Ekonomické nástroje: Porovnání verzí

Přidáno 64 bajtů ,  24. 5. 2010
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 32: Řádek 32:


*'''poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových'''
*'''poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových'''
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových jsou upraveny ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb. Znečišťovatel je povinen platit poplatek jak za znečištění, tak i za objem vypouštěných odpadních vod. Poplatek se platí především při vypouštění nerozpuštěných látek, rozpuštěných anorganických solí, ropných látek, nebo pokud je zjištěna zvýšená acidita a alkalita. Správu poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových mají na starosti příslušné celní úřady na základě podkladů České inspekce Životního prostředí. Poplatky jsou placeny příslušnému celnímu úřadu. Příjmy směřují do Státního fondu Životního prostředí. <ref name="CENIA">tamtéž</ref>
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových jsou upraveny ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb. Znečišťovatel je povinen platit poplatek jak za znečištění, tak i za objem vypouštěných odpadních vod. Poplatek se platí především při vypouštění nerozpuštěných látek, rozpuštěných anorganických solí, ropných látek, nebo pokud je zjištěna zvýšená acidita a alkalita. Správu poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových mají na starosti příslušné celní úřady na základě podkladů [[ČIŽP|České inspekce Životního prostředí]]. Poplatky jsou placeny příslušnému celnímu úřadu. Příjmy směřují do Státního fondu Životního prostředí. <ref name="CENIA">tamtéž</ref>


*'''Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních'''
*'''Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních'''
Řádek 48: Řádek 48:


*'''poplatky za odběry podzemní vody'''
*'''poplatky za odběry podzemní vody'''
Jedná se o úhradu částky za odebrané množství podzemní vody. Poplatek je stanoven novelou zákona č. 20/2004 Sb., o vodách. Výnos z poplatků směřuje z 50% Státnímu fondu životního prostředí a z 50 % rozpočtům územně příslušného kraje.
Jedná se o úhradu částky za odebrané množství podzemní vody. Poplatek je stanoven novelou zákona č. 20/2004 Sb., o vodách. Příjemcem poplatků je z 50% [[Státní fond životního prostředí]] a z 50 % rozpočty územně příslušného kraje.


*'''poplatky za odběry vody z vodních toků'''
*'''poplatky za odběry vody z vodních toků'''
Řádek 57: Řádek 57:


*'''poplatky za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa'''
*'''poplatky za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa'''
Tyto poplatky jsou stanoveny v zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. Výše poplatku je určena orgánem státní ochrany lesů a výběr mají v kompetenci celní úřady. Výnos z poplatků směřuje z 60 % Státnímu fondu životního prostředí a z 40 % rozpočtům obcí příslušného katastru. Vytěžené prostředky musí být využity na zlepšení životního prostředí obce a na zachování lesa.
Tyto poplatky jsou stanoveny v zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. Výše poplatku je určena orgánem státní ochrany lesů a výběr mají v kompetenci celní úřady. Příjemcem poplatků je z 60% [[Státní fond životního prostředí]] a z 40 % rozpočty obcí příslušného katastru. Vytěžené prostředky musí být využity na zlepšení životního prostředí obce a na zachování lesa.


*'''úhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů'''
*'''úhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů'''
Dobývací prostor je zhodnocen pomocí výsledků průzkumu daného naleziště, a sice na základě rozsahu, tvaru a mocnosti hlavního naleziště. Nerosty jsou zaznamenány v zákoně č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů. Sazba úhrady se pohybuje v rozmezí 100-1000 Kč za 1 hektar (bere se v potaz úroveň ochrany životního prostředí, povaha činnosti a dopadu na životního prostředí)  
[[Dobývací prostor]] je zhodnocen pomocí výsledků průzkumu daného naleziště, a sice na základě rozsahu, tvaru a mocnosti hlavního naleziště. [[Nerosty]] jsou zaznamenány v zákoně č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů. Sazba úhrady se pohybuje v rozmezí 100-1000 Kč za 1 hektar (bere se v potaz úroveň ochrany životního prostředí, povaha činnosti a dopadu na životního prostředí)  


*'''poplatky za kácení dřevin'''
*'''poplatky za kácení dřevin'''
Řádek 75: Řádek 75:
===Daně===
===Daně===


