Cost Benefit Analýza v životním prostředí: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 31 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Studenti VŠE}}
'''Analýza nákladů a užitků (Cost – Benefit Analysis, CBA)''' je důležitá metoda, která sleduje [[w:cs:ekonomická efektivnost|ekonomickou efektivnost]] možné alternativy posuzovaného projektu, ať už v soukromém nebo veřejném sektoru. CBA je důležitá zvláště při posuzování projektů, které mají vysoké náklady, a také těch, které působí významné environmentální škody a škody na lidském zdraví. V ekonomické terminologii mluvíme o [[w:cs:externí náklady|externích nákladech]]. CBA je vhodná zvláště pro ekonomická odvětví, sektor energetiky, sektor dopravy, nakládání s odpady, průmysl, telekomunikace a ostatní sektory jako je kultura, zdravotnictví, lesy, parky a vzdělání.<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts andfckLRPractice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834fckLRfckLR</ref>


== Úvod ==
CBA je nástroj, který umožňuje srovnání společenských nákladů a přínosů, a podle této analýzy lze určit, která alternativa projektu je z hlediska ekonomické efektivnosti nejvýhodnější.<ref name="Evropská komise">(2008): Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects. Structural Funds,Cohesion Fund and Instrument for Pre-Accession. Final Report. Directorate-General Regional Policy. Brussels. Internetový přístup:http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf (11/26/2008)fckLR</ref>


Vymezení kroků a definice '''analýzy nákladů a užitků (Cost-Benefit Analysis, CBA)''' není jednoznačné.
== Související pojmy ==
'''Kaldor – Hicks kritérium efektivnosti ([[w:en:Kaldor-Hicks efficiency|Kaldor-Hicks efficiency]])'''<ref name="Kaldor, Nicholas">(1939). "Welfare Propositions in Economics and Interpersonal Comparisons of Utility". Economic Journal 49 (195): 549–552. http://www.jstor.org/pss/2224835</ref>


== Definice  ==
Toto kritérium je základem CBA, kdy jsou porovnávány celkové náklady (např. stavební náklady, náklady na životní prostředí) s celkovými přínosy (např. zisk, komfort). Kaldor – Hicks kritérium s snaží eliminovat nedostatky [[w:cs:Paretovo optimum|Paretovy efektivnosti]]. Koncept Pareta nebere v úvahu, že si jeden z účastníků pohorší. Kaldor – Hicks kritérium má méně přísná kritéria a můžeme ho použít pro více případů. Kaldor a Hicks tvrdí, že výsledek je účinnější jestliže ti, co jsou na tom lépe, poskytnou náhradu těm co jsou na tom hůře a přitom není důležité, zda je taková kompenzace uskutečněna.


'''Cost – Benefit Analysis (CBA)''' je důležitý ekonomický nástroj, který sleduje ekonomickou efektivnost možných alternativ posuzovaného projektu, ať už v soukromém nebo veřejném sektoru. CBA je důležitá zvláště při posuzování projektů, které mají vysoké náklady, a také těch, které působí významné environmentální škody a škody na lidském zdraví. V ekonomické terminologii mluvíme o externích nákladech. CBA je vhodná zvláště pro ekonomická odvětví, sektor energetiky, sektor dopravy, nakládání s odpady, průmysl, telekomunikace a ostatní sektory jako je kultura, zdravotnictví, lesy, parky a vzdělání.<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and
'''Ekonomická efektivnost'''<ref name="Sullivan, Arthur"> Steven M. Sheffrin (2003). Economics: Principles in action. Upper Saddle River, New Jersey 07458: Pearson Prentice Hall. pp. 15. ISBN 0-13-063085-3. http://www.pearsonschool.com/index.cfm?locator=PSZ3R9&amp;PMDbSiteId=2781&amp;PMDbSolutionId=6724&amp;PMDbCategoryId=&amp;PMDbProgramId=12881&amp;level=4.</ref>  
Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834
fckLR</ref>  


CBA je nástroj, který umožňuje srovnání společenských nákladů a přínosů, a podle této analýzy lze určit, která alternativa projektu je z hlediska ekonomické efektivnosti nejvýhodnější.<ref name="Evropská komise">(2008): Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects. Structural Funds,Cohesion Fund and Instrument for Pre-Accession. Final Report. Directorate-General Regional Policy. Brussels. Internetový přístup:http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf (11/26/2008)fckLR</ref>
S CBA úzce souvisí i [[w:cs:ekonomická efektivnost|ekonomická efektivnost]] ([[w:en:economic efficiency|economic efficiency]]). Ekonomická efektivnost znamená takové využití zdrojů, aby byl maximalizován užitek. V absolutním vyjádření může být systém ekonomický efektivní pokud si:  


