Znečištění vody - Historie editací

89.102.144.225 v 17. 3. 2024, 18:00

2024-03-17T18:00:38Z

← Starší verze		Verze z 17. 3. 2024, 20:00
Řádek 1:		Řádek 1:
	V důsledku lidské činnosti se ve [[voda\|vodě]] vedle přirozených příměsí vyskytují i další látky nebo se obsah jinak přirozených látek neúměrně zvyšuje. Nejčastější příčinou znečištění vod jsou průsaky z půdy, vypouštění [[odpadní vody\|odpadních vod]] z průmyslu nebo havárie nádrží s nebezpečnými kapalinami. Znečištěná voda působí nepříznivě na [[životní prostředí a zdraví\|zdraví člověka]] a také na skladbu a životaschopnost společenstev organismů. Toxické látky obsažené ve vodě nemusí vždy působit akutní otravy člověka. Mohou se v tělech rostlin a živočichů kumulovat a postupně v potravním řetězci vedoucím k člověku zvyšovat svou koncentraci. Následky se projeví až za delší čas (Minamata). Vodou se šíří i řada nakažlivých chorob a parazitů. Studně jsou dodnes v některých rozvojových zemích zdrojem nákazy tyfem a cholerou.		V důsledku lidské činnosti se ve [[voda\|vodě]] vedle přirozených příměsí vyskytují i další látky nebo se obsah jinak přirozených látek neúměrně zvyšuje. Nejčastější příčinou znečištění vod jsou průsaky z půdy, vypouštění [[odpadní vody\|odpadních vod]] z průmyslu nebo havárie nádrží s nebezpečnými kapalinami. Znečištěná voda působí nepříznivě na [[životní prostředí a zdraví\|zdraví člověka]] a také na skladbu a životaschopnost společenstev organismů. Toxické látky obsažené ve vodě nemusí vždy působit akutní otravy člověka. Mohou se v tělech rostlin a živočichů kumulovat a postupně v potravním řetězci vedoucím k člověku zvyšovat svou koncentraci. Následky se projeví až za delší čas (Minamata). Vodou se šíří i řada nakažlivých chorob a parazitů. Studně jsou dodnes v některých rozvojových zemích zdrojem nákazy tyfem a cholerou.

	Některé vody trpí nadměrným přísunem živin, látek potřebných pro růst rostlin. Jde většinou o rozpustné soli – dusičnany a fosforečnany, které vznikají jako produkt rozkladu organických zbytků těl rostlin a živočichů a jsou součástí zemědělských hnojiv. Tyto látky se dostávají do vod v podobě smyvů z polí a pastvin. Významným zdrojem látek obsahujících fosfor a dusík jsou i splaškové vody z lidských sídel. Dusičnany mají svůj původ v odpadu ze septiků a hnojišť, významným zdrojem látek obsahujících fosfor jsou mycí a prací prostředky. Proces, při němž se obohacuje voda o nadměrné množství živin, se označuje jako eutrofizace. Ve vodách s nadměrným obsahem živin postupně narůstá spotřeba kyslíku potřebného jak k dýchání organismů, tak i k bakteriálnímu rozkladu odumírajících těl těchto organismů. V takto znečištěných vodách dochází ke vzniku anaerobních (= bezkyslíkatých) podmínek a k omezení života ve vodě. Přebytečné množství jinak potřebných živin tak může přivodit díky nedostatku kyslíku i zhroucení původních ekosystémů.		Některé vody trpí nadměrným přísunem živin, látek potřebných pro růst rostlin. Jde většinou o rozpustné soli – dusičnany a fosforečnany, které vznikají jako produkt rozkladu organických zbytků těl rostlin a živočichů a jsou součástí zemědělských hnojiv. Tyto látky se dostávají do vod v podobě smyvů z polí a pastvin. Významným zdrojem látek obsahujících fosfor a dusík jsou i splaškové vody z lidských sídel. Dusičnany mají svůj původ v odpadu ze septiků a hnojišť, významným zdrojem látek obsahujících fosfor jsou mycí a prací prostředky. Proces, při němž se obohacuje voda o nadměrné množství živin, se označuje jako eutrofizace. Ve vodách s nadměrným obsahem živin postupně narůstá spotřeba kyslíku potřebného jak k dýchání organismů, tak i k bakteriálnímu rozkladu odumírajících těl těchto organismů. V takto znečištěných vodách dochází ke vzniku anaerobních (= bezkyslíkatých) podmínek a k omezení života ve vodě. Přebytečné množství jinak potřebných živin tak může přivodit díky nedostatku kyslíku i zhroucení původních ekosystémů.

