Decoupling: Porovnání verzí

Decoupling (editovat)

Verze z 2. 5. 2010, 13:35

Přidáno 1 880 bajtů , 2. 5. 2010

bez shrnutí editace

VizuálníWikitext

Oleguta

37

editací

@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 == Koeficient decouplingu  ==
 Další způsob, jak vyjádřit oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonnosti, je pomocí koeficientu decouplingu (Kd), který je definován:
 Kd = 1 – (Indikátor zátěže ŽP/Indikátor ekonomické výkonnosti) konec období / (Indikátor zátěže ŽP/Indikátor ekonomické výkonnosti) začátek období
 K decouplingu dochází tehdy, je-li hodnota Kd větší než 0. Maximální hodnota koeficientu je rovna 1 – v tomto případě dosahuje indikátor zátěže životního prostředí nulové hodnoty¨. Decoupling je možné vyjádřit také prostřednictvím ekologické efektivity. V takovém případě se do grafu vynese jedna řada hodnot, které vyjadřují časový vývoj podílu indikátoru zátěže životního prostředí a indikátoru ekonomické výkonnosti (tzv. ekologická náročnost), respektive podílu indikátoru ekonomické výkonnosti a indikátoru zátěže životního prostředí (tzv. ekologická produktivita). Tento podíl může být vyjádřen v absolutních hodnotách nebo jako index. Cílem je ukázat, zda klesá ekologická náročnost (či stoupá ekologická produktivita), tedy dochází-li na jednotku [[HDP]] k poklesu zátěže životního prostředí. Při tomto vyjádření není patrné, dochází-li k absolutnímu či relativnímu decouplingu, ani jaký je vývoj jednotlivých indikátorů.
+Jako indikátor ekonomických hnacích sil je v publikaci OECD nejčastěji používán [[HDP]]. Pouze v několika málo případech, kdy je to smysluplné, se jedná o jiný indikátor&nbsp;př. populace, která není připojena na čistírnu odpadních vod je vztahována k celkovému počtu obyvatel a produkce komunálního odpadu ke konečné spotřebě obyvatelstva. Také v případě některých sektorových indikátorů není brán [[HDP]] jako celek, ale pouze příslušná hrubá přidaná hodnota.
+== HDP jako indikátor kvality ==
+<br>Při vyjadřování decouplingu by bylo ideální vztahovat indikátory zátěže životního prostředí k vhodnému indikátoru kvality lidského života. &nbsp;Růst HDP bývá s růstem kvality života ztotožňován, při bližším zkoumání je však v tomto směru často kritizován. Hlavní argumenty této kritiky jsou:
+*[[HDP]] odráží pouze takovou ekonomickou aktivitu, která je spojena s finančními toky. Nezachycuje tedy převážnou část práce v rodinách a v obcích,nerozlišuje se mezi aktivitami z různých hledisek kladnými nebo zápornými (např. z hlediska přínosu nebo škody na životním prostředí). Na růstu [[HDP]] se tak například podílí i odstraňování následků ropných havárií apod.
+*[[HDP]] započítává stejným způsobem výsledky “nemoci” i její “léčby” ([[HDP]] je zvyšován jak prodejem cigaret, tak i léčbou závislosti na nikotinu, protože obojí stojí peníze), cena přírodních zdrojů neodráží jejich skutečnou hodnotu.
+*[[HDP]] nezapočítává nic z toho, čeho si lidé cení, pokud to není spojeno s finančními toky (volný čas, pohoda atd.).
+<br>Na druhou stranu velkou předností [[HDP]] je to, že je počítán podle jasné metodiky, jsou k dispozici dlouhé časové řady a je mezinárodně dobře srovnatelný.
 &nbsp;