== Typy CBA ==<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834 fckLR</ref>
a) nikdo nemůže svoji situaci zlepšit, aniž by tím zhoršil situaci někoho jiného,  


Existují dva základní typy CBA, ex ante CBA a ex post CBA. Ex ante analýza se používá častěji, a to ještě před zahájením nebo provedením projektu či politiky. Tato analýza je založena především na predikci přínosů a nákladů. Ex ante CBA pomáhá při rozhodování o rozdělování omezených zdrojů na konkrétní projekty nebo politiky. Ex post CBA je prováděna až na konci projektu, v tu chvíli už jsou všechny náklady utopené (sunk cost), protože již byly vloženy do projektu. Dalším typem CBA je in medias res, který má společné rysy s ex ante CBA a ex post CBA a používá se v průběhu životaschopnosti projektu.
b) zvýšení výstupu nemůžeme získat aniž bychom nezvýšili množství vstupů,  


== Kroky CBA  ==<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834 fckLR</ref>
c) výroba probíhá za nejnižší možné náklady na jednotku.  


Aby mohla být CBA dobře provedena musí být prováděna dle logického postupu. Níže jsou shrnuty hlavní kroky CBA. Různé učebnice a publikace mohou postupovat dle jiných kostrukcí. Tento postup devíti kroků je převzat od Boardmana a kol.  
Tato definice není jednoznačná, avšak všechny ostatní definice zahrnují stejnou myšlenku, a to, že nemůže být dosaženo nic víc kvůli dostupným zdrojům.  


== Typy CBA ==
Existují dva základní typy CBA, '''ex ante CBA''' a '''ex post CBA'''. Ex ante analýza se používá častěji, a to ještě před zahájením nebo provedením projektu či politiky. Tato analýza je založena především na predikci přínosů a nákladů. Ex ante CBA pomáhá při rozhodování o rozdělování omezených zdrojů na konkrétní projekty nebo politiky. Ex post CBA je prováděna až na konci projektu, v tu chvíli už jsou všechny náklady utopené (sunk cost), protože již byly vloženy do projektu. Dalším typem CBA je '''in medias res''', který má společné rysy s ex ante CBA a ex post CBA a používá se v průběhu projektu.<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834 fckLR</ref>


'''1.Definování projektu nebo politiky'''
== Kroky CBA  ==
Aby mohla být CBA dobře provedena musí být prováděna dle logického postupu. Níže jsou shrnuty hlavní kroky CBA. Různé učebnice a publikace mohou postupovat dle jiných kostrukcí. Tento postup devíti kroků je převzat od Boardmana a kol.<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834 fckLR</ref>


Je nutné si určit cíle projektu, aby bylo jasné čeho chce daný projekt dosáhnout. Cíle mohou být definovány v obecné rovině, ale měli bychom se pokusit definovat i konkrétní cíle. Takové cíle by měly být měřitelné. Příkladem obecného cíle může být modernizace stávajících elektráren s cílem zvýšit energetickou výkonnost a nižší emise CO 2. Konkrétní cíl by pak mohl vypadat takto: zvýšení energetické výkonnosti o 20 % a snížení emisí  
===1. Definování projektu nebo politiky===
CO 2 o 10 % ve srovnání s rokem 1995.  
Je nutné si určit cíle projektu, aby bylo jasné čeho chce daný projekt dosáhnout. Cíle mohou být definovány v obecné rovině, ale měli bychom se pokusit definovat i konkrétní cíle. Takové cíle by měly být měřitelné. Příkladem obecného cíle může být modernizace stávajících elektráren s cílem zvýšit energetickou výkonnost a nižší emise CO<sub>2</sub>. Konkrétní cíl by pak mohl vypadat takto: zvýšení energetické výkonnosti o 20&nbsp;% a snížení emisí CO<sub>2</sub> o 10&nbsp;% ve srovnání s rokem 1995.  


