Zdravotní důsledky hluku: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
(úprava textu) značka: editace z Vizuálního editoru |
(úprava referencí) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Zdravotní důsledky hluku''' jsou zdravotní důsledky pravidelné expozice zvýšené hladině akustického tlaku. Zvýšený hluk na pracovišti nebo v okolním prostředí může způsobit poškození sluchu, hypertenzi, ischemickou chorobu srdce, nepříjemné stavy a poruchy spánku. Také změny v imunitním systému a vrozené vady jsou připisovány expozici hluku. | '''Zdravotní důsledky hluku''' jsou zdravotní důsledky pravidelné expozice zvýšené hladině akustického tlaku. Zvýšený hluk na pracovišti nebo v okolním prostředí může způsobit poškození sluchu, hypertenzi, ischemickou chorobu srdce, nepříjemné stavy a poruchy spánku. Také změny v imunitním systému a vrozené vady jsou připisovány expozici hluku.<ref>{{Citace periodika | ||
| příjmení = Passchier-Vermeer | |||
| jméno = Willy | |||
| příjmení2 = Passchier | |||
| jméno2 = Wim F. | |||
| titul = Noise Exposure and Public Health | |||
| periodikum = Environmental Health Perspectives | |||
| datum = 2000-01-01 | |||
| ročník = 108 | |||
| strany = 123–131 | |||
| doi = 10.2307/3454637 | |||
| url = http://www.jstor.org/stable/3454637 | |||
| datum přístupu = 2017-04-25 | |||
}}</ref> | |||
Ačkoli se některé formy nedoslýchavosti (presbykuze) mohou vyskytnout přirozeně s věkem, v mnoha rozvinutých zemích je kumulativní dopad hluku dostatečný k tomu, aby poškodil sluch velké části populace v průběhu života. Je známo, že expozice hluku vyvolává šelest v uších (tinnitus), hypertenzi, zúžení cév (vazokonstrikce) a další kardiovaskulární nežádoucí účinky. | Ačkoli se některé formy nedoslýchavosti (presbykuze) mohou vyskytnout přirozeně s věkem<ref>{{Citace periodika | ||
| příjmení = Rosenhall | |||
| jméno = U. | |||
| příjmení2 = Pedersen | |||
| jméno2 = K. | |||
| příjmení3 = Svanborg | |||
| jméno3 = A. | |||
| titul = Presbycusis and noise-induced hearing loss | |||
| periodikum = Ear and Hearing | |||
| datum = 1990-08-01 | |||
| ročník = 11 | |||
| číslo = 4 | |||
| strany = 257–263 | |||
| issn = 0196-0202 | |||
| pmid = 2210099 | |||
| poznámka = PMID: 2210099 | |||
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/2210099 | |||
| datum přístupu = 2017-04-25 | |||
}}</ref>, v mnoha rozvinutých zemích je kumulativní dopad hluku dostatečný k tomu, aby poškodil sluch velké části populace v průběhu života.<ref name = Schmid>{{cite news | url = http://www.cbsnews.com/stories/2007/02/18/ap/health/mainD8NC00AO0.shtml | last = Schmid | first = RE | title=Aging nation faces growing hearing loss | publisher=CBS News | date = 2007-02-18 | accessdate=2007-02-18 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20071115131020/http://www.cbsnews.com/stories/2007/02/18/ap/health/mainD8NC00AO0.shtml |archivedate=2007-11-15}}</ref><ref>Senate Public Works Committee, ''Noise Pollution and Abatement Act of 1972'', S. Rep. No. 1160, 92nd Cong. 2nd session</ref> Je známo, že expozice hluku vyvolává šelest v uších (tinnitus), hypertenzi, zúžení cév (vazokonstrikce) a další kardiovaskulární nežádoucí účinky.<ref>{{cite web | url = http://ist-socrates.berkeley.edu/~lohp/graphics/pdf/hw24en08.pdf | title = Noise: Health Effects and Controls | publisher = University of California, Berkeley | accessdate = 2007-12-22 |archiveurl = http://web.archive.org/web/20070925221754/http://ist-socrates.berkeley.edu/~lohp/graphics/pdf/hw24en08.pdf <!-- Bot retrieved archive --> |archivedate = 2007-09-25}}</ref> | |||
