Brno

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Dopady emisí z dopravy na zdraví a životní prostředí

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Autor(ři): Brůhová-Foltýnová, Hana .

Správná citace této stránky dle normy ISO 690-2: Brůhová-Foltýnová, Hana . Emise v dopravě [online]. Enviwiki, ; [citováno 21. 11.. 2024 ]. On-line získáno: <https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Emise_v_doprav%C4%9B&oldid=19826>

[CDV-1] 1,0 ^1,1 CDV (2007): Studie o vývoji dopravy z hlediska životního prostředí v České republice za rok 2006. Centrum dopravního výzkumu, Brno

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Typ a kvalita paliva jsou hlavními determinanty vypouštěných emisí. Je zřejmé, že chemické prvky, které palivo obsahuje, pak tvoří základ vypouštěných emisí po spálení v motoru. Zkvalitněním paliva se podařilo např. velmi významně snížit emise olova z dopravy (přechodem na tzv. bezolovnatý benzín). Dalším faktorem ovlivňujícím množství a druh znečištění je i efektivita spalování a druh motoru. U silniční dopravy produkují sice vznětové motory (tj. na naftu) méně emisí CO a NOx než motory zážehové (na benzín), ovšem na druhou stranu více těkavých organických látek (VOC) a karcinogenních pevných částic (PM). Vznětové motory navíc oproti zážehovým produkují emise SO<sub>2</sub> a naopak žádné emise olova.
+Typ a kvalita paliva jsou hlavními determinanty vypouštěných [[emise|emisí]]. Je zřejmé, že chemické prvky, které palivo obsahuje, pak tvoří základ vypouštěných emisí po spálení v motoru. Zkvalitněním paliva se podařilo např. velmi významně snížit emise olova z dopravy (přechodem na tzv. bezolovnatý benzín). Dalším faktorem ovlivňujícím množství a druh znečištění je i efektivita spalování a druh motoru. U silniční dopravy produkují sice vznětové motory (tj. na naftu) méně emisí CO a NOx než motory zážehové (na benzín), ovšem na druhou stranu více těkavých organických látek (VOC) a karcinogenních pevných částic (PM). Vznětové motory navíc oproti zážehovým produkují emise SO<sub>2</sub> a naopak žádné emise olova.
 Doprava produkuje především emise NOx a CO (k produkci těchto emisí celosvětově přispívá doprava 30–80 %) a CO<sub>2</sub> (20–40 % všech emisí CO<sub>2</sub>). Závažné zdravotní dopady mají emise pevných částic (10 % pevných částic pochází z dopravy, v urbánních oblastech však je doprava často jejich dominantním zdrojem) a těkavých organických látek (kterých doprava emituje zhruba 30 %). Podíl emisí z dopravy na všech emisích stále narůstá s výjimkou emisí olova (Pb) a síry (SO<sub>2</sub>). Následující graf ukazuje příspěvek emisí z dopravy na celkových emisích v ČR v letech 1995 až 2005.
@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 Hlavním z tzv. skleníkových plynů produkovaným dopravou jsou emise CO<sub>2</sub>. Tyto emise závisí na množství spáleného paliva. Největší část produkuje silniční doprava (92,5 % v ČR v roce 2006), přičemž největší podíl na silniční dopravě tvoří individuální automobilová doprava (IAD). Ta přispěla v ČR v roce 2006 celkem 53 % ke všem emisím CO<sub>2</sub> z dopravy. Vývoj emisí CO<sub>2</sub> z jednotlivých druhů dopravy v ČR zachycuje následující graf.
-'''Graf: Příspěvek emisí CO<sub>2</sub> z jednotlivých druhů dopravy (ČR)'''<ref name="CDV"> </ref>
+'''Graf: Příspěvek emisí CO<sub>2</sub> z jednotlivých druhů dopravy (ČR)'''<ref name="CDV" />
 [[Image:Produkce_CO2_dopravou.png|300px]]
@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 {{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
-{{pasdel}}