'''2.Rozhodnutí čí přínosy a náklady budeme počítat'''
===2. Rozhodnutí čí přínosy a náklady budeme počítat===
Musíme se rozhodnout na jaké územní působnosti budeme CBA zkoumat. Analýza může být prováděna na místní, regionální, národní, evropské či světové úrovni. Poté identifikujeme skupiny, kterých se projekt dotýká. Mohou to být spotřebitelé, podniky, vládní a nevládní organizace a životní prostředí. Až zjistíme, kterých skupin se projekt dotýká, tak začneme zjišťovat jak bude daná skupina projektem ovlivněna. Zda ji z takové situace budou plynout přínosy nebo náklady. Jednoduše musíme popsat dopady na jednotlivé skupiny.


Musíme se rozhodnout na jaké územní působnosti budeme CBA zkoumat. Analýza může být prováděna na místní, regionální, národní, evropské či světové úrovni. Poté identifikujeme skupiny, kterých se projekt dotýka. Mohou to být spotřebitelé, podniky, vládní a nevládní organizace a životní prostředí. Až zjistíme, kterých skupin se projekt dotýká, tak začneme zjišťovat jak bude daná skupina projektem ovlivněna. Zda ji z takové situace budou plynout přínosy nebo náklady. Jednoduše musíme popsat dopady na jednotlivé skupiny.  
===3. Sestavení seznamu dopadů a zvolených ukazatelů===
V kroku 3 identifikujeme fyzické dopady jednotlivých projektů. Dopady zahrnují jak vstupní tak výstupní části projektu. Jsou to ekonomické dopady, dopady na lidské zdraví a dopady na životní prostředí.  


'''3.Sestavit seznam dopadů a zvolených ukazatelů'''
===4. Předpověď dopadů kvantitativně po celou dobu trvání projektu===
K získání kvantitativní předpovědi dopadů je potřeba určit si dobu života projektu. Seznam dopadů, které se mohou objevit za každý rok v průběhu životnosti projektu. To jaká data budeme potřebovat a které metody hodnocení budeme používat závisí úzce na typu dopadu, požadované úrovni podrobnosti a typu CBA (ex ante, ex post nebo medias res).


V kroce 3 identifikujeme fyzické dopady jednotlivých projektů. Dopady zahrnují jak vstupní tak výstupní části projektu. Jsou to ekonomické dopady, dopady na lidské zdraví a dopady na životní prostředí.  
===5. Oceňování relevantních nákladů a přínosů===
V pátém kroku přiřadíme peněžní hodnotu ke každému z kvantifikovatelných dopadů, jak z hlediska výnosů, tak z hlediska nákladů. Přínosy a náklady musí být oceněny buď v reálném čase (ve stálých cenách) nebo v nominálním výjadření (v běžných cenách). Výsledky měření pomocí nominální nebo reálné hodnoty poskytují stejné výsledky, ale musíme se držet těchto pravidel – účtovat ekonomické toky buď reálnou nebo nominální hodnotou, všechny ekonomické toky musí být započteny jednotně, pokud počítáme přínosy a náklady pomocí nominální hodnoty, tak použijeme nominální diskontní sazbu a u počítání s reálnými hodnotami použijeme diskontní sazbu (tj. očištěna od inflace).  


'''4.Předpovědět dopady kvantitativně po celou dobu trvání projektu'''
===6. Diskontování přínosů a nákladů na získání současných hodnot (present value)===
K získání kvantitativní předpovědi dopadů je potřeba určit si dobu života projektu. Seznam dopadů, které se mohou objevit za každý rok v průběhu životnosti projektu. To jaká data budeme potřebovat a které metody hodnocení budeme používat závisí úzce na typu dopadu, požadované úrovni podrobnosti a typu CBA (ex ante, ex post nebo medias res).


'''5.Oceňování relevantních nákladů a přínosů'''
Matematický výraz pro výpočet [[w:cs:diskontování|diskontované současné hodnoty]] je:
V pátem kroce přiřadíme peněžní hodnotu ke každému z kvantifikovatelných dopadů, jak z hlediska výnosů, tak z hlediska nákladů. Přínosy a náklady musí být oceněny buď v reálném čase (ve stálých cenách) nebo v nominálním výjadření (v běžných cenách). Výsledky měření pomocí nominální nebo reálné hodnoty poskytují stejné výsledky, ale musíme se držet těchto pravidel – účtovat ekonomické toky buď reálnou nebo nominální hodnotou, všechny ekonomické toky musí být započteny jednotně, pokud počítáme přínosy a náklady pomocí nominální hodnoty, tak použijeme nominální diskontní sazbu a u počítání s reálnými hodnotami použijeme diskontní sazbu (tj. očištěna od inflace).


