|
|
| Řádek 3: |
Řádek 3: |
| EU je dnes mnohem více než jen společný trh. Přestože Smlouva o Ústavě pro Evropu nebyla ratifikována, integrace EU je už tak daleko, že není možné vrátit se zpět k pouhé mezivládní spolupráci jednotlivých států. EU je nadnárodní organizací, jejíž rozhodovací pravomoci mají prioritu před územními pravomocemi jednotlivých členských států. | | EU je dnes mnohem více než jen společný trh. Přestože Smlouva o Ústavě pro Evropu nebyla ratifikována, integrace EU je už tak daleko, že není možné vrátit se zpět k pouhé mezivládní spolupráci jednotlivých států. EU je nadnárodní organizací, jejíž rozhodovací pravomoci mají prioritu před územními pravomocemi jednotlivých členských států. |
|
| |
|
| == Ekonomický potenciál, [[Společná obchodní politika EU|společná obchodní politika]] EU == | | == Ekonomický potenciál, společná obchodní politika EU == |
| | - viz heslo [[Společná obchodní politika EU]] |
|
| |
|
| EU představuje největšího obchodního partnera se zbožím i se službami na světě. Již v roce 2000 činil podíl EU na celkovém světovém obchodu se službami 24 %, ve srovnání s USA, kde tento podíl činil 22 %. HDP Evropské unie je kolem 30 % celosvětového HDP, což znamená, že EU je skutečným konkurentem USA (IMF, 2003). Předpokládá se, že v v letech 2000–2030 bude růst HDP EU činit 2,4 % (EEA, 2005). | | == Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU == |
|
| |
|
| O tom, že EU je důležitým aktérem globálních vztahů, svědčí i skutečnost, že řada nadnárodních společností je evropského původu. Šedesát jedna ze 140 největších firem jsou podle pořadí Global Fortune 500 firmy evropské (z USA je pouze 50 z těchto firem). Jako příklad lze uvést BMW, Vivendi, Nestlé, Royal Dutch/Shell, Nokia, Royal Ahold a řada dalších. Jednou z největších doručovatelských firem na světě je Deutsche Post.
| | - viz heslo [[Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU]] |
| | |
| Nejvýznamnějšími světovými bankami jsou banky evropské. Čtrnáct z dvaceti největších obchodních bank má sídlo v Evropě. Jsou mezi nimi například takové banky, jako je Deutsche Bank, Credit Suisse, BNP Paribas.
| |
| | |
| Evropské firmy hrají významnou roli i v chemickém průmyslu (např. BASF) nebo ve stavebnictví, kde je možno jako příklad zmínit Bouygues, Vinci nebo Skanska. Rovněž v potravinářském průmyslu a v oblasti spotřebního zboží patří evropské firmy mezi největší. Nestlé a Unilever jsou na tomto úseku snad nejznámější. Evropské společnosti představují pět z deseti největších prodejních řetězců. Do této skupiny patří např. Carrefour nebo Royal Ahold.
| |
| | |
| Pojišťovnictví dominují evropské firmy. Osm z deseti největších má sídlo v Evropě (např. Munich Re, Swiss Re, ING, AXA, Aviva, Assicurazioni Generali, Prudential, Allianz). Ve farmaceutickém průmyslu patří mezi významné světové společnosti např. GlaxoSmithKline, Novartis, Aventis.
| |
| | |
| V automobilovém průmyslu hrají nejvýznamnější roli DaimlerChrysler, Volkswagen, Fiat, Peugeot, BMW a Renault_. Podobně by bylo možno pokračovat.
| |
| | |
| Případné hrozby, ale hlavně využívání možností v obchodní a ekonomické oblasti, které se v rámci globalizace světové ekonomiky naskýtají, reflektuje [[Společná obchodní politika EU]].
| |
| | |
| == [[Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU]] ==
| |
| | |
| Přestože EU zatím nemá právní subjektivitu, její působení navenek se projevuje stále významněji. Rámec tomuto působení dává společná zahraniční a bezpečnostní politika. Jejím cílem je chránit společné hodnoty, základní zájmy, nezávislost a celistvost EU, posilovat bezpečnost EU, zachovávat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu se zásadami Charty OSN, helsinského Závěrečného aktu a Pařížské Charty, podporovat spolupráci a vládu práva a respektování lidských práv a základních svobod. Členské státy musejí koordinovat své aktivity v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, dodržovat sjednaná stanoviska a vzájemně se informovat o otázkách společného zájmu.
| |
| | |
| EU zřídila v oblasti společné zahraniční a bezpečností politiky funkci Vysokého představitele, který je generálním tajemníkem Rady. Jeho úkolem je přispívat k tvorbě, přípravě a realizaci politických rozhodnutí, vést politický dialog se třetími stranami.
| |
|
| |
|
| == Krize evropského modelu == | | == Krize evropského modelu == |
| Řádek 41: |
Řádek 26: |
| == Zdroje == | | == Zdroje == |
|
| |
|
| Kružíková, Eva (2006) Evropská unie jako globální hráč. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 133–146. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf> | | {{licence cc|Kružíková, Eva}} |
| | |
| | [[Kategorie:Evropská unie]] |