Kromě těchto účinků mohou zvýšené hladiny hluku vyvolávat stres, zvyšovat počet nehod na pracovišti a stimulovat agresi a jiné antisociální chování. Nejvýznamnějšími příčinami jsou hluk z vozidel a letadel, dlouhodobá expozice hlasité hudbě a hluk z průmyslu. V Norsku bylo prokázáno, že silniční doprava způsobuje téměř 80 % hlášených nemocí vyvolaných hlukem. | Kromě těchto účinků mohou zvýšené hladiny hluku vyvolávat stres, zvyšovat počet nehod na pracovišti a stimulovat agresi a jiné antisociální chování.<ref>{{Citace monografie | ||
| příjmení = D. | |||
| jméno = Kryter, Karl | |||
| titul = The handbook of hearing and the effects of noise : physiology, psychology, and public health | |||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/645664983 | |||
| vydavatel = Emerald | |||
| isbn = 0124274552 | |||
}}</ref> Nejvýznamnějšími příčinami jsou hluk z vozidel a letadel, dlouhodobá expozice hlasité hudbě a hluk z průmyslu. V Norsku bylo prokázáno, že silniční doprava způsobuje téměř 80 % hlášených nemocí vyvolaných hlukem.<ref>{{cite web|url=http://www.ssb.no/english/subjects/01/sa_nrm/arkiv/nrm2006/kap10-noise.pdf|pp=188–189|title=10. Noise |series=Natural Resources and the Environment 2006|year=2006|archiveurl=https://web.archive.org/web/20111114043606/http://www.ssb.no/english/subjects/01/sa_nrm/arkiv/nrm2006/kap10-noise.pdf|archivedate= November 14, 2011}}</ref> | |||
Mohou existovat i psychologické definice hluku. Petardy mohou rozrušit domácí a divoká zvířata nebo jednotlivce, které traumatizuje hluk. Nejčastějšími jsou hlukem traumatizovány osoby, které byly vystaveny vojenským konfliktům, ale často také hlasité skupiny lidí mohou vyvolat stížnosti a další reakce na hluk. Kojenci jsou snadno vyrušeni hlukem. | Mohou existovat i psychologické definice hluku. Petardy mohou rozrušit domácí a divoká zvířata nebo jednotlivce, které traumatizuje hluk. Nejčastějšími jsou hlukem traumatizovány osoby, které byly vystaveny vojenským konfliktům, ale často také hlasité skupiny lidí mohou vyvolat stížnosti a další reakce na hluk. Kojenci jsou snadno vyrušeni hlukem. | ||
Sociální náklady hluku z dopravy v zemích EU jsou odhadovány na více než 40 miliard EUR ročně, přičemž osobní automobily a nákladní automobily jsou odpovědné za převážnou část těchto nákladů. Samotný hluk z dopravy negativně ovlivňuje zdraví téměř každého třetího obyvatele v evropském regionu WHO. Pětina Evropanů je v noci pravidelně vystavena hladině hluku, která by mohla vážně poškodit jeho zdraví. | Sociální náklady hluku z dopravy v zemích EU jsou odhadovány na více než 40 miliard EUR ročně, přičemž osobní automobily a nákladní automobily jsou odpovědné za převážnou část těchto nákladů.<ref name="webcache.googleusercontent.com">{{cite web|url=http://www.transportenvironment.org/sites/te/files/media/2008-02_traffic_noise_ce_delft_report.pdf|title=Traffic noise reduction in Europe|date=August 2007|author1=L.C. (Eelco) den Boer|author2=A. (Arno) Schroten|publisher=CE Delft}}</ref> Samotný hluk z dopravy negativně ovlivňuje zdraví téměř každého třetího obyvatele v evropském regionu WHO. Pětina Evropanů je v noci pravidelně vystavena hladině hluku, která by mohla vážně poškodit jeho zdraví. | ||
Hluk je také hrozbou pro jiné živočišně druhy v mořských a suchozemských ekosystémech. | Hluk je také hrozbou pro jiné živočišně druhy v mořských a suchozemských ekosystémech.<ref>{{cite web|url=http://www.whaleacoustics.com/purposeimpactofnoise.html|title=Impact Of Man-made Noise - Whale Acoustics|work=whaleacoustics.com}}</ref><ref>{{Cite web|title = Results and Discussion - Effects - Noise Effect On Wildlife - Noise - Environment - FHWA|url = https://www.fhwa.dot.gov/environment/noise/noise_effect_on_wildlife/effects/wild04.cfm|website = www.fhwa.dot.gov|accessdate = 2015-12-21}}</ref> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Aktuální verze z 25. 4. 2017, 06:35