'''6.Diskontování přínosů a nákladů na získání současných hodnot (present value)'''
::[[Image:PV.png]]
Matematický výraz pro výpočet diskontované současné hodnoty je:
   
   
Kde Y je výše částky získané v n letech a s je diskontní sazba. Výraz 1/(1 + s)ⁿ se nazývá diskontní faktor.


Evropská komise doporučuje 5,5 % diskontní sazbu v reálných číslech pro kohezní země a 3,5 % v ostatních zemích EU.  
Kde Y je výše hodnoty získané v n letech a s je [[w:cs:diskontní sazba|diskontní sazba]]. Výraz 1/(1 + s)ⁿ se nazývá diskontní faktor.  


'''7.Spočítat čistou současnou hodnotu (net present value) jednotlivých alternativ'''
Evropská komise doporučuje 5,5&nbsp;% diskontní sazbu v reálných číslech pro kohezní země a 3,5&nbsp;% v ostatních zemích EU.  
Čistá současná hodnota se rovná rozdílu mezi současnou hodnotou toku přínosů a současnou hodnotou toku nákladů:
Pokud se rozhodujeme mezi jedním projektem, tak ho přijmeme jestliže je čistá současná hodnota větší než 0. Můžeme také použít benefit-cost poměr (benefit cost ratio), který se také používá k hodnocení projektů. Projekt přijmeme jestliže je BCR> 1, ale pouze v případě, kdy máme jasně vymezeny náklady a přínosy.


'''8.Provedení analýzy citlivosti'''
===7. Výpočet [[w:cs:Čistá současná hodnota|čisté současné hodnoty]] ([[w:en:net present value|net present value]]) jednotlivých alternativ===
Musíme zjistit jak je očekávaný peněžní tok závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny které rozhodují o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu. Mezi faktory patří: objem tržeb, ceny vstupů a výstupů, daně, úrokové sazby, devizové kurzy. Cílem analýzy citlivosti je najít tyto vlivy a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu např. pokud firma nainstaluje 3 filtry na snížení znečištění vod a znečištění se tak sníží o 30 %. Analýza cistlivosti zkoumá co se stane pokud firma použije 4 filtry. Při použití 4 filtrů se znečištění sníží o 70 % a to je ukazatel toho, že procento znečištění vody je velmi citlivé na počet filtrů.


'''9.Doporučení'''
Čistá současná hodnota se rovná rozdílu mezi současnou hodnotou toku přínosů a současnou hodnotou toku nákladů:
V posledním kroku shrneme cíle projektu, jaké dopady bere projekt v úvahu, všechny předpoklady včetně diskontní sazby, životnosti projektu. Zopakujeme přínosy a náklady projektu, především ty, které by mohly mít vliv na rozhodnutí o projektu.


::[[Image:NPV.png]]
Pokud se rozhodujeme mezi jedním projektem, tak ho přijmeme jestliže je čistá současná hodnota větší než 0. Můžeme také použít benefit-cost poměr (benefit cost ratio), který se také používá k hodnocení projektů. Projekt přijmeme jestliže je BCR&gt; 1, ale pouze v případě, kdy máme jasně vymezeny náklady a přínosy.


== Problémy CBA v životním prostředí  ==
::[[Image:BCR.png]]


a) životní prostředí často vykazuje znaky [[Environmentální veřejné statky|veřejného statku]]. Vidíme to na příkladu, kdy veřejnost nemůže být vyloučena z požívání čerstvého vzduchu, protože za něj neplatí.  
===8. Provedení analýzy citlivosti===
Musíme zjistit jak je očekávaný peněžní tok závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny které rozhodují o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu. Mezi faktory patří: objem tržeb, ceny vstupů a výstupů, daně, úrokové sazby, devizové kurzy. Cílem analýzy citlivosti je najít tyto vlivy a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu např. pokud firma nainstaluje 3 filtry na snížení znečištění vod a znečištění se tak sníží o 30&nbsp;%. Analýza citlivosti zkoumá co se stane pokud firma použije 4 filtry. Při použití 4 filtrů se znečištění sníží o 70&nbsp;% a to je ukazatel toho, že procento znečištění vody je velmi citlivé na počet filtrů.  


b) Někteří ekologové jsou proti oceňování přírodních zdrojů, které mají nevyčíslitelnou hodnotu.  
===9. Doporučení===
 
