Znalostní ekosystém - Historie editací

Admin: added Category:Informační systémy a nástroje using HotCat

2016-05-18T07:29:24Z

added Category:Informační systémy a nástroje using HotCat

← Starší verze		Verze z 18. 5. 2016, 09:29
Řádek 12:		Řádek 12:

	{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}		{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}

			[[Kategorie:Informační systémy a nástroje]]

Admin: Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“

2016-05-14T04:59:16Z

Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 06:59
Řádek 11:		Řádek 11:


	{{licence cc\|Eduard ~~Petiška~~, Jr}}		{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}

Admin v 13. 5. 2016, 14:17

2016-05-13T14:17:18Z

← Starší verze		Verze z 13. 5. 2016, 16:17
Řádek 3:		Řádek 3:
	Podoba a velikost znalostního ekosystému záleží na zvolené analytické úrovni, jež je vybrána pro jeho deskripci. Za znalostní ekosystém je možné považovat znalosti které tvoří koherentní celek v oblasti fungování firmy či společenství. Je ho možné definovat také jako: ,,komplexní a různorodý systém, jenž je tvořen lidmi, institucemi, organizacemi, technologiemi a procesy, jimiž je znalost vytvářena, sdělována, vstřebávána a používána."<ref>{{Citace monografie\|titul = Sustainable Forestry: From Monitoring and Modelling to Knowledge Management and Policy Science\|url = https://books.google.com/books?id=TdwlfMP2JR0C\|vydavatel = CABI\|isbn = 9781845931759\|počet stran = 553\|jazyk = en}}</ref> Znalostní ekosystém je autopoietický a schopný reagovat na nové podněty i okolní prostředí a lépe se s nimi vyrovnávat. Myšlenkové schéma ekosystému znalostí může být využito ve firmách, státní správě a v řadě dalších odvětví. Jako teoretická opora při jeho vytváření, správě a studium mohou být využity, kromě managementu znalostí, také směry informační ekologie či ekologie znalostí.		Podoba a velikost znalostního ekosystému záleží na zvolené analytické úrovni, jež je vybrána pro jeho deskripci. Za znalostní ekosystém je možné považovat znalosti které tvoří koherentní celek v oblasti fungování firmy či společenství. Je ho možné definovat také jako: ,,komplexní a různorodý systém, jenž je tvořen lidmi, institucemi, organizacemi, technologiemi a procesy, jimiž je znalost vytvářena, sdělována, vstřebávána a používána."<ref>{{Citace monografie\|titul = Sustainable Forestry: From Monitoring and Modelling to Knowledge Management and Policy Science\|url = https://books.google.com/books?id=TdwlfMP2JR0C\|vydavatel = CABI\|isbn = 9781845931759\|počet stran = 553\|jazyk = en}}</ref> Znalostní ekosystém je autopoietický a schopný reagovat na nové podněty i okolní prostředí a lépe se s nimi vyrovnávat. Myšlenkové schéma ekosystému znalostí může být využito ve firmách, státní správě a v řadě dalších odvětví. Jako teoretická opora při jeho vytváření, správě a studium mohou být využity, kromě managementu znalostí, také směry informační ekologie či ekologie znalostí.

