Byrokraté, editor
1 523
editací
bez shrnutí editace
(Založena nová stránka s textem „'''V přípravě ''' Kategorie:Ekonomika Kategorie:Životní prostředí Kategorie:Mezinárodní organizace Kategorie:Konference '''Glob…“) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Kategorie:Ekonomika]] | [[Kategorie:Ekonomika]] | ||
[[Kategorie:Životní prostředí]] | [[Kategorie:Životní prostředí]] | ||
| Řádek 11: | Řádek 8: | ||
Při zkoumání globálních rizik docházíme k poznání, že to, co je pro jeden druh (např. pro člověka) rizikem, může být pro jiný příležitostí. Globální rizika jsou proto většinou posuzována z antropocentrické perspektivy (GR je pak to, co je rizikem pro člověka a jeho blahobyt). Pokud riziko, jež lidstvu hrozí může způsobit jeho zánik, jedná se o riziko existenciální ''(existential risk).'' | Při zkoumání globálních rizik docházíme k poznání, že to, co je pro jeden druh (např. pro člověka) rizikem, může být pro jiný příležitostí. Globální rizika jsou proto většinou posuzována z antropocentrické perspektivy (GR je pak to, co je rizikem pro člověka a jeho blahobyt). Pokud riziko, jež lidstvu hrozí může způsobit jeho zánik, jedná se o riziko existenciální ''(existential risk).'' | ||
Jedním z hlavních teoretiků koncepce globálních rizik je Nick Bostrom, profesor filozofie na Oxford University. V knize | Jedním z hlavních teoretiků koncepce globálních rizik je Nick Bostrom, profesor filozofie na Oxford University. V knize, editované Bostromem, Globální katastrofická rizika ''(Global Catastrophic Risks)''<ref>{{Citace monografie|titul=Global Catastrophic Risks|url=http://www.amazon.com/Global-Catastrophic-Risks-Nick-Bostrom/dp/0199606501/ref=sr_1_1?ie=UTF8&qid=1458551619&sr=8-1&keywords=Global+Catastrophic+Risks|vydání=1 edition|vydavatel=Oxford University Press|počet stran=576|isbn=9780199606504|jazyk=English}}</ref> jsou podchycena ta rizika, jež ohrožují, nebo za určitých okolností hrozit mohou, lidský blahobyt a rozvoj, popř. lidstvo a život na planetě jako celek. Bostrom poukazuje na fakt, že většina druhů, která kdy žila na lidské planetě (přes 99%) vyhynula. Z toho se dá vyvodit, že lidský druh může potkat to samé. | ||
Rizika, jež nám hrozí je možné rozdělit podle jejich povahy (příčiny) a to na antropogenní a bez zavinění člověkem, přičemž u některých není zcela zřejmé, jaký na ně má lidská činnost vliv (např. rozsáhlé záplavy u nichž se neví, zda jsou zapříčiněné lidskými zásahy či se jedná o přirozené cykly). Existenciální rizika, která by zapříčinila vyhynutí lidského rodu, mohou mít podle některých vědců spíše antropogenní příčinu.<ref name="priority">{{cite web|last=Bostrom|first=Nick|title=Existential Risk Prevention as a Global Priority|url=http://www.existential-risk.org/concept.html|work=Existential Risk|publisher=Future of Humanity Institute|accessdate=23 July 2013}}</ref><ref name="Frequently Asked Questions">{{cite web|title=Frequently Asked Questions|url=http://existential-risk.org/faq.html|work=Existential Risk|publisher=Future of Humanity Institute|accessdate=26 July 2013}}</ref> | |||
Mezi nejzávažnějšími antropogenními riziky je zmiňována především umělá inteligence, která pokud nebude dobře podchycena a postavena na dobrém hodnotovém rámci, může být pro lidstvo fatální.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Bostrom|jméno=Nick|příjmení2=Ryan|jméno2=Napoleon|titul=Superintelligence: Paths, Dangers, Strategies|url=http://www.amazon.com/Superintelligence-Dangers-Strategies-Nick-Bostrom/dp/1501227742|vydání=MP3 Una edition|vydavatel=Audible Studios on Brilliance Audio|isbn=9781501227745|jazyk=English}}</ref> Mezi další patří např. špatné zacházení s biotechnologiemi a nanotechnologiemi, environmentální katastrofy (antropogenní příčiny), válečné konflikty, demografické problémy a zemědělské krize. Mezi neatropogenní se řadí pád meteoritu, napadení nepřátelskými organismy, environmentální katastrofy (bez zavinění člověka), kosmické hrozby, globální pandemie, megatsunami, sopečná činnost a další. | |||
Globální rizika mapuje od roku 2005 každoročně | Globální rizika mapuje od roku 2005 každoročně studie Světového ekonomického fóra ''(World Economic Forum)'' před výročním setkání v Davosu. Studie je vydávána pod názvem Zpráva o globálních rizicích ''(Global Risks Report).'' Ve studii jsou rizika dělena do pěti základních kategorií: ekonomická, environmentální, geopolitická, sociální a technologická. Řada rizik má ovšem komplexní povahu a přes odlišnou příčinu může ovlivnit (způsobit) rizika v jiných kategoriích. | ||
Platí, že globální problém vzniká ,,''z lokálních nebo regionálních příčin se promítá do globálních poruch biosféry, my proto potřebujeme řešení jak místní, v regionálním měřítku, ale i v měřítku planety."''<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=www.udrzitelny-rozvoj.cz|url=http://www.udrzitelny-rozvoj.cz/clanky/minulost-a-budoucnost-udrzitelneho-rozvoje-rozhovor-s-ivanem-ryndou|vydavatel=www.udrzitelny-rozvoj.cz|datum přístupu=2016-03-21}}</ref> Otázkou ovšem zůstává, jaké by toto řešení mělo být, jedním z řešení je intenzivní spolupráce mezi jednotlivými státy. | |||
[[Soubor:X-risk-chart-en-01a.svg|thumb|500x500px|Scope/intensity grid from Bostrom's paper "Existential Risk Prevention as Global Priority"<ref name="Existential Risk Prevention as Global Priority" />]] | [[Soubor:X-risk-chart-en-01a.svg|thumb|500x500px|Scope/intensity grid from Bostrom's paper "Existential Risk Prevention as Global Priority"<ref name="Existential Risk Prevention as Global Priority" />]] | ||