V posledním kroku shrneme cíle projektu, jaké dopady bere projekt v úvahu, všechny předpoklady včetně diskontní sazby, životnosti projektu. Zopakujeme přínosy a náklady projektu, především ty, které by mohly mít vliv na rozhodnutí o projektu.  
c) Oceňování dopadů na životní prostředí je nákladné i kontroverzní. Pokud za předpokladu negativních ekologických dopadů projekt selže, je zřejmé, že není nutné pokračovat v oceňování. Podobně je to v případě životaschopného projektu, kde jsou externality pozitivní (pak není potřeba dále oceňovat, meřit). Avšak pokud je projekt pozitivní, ale má negativní dopady na životní prostředí pak v tomto případě zasahuje [[EIA|Environmental Impact Assessment]].
 
d) Aby bylo dosaženo pravdivých údajů hodnot, které se započítávají do CBA.
 
== Kritika CBA  ==
 
Někteří kritikové tvrdí, že CBA je hluboce vadnou metodou, která opakovaně vede ke zkresleným a zavádějícím výsledkům. <ref name="Lisa">Lisa Heinzerling, Frank Ackerman, PRICING THE PRICELESS: Cost-Benefit Analysis of Environmental Protection </ref>Jako hlavní nevýhodu uvádí, že se CBA snaží překládat všechny příslušné úvahy do peněžní podoby. Dále CBA ignoruje fakt, že rozhodnutí trhu jsou velmí odlišná od politických rozhodnutí. Problémy vznikají při snaze definovat hodnoty lidského života či životního prostředí v měnové podobě. CBA se nezabývá otázkou kdo trpí v důsledku environmentálních problémů a měla by být zamítnuta jako nástroj pro hodnocení ochranných nařízení vůči životnímu prostředí.
 
Další myšlenky kritiků:
 
• Diskontování má tendenci bagatelizovat dlouhodobé riskovaní vůči životnímu prostředí. Minimalizuje skutečné hrozby naší společnosti a potenciální katastrofy, jako jsou globální oteplování a jaderný odpad.
 
• Chudé země, komunity a jednotlivci mohou vyjádřit méně „ochoty platit“ ([[Willingness to pay]]), aby se zabránilo poškození životního prostředí, ale je to z toho důvodu, že mají méně zdrojů či prostředků. A proto by CBA uložila větší zátěž na ně, než na bohatší země. Ale to vede k tomu, že chůdí zchudnou.
 
<br> • Consulting Group Arthur D. Little, ve studii pro Českou republiku došla k závěru, že podpora kouření mezi občany ČR byla prospěšná vládě, protože občané umírají kvůli kouření dříve, a tak se sníží vládní výdaje na důchody, bydlení a zdravotní péči.  


<br>
== Praktické příklady CBA v životním prostředí ==
 
'''1. [[w:cs:Agentura pro ochranu životního prostředí|Agentura pro ochranu životního prostředí]] ([[w:en:EPA|U.S. Environmental Protection Agency]])''' použila CBA při porovnávání přínosů a nákladů zákona o ovzduší (clean air act). Kompletní studii si můžete stáhnout zde: http://www.gao.gov/new.items/d05252.pdf (citace 3.4.2010)
== Citace ==


== Reference  ==
<references />  
<references />  


<br>
== Literatura  ==
* K. Puttaswamaiah, Cost-Benefit Analysis environmental and ecological perspectives, 2002, ISBN 0-7658-0706-8
* Giles Atkinson, Susana Mourato, Environmental Cost-Benefit Analysis Annual Review of Environment and Resources, November 2008, Vol. 33, http://arjournals.annualreviews.org/
* Sieber, Patrik: Analýza nákladů a přínosů metodická příručka, 2004 Ministerstvo pro místní rozvoj
* DEAT (2004) Cost Benefit Analysis, Integrated Environmental Management, Information Series 8, Department of Environmental Affairs and Tourism (DEAT), Pretoria. ISBN 0-9584728-9-0
* Hanley, Nick, and Jason F. Shogren, Ben White. Introduction to Environmental Economics. New York: Oxford University Press, 2001
* Lisa Heinzerling, Frank Ackerman, PRICING THE PRICELESS: Cost-Benefit Analysis of Environmental Protection
* Richard Layard and Stephen Glaister, Cost – Benefit Analysis, Cambridge University Press 1994, ISBN 0 521 46128 6
* Tevfik F. Nas, Cost – Benefit Analysis Theory and Application, SAGE Publications, 1996. ISBN 0 8039 7133 8
* History of Benefit-Cost Analysis, Proceedings of the 2006 Cost Benefit Conference


