Technopocén: Porovnání verzí
(Technopocén) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Pojem technopocén použil poprvé v roce 2010 Pierre Berthon z Bentley University, jako kritický příspěvek k teorii antropocénu, podle něj je přesnější říci, že žijeme spíše ve ''věku technopocénu''. Technopocén pak vyžaduje vyšší stupeň bdělosti ze strany lidí a to jak vůči sobě samým, tak vůči technologiím, které vyvinuli.<ref>{{Citace periodika|titul = The Greening of IT: Paradox or promise?|url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0963868711000059|periodikum = The Journal of Strategic Information Systems|datum = 2011-03-01|datum přístupu = 2016-01-29|strany = 3–5|ročník = 20|číslo = 1|doi = 10.1016/j.jsis.2011.02.001|jméno = Pierre|příjmení = Berthon|jméno2 = Brian|příjmení2 = Donnellan}}</ref> Berthonův příspěvek pak podle Johna Sweeneyho vnáší určité zpřesnění do debaty o antropocénu. Pojetí technopocénu '',,poskytuje aktuální diagnózu a možná i prognózu pro současné postnormální symptomy globálních bizarností"''.<ref>SWEENEY, John A. Command-and-control: Alternative futures of geoengineering in an age of global weirding. ''Futures'', 2014, 57: 1-13.</ref> Sardar a Sweeney v článku Tři zítřky postnormálních časů zmiňují oba koncepty jako označení pro současné rychlé změny ve společnosti, přičemž technopocén prohlašují za radikálnější.<ref>http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001632871500138X</ref> | Pojem technopocén použil poprvé v roce 2010 Pierre Berthon z Bentley University, jako kritický příspěvek k teorii antropocénu, podle něj je přesnější říci, že žijeme spíše ve ''věku technopocénu''. Technopocén pak vyžaduje vyšší stupeň bdělosti ze strany lidí a to jak vůči sobě samým, tak vůči technologiím, které vyvinuli.<ref>{{Citace periodika|titul = The Greening of IT: Paradox or promise?|url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0963868711000059|periodikum = The Journal of Strategic Information Systems|datum = 2011-03-01|datum přístupu = 2016-01-29|strany = 3–5|ročník = 20|číslo = 1|doi = 10.1016/j.jsis.2011.02.001|jméno = Pierre|příjmení = Berthon|jméno2 = Brian|příjmení2 = Donnellan}}</ref> Berthonův příspěvek pak podle Johna Sweeneyho vnáší určité zpřesnění do debaty o antropocénu. Pojetí technopocénu '',,poskytuje aktuální diagnózu a možná i prognózu pro současné postnormální symptomy globálních bizarností"''.<ref>SWEENEY, John A. Command-and-control: Alternative futures of geoengineering in an age of global weirding. ''Futures'', 2014, 57: 1-13.</ref> Sardar a Sweeney v článku Tři zítřky postnormálních časů zmiňují oba koncepty jako označení pro současné rychlé změny ve společnosti, přičemž technopocén prohlašují za radikálnější.<ref>http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001632871500138X</ref> | ||
V souvislosti s debatou o technopocénu souvisí nejen debata o současných technologiích ale i o těch budoucích, které se pravděpodobně v dohledné době přiblíží k vytvoření [[w: | V souvislosti s debatou o technopocénu souvisí nejen debata o současných technologiích ale i o těch budoucích, které se pravděpodobně v dohledné době přiblíží k vytvoření [[w:cs:Umělá inteligence|umělé inteligence]].<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Tech Insider|url = http://www.techinsider.io/researchers-predictions-future-artificial-intelligence-2015-10|vydavatel = Tech Insider|datum přístupu = 2016-01-29}}</ref> Pokud by se technologie staly skutečně autopoietickými, mohl by být další technologický pokrok méně závislý na lidském faktoru a technologie by se stávaly jevem sui generis. Označení technopocén by pak pro označení tohoto období bylo přesnější (již ne člověk a jeho technologie, nýbrž technologie samy o sobě, jsou tím, co ovlivňuje životní prostředí). Umělá inteligence je ovšem stále spíše předmětech akademických a sci-fi debat, výzkum na tomto poli ale pokračuje a v poslední době přinesl pozoruhodné výsledky.<ref>FORD, Martin. ''Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future''. Basic Books, 2015.</ref> To jak budou technologie v budoucnu využívány je námětem jak častých morálních úvah, tak i klíčové pro směřování k [[Udržitelný rozvoj|udržitelnému rozvoji]]. | ||
''Článek je s vědomím autora použit pro další editace i na české Wikipedii.'' | |||
== Literatura == | == Literatura == | ||
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}} | |||
[[Kategorie:Ekologie]] | [[Kategorie:Ekologie]] | ||
[[Kategorie:Technopocén]] | |||
[[Kategorie:Antropocén]] | |||
Aktuální verze z 30. 5. 2016, 08:34
Termín Technopocén (anglicky technopocene) je navrhován jako název pro současné období, v němž se technologie stávají hlavní hybnou silou životního prostředí.
