Výběrový experiment: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace |
m (added Category:Ekonomické pojmy using HotCat) |
||
| (Není zobrazeno 25 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Studenti VŠE}} | |||
== Definice == | |||
[[Výběrový experiment]] (Choice Experiment, CE) | |||
je metoda používaná při ekonomickém hodnocení netržních (např. environmentálních) statků nebo environmentálních škod. Výsledkem tohoto hodnocení nemusí být vždy pouze finanční vyjádření hodnoty statku, výstupem může být i jeho požadovaný stav (např. rozhodování o způsobu využití nějaké oblasti). K rozšíření této metody došlo zejména s potřebou posuzování veřejných projektů. | je metoda používaná při ekonomickém hodnocení netržních (např. environmentálních) statků nebo environmentálních škod. Výsledkem tohoto hodnocení nemusí být vždy pouze finanční vyjádření hodnoty statku, výstupem může být i jeho požadovaný stav (např. rozhodování o způsobu využití nějaké oblasti). K rozšíření této metody došlo zejména s potřebou posuzování veřejných projektů. | ||
<ref name="Using Choice Experiments">ALPIZAR, Francisco; CARLSSON, Fredrik; MARTINSSON, Peter: Using Choice Experiments for Non-Market Valuation, Springer Netherlands, 1998 [cit. 2010-04-06], URL: <http://home.wlu.edu/~caseyj/spring2009/hanleyformatpaper.pdf>. ISSN 1573-1502.</ref> | |||
Podstatou výběrového experimentu je zkoumání respondentovy hypotetické ochoty platit (platby neprobíhají reálně) za statky hodnocené v průzkumu. | Podstatou výběrového experimentu je zkoumání respondentovy hypotetické ochoty platit (platby neprobíhají reálně) za statky hodnocené v průzkumu. | ||
Spolu s dalšími obdobnými metodami (podmíněné srovnávání, podmíněné bodování, párové srovnání) patří výběrový experiment mezi varianty výběrového modelování, které je podskupinou metod vyjádřených preferencí. | Spolu s dalšími obdobnými metodami ([[podmíněné srovnávání]], [[podmíněné bodování]], [[párové srovnání]]) patří výběrový experiment mezi varianty [[Výběrové modelování|výběrového modelování]], které je podskupinou [[metody vyjádřených preferencí|metod vyjádřených preferencí]]. Metoda výběrového experimentu používá dotazníky, při jejichž vyhodnocování respondent vždy volí mezi situacemi (popsanými svými atributy), lišícími se dosaženým stupněm naplnění těchto atributů a cenou, kterou by musel respondent za situaci zaplatit.<ref name="Introductions to Environmental">ŠAUER, Petr: Introductions to Environmental Economics and Policy With Economic Lab Experiments and Class Exercises, Praha : Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, 2007. 224 </ref> | ||
Základní postupy výběrového experimentu byly zpracovány Jordanem J. Louvierem, Davidem A. Hensherem a G. Woodworthem na počátku osmdesátých let dvacátého století | Základní postupy výběrového experimentu byly zpracovány Jordanem J. Louvierem, Davidem A. Hensherem a G. Woodworthem na počátku osmdesátých let dvacátého století. <ref name="Environmental Economics">HANLEY, Nick; SHOGREN, Jason; WHITE, Ben: Environmental Economics: In Theory and Practice, Hampshire : Palgrave Macmillan, 2006. 395 s</ref> | ||
== Příprava metody == | |||
Příprava výběrového experimentu zahrnuje 4 | Příprava výběrového experimentu zahrnuje 4 fáze <ref name="Using choice experiments">ADAMOWICZ, Vic; HANLEY, Nick; WRIGHT, Robert: Using choice experiments to value the environment, 1998, Environmental and Resource Economics 11:413-428</ref>: | ||
* '''Definice relevantních atributů a jejich úrovní''' | * '''Definice relevantních atributů a jejich úrovní''' | ||
Zkoumání obdobných předchozích studií, výběr vhodných atributů (nejlépe charakterizujících statek), zaměření na ty, které budou pravděpodobně nejvýznamněji ovlivňovat volby respondenta. V této fázi jsou také vybírány vhodné minimální a maximální úrovně těchto atributů, při jejich určování je kladen důraz na realističnost. Mezi atributy je vždy zařazena i cena statku. | Zkoumání obdobných předchozích studií, výběr vhodných atributů (nejlépe charakterizujících daný statek), zaměření na ty, které budou pravděpodobně nejvýznamněji ovlivňovat volby respondenta. V této fázi jsou také vybírány vhodné minimální a maximální úrovně těchto atributů, při jejich určování je kladen důraz na realističnost. Mezi atributy je vždy zařazena i cena statku. | ||
