Živelní katastrofa: Porovnání verzí

Živelní katastrofa (editovat)

Verze z 20. 4. 2014, 18:50

Odebráno 4 539 bajtů , 20. 4. 2014

bez shrnutí editace

VizuálníWikitext

Eduard

Byrokraté, editor

1 523

editací

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 Přírodní katastrofa se liší od [[environmentální katastrofa|environmentální katastrofy]] (''environmental disaster''), na níž má vliv antropogenní činnost (''často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení environmentální - popř. označovaná také jako ekologická - katastrofa v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidským zásahem a ty na které nemá člověk vliv. V angličtině se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster<ref>Jared M. Diamond, Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005</ref>''), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme).
-O příčinu různých katastrof životního prostředí se vedou spory. [[Antienvironmentalismus|Antienvironmentalisté]] často vliv člověka zcela popírají, popř. alespoň bagatelizují, je tak možné, že na mnoho katastrof, které jsou označovány jako přírodní, měla vliv lidská činnost a jedná se tedy o katastrofy environmentální. Obecně je možné říci, že za vyloženě živelní katastrofy můžeme vždy považovat ty události, které se děly před industriální érou (nebo v jejích ranných počátcích) a na které neměl člověk přímý vliv (jelikož jeho nepřímý vliv, např. formou znečištění ovzduší a s ním spojenou [[globální změna klimatu|globální změnu klimatu]] byl v té době zanedbatelný. Svou přímou činností se ale člověk podepisoval na tvář Země a vytvářel environmentální katastrofy minimálně od starověku (''např. doložené kácení lesů ve středomoří a následné půdní eroze'').
+O příčinu různých katastrof životního prostředí se vedou spory. [[Antienvironmentalismus|Antienvironmentalisté]] často vliv člověka zcela popírají, popř. alespoň bagatelizují, je ale možné se domnívat, že na mnoho katastrof, které jsou označovány jako přírodní, měla vliv lidská činnost a jedná se tedy o katastrofy environmentální. Za vyloženě živelní katastrofy můžeme považovat ty události, které se děly před industriální érou (nebo v jejích ranných počátcích) a na které neměla lidská činnost žádný přímý vliv (jelikož jeho nepřímý vliv, např. formou znečištění ovzduší a s ním spojenou [[globální změna klimatu|globální změnu klimatu]] byl v té době zanedbatelný). Svou činností (a jejími zjevnými následky) se ale člověk podepisoval na tvář Země a vytvářel environmentální katastrofy minimálně od starověku (''např. doložené kácení lesů ve středomoří a následné půdní eroze''). Problémem moderní doby a jejích katastrof je to, že nevíme, kde začíná přirozené působění přiírodních sol a končí vliv člověka, vzhledem k tomuto faktu, byl konstituován [[princip předběžné opatrnosti|princip předběžné opatrnosti]]. Ten je důležitý i pro projekci možných řešení; protože stejně jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí na jejichž konci stojí katastrofa člověkem zaviněná. Tak se tomu stalo např. u [[w:cz: havárie elektrárny Fukušima I|Havárie elektrárny Fukušima]], kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo ''Velmi těžkou havárii'' - nejtěžší stupeň havárie (''7'') podle hodnocení [[w:cz: Mezinárodní stupnice jaderných událostí|Mezinárodní stupnice jaderných událostí]] (''The International Nuclear Event Scale - INES'').
-Problémem moderní doby a jejích katastrof je to, že nevíme, kde začíná přirozený vliv přírody a končí vliv člověka, vzhledem k tomuto faktu, byl konstituován [[princip předběžné opatrnosti|princip předběžné opatrnosti]]. Ten je důležitý i pro projekci možných řešení; protože stejně jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí na jejichž konci stojí katastrofa člověkem zaviněná. Tak se tomu stalo např. u [[w:cz: havárie elektrárny Fukušima I|Havárie elektrárny Fukušima]], kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo ''Velmi těžkou havárii'' - nejtěžší stupeň havárie (''7'') podle hodnocení [[w:cz: Mezinárodní stupnice jaderných událostí|Mezinárodní stupnice jaderných událostí]] (''The International Nuclear Event Scale - INES'').
