Zajištěné cesty v rakouských Alpách - Historie editací

Admin: added Category:Zajištěné cesty using HotCat

2022-01-31T13:30:38Z

added Category:Zajištěné cesty using HotCat

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 15:30
Řádek 40:		Řádek 40:
	[[Kategorie:Turistika]]		[[Kategorie:Turistika]]
	[[Kategorie:Vysokohorská turistika]]		[[Kategorie:Vysokohorská turistika]]
			[[Kategorie:Zajištěné cesty]]

Admin: added Category:Vysokohorská turistika using HotCat

2022-01-31T13:30:24Z

added Category:Vysokohorská turistika using HotCat

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 15:30
Řádek 39:		Řádek 39:
	{{FTVS\|Denní studium 2020\|Vacemil: Zajištěné cesty v rakouských Alpách}}		{{FTVS\|Denní studium 2020\|Vacemil: Zajištěné cesty v rakouských Alpách}}
	[[Kategorie:Turistika]]		[[Kategorie:Turistika]]
			[[Kategorie:Vysokohorská turistika]]

Admin: removed Category:Sport a životní prostředí; added Category:Turistika using HotCat

2022-01-31T13:30:18Z

removed Category:Sport a životní prostředí; added Category:Turistika using HotCat

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 15:30
Řádek 38:		Řádek 38:

	{{FTVS\|Denní studium 2020\|Vacemil: Zajištěné cesty v rakouských Alpách}}		{{FTVS\|Denní studium 2020\|Vacemil: Zajištěné cesty v rakouských Alpách}}
	[[Kategorie:~~Sport a životní prostředí~~]]		[[Kategorie:Turistika]]

Admin v 25. 1. 2022, 12:26

2022-01-25T12:26:49Z

← Starší verze		Verze z 25. 1. 2022, 14:26
Řádek 35:		Řádek 35:
	*[[W:cs:Zajištěná cesta\|Zajištěná cesta]] - na Wikipedii		*[[W:cs:Zajištěná cesta\|Zajištěná cesta]] - na Wikipedii



			{{FTVS\|Denní studium 2020\|Vacemil: Zajištěné cesty v rakouských Alpách}}
	[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]		[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]

JaDlo v 11. 5. 2020, 12:26

2020-05-11T12:26:17Z

← Starší verze		Verze z 11. 5. 2020, 14:26
Řádek 9:		Řádek 9:

	==Alpenverien==		==Alpenverien==
	[[Soubor:Alpenverein Logo 4c pos.jpg\|náhled\|Logo Rakouského Alpenvereinu]]Jak vyplývá z charakteru činnosti, zpravidla jsou ferraty postaveny v místech, která jsou pro turistu lákavá (vysoké hory, krásná příroda), tudíž jde často o krajinu chráněnou. Ne jinak je tomu v rakouských ~~alpách~~, kde se o vše stará horský spolek Österreichischer Alpenverein (ÖeAV). Společně s německým spolkem a alpským klubem Jižního Tyrolska podepsali roku 2013 dohodu, kterou se veškerý rozvoj v Alpách řídí. Snahou je ~~nastaneví~~ správné rovnováhy mezi ekonomikou a ekologií. Dohoda vychází z Alpské úmluvy o ochraně Alp, platné od roku 1995, ratifikované Rakouskem, Německem, Lichtenštejnskem, Švýcarskem, Francií, Itálií, Monakem a Slovinskem. Program je zaměřen na ochranu a udržitelný rozvoj alpského regionu, podporuje horské sporty šetrné k životnímu prostředí. Zabývá se v první řadě sjezdovým lyžováním, které má na alpskou krajinu patrně největší vliv, dále výstavbou horských chat, lanovek, běžeckým lyžování, skialpinismem, MTB, VHT, paraglidingem, horolezectvím a také zajištěnými cestami. <ref>KOSCHUH, M. ''Grundsatzprogramm zum Schutz und zur nachhaltigen Entwicklung des Alpenraumes sowie zum umweltverträglichen Bergsport'' (online). (vyd. 2013). Dostupné z: <nowiki>https://alpenverein.at/portal/natur-umwelt/av-naturschutz/</nowiki></ref>		[[Soubor:Alpenverein Logo 4c pos.jpg\|náhled\|Logo Rakouského Alpenvereinu]]Jak vyplývá z charakteru činnosti, zpravidla jsou ferraty postaveny v místech, která jsou pro turistu lákavá (vysoké hory, krásná příroda), tudíž jde často o krajinu chráněnou. Ne jinak je tomu v rakouských Alpách, kde se o vše stará horský spolek Österreichischer Alpenverein (ÖeAV). Společně s německým spolkem a alpským klubem Jižního Tyrolska podepsali roku 2013 dohodu, kterou se veškerý rozvoj v Alpách řídí. Snahou je nastavení správné rovnováhy mezi ekonomikou a ekologií. Dohoda vychází z Alpské úmluvy o ochraně Alp, platné od roku 1995, ratifikované Rakouskem, Německem, Lichtenštejnskem, Švýcarskem, Francií, Itálií, Monakem a Slovinskem. Program je zaměřen na ochranu a udržitelný rozvoj alpského regionu, podporuje horské sporty šetrné k životnímu prostředí. Zabývá se v první řadě sjezdovým lyžováním, které má na alpskou krajinu patrně největší vliv, dále výstavbou horských chat, lanovek, běžeckým lyžování, skialpinismem, MTB, VHT, paraglidingem, horolezectvím a také zajištěnými cestami. <ref>KOSCHUH, M. ''Grundsatzprogramm zum Schutz und zur nachhaltigen Entwicklung des Alpenraumes sowie zum umweltverträglichen Bergsport'' (online). (vyd. 2013). Dostupné z: <nowiki>https://alpenverein.at/portal/natur-umwelt/av-naturschutz/</nowiki></ref>