	Jako znalostní ekosystémy jsou v současnosti často označována také velká inovační centra jako je např. americké [[w:cz:Silicon Valley]]. Bahrami a Evans jej charakterizovali ve svém článku americké inovační centrum jako ,,darwinistický dynamický, znalostní ekosystém".<ref name=":0">{{Citace monografie\|titul = The Research Laboratory: Silicon Valley's Knowledge Ecosystem\|url = http://link.springer.com/chapter/10.1007/3-540-26731-X_3\|vydavatel = Springer Berlin Heidelberg\|isbn = 9783540205760\|isbn2 = 9783540267317\|strany = 25–43\|jazyk = en\|poznámka = DOI: 10.1007/3-540-26731-X_3}}</ref> V jeho rámci rozlišují čtyři kategorie: Původce znalostí, Správce líhní znalostí, Tvůrce znalostí, a Mazače znalostí. Jako Původce znalostí označují prvotní autory nápadů - např. výzkumné organizace, university, nadaní jedinci atd. Úlohu Správců líhní plní investoři, inkubační centra pro start-upy, granty atd. Tvůrci znalostí jsou progresivní start-upy a mladé firmy, které dobře zkombinují dvě předcházející kategorie. Jako Mazače znalostí pak označují ty, jenž znalostem usnadňují tok a podporují je poté, co jsou vygenerovány (advokáti, marketingoví specialisté atd.).<ref name=":0" /> V souvislosti s nástupem digitálních technologií a rozvojem [[w:cs:Společnost sítí\|společnosti sítí]] se ovšem jednotlivé znalosti nedrží na jednotlivých místech ale šíří se ve virtuálním prostoru internetu. Definování konkrétních znalostních ekosystémů a jejich vztahů se tak stává těžší a výzvou pro další výzkum, popř. vznik nových diciplín jako např. [[digitální ekologie]].		Jako znalostní ekosystémy jsou v současnosti často označována také velká inovační centra jako je např. americké [[w:cs:Silicon Valley\|Silicon Valley]]. Bahrami a Evans jej charakterizovali ve svém článku americké inovační centrum jako ,,darwinistický dynamický, znalostní ekosystém".<ref name=":0">{{Citace monografie\|titul = The Research Laboratory: Silicon Valley's Knowledge Ecosystem\|url = http://link.springer.com/chapter/10.1007/3-540-26731-X_3\|vydavatel = Springer Berlin Heidelberg\|isbn = 9783540205760\|isbn2 = 9783540267317\|strany = 25–43\|jazyk = en\|poznámka = DOI: 10.1007/3-540-26731-X_3}}</ref> V jeho rámci rozlišují čtyři kategorie: Původce znalostí, Správce líhní znalostí, Tvůrce znalostí, a Mazače znalostí. Jako Původce znalostí označují prvotní autory nápadů - např. výzkumné organizace, university, nadaní jedinci atd. Úlohu Správců líhní plní investoři, inkubační centra pro start-upy, granty atd. Tvůrci znalostí jsou progresivní start-upy a mladé firmy, které dobře zkombinují dvě předcházející kategorie. Jako Mazače znalostí pak označují ty, jenž znalostem usnadňují tok a podporují je poté, co jsou vygenerovány (advokáti, marketingoví specialisté atd.).<ref name=":0" /> V souvislosti s nástupem digitálních technologií a rozvojem [[w:cs:Společnost sítí\|společnosti sítí]] se ovšem jednotlivé znalosti nedrží na jednotlivých místech ale šíří se ve virtuálním prostoru internetu. Definování konkrétních znalostních ekosystémů a jejich vztahů se tak stává těžší a výzvou pro další výzkum, popř. vznik nových diciplín jako např. [[digitální ekologie]].

	''Tento článek je s vědomím autora použit i na české Wikipedii.		''Tento článek je s vědomím autora použit i na české Wikipedii.