Na rozdíl od známé a dnes již příjimané a uznávané koncepce antropocénu je technopocén pojem vznikající, jenž nestojí v opozici vůči antropocénu, spíše jej doplňuje a zpřesňuje.[1] Navazuje na definici antropocénu, kterou přijímá jako označení pro novou epochu vývoje světa, v němž se člověk stává hlavním aktérem, jehož aktivity a vliv na životní prostředí jsou již srovnatelné s těmi přírodními (včetně sil geologických). Technopocén však klade oproti antropocénu větší důraz na technologický pokrok, který definuje jako stěžejní aspekt antropocénu, jenž se zároveň dynamicky rozvíjí a stává se určitým způsobem autopoietický. Bez nových technologií a jejich využívání by totiž antropocén, tak jak je definován,[2] nemohl nikdy nastat.[1]
Pojem technopocén použil poprvé v roce 2010 Pierre Berthon z Bentley University, jako kritický příspěvek k teorii antropocénu, podle něj je přesnější říci, že žijeme spíše ve věku technopocénu. Technopocén pak vyžaduje vyšší stupeň bdělosti ze strany lidí a to jak vůči sobě samým, tak vůči technologiím, které vyvinuli.[3] Berthonův příspěvek pak podle Johna Sweeneyho vnáší určité zpřesnění do debaty o antropocénu. Pojetí technopocénu ,,poskytuje aktuální diagnózu a možná i prognózu pro současné postnormální symptomy globálních bizarností".[4] Sardar a Sweeney v článku Tři zítřky postnormálních časů zmiňují oba koncepty jako označení pro současné rychlé změny ve společnosti, přičemž technopocén prohlašují za radikálnější.[5]
V souvislosti s debatou o technopocénu souvisí nejen debata o současných technologiích ale i o těch budoucích, které se pravděpodobně v dohledné době přiblíží k vytvoření umělé inteligence.[6] Pokud by se technologie staly skutečně autopoietickými, mohl by být další technologický pokrok méně závislý na lidském faktoru a technologie by se stávaly jevem sui generis. Označení technopocén by pak pro označení tohoto období bylo přesnější (již ne člověk a jeho technologie, nýbrž technologie samy o sobě, jsou tím, co ovlivňuje životní prostředí). Umělá inteligence je ovšem stále spíše předmětech akademických a sci-fi debat, výzkum na tomto poli ale pokračuje a v poslední době přinesl pozoruhodné výsledky.[7] To jak budou technologie v budoucnu využívány je námětem jak častých morálních úvah, tak i klíčové pro směřování k udržitelnému rozvoji.
Článek je s vědomím autora použit pro další editace i na české Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 1,0 1,1 SWEENEY, John A.. Command-and-control: Alternative futures of geoengineering in an age of global weirding. Futures. 2014-03-01, roč. 57, s. 1–13. Dostupné online [cit. 2016-01-29]. DOI:10.1016/j.futures.2013.12.005.
- ↑ Crutzen, P. J. & E. F. Stoermer (2000). "The 'Anthropocene'". Global Change Newsletter 41: 17–18.
- ↑ BERTHON, Pierre; DONNELLAN, Brian. The Greening of IT: Paradox or promise?. The Journal of Strategic Information Systems. 2011-03-01, roč. 20, čís. 1, s. 3–5. Dostupné online [cit. 2016-01-29]. DOI:10.1016/j.jsis.2011.02.001.
- ↑ SWEENEY, John A. Command-and-control: Alternative futures of geoengineering in an age of global weirding. Futures, 2014, 57: 1-13.
- ↑ http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001632871500138X
- ↑ Tech Insider [online]. Tech Insider [cit. 2016-01-29]. Dostupné online.
- ↑ FORD, Martin. Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future. Basic Books, 2015.