	ÖeAV se zasazuje o politiku udržitelného rozvoje a buduje v alpském regionu přirozenou konkurenceschopnost přírodního cestovního ruchu. Rozvíjí vybrané vesnice a regiony provozováním a udržováním [[Environmentální principy provozování horských chat od Alpenverein\|horských chat]], přístřešků, cest, pastvin apod.		ÖeAV se zasazuje o politiku udržitelného rozvoje a buduje v alpském regionu přirozenou konkurenceschopnost přírodního cestovního ruchu. Rozvíjí vybrané vesnice a regiony provozováním a udržováním [[Environmentální principy provozování horských chat od Alpenverein\|horských chat]], přístřešků, cest, pastvin apod.
Řádek 17:		Řádek 17:

	===Doprava===		===Doprava===
	[[Soubor:Zajištěná cesta v Liezenských Alpách.jpeg\|náhled\|Zajištěná cesta v Liezenských Alpách]]Dle výzkumu Muhara a kol. byl v roce 2007 rozložen počet turistů v rakouských Alpách následovně (~~němci~~ 43%, ~~rakušané~~ 35%, ~~nizozemci~~ 12%, ostatní 10%). Na základě získaných dat se podařilo zjistit, že do regionu přijíždí více než 85% turistů autem. Spalování pohonných hmot jistě zanechává v oblasti značnou uhlíkovou stopu. <ref>MUHAR, A. a kol. A''lpine summer tourism: the mountaineers' perspective and consequences for tourism strategies in Austria.'' Snow Landsc Res. 81, 1/2: 7-17 (2007) </ref>		[[Soubor:Zajištěná cesta v Liezenských Alpách.jpeg\|náhled\|Zajištěná cesta v Liezenských Alpách]]Dle výzkumu Muhara a kol. byl v roce 2007 rozložen počet turistů v rakouských Alpách následovně (Němci 43%, Rakušané 35%, Nizozemci 12%, ostatní 10%). Na základě získaných dat se podařilo zjistit, že do regionu přijíždí více než 85% turistů autem. Spalování pohonných hmot jistě zanechává v oblasti značnou uhlíkovou stopu. <ref>MUHAR, A. a kol. A''lpine summer tourism: the mountaineers' perspective and consequences for tourism strategies in Austria.'' Snow Landsc Res. 81, 1/2: 7-17 (2007) </ref>
	S rozvojem vysokohorské turistiky se budují horské silnice, které umožňují návštěvníkům pohodlné zdolání cesty z údolí do vyšší nadmořské výšky. Samozřejmě budování horských silnic má své důvody také v oblasti zásobování, propojení významnějších silničních tahů apod. ale do jisté míry hrají roli komerční úmysly. Např. Grossglocknerské vysokohorská silnice, Dachsteinská vyhlídková silnice, silnice na Tauplitzalm, Nockalmstraße, Silvretta-Hochalpenstraße a další ([https://press.austria.info/cz/leto/2018-sommer/q3/rakouske-vyhlidkove-silnice/ Horské silnice v Rakousku])		S rozvojem vysokohorské turistiky se budují horské silnice, které umožňují návštěvníkům pohodlné zdolání cesty z údolí do vyšší nadmořské výšky. Samozřejmě budování horských silnic má své důvody také v oblasti zásobování, propojení významnějších silničních tahů apod. ale do jisté míry hrají roli komerční úmysly. Např. Grossglocknerské vysokohorská silnice, Dachsteinská vyhlídková silnice, silnice na Tauplitzalm, Nockalmstraße, Silvretta-Hochalpenstraße a další ([https://press.austria.info/cz/leto/2018-sommer/q3/rakouske-vyhlidkove-silnice/ Horské silnice v Rakousku])

