7
editací
bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Tato metoda patří do kategorie [[metod odhalených preferencí]], přesněji do kategorie [[metod produkce domácností]]. Za základní princip této metody lze považovat fakt, že v situaci, kdy spotřebitel chce užívat rekreačních služeb určité lokality, musí danou lokalitu navštívit, a proto lze vynaložené cestovní náklady na tuto návštěvu uvažovat jako zástupnou cenu této návštěvy.<ref name="Dvořák,A.">DVOŘÁK, A. Kapitoly z [[ekonomie přírodních zdrojů]] a oceňování životního prostředí. Praha : Oeconomica, 2007. 195 s. ISBN: 978-80-245-1253-2.</ref> | Tato metoda patří do kategorie [[metod odhalených preferencí]], přesněji do kategorie [[metod produkce domácností]]. Za základní princip této metody lze považovat fakt, že v situaci, kdy spotřebitel chce užívat rekreačních služeb určité lokality, musí danou lokalitu navštívit, a proto lze vynaložené cestovní náklady na tuto návštěvu uvažovat jako zástupnou cenu této návštěvy.<ref name="Dvořák,A.">DVOŘÁK, A. Kapitoly z [[ekonomie přírodních zdrojů]] a oceňování životního prostředí. Praha : Oeconomica, 2007. 195 s. ISBN: 978-80-245-1253-2.</ref> | ||
Tato metoda je využívána pro stanovení rekreační hodnoty přírodních lokalit a ekosystémů jako např. národních parků, chráněných krajinných oblastí, velkých vodních ploch a | Tato metoda je využívána pro stanovení rekreační hodnoty přírodních lokalit a ekosystémů jako např. národních parků, chráněných krajinných oblastí, velkých vodních ploch a dalších přírodně atraktivních míst. Do modelu ocenění jsou zahrnuty především charakteristiky, které vypovídají o časové a finanční náročnosti návštěv daných lokalit. Čas a peníze, které jsou návštěvníci ochotni vynaložit za návštěvu dané lokality, jsou uvažovány jako odhad ochoty platit za přírodní statek. Tyto rekreační lokality mají většinou velmi nízké či nulové vstupní poplatky a proto není možné určit poptávku tradičním způsobem. Poptávku po rekreačních lokalitách lze odvodit z reakcí lidí v závislosti na změně cestovních nákladů. <ref name="Dvořák,A. Nouza,R."/> | ||
Metoda předpokládá, že lidé reagují na růst cestovních nákladů stejným způsobem, jak by reagovali a růst vstupního poplatku, tedy čím vyšší budou náklady na cestu do dané lokality, tím bude četnost návštěv menší. Z toho vyplývá, že změna ve výši cestovních nákladů má za následek změnu v četnosti návštěv a lidé budou opakovat návštěvy dané lokality, dokud se mezní hodnota poslední návštěvy nevyrovná nákladům na tuto návštěvu.<ref name="Wilson,M.A., Carpenter,S.R">WILSON M. A., CARPENTER S. R. Economic Valuation of Freshwater Ecosystem Services in the United States: 1971-1997. in: Ecological Applications, Vol. 9, No. 3 (Aug., 1999), pp. 772-783 Published by: Ecological Society of America. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.jstor.org/stable/2641328 > </ref> Vypozorováním této zákonitosti v chování spotřebitelů lze odhadovat funkci poptávky a hodnotu dané lokality. <ref name="Dvořák,A."/> | Metoda předpokládá, že lidé reagují na růst cestovních nákladů stejným způsobem, jak by reagovali a růst vstupního poplatku, tedy čím vyšší budou náklady na cestu do dané lokality, tím bude četnost návštěv menší. Z toho vyplývá, že změna ve výši cestovních nákladů má za následek změnu v četnosti návštěv a lidé budou opakovat návštěvy dané lokality, dokud se mezní hodnota poslední návštěvy nevyrovná nákladům na tuto návštěvu.