Admin v 13. 5. 2016, 14:12

2016-05-13T14:12:47Z

← Starší verze		Verze z 13. 5. 2016, 16:12
Řádek 3:		Řádek 3:
	Podoba a velikost znalostního ekosystému záleží na zvolené analytické úrovni, jež je vybrána pro jeho deskripci. Za znalostní ekosystém je možné považovat znalosti které tvoří koherentní celek v oblasti fungování firmy či společenství. Je ho možné definovat také jako: ,,komplexní a různorodý systém, jenž je tvořen lidmi, institucemi, organizacemi, technologiemi a procesy, jimiž je znalost vytvářena, sdělována, vstřebávána a používána."<ref>{{Citace monografie\|titul = Sustainable Forestry: From Monitoring and Modelling to Knowledge Management and Policy Science\|url = https://books.google.com/books?id=TdwlfMP2JR0C\|vydavatel = CABI\|isbn = 9781845931759\|počet stran = 553\|jazyk = en}}</ref> Znalostní ekosystém je autopoietický a schopný reagovat na nové podněty i okolní prostředí a lépe se s nimi vyrovnávat. Myšlenkové schéma ekosystému znalostí může být využito ve firmách, státní správě a v řadě dalších odvětví. Jako teoretická opora při jeho vytváření, správě a studium mohou být využity, kromě managementu znalostí, také směry informační ekologie či ekologie znalostí.		Podoba a velikost znalostního ekosystému záleží na zvolené analytické úrovni, jež je vybrána pro jeho deskripci. Za znalostní ekosystém je možné považovat znalosti které tvoří koherentní celek v oblasti fungování firmy či společenství. Je ho možné definovat také jako: ,,komplexní a různorodý systém, jenž je tvořen lidmi, institucemi, organizacemi, technologiemi a procesy, jimiž je znalost vytvářena, sdělována, vstřebávána a používána."<ref>{{Citace monografie\|titul = Sustainable Forestry: From Monitoring and Modelling to Knowledge Management and Policy Science\|url = https://books.google.com/books?id=TdwlfMP2JR0C\|vydavatel = CABI\|isbn = 9781845931759\|počet stran = 553\|jazyk = en}}</ref> Znalostní ekosystém je autopoietický a schopný reagovat na nové podněty i okolní prostředí a lépe se s nimi vyrovnávat. Myšlenkové schéma ekosystému znalostí může být využito ve firmách, státní správě a v řadě dalších odvětví. Jako teoretická opora při jeho vytváření, správě a studium mohou být využity, kromě managementu znalostí, také směry informační ekologie či ekologie znalostí.

	Jako znalostní ekosystémy jsou v současnosti často označována také velká inovační centra jako je např. americké [[w: cz: Silicon Valley]]. Bahrami a Evans jej charakterizovali ve svém článku americké inovační centrum jako ,,darwinistický dynamický, znalostní ekosystém".<ref name=":0">{{Citace monografie\|titul = The Research Laboratory: Silicon Valley's Knowledge Ecosystem\|url = http://link.springer.com/chapter/10.1007/3-540-26731-X_3\|vydavatel = Springer Berlin Heidelberg\|isbn = 9783540205760\|isbn2 = 9783540267317\|strany = 25–43\|jazyk = en\|poznámka = DOI: 10.1007/3-540-26731-X_3}}</ref> V jeho rámci rozlišují čtyři kategorie: Původce znalostí, Správce líhní znalostí, Tvůrce znalostí, a Mazače znalostí. Jako Původce znalostí označují prvotní autory nápadů - např. výzkumné organizace, university, nadaní jedinci atd. Úlohu Správců líhní plní investoři, inkubační centra pro start-upy, granty atd. Tvůrci znalostí jsou progresivní start-upy a mladé firmy, které dobře zkombinují dvě předcházející kategorie. Jako Mazače znalostí pak označují ty, jenž znalostem usnadňují tok a podporují je poté, co jsou vygenerovány (advokáti, marketingoví specialisté atd.).<ref name=":0" /> V souvislosti s nástupem digitálních technologií a rozvojem [[w:cs:Společnost sítí\|společnosti sítí]] se ovšem jednotlivé znalosti nedrží na jednotlivých místech ale šíří se ve virtuálním prostoru internetu. Definování konkrétních znalostních ekosystémů a jejich vztahů se tak stává těžší a výzvou pro další výzkum, popř. vznik nových diciplín jako např. [[digitální ekologie]].		Jako znalostní ekosystémy jsou v současnosti často označována také velká inovační centra jako je např. americké [[w:cz:Silicon Valley]]. Bahrami a Evans jej charakterizovali ve svém článku americké inovační centrum jako ,,darwinistický dynamický, znalostní ekosystém".<ref name=":0">{{Citace monografie\|titul = The Research Laboratory: Silicon Valley's Knowledge Ecosystem\|url = http://link.springer.com/chapter/10.1007/3-540-26731-X_3\|vydavatel = Springer Berlin Heidelberg\|isbn = 9783540205760\|isbn2 = 9783540267317\|strany = 25–43\|jazyk = en\|poznámka = DOI: 10.1007/3-540-26731-X_3}}</ref> V jeho rámci rozlišují čtyři kategorie: Původce znalostí, Správce líhní znalostí, Tvůrce znalostí, a Mazače znalostí. Jako Původce znalostí označují prvotní autory nápadů - např. výzkumné organizace, university, nadaní jedinci atd. Úlohu Správců líhní plní investoři, inkubační centra pro start-upy, granty atd. Tvůrci znalostí jsou progresivní start-upy a mladé firmy, které dobře zkombinují dvě předcházející kategorie. Jako Mazače znalostí pak označují ty, jenž znalostem usnadňují tok a podporují je poté, co jsou vygenerovány (advokáti, marketingoví specialisté atd.).<ref name=":0" /> V souvislosti s nástupem digitálních technologií a rozvojem [[w:cs:Společnost sítí\|společnosti sítí]] se ovšem jednotlivé znalosti nedrží na jednotlivých místech ale šíří se ve virtuálním prostoru internetu. Definování konkrétních znalostních ekosystémů a jejich vztahů se tak stává těžší a výzvou pro další výzkum, popř. vznik nových diciplín jako např. [[digitální ekologie]].