 Obecně platí, že za živelní katastrofy považujeme cyklické události, probíhající pravidelně v rámci svých ekosystémů (monzuny, povodně), která nenabírají na síle (např. pokud přirozené záplavy trvaly v minulých staletích týden a nyní více než měsíc a voda při nich dosahuje míst, kde dříve nebyla, je důvodně podezření, že se na jejich dramatizaci podílí lidská činnost). Jako živelní označujeme také výbuchy sopek, nebo zemětřesení (pokud v daných místech nedošlo k lidské činnosti, která zapříčinila výraznou půdní erozi, jako se tomu stalo v roce 2011 v Oklahomě (USA)<ref>http://www.national-geographic.cz/detail/zemetreseni-v-usa-pred-rokem-a-pul-nezpusobila-priroda-ale-clovek-a-patri-k-nejvetsim-41437/</ref> a další přirozené procesy, které probíhaly na Zemi ještě před vznikem prvních lidí. Živelní katastrofy mají většinou přirozený průběh, se kterým se dotčený ekosystém, pokud je ve stádiu klimaxu, dobře vyrovná. U ekosystémů, již dřívě člověkem porušených, je průběh živelních katastrof mnohem problematičtější.
-== Nejznámější živelní katastrofy ==
+== Typy živelních katastrof ==
-Vzhledem k širokému chápání pojmu ekosystém, můžeme za živelní katastrofu označit i menší záplavy, které poškodí několik domů. Pojem environmentální katastrofa je však v obecném diskurzu používán převážně pro jevy, které mají dopady na velké území (množství ekosystémů). Můžeme je také rozdělit na různé typy (podle jejich činnosti):
+Vzhledem k širokému chápání pojmu ekosystém, můžeme za živelní katastrofu označit i menší záplavy, které poškodí několik domů. Pojem environmentální katastrofa je však v obecném diskurzu používán převážně pro jevy, které mají dopady na velké území (množství ekosystémů). Můžeme je rozdělit na 8 různých kategorií (a v rámci některých ještě vymezit jejich subkategorie):
-* '''[[w:cz: Laviny|Laviny]]'''
+'''*''' '''[[w:cz: Lavina|Způsobené lavinovými sesuvy]]'''
-* '''[[w:cz: Zemětřesení|Zemětřesení]]'''
+'''*''' '''[[w:cz: Zemětřesení|Způsobené zemětřesením]]'''
-* '''[[w:cz: Sopečná činnost|Sopečná činnost a s ní spojené katastrofy]]'''
+'''*''' '''[[w:cz: Sopečná činnost|Způsobené sopečnou činností]]'''
-* '''[[w:cz: Hydrologie|Hydrologická činnost a s ní spojené katastrofy]]'''
+'''*''' '''[[w:cz: Hydrologie|Způsobené hydrologická činnost]]'''
-* '''[[w:cz: Meteorologie|Meteorologické činnost a s ní spojené katastrofy]]'''
+Tyto dělíme dále na:
+* [[w:cz: Povodně|Povodně]]
+* Limnické erupce
+* [[w:cz: Tsunami|Tsunami]]
-* '''[[w:cz Požáry|Požáry]]'''
+'''*''' '''[[w:cz: Meteorologie|Způsobené meteorologickou činností]]'''
-* '''[[w:cz: Epidemie| Epidemie a s nimi spojená devastace organismů]]'''
+Tyto dělíme dále na:
+* [[w:cz: Blizard|Blizard]]
+* [[w:cz: Cyklóna|Cyklóny]]
+* [[w:cz: Sucho|Sucha]]
+* [[w:cz: Kroupy (meteorologie)|Kroupy]]
+* Vlny extrémního sucha (''Heat wave'')
+* [[w:cz: Tornádo|tornáda]]
-* '''[[w:cz Vesmír|Mimozemská činnost a s ní spojené katastrofy]]'''
+'''*''' '''[[w:cz Požáry|Způsobené požáry]]'''
+'''*''' '''[[w:cz: Epidemie|Způsobené epidemiemi]]'''
+'''*''' '''[[w:cz Vesmír|Způsobené kosmickou činností]]'''
+Tyto dělíme dále na:
+* [[w:cz: Impakt mimozemského tělesa|Impakty mimozemského tělesa]]
+* [[w:cz: Sluneční erupce|Sluneční erupce]]
+* [[w:cz: Gama záblesk|Gama záblesk]]
+Seznam živelních katastrof podle různých kritérií je uveden [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:%C5%BDiveln%C3%AD_katastrofy zde (v češtině)] a [http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_natural_disasters_by_death_toll zde (v angličtině)].
-* '''Vysychání a kontaminace aralského jezera''' (1954, Kazachstán, Uzbekistán)
-Když byly v okolí uvedeny do provozu první zavlažovací kanály a první zemědělské plochy v pouštních oblastech, začalo jezero pomalu vysychat; šlo však o pomalý proces, větší problém než vysychání představovalo znečištění přítoků hnojivy.
-''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Aralské jezero|Aralské jezero]]''
-* '''Bhópálská katastrofa''' (1984, Indie)
-Během nehody uniklo do okolí továrny cca 40 tun methylisokyanátu (MIC), kyanovodíku a dalších látek poškozujících lidské zdraví. Během tří dnů po havárii zemřelo v Bhópálu a jeho okolí přibližně 8,000 lidí, do dnešního dne okolo 25,000 lidí. a celkový počet zasažených lidí dosáhl počtu 520,000.