== Zdroje  ==
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]


1) K. Puttaswamaiah, Cost-Benefit Analysis environmental and ecological perspectives, 2002, ISBN 0-7658-0706-8
{{Studenti VŠE}}
 
2) Giles Atkinson, Susana Mourato, Environmental Cost-Benefit Analysis Annual Review of Environment and Resources, November 2008, Vol. 33, http://arjournals.annualreviews.org/
 
3) Sieber, Patrik: Analýza nákladů a přínosů metodická příručka, 2004 Ministerstvo pro místní rozvoj
 
4) DEAT (2004) Cost Benefit Analysis, Integrated Environmental Management, Information Series 8, Department of Environmental Affairs and Tourism (DEAT), Pretoria. ISBN 0-9584728-9-0
 
5) Hanley, Nick, and Jason F. Shogren, Ben White. Introduction to Environmental Economics. New York: Oxford University Press, 2001
 
6) Lisa Heinzerling, Frank Ackerman, PRICING THE PRICELESS: Cost-Benefit Analysis of Environmental Protection
 
7) Richard Layard and Stephen Glaister, Cost – Benefit Analysis, Cambridge University Press 1994, ISBN 0 521 46128 6
 
8) Tevfik F. Nas, Cost – Benefit Analysis Theory and Application, SAGE Publications, 1996. ISBN 0 8039 7133 8
 
9) History of Benefit-Cost Analysis, Proceedings of the 2006 Cost Benefit Conference

Aktuální verze z 11. 6. 2013, 10:03

Analýza nákladů a užitků (Cost – Benefit Analysis, CBA) je důležitá metoda, která sleduje ekonomickou efektivnost možné alternativy posuzovaného projektu, ať už v soukromém nebo veřejném sektoru. CBA je důležitá zvláště při posuzování projektů, které mají vysoké náklady, a také těch, které působí významné environmentální škody a škody na lidském zdraví. V ekonomické terminologii mluvíme o externích nákladech. CBA je vhodná zvláště pro ekonomická odvětví, sektor energetiky, sektor dopravy, nakládání s odpady, průmysl, telekomunikace a ostatní sektory jako je kultura, zdravotnictví, lesy, parky a vzdělání.[1]

CBA je nástroj, který umožňuje srovnání společenských nákladů a přínosů, a podle této analýzy lze určit, která alternativa projektu je z hlediska ekonomické efektivnosti nejvýhodnější.[2]

Související pojmy[editovat | editovat zdroj]

Kaldor – Hicks kritérium efektivnosti (Kaldor-Hicks efficiency)[3]

Toto kritérium je základem CBA, kdy jsou porovnávány celkové náklady (např. stavební náklady, náklady na životní prostředí) s celkovými přínosy (např. zisk, komfort). Kaldor – Hicks kritérium s snaží eliminovat nedostatky Paretovy efektivnosti. Koncept Pareta nebere v úvahu, že si jeden z účastníků pohorší. Kaldor – Hicks kritérium má méně přísná kritéria a můžeme ho použít pro více případů. Kaldor a Hicks tvrdí, že výsledek je účinnější jestliže ti, co jsou na tom lépe, poskytnou náhradu těm co jsou na tom hůře a přitom není důležité, zda je taková kompenzace uskutečněna.

Ekonomická efektivnost[4]

S CBA úzce souvisí i ekonomická efektivnost (economic efficiency). Ekonomická efektivnost znamená takové využití zdrojů, aby byl maximalizován užitek. V absolutním vyjádření může být systém ekonomický efektivní pokud si:

a) nikdo nemůže svoji situaci zlepšit, aniž by tím zhoršil situaci někoho jiného,

b) zvýšení výstupu nemůžeme získat aniž bychom nezvýšili množství vstupů,

c) výroba probíhá za nejnižší možné náklady na jednotku.

Tato definice není jednoznačná, avšak všechny ostatní definice zahrnují stejnou myšlenku, a to, že nemůže být dosaženo nic víc kvůli dostupným zdrojům.