	==Odkazy==		==Odkazy==

Admin v 19. 5. 2016, 09:38

2016-05-19T09:38:01Z

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2016, 11:38
Řádek 3:		Řádek 3:
	Některé vody trpí nadměrným přísunem živin, látek potřebných pro růst rostlin. Jde většinou o rozpustné soli – dusičnany a fosforečnany, které vznikají jako produkt rozkladu organických zbytků těl rostlin a živočichů a jsou součástí zemědělských hnojiv. Tyto látky se dostávají do vod v podobě smyvů z polí a pastvin. Významným zdrojem látek obsahujících fosfor a dusík jsou i splaškové vody z lidských sídel. Dusičnany mají svůj původ v odpadu ze septiků a hnojišť, významným zdrojem látek obsahujících fosfor jsou mycí a prací prostředky. Proces, při němž se obohacuje voda o nadměrné množství živin, se označuje jako eutrofizace. Ve vodách s nadměrným obsahem živin postupně narůstá spotřeba kyslíku potřebného jak k dýchání organismů, tak i k bakteriálnímu rozkladu odumírajících těl těchto organismů. V takto znečištěných vodách dochází ke vzniku anaerobních (= bezkyslíkatých) podmínek a k omezení života ve vodě. Přebytečné množství jinak potřebných živin tak může přivodit díky nedostatku kyslíku i zhroucení původních ekosystémů.		Některé vody trpí nadměrným přísunem živin, látek potřebných pro růst rostlin. Jde většinou o rozpustné soli – dusičnany a fosforečnany, které vznikají jako produkt rozkladu organických zbytků těl rostlin a živočichů a jsou součástí zemědělských hnojiv. Tyto látky se dostávají do vod v podobě smyvů z polí a pastvin. Významným zdrojem látek obsahujících fosfor a dusík jsou i splaškové vody z lidských sídel. Dusičnany mají svůj původ v odpadu ze septiků a hnojišť, významným zdrojem látek obsahujících fosfor jsou mycí a prací prostředky. Proces, při němž se obohacuje voda o nadměrné množství živin, se označuje jako eutrofizace. Ve vodách s nadměrným obsahem živin postupně narůstá spotřeba kyslíku potřebného jak k dýchání organismů, tak i k bakteriálnímu rozkladu odumírajících těl těchto organismů. V takto znečištěných vodách dochází ke vzniku anaerobních (= bezkyslíkatých) podmínek a k omezení života ve vodě. Přebytečné množství jinak potřebných živin tak může přivodit díky nedostatku kyslíku i zhroucení původních ekosystémů.

	== ~~Témata~~ ==		==Odkazy==
	*[[Sledování kvality vod]]		=== Zdroje ===

	== Zdroje ==
	*Moldan, B., Braniš, M. (2003) Globální problémy životního prostředí. In: Mezřický, V. (ed). Globalizace. Praha: Portál 147 str. (ISBN: 80-7178-745-5) (K)		*Moldan, B., Braniš, M. (2003) Globální problémy životního prostředí. In: Mezřický, V. (ed). Globalizace. Praha: Portál 147 str. (ISBN: 80-7178-745-5) (K)
	*Primack, R. B., Kinddlmann, P., Jersáková, J. (2001) Biologické principy ochrany přírody. Praha: Portál, 349 str.		*Primack, R. B., Kinddlmann, P., Jersáková, J. (2001) Biologické principy ochrany přírody. Praha: Portál, 349 str.

	== ~~Odkazy~~ ==		=== Externí odkazy ===
			*{{wikipedia cs p\|Voda}}
			*{{wikipedia cs p \|Koloběh vody}}
			*{{wikipedia en\|Water}}
			*{{wikipedia en\|Water cycle}}
	*Evropská vodní iniciativa Water for Life http://europa.eu.int/comm/research/water-initiative/index_en.html		*Evropská vodní iniciativa Water for Life http://europa.eu.int/comm/research/water-initiative/index_en.html
	*III. světové fórum o vodě, Kjóto 2003 http://www.world.water-forum3.com		*III. světové fórum o vodě, Kjóto 2003 http://www.world.water-forum3.com
Řádek 19:		Řádek 21:
	*Nové Heřminovy – kontroverzní projekt přehrady na řece Opavě http://herminovy.arnika.org/info_publikace.shtml		*Nové Heřminovy – kontroverzní projekt přehrady na řece Opavě http://herminovy.arnika.org/info_publikace.shtml

	~~=== Externí odkazy ===~~
	*[[wikipedia:cs:Voda\|Voda na české Wikipedii]]
	*[[wikipedia:cs:Koloběh vody\|Koloběh vody na české Wikipedii]]
	*[[wikipedia:en:Water\|Voda na anglické Wikipedii]]
	*[[wikipedia:en:Water cycle\|Koloběh vody na anglické Wikipedii]]

	[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]		[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]

Jiří Dlouhý: Nová stránka: V důsledku lidské činnosti se ve vodě vedle přirozených příměsí vyskytují i další látky nebo se obsah jinak přirozených látek neúměrně zvyšuje. Nejčast...