Na základě daňové statistiky OECD jsou za ekologické daně v České republice považovány veškeré poplatky k ochraně ŽP. Mezi tyto daně patří dálniční známka, mýtné, silniční daň, spotřební daň, daň z minerálních olejů. V roce 2007 vznikají v rámci [[Ekologická daňová reforma]] tři nové daně, které pouze rozšířily spotřební daň z minerálních olejů, a sice daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. <ref name="MZP">MZP: Daně ,10.4.2010, dostupné na: http://mzp.cz/cz/dane/</ref>
Na základě daňové statistiky OECD jsou za ekologické daně v České republice považovány veškeré poplatky k ochraně ŽP. Mezi tyto daně patří [[dálniční známka]], mýtné, [[silniční daň]], spotřební daň, [[daň z minerálních olejů]]. V roce 2007 vznikají v rámci [[Ekologická daňová reforma]] tři nové daně, které pouze rozšířily spotřební daň z minerálních olejů, a [[sice daň ze zemního plynu]], [[daň z pevných paliv]] a [[daň z elektřiny]]. <ref name="MZP">MZP: Daně ,10.4.2010, dostupné na: http://mzp.cz/cz/dane/</ref>


*'''daně k ochraně životního prostředí'''
*'''daně k ochraně životního prostředí'''
Řádek 89: Řádek 89:
===Daňové úlevy===
===Daňové úlevy===


Za daňové zvýhodnění se považuje snížená sazba u daně z přidané hodnoty na určité výrobky ekologického charakteru. Můžeme mluvit o úlevě od daně z příjmu u organizací, které se zabývají provozem vodních a větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, výrobou bioplynu, elektřiny, tepla, či biomasy. O daňovém zvýhodnění se mluví ve smyslu snížené sazby spotřební daně u pohonných hmot, jako je bionafta, či bioplyn. <ref name="Vosátka Jakub">Vosátka, Jakub: Ekonomika životního prostředí ,10.4.2010, dostupné na: http://fzp.ujep.cz/~vosatka/</ref>
Za [[daňové zvýhodnění]] se považuje snížená sazba u daně z přidané hodnoty na určité výrobky ekologického charakteru. Můžeme mluvit o úlevě od daně z příjmu u organizací, které se zabývají provozem [[vodních a větrných elektráren]], [[tepelných čerpadel]], [[solárních zařízení]], výrobou bioplynu,[[ elektřiny]], tepla, či [[biomasy]]. O daňovém zvýhodnění se mluví ve smyslu snížené sazby spotřební daně u pohonných hmot, jako je [[bionafta]], či [[bioplyn]]. <ref name="Vosátka Jakub">Vosátka, Jakub: Ekonomika životního prostředí ,10.4.2010, dostupné na: http://fzp.ujep.cz/~vosatka/</ref>
Vláda přijala (koncem roku 2009) návrh [[MŽP|Ministerstva životního prostředí]], aby se zvedl podíl biopaliv v benzinu i naftě. Jeho podíl v benzinu by se měl v dubnu 2010 zvednout z nynějších 3,5 % na 4,5 %. V naftě se jeho podíl zvýší ze 4,5 na 6,3%. Biopalivo je však skoro jednou tak dražší než pohonné hmoty z ropy.  
Vláda přijala (koncem roku 2009) návrh [[MŽP|Ministerstva životního prostředí]], aby se zvedl podíl biopaliv v benzinu i naftě. Jeho podíl v benzinu by se měl v dubnu 2010 zvednout z nynějších 3,5 % na 4,5 %. V naftě se jeho podíl zvýší ze 4,5 na 6,3%. Biopalivo je však skoro jednou tak dražší než pohonné hmoty z ropy.  
Daňová úleva se dále týká daní z nemovitosti, týkající se některých ekologických aktivit a daně dědické a darovací, pokud je předmět daně propojen s ochranou životního prostředí. <ref name="IDNES">Spotřební daň u pohonných hmot, 11.4.2010, dostupné na: http://ekonomika.idnes.cz/rok-2010-benzin-podrazi-dvakrat-po-sobe-dsk-/ekonomika.asp?c=A091118_203456_ekonomika_mmb</ref>
Daňová úleva se dále týká daní z nemovitosti, týkající se některých ekologických aktivit a daně dědické a darovací, pokud je předmět daně propojen s ochranou životního prostředí. <ref name="IDNES">Spotřební daň u pohonných hmot, 11.4.2010, dostupné na: http://ekonomika.idnes.cz/rok-2010-benzin-podrazi-dvakrat-po-sobe-dsk-/ekonomika.asp?c=A091118_203456_ekonomika_mmb</ref>
65

editací