* '''Návrh experimentu''' | * '''Návrh experimentu''' | ||
Tato fáze je zaměřena na principy, jak vhodně kombinovat různé úrovně atributů v rámci jednotlivých obměn nabízených statků a jak vhodně kombinovat varianty statků předkládaných respondentovi. | Tato fáze je zaměřena na principy, jak vhodně kombinovat různé úrovně atributů v rámci jednotlivých obměn nabízených statků a jak vhodně kombinovat varianty statků předkládaných respondentovi. | ||
* '''Tvorba dotazníků''' | * '''Tvorba dotazníků''' | ||
Určení počtu dotazníkových listů předkládaných respondentovi, volba vhodného množství předkládaných variant statku na jednom dotazníkovém listu (obvykle 2 - 4) a atributů varianty popisujících (max. 4 – 5). | Určení počtu dotazníkových listů předkládaných respondentovi, volba vhodného množství předkládaných variant statku na jednom dotazníkovém listu (obvykle 2 - 4) a výběr atributů varianty popisujících (max. 4 – 5). | ||
* '''Výběr respondentů''' | * '''Výběr respondentů''' | ||
Výběr respondentů je ovlivněn předmětem výzkumu. S ohledem na něj může být zvolen reprezentativní vzorek populace nebo např. pouze skupina respondentů mající nějaký společný znak. | Výběr respondentů je ovlivněn předmětem výzkumu. S ohledem na něj může být zvolen reprezentativní vzorek populace nebo např. pouze skupina respondentů mající nějaký společný znak. | ||
== Průběh experimentu a výsledky == | |||
Dotazníkové listy jsou předkládány respondentovi, který volí mezi předloženými alternativami, jednou z možností je vždy i zachování stávající alternativy (za nulovou cenu). | Dotazníkové listy jsou předkládány respondentovi, který volí mezi předloženými alternativami, jednou z možností je vždy i zachování stávající alternativy (za nulovou cenu). | ||
<ref name="Kapitoly z ekonomie">DVOŘÁK, Antonín, et al.: Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí, Praha, Oeconomica, 2007. 195 s</ref> | |||
Z výsledků výběrového experimentu lze získat jak | Z výsledků výběrového experimentu lze získat jak respondentovu ochotu platit za každý atribut, tak i mezní hodnoty nepeněžních atributů. Přesnost výsledků závisí zejména na preciznosti návrhu experimentu a na jeho přizpůsobení pro konkrétní situaci. | ||
Výběrový experiment je oproti ostatním metodám výběrového modelování odolnější proti strategickému chování respondenta. Tato odolnost je daná vyšším počtem alternativ a úrovní atributů, ze kterých vybírá. | Výběrový experiment je oproti ostatním metodám výběrového modelování odolnější proti strategickému chování respondenta (snaha ovlivnit výsledky podle svých osobních zájmů). Tato odolnost je daná vyšším počtem alternativ a úrovní atributů, ze kterých vybírá. | ||
Praktická aplikace | == Praktická aplikace == | ||
Výběrový experiment byl aplikován např. v projektu ve Velké Británii, jehož cílem byl odhad dopadů možných změn v lesích, způsobených změnou v jejich správě. | Výběrový experiment byl aplikován např. v projektu ve Velké Británii, jehož cílem byl odhad dopadů možných změn v lesích, způsobených změnou v jejich správě. V průzkumu bylo cílem zjistit: | ||
* obecné postoje respondentů k zalesněné krajině | |||
* faktory důležité z pohledu běžných občanů | |||
* postoj občanů k platbám za zlepšení těchto důležitých faktorů | |||
Bylo zjištěno, že pro občany jsou důležité zejména tyto faktory: | |||
* vzhled lesa (při pohledu z dálky) | |||
* druhová rozmanitost | |||
* způsob těžby dřeva | |||
Jako "ideální les" byl vyhodnocen takový lesní porost, který má tvarovaný okraj, velkou druhovou rozmanitost a těžba dřeva v něm probíhá selektivně. Opakem byl les s rovným okrajem, tvořen monokulturním, stálezeleným druhem stromů s použitím plošné těžby. Ochota respondentů platit za "ideální les" byla £38,15 za domácnost a rok.<ref name="Using choice experiments">ADAMOWICZ, Vic; HANLEY, Nick; WRIGHT, Robert: Using choice experiments to value the environment, 1998, Environmental and Resource Economics 11:413-428</ref> | |||
== Zdroje == | |||
<references /> | |||
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]] | |||
Aktuální verze z 17. 5. 2016, 17:05
Tento článek je součástí práce studentů VŠE ve školním roce 2009/10.
Upozornění pro tvůrce stránek - sledujte diskusní stránku k tomuto článku - tam naleznete připomínky pedagogů.
.