Typy CBA[editovat | editovat zdroj]

Existují dva základní typy CBA, ex ante CBA a ex post CBA. Ex ante analýza se používá častěji, a to ještě před zahájením nebo provedením projektu či politiky. Tato analýza je založena především na predikci přínosů a nákladů. Ex ante CBA pomáhá při rozhodování o rozdělování omezených zdrojů na konkrétní projekty nebo politiky. Ex post CBA je prováděna až na konci projektu, v tu chvíli už jsou všechny náklady utopené (sunk cost), protože již byly vloženy do projektu. Dalším typem CBA je in medias res, který má společné rysy s ex ante CBA a ex post CBA a používá se v průběhu projektu.[1]

Kroky CBA[editovat | editovat zdroj]

Aby mohla být CBA dobře provedena musí být prováděna dle logického postupu. Níže jsou shrnuty hlavní kroky CBA. Různé učebnice a publikace mohou postupovat dle jiných kostrukcí. Tento postup devíti kroků je převzat od Boardmana a kol.[1]

1. Definování projektu nebo politiky[editovat | editovat zdroj]

Je nutné si určit cíle projektu, aby bylo jasné čeho chce daný projekt dosáhnout. Cíle mohou být definovány v obecné rovině, ale měli bychom se pokusit definovat i konkrétní cíle. Takové cíle by měly být měřitelné. Příkladem obecného cíle může být modernizace stávajících elektráren s cílem zvýšit energetickou výkonnost a nižší emise CO2. Konkrétní cíl by pak mohl vypadat takto: zvýšení energetické výkonnosti o 20 % a snížení emisí CO2 o 10 % ve srovnání s rokem 1995.

2. Rozhodnutí čí přínosy a náklady budeme počítat[editovat | editovat zdroj]

Musíme se rozhodnout na jaké územní působnosti budeme CBA zkoumat. Analýza může být prováděna na místní, regionální, národní, evropské či světové úrovni. Poté identifikujeme skupiny, kterých se projekt dotýká. Mohou to být spotřebitelé, podniky, vládní a nevládní organizace a životní prostředí. Až zjistíme, kterých skupin se projekt dotýká, tak začneme zjišťovat jak bude daná skupina projektem ovlivněna. Zda ji z takové situace budou plynout přínosy nebo náklady. Jednoduše musíme popsat dopady na jednotlivé skupiny.

3. Sestavení seznamu dopadů a zvolených ukazatelů[editovat | editovat zdroj]

V kroku 3 identifikujeme fyzické dopady jednotlivých projektů. Dopady zahrnují jak vstupní tak výstupní části projektu. Jsou to ekonomické dopady, dopady na lidské zdraví a dopady na životní prostředí.

4. Předpověď dopadů kvantitativně po celou dobu trvání projektu[editovat | editovat zdroj]

K získání kvantitativní předpovědi dopadů je potřeba určit si dobu života projektu. Seznam dopadů, které se mohou objevit za každý rok v průběhu životnosti projektu. To jaká data budeme potřebovat a které metody hodnocení budeme používat závisí úzce na typu dopadu, požadované úrovni podrobnosti a typu CBA (ex ante, ex post nebo medias res).

5. Oceňování relevantních nákladů a přínosů[editovat | editovat zdroj]

V pátém kroku přiřadíme peněžní hodnotu ke každému z kvantifikovatelných dopadů, jak z hlediska výnosů, tak z hlediska nákladů. Přínosy a náklady musí být oceněny buď v reálném čase (ve stálých cenách) nebo v nominálním výjadření (v běžných cenách). Výsledky měření pomocí nominální nebo reálné hodnoty poskytují stejné výsledky, ale musíme se držet těchto pravidel – účtovat ekonomické toky buď reálnou nebo nominální hodnotou, všechny ekonomické toky musí být započteny jednotně, pokud počítáme přínosy a náklady pomocí nominální hodnoty, tak použijeme nominální diskontní sazbu a u počítání s reálnými hodnotami použijeme diskontní sazbu (tj. očištěna od inflace).

6. Diskontování přínosů a nákladů na získání současných hodnot (present value)[editovat | editovat zdroj]

Matematický výraz pro výpočet diskontované současné hodnoty je:


Kde Y je výše hodnoty získané v n letech a s je diskontní sazba. Výraz 1/(1 + s)ⁿ se nazývá diskontní faktor.

Evropská komise doporučuje 5,5 % diskontní sazbu v reálných číslech pro kohezní země a 3,5 % v ostatních zemích EU.