	''Tento článek je s vědomím autora použit i na české Wikipedii.		''Tento článek je s vědomím autora použit i na české Wikipedii.

Admin v 13. 5. 2016, 14:11

2016-05-13T14:11:18Z

← Starší verze		Verze z 13. 5. 2016, 16:11
Řádek 3:		Řádek 3:
	Podoba a velikost znalostního ekosystému záleží na zvolené analytické úrovni, jež je vybrána pro jeho deskripci. Za znalostní ekosystém je možné považovat znalosti které tvoří koherentní celek v oblasti fungování firmy či společenství. Je ho možné definovat také jako: ,,komplexní a různorodý systém, jenž je tvořen lidmi, institucemi, organizacemi, technologiemi a procesy, jimiž je znalost vytvářena, sdělována, vstřebávána a používána."<ref>{{Citace monografie\|titul = Sustainable Forestry: From Monitoring and Modelling to Knowledge Management and Policy Science\|url = https://books.google.com/books?id=TdwlfMP2JR0C\|vydavatel = CABI\|isbn = 9781845931759\|počet stran = 553\|jazyk = en}}</ref> Znalostní ekosystém je autopoietický a schopný reagovat na nové podněty i okolní prostředí a lépe se s nimi vyrovnávat. Myšlenkové schéma ekosystému znalostí může být využito ve firmách, státní správě a v řadě dalších odvětví. Jako teoretická opora při jeho vytváření, správě a studium mohou být využity, kromě managementu znalostí, také směry informační ekologie či ekologie znalostí.		Podoba a velikost znalostního ekosystému záleží na zvolené analytické úrovni, jež je vybrána pro jeho deskripci. Za znalostní ekosystém je možné považovat znalosti které tvoří koherentní celek v oblasti fungování firmy či společenství. Je ho možné definovat také jako: ,,komplexní a různorodý systém, jenž je tvořen lidmi, institucemi, organizacemi, technologiemi a procesy, jimiž je znalost vytvářena, sdělována, vstřebávána a používána."<ref>{{Citace monografie\|titul = Sustainable Forestry: From Monitoring and Modelling to Knowledge Management and Policy Science\|url = https://books.google.com/books?id=TdwlfMP2JR0C\|vydavatel = CABI\|isbn = 9781845931759\|počet stran = 553\|jazyk = en}}</ref> Znalostní ekosystém je autopoietický a schopný reagovat na nové podněty i okolní prostředí a lépe se s nimi vyrovnávat. Myšlenkové schéma ekosystému znalostí může být využito ve firmách, státní správě a v řadě dalších odvětví. Jako teoretická opora při jeho vytváření, správě a studium mohou být využity, kromě managementu znalostí, také směry informační ekologie či ekologie znalostí.

