7 218
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standardní rozšířila do většiny zemí.<ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref> Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. | BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standardní rozšířila do většiny zemí.<ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref> Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. | ||
Pomocí BSK<sub>5</sub> lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standardní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK<sub>5</sub>. Po stanovení maximálního denního množství organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK<sub>5</sub>, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600 mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20 mg/l.<ref name="Wiki"> </ref><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s, ISBN 80-7066-530-0.</ref> | Pomocí BSK<sub>5</sub> lze například stanovit kapacity [[w:cs:čistírna odpadních vod|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standardní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK<sub>5</sub>. Po stanovení maximálního denního množství organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK<sub>5</sub>, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600 mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20 mg/l.<ref name="Wiki"> </ref><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s, ISBN 80-7066-530-0.</ref> | ||
Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod 1 mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8 mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref> | Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod 1 mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8 mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref> | ||