-''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Bhópálská katastrofa|Bhópálská katastrofa]]''
-* '''Bostonská melasová tragédie''' (1919, USA - Boston)
-Poté co došlo k destrukci kontejneru s melasou o obsahu asi 8 700 000 litrů se tato masa melasy se začala valit ulicemi rychlostí asi 56 km/h. Několik budov bylo úplně zničeno, poškozen byl i most, okolní ulice byly zaplaveny melasou do výšky až jednoho metru. Zhruba 150 lidí bylo zraněno, 21 lidí při nehodě zahynulo. Čistící práce provádělo více než tři sta lidí asi dva týdny.
-''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Bostonská melasová tragédie|Bostonská melasová tragédie]]''
-* '''Prachové bouře (''Dust Bowl'')''' (30. léta 20. století, USA, Kanada)
-Série prachových bouří, které způsobily obrovské ekologické a zemědělské škody v amerických a kanadských prériích. Příčinou bylo dlouhodobé používání nevhodných zemědělských postupů. Tato ekologická katastrofa způsobila hromadný odchod lidí z Texasu, Arkansasu, Oklahomy a okolních států Velkých plání, přičemž zůstalo téměř 0,5 mil. Američanů bez domova. Dvě třetiny rolníků v Saskatchewanských prériích byly závislé na pomoci úřadů. Jiní onemocněli a umírali na zápal plic a následky hladovění.
-''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Dust Bowl|Dust Bowl]]''
-* '''Havárie tankeru Erika''' (1999, Francie, Bretaň)
-Během havárie tankeru unikly desítky tisíc tun ropy a francouzské pobřeží následně zasáhla obrovská ropná skvrna. Zahynulo asi 150 tisíc ptáků, ústřice a další mořští živočichové.
-''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Erika (loď)|Erika (loď)]]''
-* '''Havárie elektrárny Fukušima I''' (2011, Japonsko)
-Havárie reaktorů jaderné elektrárny. Z oblasti okolo elektrárny bylo evakuováno 200 000 lidí.
-''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Havárie elektrárny Fukušima I|Havárie elektrárny Fukušima I]]''
-* '''Havárie plošiny Deepwater Horizon''' (2010, 80 km jihovýchodně od pobřeží Louisiany).
-Havárie ropné plošiny v mexickém zálivu, při níž došlo ke kontaminaci ropou a závažnému narušení mnoha ekosystémů a úhynu řady živočichů.
-''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Havárie plošiny Deepwater Horizon|Havárie plošiny Deepwater Horizon]]''
-* '''Havárie tankeru Prestige''' (2002, Španělsko, pobřeží Galicie)
-Havárie ropného tankeru při níž podle odhadů vyteklo asi 63 tisíc tun ropy, což mělo závažné ekologické dopady.
-''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Havárie tankeru Prestige|Havárie tankeru Prestige]]''
-* '''Ekologická devastace ostrova Nauru''' (cca. 1900 - současnost Nauruská republika]
-Po objevu rozlehlých zásob [[w:cz: fosfátů|fosfátů]] začala jejich bezohledná těžba, která změnila většinu plochy ostrova byla v měsíční krajinu a radikálně omezila jiné možnosti využívání [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]]
-''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Nauru|Nauru]]''
-* '''Protržení hráze odkaliště u Ajky''' (2010, Maďarsko)
-Protržení hráze odkaliště poblíž města Ajka a následné zaplavení několika sídel červeným kalem byla rozsáhlá ekologická havárie v Maďarsku, která se odehrála v říjnu roku 2010. Katastrofa způsobila smrt 10 lidí včetně dětí, mnoho materiálních a ekologických škod a přes 130 lidí bylo chemicky popáleno nebo jinak zraněno, z toho 11 vážně.
-''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Protržení hráze odkaliště u Ajky|Protržení hráze odkaliště u Ajky]]''
-* '''Havárie v Sevesu''' (1976, Itálie)
-Po havárii chemičky švýcarské firmy Givaudan, unikly asi dva kilogramy dioxinu, které zamořily téměř dva tisíce hektarů půdy v okolí. Uniklé plyny obsahovaly i extrémně toxický dioxin. Na následky otravy onemocnělo asi 200 lidí.
-''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Seveso (havárie)|Seveso (havárie)]]''
-* '''Velký smog v Londýně''' (1952-1953, Velká Británie)
-Silně znečištěný vzduch (důsledkem lidských aktivit) způsobil smrt tisíců obyvatel.
-''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Velký smog 1952|Velký smog 1952]]''
-* '''Černobylská havárie'''
-Nejhorší jaderná havárie v historii jaderné energetiky.
-''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Černobylská havárie|Černobylská havárie]]''
 == Reference ==