Byrokraté, editor
1 523
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref> | <ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref> | ||
= | Etablování ekologicko-antropologického přístupu úzce souvisí s odmítnutím paradigmatu environmentálního determinismu (chápajícího přírodní prostředí jako deterministický faktor pro [[w:cz:Kultura|kulturu]]). Ekologická antropologie naproti tomu chápe lidské společenství jako jednu z populací v rámci ekosystému, přičemž právě kultura hraje specifickou roli, díky ní se tato populace pozměňuje a přizpůsobuje prostředí, proto zaměřovala výzkum právě na interakci kulturních změn a okolního prostředí. | ||
Značnou úlohu při tomto obratu sehrál [[Kulturní ekologie|kulturně ekologický pohled]] J. H. Stewarda, který se již vymezoval proti premisám radikálního environmentálního determinismu. Pro vznik ekologické antropologie jako vědní disciplíny byla však klíčová až šedesátá léta, kdy dochází k opouštění deterministických přístupů v antropologii. Ekologičtí antropologové od té doby pronikají na univerzity, formují nové postoje a katedry, zabývají se ekosystémovými modely, konstituují vědní obory (jako etnoekologie a historická ekologie).<ref>BARFIELD, Thomas. 1997. The Dictionary of Anthropology. Oxford: Blackwell. S. 138.</ref><ref>http://anthropology.ua.edu/cultures/cultures.php?culture=Ecological%20Anthropology</ref> | |||
Ekologická antropologie musela posléze reflektovat jevy spojené s postupující globalizací, jako pokračující zánik uzavřených společenství, provázanost a transformace ekosystémů a kultur. Dochází k opouštění studia relativně uzavřených areálů a snahám o rozšíření studia na interakce probíhající mezi skupinami a jejich ekosystémy v globálním ekosystémovém celku. Reflektuje tak i globální problémy (spojené např. s globální změnou klimatu) a její dopady na lokální komunity po celém světě ''(jak o tom svědčí, mj. i množství článku v oborovém časopise Journal of Ecological Anthropology<ref>http://shell.cas.usf.edu/jea/Pages/issues-of-jea.html#Vol15/</ref>)''. Antropologie sama o sobě, obzvláště však ale když vědomě deklaruje environmentální přístup, upozorňuje na důležitost zachování diversity - jak kulturní, tak biologické. Jestliže je biologická rozmanitost předpokladem k přežití života jako celku, tak můžeme dodat, že rozmanitost kulturní je důležitá pro zachování kultury - a člověka. | |||
Ekologická antropologie musela reflektovat jevy spojené s postupující globalizací, jako pokračující zánik uzavřených společenství, provázanost a transformace ekosystémů a kultur. Dochází k opouštění studia relativně uzavřených areálů a snahám o rozšíření studia na interakce probíhající mezi skupinami a jejich ekosystémy v globálním ekosystémovém celku. Reflektuje tak i globální problémy (spojené např. s globální změnou klimatu) a její dopady na lokální komunity po celém světě ''(jak o tom svědčí, mj. i množství článku v oborovém časopise Journal of Ecological Anthropology<ref>http://shell.cas.usf.edu/jea/Pages/issues-of-jea.html#Vol15/</ref>)''. Antropologie sama o sobě, obzvláště však ale když vědomě deklaruje environmentální přístup, upozorňuje na důležitost zachování diversity - jak kulturní, tak biologické. Jestliže je biologická rozmanitost předpokladem k přežití života jako celku, tak můžeme dodat, že rozmanitost kulturní je důležitá pro zachování kultury - a člověka. | |||