7. Výpočet čisté současné hodnoty (net present value) jednotlivých alternativ[editovat | editovat zdroj]

Čistá současná hodnota se rovná rozdílu mezi současnou hodnotou toku přínosů a současnou hodnotou toku nákladů:

Pokud se rozhodujeme mezi jedním projektem, tak ho přijmeme jestliže je čistá současná hodnota větší než 0. Můžeme také použít benefit-cost poměr (benefit cost ratio), který se také používá k hodnocení projektů. Projekt přijmeme jestliže je BCR> 1, ale pouze v případě, kdy máme jasně vymezeny náklady a přínosy.

8. Provedení analýzy citlivosti[editovat | editovat zdroj]

Musíme zjistit jak je očekávaný peněžní tok závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny které rozhodují o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu. Mezi faktory patří: objem tržeb, ceny vstupů a výstupů, daně, úrokové sazby, devizové kurzy. Cílem analýzy citlivosti je najít tyto vlivy a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu např. pokud firma nainstaluje 3 filtry na snížení znečištění vod a znečištění se tak sníží o 30 %. Analýza citlivosti zkoumá co se stane pokud firma použije 4 filtry. Při použití 4 filtrů se znečištění sníží o 70 % a to je ukazatel toho, že procento znečištění vody je velmi citlivé na počet filtrů.

9. Doporučení[editovat | editovat zdroj]

V posledním kroku shrneme cíle projektu, jaké dopady bere projekt v úvahu, všechny předpoklady včetně diskontní sazby, životnosti projektu. Zopakujeme přínosy a náklady projektu, především ty, které by mohly mít vliv na rozhodnutí o projektu.

Praktické příklady CBA v životním prostředí[editovat | editovat zdroj]

1. Agentura pro ochranu životního prostředí (U.S. Environmental Protection Agency) použila CBA při porovnávání přínosů a nákladů zákona o ovzduší (clean air act). Kompletní studii si můžete stáhnout zde: http://www.gao.gov/new.items/d05252.pdf (citace 3.4.2010)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts andfckLRPractice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834fckLRfckLR Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „BOARDMAN, A“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „BOARDMAN, A“ použit vícekrát s různým obsahem
  2. ↑ (2008): Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects. Structural Funds,Cohesion Fund and Instrument for Pre-Accession. Final Report. Directorate-General Regional Policy. Brussels. Internetový přístup:http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf (11/26/2008)fckLR
  3. ↑ (1939). "Welfare Propositions in Economics and Interpersonal Comparisons of Utility". Economic Journal 49 (195): 549–552. http://www.jstor.org/pss/2224835
  4. ↑ Steven M. Sheffrin (2003). Economics: Principles in action. Upper Saddle River, New Jersey 07458: Pearson Prentice Hall. pp. 15. ISBN 0-13-063085-3. http://www.pearsonschool.com/index.cfm?locator=PSZ3R9&PMDbSiteId=2781&PMDbSolutionId=6724&PMDbCategoryId=&PMDbProgramId=12881&level=4.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • K. Puttaswamaiah, Cost-Benefit Analysis environmental and ecological perspectives, 2002, ISBN 0-7658-0706-8
  • Giles Atkinson, Susana Mourato, Environmental Cost-Benefit Analysis Annual Review of Environment and Resources, November 2008, Vol. 33, http://arjournals.annualreviews.org/
  • Sieber, Patrik: Analýza nákladů a přínosů metodická příručka, 2004 Ministerstvo pro místní rozvoj
  • DEAT (2004) Cost Benefit Analysis, Integrated Environmental Management, Information Series 8, Department of Environmental Affairs and Tourism (DEAT), Pretoria. ISBN 0-9584728-9-0
  • Hanley, Nick, and Jason F. Shogren, Ben White. Introduction to Environmental Economics. New York: Oxford University Press, 2001
  • Lisa Heinzerling, Frank Ackerman, PRICING THE PRICELESS: Cost-Benefit Analysis of Environmental Protection
  • Richard Layard and Stephen Glaister, Cost – Benefit Analysis, Cambridge University Press 1994, ISBN 0 521 46128 6
  • Tevfik F. Nas, Cost – Benefit Analysis Theory and Application, SAGE Publications, 1996. ISBN 0 8039 7133 8
  • History of Benefit-Cost Analysis, Proceedings of the 2006 Cost Benefit Conference

Tento článek je součástí práce studentů VŠE ve školním roce 2009/10.

Upozornění pro tvůrce stránek - sledujte diskusní stránku k tomuto článku - tam naleznete připomínky pedagogů.

.


Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Cost_Benefit_Analýza_v_životním_prostředí&oldid=12931“