	Jako znalostní ekosystémy jsou v současnosti často označována také velká inovační centra jako je např. americké [[w: cz: Silicon Valley]]. Bahrami a Evans jej charakterizovali ve svém článku americké inovační centrum jako ,,darwinistický dynamický, znalostní ekosystém".<ref name=":0">{{Citace monografie\|titul = The Research Laboratory: Silicon Valley's Knowledge Ecosystem\|url = http://link.springer.com/chapter/10.1007/3-540-26731-X_3\|vydavatel = Springer Berlin Heidelberg\|isbn = 9783540205760\|isbn2 = 9783540267317\|strany = 25–43\|jazyk = en\|poznámka = DOI: 10.1007/3-540-26731-X_3}}</ref> V jeho rámci rozlišují čtyři kategorie: Původce znalostí, Správce líhní znalostí, Tvůrce znalostí, a Mazače znalostí. Jako Původce znalostí označují prvotní autory nápadů - např. výzkumné organizace, university, nadaní jedinci atd. Úlohu Správců líhní plní investoři, inkubační centra pro start-upy, granty atd. Tvůrci znalostí jsou progresivní start-upy a mladé firmy, které dobře zkombinují dvě předcházející kategorie. Jako Mazače znalostí pak označují ty, jenž znalostem usnadňují tok a podporují je poté, co jsou vygenerovány (advokáti, marketingoví specialisté atd.).<ref name=":0" /> V souvislosti s nástupem digitálních technologií a rozvojem [[w: cz:Společnost sítí\|společnosti sítí]] se ovšem jednotlivé znalosti nedrží na jednotlivých místech ale šíří se ve virtuálním prostoru internetu. Definování konkrétních znalostních ekosystémů a jejich vztahů se tak stává těžší a výzvou pro další výzkum, popř. vznik nových diciplín jako např. [[digitální ekologie]].		Jako znalostní ekosystémy jsou v současnosti často označována také velká inovační centra jako je např. americké [[w: cz: Silicon Valley]]. Bahrami a Evans jej charakterizovali ve svém článku americké inovační centrum jako ,,darwinistický dynamický, znalostní ekosystém".<ref name=":0">{{Citace monografie\|titul = The Research Laboratory: Silicon Valley's Knowledge Ecosystem\|url = http://link.springer.com/chapter/10.1007/3-540-26731-X_3\|vydavatel = Springer Berlin Heidelberg\|isbn = 9783540205760\|isbn2 = 9783540267317\|strany = 25–43\|jazyk = en\|poznámka = DOI: 10.1007/3-540-26731-X_3}}</ref> V jeho rámci rozlišují čtyři kategorie: Původce znalostí, Správce líhní znalostí, Tvůrce znalostí, a Mazače znalostí. Jako Původce znalostí označují prvotní autory nápadů - např. výzkumné organizace, university, nadaní jedinci atd. Úlohu Správců líhní plní investoři, inkubační centra pro start-upy, granty atd. Tvůrci znalostí jsou progresivní start-upy a mladé firmy, které dobře zkombinují dvě předcházející kategorie. Jako Mazače znalostí pak označují ty, jenž znalostem usnadňují tok a podporují je poté, co jsou vygenerovány (advokáti, marketingoví specialisté atd.).<ref name=":0" /> V souvislosti s nástupem digitálních technologií a rozvojem [[w:cs:Společnost sítí\|společnosti sítí]] se ovšem jednotlivé znalosti nedrží na jednotlivých místech ale šíří se ve virtuálním prostoru internetu. Definování konkrétních znalostních ekosystémů a jejich vztahů se tak stává těžší a výzvou pro další výzkum, popř. vznik nových diciplín jako např. [[digitální ekologie]].

	''Tento článek je s vědomím autora použit i na české Wikipedii.		''Tento článek je s vědomím autora použit i na české Wikipedii.