<ref name="Wilson,M.A., Carpenter,S.R">WILSON M. A., CARPENTER S. R. Economic Valuation of Freshwater Ecosystem Services in the United States: 1971-1997. in: Ecological Applications, Vol. 9, No. 3 (Aug., 1999), pp. 772-783 Published by: Ecological Society of America. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.jstor.org/stable/2641328 > </ref> Vypozorováním této zákonitosti v chování spotřebitelů lze odhadovat funkci poptávky a hodnotu dané lokality. <ref name="Dvořák,A."/> | ||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
== Vznik a vývoj == | == Vznik a vývoj metody cestovních nákladů== | ||
V roce 1947 U.S. National Park Service kontaktovali řadu významných ekonomů s otázkou, jakým způsobem stanovit hodnotu národních parků. Chtěli zodpovědět otázku, jak využít ekonomické principy k vysvětlení ekonomických hodnot národních parků s cílem ukázat, že národní parky přináší návštěvníkům užitky převyšující náklady hrazené daňovými poplatníky. Jako jediný návrh založený na solidních ekonomických principech byl návrh Harolda Hotellinga, který lze považovat za základ této metody. Harold Hotelling navrhl, aby byly změřeny rozdílné míry návštěvnosti národních parků podle cestovní vzdáleností, které musí být návštěvníky překonány za účelem návštěvy parku. Na základě empirického vztahu mezi rostoucí cestovní vzdáleností a klesající mírou návštěvnosti lze | V roce 1947 U.S. National Park Service kontaktovali řadu významných ekonomů s otázkou, jakým způsobem stanovit hodnotu národních parků. Chtěli zodpovědět otázku, jak využít ekonomické principy k vysvětlení ekonomických hodnot národních parků s cílem ukázat, že národní parky přináší návštěvníkům užitky převyšující náklady hrazené daňovými poplatníky. Jako jediný návrh založený na solidních ekonomických principech byl návrh Harolda Hotellinga, který lze považovat za základ této metody. Harold Hotelling navrhl, aby byly změřeny rozdílné míry návštěvnosti národních parků podle cestovní vzdáleností, které musí být návštěvníky překonány za účelem návštěvy parku. Na základě empirického vztahu mezi rostoucí cestovní vzdáleností a klesající mírou návštěvnosti lze odhadnout skutečný poptávkový vztah. Na základě empiricky odhadnuté poptávky lze vypočítat celkový užitek parku pro jeho návštěvníky, ten se rovná vstupním poplatkům a [[spotřebitelskému přebytku]].<ref name="Beal,D. Ward,F.A.">BEAL, D., WARD, F. A. Valuing Nature with Travel Cost Models: A Manual. Cheltenham, England, 2000. 258 pgs. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.questia.com/library/book/valuing-nature-with-travel-cost-models-a-manual-by-diana-beal-frank-a-ward.jsp></ref> | ||
Metoda byla dále rozvíjena v padesátých a šedesátých letech například autory: Trice and Wood (1958), Clawson (1959), Clawson and Knetsch (1960). Od té doby mnoho studií převzalo metodologii založenou na tomto přístupu. <ref name="Garrod,G, Willis, K.G.">GARROD, G., WILLIS, K. G. Economic valuation of the environment. Methods and Case Studies. Edward Elgar Publishing, 2000. 384 pgs. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.google.com/books?hl=cs&lr=&id=5HId83pl2ikC&oi=fnd&pg=PR7&dq=travel+cost+method&ots=yBoaq-MEvW&sig=FpShJF2SjNywWoIL0l5qVX6-_VQ#v=onepage&q=travel%20cost%20method&f=false></ref> | Metoda byla dále rozvíjena v padesátých a šedesátých letech například autory: Trice and Wood (1958), Clawson (1959), Clawson and Knetsch (1960). Od té doby mnoho studií převzalo metodologii založenou na tomto přístupu. <ref name="Garrod,G, Willis, K.G.">GARROD, G., WILLIS, K. G. Economic valuation of the environment. Methods and Case Studies. Edward Elgar Publishing, 2000. 