2008-10-27T12:39:20Z

Nová stránka: V důsledku lidské činnosti se ve vodě vedle přirozených příměsí vyskytují i další látky nebo se obsah jinak přirozených látek neúměrně zvyšuje. Nejčast...

Nová stránka

V důsledku lidské činnosti se ve [[voda|vodě]] vedle přirozených příměsí vyskytují i další látky nebo se obsah jinak přirozených látek neúměrně zvyšuje. Nejčastější příčinou znečištění vod jsou průsaky z půdy, vypouštění [[odpadní vody|odpadních vod]] z průmyslu nebo havárie nádrží s nebezpečnými kapalinami. Znečištěná voda působí nepříznivě na [[životní prostředí a zdraví|zdraví člověka]] a také na skladbu a životaschopnost společenstev organismů. Toxické látky obsažené ve vodě nemusí vždy působit akutní otravy člověka. Mohou se v tělech rostlin a živočichů kumulovat a postupně v potravním řetězci vedoucím k člověku zvyšovat svou koncentraci. Následky se projeví až za delší čas (Minamata). Vodou se šíří i řada nakažlivých chorob a parazitů. Studně jsou dodnes v některých rozvojových zemích zdrojem nákazy tyfem a cholerou.

Některé vody trpí nadměrným přísunem živin, látek potřebných pro růst rostlin. Jde většinou o rozpustné soli – dusičnany a fosforečnany, které vznikají jako produkt rozkladu organických zbytků těl rostlin a živočichů a jsou součástí zemědělských hnojiv. Tyto látky se dostávají do vod v podobě smyvů z polí a pastvin. Významným zdrojem látek obsahujících fosfor a dusík jsou i splaškové vody z lidských sídel. Dusičnany mají svůj původ v odpadu ze septiků a hnojišť, významným zdrojem látek obsahujících fosfor jsou mycí a prací prostředky. Proces, při němž se obohacuje voda o nadměrné množství živin, se označuje jako eutrofizace. Ve vodách s nadměrným obsahem živin postupně narůstá spotřeba kyslíku potřebného jak k dýchání organismů, tak i k bakteriálnímu rozkladu odumírajících těl těchto organismů. V takto znečištěných vodách dochází ke vzniku anaerobních (= bezkyslíkatých) podmínek a k omezení života ve vodě. Přebytečné množství jinak potřebných živin tak může přivodit díky nedostatku kyslíku i zhroucení původních ekosystémů.

== Témata ==
*[[Sledování kvality vod]]

== Zdroje ==
*Moldan, B., Braniš, M. (2003) Globální problémy životního prostředí. In: Mezřický, V. (ed). Globalizace. Praha: Portál 147 str. (ISBN: 80-7178-745-5) (K)
*Primack, R. B., Kinddlmann, P., Jersáková, J. (2001) Biologické principy ochrany přírody. Praha: Portál, 349 str.

== Odkazy ==
*Evropská vodní iniciativa Water for Life http://europa.eu.int/comm/research/water-initiative/index_en.html
*III. světové fórum o vodě, Kjóto 2003 http://www.world.water-forum3.com
*Světová vodní rada http://www.worldwatercouncil.org
*Světový den vody 2005 http://www.unesco.org/water/water_celebrations/ecards/index.shtml
*Vodní portál UNESCO http://www.unesco.org/water
*Vodohospodářský informační portál Ministerstva zemědělství ČR http://www.voda.mze.cz
*Nové Heřminovy – kontroverzní projekt přehrady na řece Opavě http://herminovy.arnika.org/info_publikace.shtml

=== Externí odkazy ===
*[[wikipedia:cs:Voda|Voda na české Wikipedii]]
*[[wikipedia:cs:Koloběh vody|Koloběh vody na české Wikipedii]]
*[[wikipedia:en:Water|Voda na anglické Wikipedii]]
*[[wikipedia:en:Water cycle|Koloběh vody na anglické Wikipedii]]

[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]