Admin v 13. 5. 2016, 13:40

2016-05-13T13:40:00Z

← Starší verze		Verze z 13. 5. 2016, 15:40
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Znalostní ekosystém''' či ekosystém znalostí ''(anglicky knowledge ecosystem)'' je koncept, jenž spadá do oblasti [[w:cz: Management znalostí\|managementu znalostí]]. Koncepce znalostního ekosystému vychází z ekologické teorie [[Ekosystém\|ekosystému]], který je definován jako označení pro ucelenou část biosféry, jež ovšem není uzavřená a komunikuje s okolním prostředím (organismy a ekosystémy). V ekosystému znalostí jsou jako jednotlivé organismy chápány jednotlivé dílčí znalosti, které mezi sebou mají vztahy a vzájemně komunikují, přičemž mají jak konkureční, tak kooperativní povahu. Podobně jako v přírodním ekosystému jednotlivé organismy zanikají a vznikají, popř. jsou v evolučním sledu nahrazovány, vyvíjejí a nahrazují se i jednotlivé znalosti. Ekosystém je také prostupný a otevřený vstupům i výstupům.		'''Znalostní ekosystém''' či ekosystém znalostí ''(anglicky knowledge ecosystem)'' je koncept, jenž spadá do oblasti [[w:cs:Management znalostí\|managementu znalostí]]. Koncepce znalostního ekosystému vychází z ekologické teorie [[Ekosystém\|ekosystému]], který je definován jako označení pro ucelenou část biosféry, jež ovšem není uzavřená a komunikuje s okolním prostředím (organismy a ekosystémy). V ekosystému znalostí jsou jako jednotlivé organismy chápány jednotlivé dílčí znalosti, které mezi sebou mají vztahy a vzájemně komunikují, přičemž mají jak konkureční, tak kooperativní povahu. Podobně jako v přírodním ekosystému jednotlivé organismy zanikají a vznikají, popř. jsou v evolučním sledu nahrazovány, vyvíjejí a nahrazují se i jednotlivé znalosti. Ekosystém je také prostupný a otevřený vstupům i výstupům.

	Podoba a velikost znalostního ekosystému záleží na zvolené analytické úrovni, jež je vybrána pro jeho deskripci. Za znalostní ekosystém je možné považovat znalosti které tvoří koherentní celek v oblasti fungování firmy či společenství. Je ho možné definovat také jako: ,,komplexní a různorodý systém, jenž je tvořen lidmi, institucemi, organizacemi, technologiemi a procesy, jimiž je znalost vytvářena, sdělována, vstřebávána a používána."<ref>{{Citace monografie\|titul = Sustainable Forestry: From Monitoring and Modelling to Knowledge Management and Policy Science\|url = https://books.google.com/books?id=TdwlfMP2JR0C\|vydavatel = CABI\|isbn = 9781845931759\|počet stran = 553\|jazyk = en}}</ref> Znalostní ekosystém je autopoietický a schopný reagovat na nové podněty i okolní prostředí a lépe se s nimi vyrovnávat. Myšlenkové schéma ekosystému znalostí může být využito ve firmách, státní správě a v řadě dalších odvětví. Jako teoretická opora při jeho vytváření, správě a studium mohou být využity, kromě managementu znalostí, také směry informační ekologie či ekologie znalostí.		Podoba a velikost znalostního ekosystému záleží na zvolené analytické úrovni, jež je vybrána pro jeho deskripci. Za znalostní ekosystém je možné považovat znalosti které tvoří koherentní celek v oblasti fungování firmy či společenství. Je ho možné definovat také jako: ,,komplexní a různorodý systém, jenž je tvořen lidmi, institucemi, organizacemi, technologiemi a procesy, jimiž je znalost vytvářena, sdělována, vstřebávána a používána."<ref>{{Citace monografie\|titul = Sustainable Forestry: From Monitoring and Modelling to Knowledge Management and Policy Science\|url = https://books.google.com/books?id=TdwlfMP2JR0C\|vydavatel = CABI\|isbn = 9781845931759\|počet stran = 553\|jazyk = en}}</ref> Znalostní ekosystém je autopoietický a schopný reagovat na nové podněty i okolní prostředí a lépe se s nimi vyrovnávat. Myšlenkové schéma ekosystému znalostí může být využito ve firmách, státní správě a v řadě dalších odvětví. Jako teoretická opora při jeho vytváření, správě a studium mohou být využity, kromě managementu znalostí, také směry informační ekologie či ekologie znalostí.