384 pgs. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.google.com/books?hl=cs&lr=&id=5HId83pl2ikC&oi=fnd&pg=PR7&dq=travel+cost+method&ots=yBoaq-MEvW&sig=FpShJF2SjNywWoIL0l5qVX6-_VQ#v=onepage&q=travel%20cost%20method&f=false></ref> | ||
| Řádek 41: | Řádek 41: | ||
#Rekreační území je rozděleno do zón takovým způsobem, aby bylo možné kvantifikovat cestovní náklady do každé zóny. | #Rekreační území je rozděleno do zón takovým způsobem, aby bylo možné kvantifikovat cestovní náklady do každé zóny. | ||
#Pomocí dotazníku jsou návštěvníci dané lokality rozčleněni podle bydliště odkud přicestovali a podle četnosti návštěv dané lokality v porovnání s četností návštěv jiných lokalit. | #Pomocí dotazníku jsou návštěvníci dané lokality rozčleněni podle bydliště odkud přicestovali a podle četnosti návštěv dané lokality v porovnání s četností návštěv jiných lokalit. | ||
# | #Zpracováním výše uvedených dat jsou určeny návštěvní sazby a oboustranné cestovní náklady pro každou zónu. | ||
#Pomocí metod mnohonásobné regrese se testuje hypotéza, že návštěvní sazby závisejí na cestovních nákladech (vysvětlovaná proměnná: počet návštěv střediska, vysvětlující proměnná: cestovní náklady, důchod jednotlivce, vzdělání, celkové cestovní náklady do substitučních míst) | #Pomocí metod mnohonásobné regrese se testuje hypotéza, že návštěvní sazby závisejí na cestovních nákladech (vysvětlovaná proměnná: počet návštěv střediska, vysvětlující proměnná: cestovní náklady, důchod jednotlivce, vzdělání, celkové cestovní náklady do substitučních míst) | ||
#Celková návštěvnost dané lokality ze všech zón představuje jeden bod na poptávkové křivce po dané lokalitě. | #Celková návštěvnost dané lokality ze všech zón představuje jeden bod na poptávkové křivce po dané lokalitě. | ||
| Řádek 48: | Řádek 48: | ||
=== Individuální model cestovních nákladů === | === Individuální model cestovních nákladů === | ||
Jednotkou pozorování je v tomto případě individuální uživatel rekreace. Tento model nabízí lepší propojení | Jednotkou pozorování je v tomto případě individuální uživatel rekreace. Tento model nabízí lepší propojení s mikroekonomickou teorií a zároveň pomocí individuálních dat je možné modelovat návštěvy i více rekreačních oblastí a vytvořit systém poptávkových rovnic. Tento model byl poprvé aplikován v roce 1971. Mezi další zlepšení lze zařadit zahrnutí charakteristik rekreační lokality, což pomůže lepšímu vysvětlení cestovního chování návštěvníků. | ||
Mezi nevýhody tohoto přístupu patří náročnost na vstupní data a problém vycházející ze sběru dat v místě rekreace, neboť výběrový vzorek je zkreslený tím, že jsou v něm zahrnuti jenom skuteční návštěvníci | Mezi nevýhody tohoto přístupu patří náročnost na vstupní data a problém vycházející ze sběru dat v místě rekreace, neboť výběrový vzorek je zkreslený tím, že jsou v něm zahrnuti jenom skuteční návštěvníci dotázaní v dané lokalitě v daném roce a nezahrnuje potenciální návštěvníky. <ref name="Dvořák,A."/> | ||
'''Základní předpoklady modelu individuálních cestovních nákladů:''' | '''Základní předpoklady modelu individuálních cestovních nákladů:''' | ||