Zdravotní důsledky hluku jsou zdravotní důsledky pravidelné expozice zvýšené hladině akustického tlaku. Zvýšený hluk na pracovišti nebo v okolním prostředí může způsobit poškození sluchu, hypertenzi, ischemickou chorobu srdce, nepříjemné stavy a poruchy spánku. Také změny v imunitním systému a vrozené vady jsou připisovány expozici hluku.[1]
Ačkoli se některé formy nedoslýchavosti (presbykuze) mohou vyskytnout přirozeně s věkem[2], v mnoha rozvinutých zemích je kumulativní dopad hluku dostatečný k tomu, aby poškodil sluch velké části populace v průběhu života.[3][4] Je známo, že expozice hluku vyvolává šelest v uších (tinnitus), hypertenzi, zúžení cév (vazokonstrikce) a další kardiovaskulární nežádoucí účinky.[5]
Kromě těchto účinků mohou zvýšené hladiny hluku vyvolávat stres, zvyšovat počet nehod na pracovišti a stimulovat agresi a jiné antisociální chování.[6] Nejvýznamnějšími příčinami jsou hluk z vozidel a letadel, dlouhodobá expozice hlasité hudbě a hluk z průmyslu. V Norsku bylo prokázáno, že silniční doprava způsobuje téměř 80 % hlášených nemocí vyvolaných hlukem.[7]
Mohou existovat i psychologické definice hluku. Petardy mohou rozrušit domácí a divoká zvířata nebo jednotlivce, které traumatizuje hluk. Nejčastějšími jsou hlukem traumatizovány osoby, které byly vystaveny vojenským konfliktům, ale často také hlasité skupiny lidí mohou vyvolat stížnosti a další reakce na hluk. Kojenci jsou snadno vyrušeni hlukem.
Sociální náklady hluku z dopravy v zemích EU jsou odhadovány na více než 40 miliard EUR ročně, přičemž osobní automobily a nákladní automobily jsou odpovědné za převážnou část těchto nákladů.[8] Samotný hluk z dopravy negativně ovlivňuje zdraví téměř každého třetího obyvatele v evropském regionu WHO. Pětina Evropanů je v noci pravidelně vystavena hladině hluku, která by mohla vážně poškodit jeho zdraví.
Hluk je také hrozbou pro jiné živočišně druhy v mořských a suchozemských ekosystémech.[9][10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PASSCHIER-VERMEER, Willy; PASSCHIER, Wim F.. Noise Exposure and Public Health. Environmental Health Perspectives. 2000-01-01, roč. 108, s. 123–131. Dostupné online [cit. 2017-04-25]. DOI:10.2307/3454637.
- ↑ ROSENHALL, U.; PEDERSEN, K.; SVANBORG, A.. Presbycusis and noise-induced hearing loss. Ear and Hearing. 1990-08-01, roč. 11, čís. 4, s. 257–263. PMID: 2210099. Dostupné online [cit. 2017-04-25]. ISSN 0196-0202. PMID 2210099.
- ↑ Schmid, RE."Aging nation faces growing hearing loss", CBS News, 2007-02-18. Ověřeno k 2007-02-18.Archived from the original on 2007-11-15.
- ↑ Senate Public Works Committee, Noise Pollution and Abatement Act of 1972, S. Rep. No. 1160, 92nd Cong. 2nd session
- ↑ Noise: Health Effects and Controls [online]. University of California, Berkeley [cit. 2007-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ D., Kryter, Karl. The handbook of hearing and the effects of noise : physiology, psychology, and public health. [s.l.]: Emerald Dostupné online. ISBN 0124274552.
- ↑ 10. Noise [online]. 2006. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Traffic noise reduction in Europe [online]. CE Delft, August 2007. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Impact Of Man-made Noise - Whale Acoustics [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Results and Discussion - Effects - Noise Effect On Wildlife - Noise - Environment - FHWA [online]. [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. (anglicky)