Eduard: založení článku

2016-01-30T08:51:28Z

založení článku

Nová stránka

'''Znalostní ekosystém''' či ekosystém znalostí ''(anglicky knowledge ecosystem)'' je koncept, jenž spadá do oblasti [[w:cz: Management znalostí|managementu znalostí]]. Koncepce znalostního ekosystému vychází z ekologické teorie [[Ekosystém|ekosystému]], který je definován jako označení pro ucelenou část biosféry, jež ovšem není uzavřená a komunikuje s okolním prostředím (organismy a ekosystémy). V ekosystému znalostí jsou jako jednotlivé organismy chápány jednotlivé dílčí znalosti, které mezi sebou mají vztahy a vzájemně komunikují, přičemž mají jak konkureční, tak kooperativní povahu. Podobně jako v přírodním ekosystému jednotlivé organismy zanikají a vznikají, popř. jsou v evolučním sledu nahrazovány, vyvíjejí a nahrazují se i jednotlivé znalosti. Ekosystém je také prostupný a otevřený vstupům i výstupům.

Podoba a velikost znalostního ekosystému záleží na zvolené analytické úrovni, jež je vybrána pro jeho deskripci. Za znalostní ekosystém je možné považovat znalosti které tvoří koherentní celek v oblasti fungování firmy či společenství. Je ho možné definovat také jako: ,,komplexní a různorodý systém, jenž je tvořen lidmi, institucemi, organizacemi, technologiemi a procesy, jimiž je znalost vytvářena, sdělována, vstřebávána a používána."<ref>{{Citace monografie|titul = Sustainable Forestry: From Monitoring and Modelling to Knowledge Management and Policy Science|url = https://books.google.com/books?id=TdwlfMP2JR0C|vydavatel = CABI|isbn = 9781845931759|počet stran = 553|jazyk = en}}</ref> Znalostní ekosystém je autopoietický a schopný reagovat na nové podněty i okolní prostředí a lépe se s nimi vyrovnávat. Myšlenkové schéma ekosystému znalostí může být využito ve firmách, státní správě a v řadě dalších odvětví. Jako teoretická opora při jeho vytváření, správě a studium mohou být využity, kromě managementu znalostí, také směry informační ekologie či ekologie znalostí.

Jako znalostní ekosystémy jsou v současnosti často označována také velká inovační centra jako je např. americké [[w: cz: Silicon Valley]]. Bahrami a Evans jej charakterizovali ve svém článku americké inovační centrum jako ,,darwinistický dynamický, znalostní ekosystém".<ref name=":0">{{Citace monografie|titul = The Research Laboratory: Silicon Valley's Knowledge Ecosystem|url = http://link.springer.com/chapter/10.1007/3-540-26731-X_3|vydavatel = Springer Berlin Heidelberg|isbn = 9783540205760|isbn2 = 9783540267317|strany = 25–43|jazyk = en|poznámka = DOI: 10.1007/3-540-26731-X_3}}</ref> V jeho rámci rozlišují čtyři kategorie: Původce znalostí, Správce líhní znalostí, Tvůrce znalostí, a Mazače znalostí. Jako Původce znalostí označují prvotní autory nápadů - např. výzkumné organizace, university, nadaní jedinci atd. Úlohu Správců líhní plní investoři, inkubační centra pro start-upy, granty atd. Tvůrci znalostí jsou progresivní start-upy a mladé firmy, které dobře zkombinují dvě předcházející kategorie. Jako Mazače znalostí pak označují ty, jenž znalostem usnadňují tok a podporují je poté, co jsou vygenerovány (advokáti, marketingoví specialisté atd.).<ref name=":0" /> V souvislosti s nástupem digitálních technologií a rozvojem [[w: cz:Společnost sítí|společnosti sítí]] se ovšem jednotlivé znalosti nedrží na jednotlivých místech ale šíří se ve virtuálním prostoru internetu. Definování konkrétních znalostních ekosystémů a jejich vztahů se tak stává těžší a výzvou pro další výzkum, popř. vznik nových diciplín jako např. [[digitální ekologie]].

''Tento článek je s vědomím autora použit i na české Wikipedii.
''
== Reference ==
<references />

{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}