Britské společenství národů: Porovnání verzí

Britské společenství národů (editovat)

Verze z 16. 2. 2008, 21:27

Přidáno 39 bajtů , 16. 2. 2008

bez shrnutí editace

VizuálníWikitext

Jiří Dlouhý

autoreview, Byrokraté, Revizoři, editor, reviewer, Správci, Editoři ovládacích prvků

2 625

editací

Verze z 11. 2. 2008, 07:06 (editovat) Jiří Dlouhý (diskuse \| příspěvky) Bez shrnutí editace ← Porovnání se starší verzí		Verze z 16. 2. 2008, 21:27 (editovat) (zrušit editaci) Jiří Dlouhý (diskuse \| příspěvky) Bez shrnutí editace Porovnání s novější verzí →
Řádek 5:		Řádek 5:
	Dnešní Společenství, jakkoli 54 členských států a 1,7 miliardy jejich obyvatel na první pohled představuje velmi významnou sílu, již takovouto roli neplní. Commonwealth je dnes otevřenou organizací, jejímž hlavním cílem je především multilaterální spolupráce v oblasti vzdělávání a poskytování rozvojové pomoci. Vzhledem k velkému počtu účastníků a (mnohdy propastným) rozdílům v jejich politické a ekonomické struktuře se však vrcholné schůzky, nevyhnutelně, týkají i řady obtížných politických témat. Posledním setkáním proto dominují otázky týkající se problematiky tzv. dobrého vládnutí, šíření demokracie a lidských práv, pandemie HIV/AIDS a v poslední době všudypřítomný mezinárodní terorismus. V souvislosti s prvním zmíněným tématem politické agendy, dobrým vládnutím, je však zřetelně patrné, že při jeho zavádění (či dokonce vynucování) je Commonwealth, stejně jako např. [[OSN]], nepříliš úspěšný. Příkladem toho může být situace v Zimbabwe, kterou vláda Roberta Mugabeho přivedla k totálnímu ekonomickému a společensko-politickému kolapsu.		Dnešní Společenství, jakkoli 54 členských států a 1,7 miliardy jejich obyvatel na první pohled představuje velmi významnou sílu, již takovouto roli neplní. Commonwealth je dnes otevřenou organizací, jejímž hlavním cílem je především multilaterální spolupráce v oblasti vzdělávání a poskytování rozvojové pomoci. Vzhledem k velkému počtu účastníků a (mnohdy propastným) rozdílům v jejich politické a ekonomické struktuře se však vrcholné schůzky, nevyhnutelně, týkají i řady obtížných politických témat. Posledním setkáním proto dominují otázky týkající se problematiky tzv. dobrého vládnutí, šíření demokracie a lidských práv, pandemie HIV/AIDS a v poslední době všudypřítomný mezinárodní terorismus. V souvislosti s prvním zmíněným tématem politické agendy, dobrým vládnutím, je však zřetelně patrné, že při jeho zavádění (či dokonce vynucování) je Commonwealth, stejně jako např. [[OSN]], nepříliš úspěšný. Příkladem toho může být situace v Zimbabwe, kterou vláda Roberta Mugabeho přivedla k totálnímu ekonomickému a společensko-politickému kolapsu.

	[[Kategorie:Globalizace]]		[[Kategorie:Globalizace]] [[Kategorie:Mezinárodní organizace]]