Definice[editovat | editovat zdroj]
Výběrový experiment (Choice Experiment, CE) je metoda používaná při ekonomickém hodnocení netržních (např. environmentálních) statků nebo environmentálních škod. Výsledkem tohoto hodnocení nemusí být vždy pouze finanční vyjádření hodnoty statku, výstupem může být i jeho požadovaný stav (např. rozhodování o způsobu využití nějaké oblasti). K rozšíření této metody došlo zejména s potřebou posuzování veřejných projektů. [1]
Podstatou výběrového experimentu je zkoumání respondentovy hypotetické ochoty platit (platby neprobíhají reálně) za statky hodnocené v průzkumu. Spolu s dalšími obdobnými metodami (podmíněné srovnávání, podmíněné bodování, párové srovnání) patří výběrový experiment mezi varianty výběrového modelování, které je podskupinou metod vyjádřených preferencí. Metoda výběrového experimentu používá dotazníky, při jejichž vyhodnocování respondent vždy volí mezi situacemi (popsanými svými atributy), lišícími se dosaženým stupněm naplnění těchto atributů a cenou, kterou by musel respondent za situaci zaplatit.[2]
Základní postupy výběrového experimentu byly zpracovány Jordanem J. Louvierem, Davidem A. Hensherem a G. Woodworthem na počátku osmdesátých let dvacátého století. [3]
Příprava metody[editovat | editovat zdroj]
Příprava výběrového experimentu zahrnuje 4 fáze [4]:
- Definice relevantních atributů a jejich úrovní
Zkoumání obdobných předchozích studií, výběr vhodných atributů (nejlépe charakterizujících daný statek), zaměření na ty, které budou pravděpodobně nejvýznamněji ovlivňovat volby respondenta. V této fázi jsou také vybírány vhodné minimální a maximální úrovně těchto atributů, při jejich určování je kladen důraz na realističnost. Mezi atributy je vždy zařazena i cena statku.
- Návrh experimentu
Tato fáze je zaměřena na principy, jak vhodně kombinovat různé úrovně atributů v rámci jednotlivých obměn nabízených statků a jak vhodně kombinovat varianty statků předkládaných respondentovi.
- Tvorba dotazníků
Určení počtu dotazníkových listů předkládaných respondentovi, volba vhodného množství předkládaných variant statku na jednom dotazníkovém listu (obvykle 2 - 4) a výběr atributů varianty popisujících (max. 4 – 5).
- Výběr respondentů
Výběr respondentů je ovlivněn předmětem výzkumu. S ohledem na něj může být zvolen reprezentativní vzorek populace nebo např. pouze skupina respondentů mající nějaký společný znak.
Průběh experimentu a výsledky[editovat | editovat zdroj]
Dotazníkové listy jsou předkládány respondentovi, který volí mezi předloženými alternativami, jednou z možností je vždy i zachování stávající alternativy (za nulovou cenu). [5]
Z výsledků výběrového experimentu lze získat jak respondentovu ochotu platit za každý atribut, tak i mezní hodnoty nepeněžních atributů. Přesnost výsledků závisí zejména na preciznosti návrhu experimentu a na jeho přizpůsobení pro konkrétní situaci.
Výběrový experiment je oproti ostatním metodám výběrového modelování odolnější proti strategickému chování respondenta (snaha ovlivnit výsledky podle svých osobních zájmů). Tato odolnost je daná vyšším počtem alternativ a úrovní atributů, ze kterých vybírá.
Praktická aplikace[editovat | editovat zdroj]
Výběrový experiment byl aplikován např. v projektu ve Velké Británii, jehož cílem byl odhad dopadů možných změn v lesích, způsobených změnou v jejich správě. V průzkumu bylo cílem zjistit:
- obecné postoje respondentů k zalesněné krajině
- faktory důležité z pohledu běžných občanů
- postoj občanů k platbám za zlepšení těchto důležitých faktorů
Bylo zjištěno, že pro občany jsou důležité zejména tyto faktory:
- vzhled lesa (při pohledu z dálky)
- druhová rozmanitost
- způsob těžby dřeva
Jako "ideální les" byl vyhodnocen takový lesní porost, který má tvarovaný okraj, velkou druhovou rozmanitost a těžba dřeva v něm probíhá selektivně. Opakem byl les s rovným okrajem, tvořen monokulturním, stálezeleným druhem stromů s použitím plošné těžby. Ochota respondentů platit za "ideální les" byla £38,15 za domácnost a rok.[4]
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ALPIZAR, Francisco; CARLSSON, Fredrik; MARTINSSON, Peter: Using Choice Experiments for Non-Market Valuation, Springer Netherlands, 1998 [cit. 2010-04-06], URL: <http://home.wlu.edu/~caseyj/spring2009/hanleyformatpaper.pdf>. ISSN 1573-1502.
- ↑ ŠAUER, Petr: Introductions to Environmental Economics and Policy With Economic Lab Experiments and Class Exercises, Praha : Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, 2007. 224
- ↑ HANLEY, Nick; SHOGREN, Jason; WHITE, Ben: Environmental Economics: In Theory and Practice, Hampshire : Palgrave Macmillan, 2006. 395 s
- ↑ 4,0 4,1 ADAMOWICZ, Vic; HANLEY, Nick; WRIGHT, Robert: Using choice experiments to value the environment, 1998, Environmental and Resource Economics 11:413-428
- ↑ DVOŘÁK, Antonín, et al.: Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí, Praha, Oeconomica, 2007. 195 s