Problémy spojené se zaváděním ekologických daní: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (+okno pasdel)
m (Robot: Removing template: Pasdel)
 
Řádek 37: Řádek 37:
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
[[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]]
[[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]]
{{pasdel}}

Aktuální verze z 10. 3. 2011, 06:57

Jaké jsou konkrétní praktické překážky zavádění ekologických daní? Jde o problémy ekonomického i politického a čistě technického rázu. Jmenujme si několik nejvýznamnějších překážek:

Problémy spojené s možností stanovení optimálního zdanění[editovat | editovat zdroj]

Tento problém souvisí s informačními bariérami. Například nejsme dosud schopni přesně kvantifikovat výši externích nákladů, což dále neumožňuje stanovit „pigouviánskou“ míru zdanění aktivit či spotřeby statků, produkujících tyto negativní externality.

Interference ekologických daní s ostatními daněmi[editovat | editovat zdroj]

Ekologické daně mohou interferovat s jinými daněmi a měnit jejich míru distorze na trhu, příp. jejich regulační či fiskální dopady. Pokud se zaměříme na korekci jen jednoho z nich (např. budeme internalizovat externí náklady, tj. aplikovat princip znečišťovatel platí), často se mohou jiné neefektivity zvýšit. Proto je třeba při optimalizaci daňového systému sledovat vzájemné vztahy a působení mezi jednotlivými daňovými tituly.

Neschopnost sloučit ekologické a fiskální cíle a záměry[editovat | editovat zdroj]

Často je těžké dosáhnout konsensu mezi fiskálním působením daně v kontextu celé daňové soustavy i tvorby veřejných rozpočtů a ochrany životního prostředí – nejčastěji za tyto dva aspekty bývá zodpovědné ministerstvo financí a ministerstvo životního prostředí dané země, mezi kterými je nutno dosáhnout společné podpory nebo alespoň pasivní tolerance.

Administrativně technické problémy[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k velké variabilitě potenciálního předmětu daně (může existovat velké množství zdrojů znečištění nebo velké množství druhů znečišťujících látek) bývá často problémem vybudovat administrativní strukturu daně. Ne vždy a na vše lze uvalit ekologickou daň, a důležitá je také její výše.

Nerozpoznání „winners“ a „losers“[editovat | editovat zdroj]

K získání potřebné politické podpory k zavedení daně je třeba správně a včas rozpoznat, kdo daní získá (winner) a kdo daní ztrácí (loser) a snažit se podnítit ty, co daní získají, k podpoře a spolupráci, a naopak těm, kteří daní ztrácí, nabídnout kompenzace (např. formou snížení jiných daní).

Působení průmyslu[editovat | editovat zdroj]

Průmysl je často ekonomický „loser“, je však majitelem informací potřebných pro řádné fungování ekologických daní. Proto je třeba ze strany státu zvolit správnou strategii vyjednávání. Doporučuje se např. jmenovat speciální vyjednávací komisi odborníků, ti totiž mohou být v mnoha případech pro průmyslovou lobby i veřejnost přijatelnější než státní úředníci.

Politické bariéry[editovat | editovat zdroj]

Sem můžeme zařadit rozmanitou směsici problémů. Jedná se jednak o vliv ekologických daní na nízkopříjmové skupiny (chudí platí proporcionálně více než bohatí), o vlivy na konkurenceschopnost a zaměstnanost, ale i vliv existujících podpor, subvencí a regulací, které působí nevhodně na životní prostředí a protisměrně vůči ekologickým daním.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Ekologická daňová reforma

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]