	Podobné důvody ~~dávají~~ vzniku lanových drah, ~~které vznikají~~ hlavně při výstavbě lyžařských areálů. Lidé mají možnost většinu z nich využít i mimo zimní sezony, kdy ~~je turisti využívají pro zkrácení~~ zdlouhavé cesty z údolí na vrcholky hor. Kromě osobních lanových drah je v alpských regionech mnoho zásobovacích lanových drah, které osoby nepřeváží. Provoz lanových drah podporuje tzv. tvrdý turismus, pro který je charakteristická pohodlnost a pasivita. Jeho environmentálním dopadem je nevratné narušování biodiverzity chráněných oblastí, spotřeba neobnovitelných zdrojů, nadměrná produkce odpadu. Opakem je měkký turismus, který se vyznačuje šetrným, ekologickým přístupem. <ref>ANTOŠOVÁ, T., ''Kulturně - ekologický vliv turismu.'' Univerzita Hradec Králové 2014</ref>		Podobné jsou důvody vzniku lanových drah, což se děje hlavně při výstavbě lyžařských areálů. Lidé mají možnost většinu z nich využít i mimo zimní sezony, kdy si jimi turisté krátí zdlouhavé cesty z údolí na vrcholky hor. Kromě osobních lanových drah je v alpských regionech mnoho zásobovacích lanových drah, které osoby nepřeváží. Provoz lanových drah podporuje tzv. tvrdý turismus, pro který je charakteristická pohodlnost a pasivita. Jeho environmentálním dopadem je nevratné narušování biodiverzity chráněných oblastí, spotřeba neobnovitelných zdrojů, nadměrná produkce odpadu. Opakem je měkký turismus, který se vyznačuje šetrným, ekologickým přístupem. <ref>ANTOŠOVÁ, T., ''Kulturně - ekologický vliv turismu.'' Univerzita Hradec Králové 2014</ref>

	===Výstavba zajištěných cest===		===Výstavba zajištěných cest===

Admin: + další obrázky

2020-01-29T19:54:53Z

+ další obrázky

← Starší verze		Verze z 29. 1. 2020, 21:54
Řádek 9:		Řádek 9:

	==Alpenverien==		==Alpenverien==
	Jak vyplývá z charakteru činnosti, zpravidla jsou ferraty postaveny v místech, která jsou pro turistu lákavá (vysoké hory, krásná příroda), tudíž jde často o krajinu chráněnou. Ne jinak je tomu v rakouských alpách, kde se o vše stará horský spolek Österreichischer Alpenverein (ÖeAV). Společně s německým spolkem a alpským klubem Jižního Tyrolska podepsali roku 2013 dohodu, kterou se veškerý rozvoj v Alpách řídí. Snahou je nastaneví správné rovnováhy mezi ekonomikou a ekologií. Dohoda vychází z Alpské úmluvy o ochraně Alp, platné od roku 1995, ratifikované Rakouskem, Německem, Lichtenštejnskem, Švýcarskem, Francií, Itálií, Monakem a Slovinskem. Program je zaměřen na ochranu a udržitelný rozvoj alpského regionu, podporuje horské sporty šetrné k životnímu prostředí. Zabývá se v první řadě sjezdovým lyžováním, které má na alpskou krajinu patrně největší vliv, dále výstavbou horských chat, lanovek, běžeckým lyžování, skialpinismem, MTB, VHT, paraglidingem, horolezectvím a také zajištěnými cestami. <ref>KOSCHUH, M. ''Grundsatzprogramm zum Schutz und zur nachhaltigen Entwicklung des Alpenraumes sowie zum umweltverträglichen Bergsport'' (online). (vyd. 2013). Dostupné z: <nowiki>https://alpenverein.at/portal/natur-umwelt/av-naturschutz/</nowiki></ref>		[[Soubor:Alpenverein Logo 4c pos.jpg\|náhled\|Logo Rakouského Alpenvereinu]]Jak vyplývá z charakteru činnosti, zpravidla jsou ferraty postaveny v místech, která jsou pro turistu lákavá (vysoké hory, krásná příroda), tudíž jde často o krajinu chráněnou. Ne jinak je tomu v rakouských alpách, kde se o vše stará horský spolek Österreichischer Alpenverein (ÖeAV). Společně s německým spolkem a alpským klubem Jižního Tyrolska podepsali roku 2013 dohodu, kterou se veškerý rozvoj v Alpách řídí. Snahou je nastaneví správné rovnováhy mezi ekonomikou a ekologií. Dohoda vychází z Alpské úmluvy o ochraně Alp, platné od roku 1995, ratifikované Rakouskem, Německem, Lichtenštejnskem, Švýcarskem, Francií, Itálií, Monakem a Slovinskem. Program je zaměřen na ochranu a udržitelný rozvoj alpského regionu, podporuje horské sporty šetrné k životnímu prostředí. Zabývá se v první řadě sjezdovým lyžováním, které má na alpskou krajinu patrně největší vliv, dále výstavbou horských chat, lanovek, běžeckým lyžování, skialpinismem, MTB, VHT, paraglidingem, horolezectvím a také zajištěnými cestami. <ref>KOSCHUH, M. ''Grundsatzprogramm zum Schutz und zur nachhaltigen Entwicklung des Alpenraumes sowie zum umweltverträglichen Bergsport'' (online). (vyd. 2013). Dostupné z: <nowiki>https://alpenverein.at/portal/natur-umwelt/av-naturschutz/</nowiki></ref>

	ÖeAV se zasazuje o politiku udržitelného rozvoje a buduje v alpském regionu přirozenou konkurenceschopnost přírodního cestovního ruchu. Rozvíjí vybrané vesnice a regiony provozováním a udržováním [[Environmentální principy provozování horských chat od Alpenverein\|horských chat]], přístřešků, cest, pastvin apod.		ÖeAV se zasazuje o politiku udržitelného rozvoje a buduje v alpském regionu přirozenou konkurenceschopnost přírodního cestovního ruchu. Rozvíjí vybrané vesnice a regiony provozováním a udržováním [[Environmentální principy provozování horských chat od Alpenverein\|horských chat]], přístřešků, cest, pastvin apod.
Řádek 17:		Řádek 17:

	===Doprava===		===Doprava===
			[[Soubor:Zajištěná cesta v Liezenských Alpách.jpeg\|náhled\|Zajištěná cesta v Liezenských Alpách]]Dle výzkumu Muhara a kol. byl v roce 2007 rozložen počet turistů v rakouských Alpách následovně (němci 43%, rakušané 35%, nizozemci 12%, ostatní 10%). Na základě získaných dat se podařilo zjistit, že do regionu přijíždí více než 85% turistů autem. Spalování pohonných hmot jistě zanechává v oblasti značnou uhlíkovou stopu. <ref>MUHAR, A. a kol. A''lpine summer tourism: the mountaineers' perspective and consequences for tourism strategies in Austria.'' Snow Landsc Res. 81, 1/2: 7-17 (2007) </ref>
	Dle výzkumu Muhara a kol. byl v roce 2007 rozložen počet turistů v rakouských Alpách následovně (němci 43%, rakušané 35%, nizozemci 12%, ostatní 10%). Na základě získaných dat se podařilo zjistit, že do regionu přijíždí více než 85% turistů autem. Spalování pohonných hmot jistě zanechává v oblasti značnou uhlíkovou stopu. <ref>MUHAR, A. a kol. A''lpine summer tourism: the mountaineers' perspective and consequences for tourism strategies in Austria.'' Snow Landsc Res. 81, 1/2: 7-17 (2007) </ref>
	S rozvojem vysokohorské turistiky se budují horské silnice, které umožňují návštěvníkům pohodlné zdolání cesty z údolí do vyšší nadmořské výšky. Samozřejmě budování horských silnic má své důvody také v oblasti zásobování, propojení významnějších silničních tahů apod. ale do jisté míry hrají roli komerční úmysly. Např. Grossglocknerské vysokohorská silnice, Dachsteinská vyhlídková silnice, silnice na Tauplitzalm, Nockalmstraße, Silvretta-Hochalpenstraße a další ([https://press.austria.info/cz/leto/2018-sommer/q3/rakouske-vyhlidkove-silnice/ Horské silnice v Rakousku])		S rozvojem vysokohorské turistiky se budují horské silnice, které umožňují návštěvníkům pohodlné zdolání cesty z údolí do vyšší nadmořské výšky. Samozřejmě budování horských silnic má své důvody také v oblasti zásobování, propojení významnějších silničních tahů apod. ale do jisté míry hrají roli komerční úmysly. Např. Grossglocknerské vysokohorská silnice, Dachsteinská vyhlídková silnice, silnice na Tauplitzalm, Nockalmstraße, Silvretta-Hochalpenstraße a další ([https://press.austria.info/cz/leto/2018-sommer/q3/rakouske-vyhlidkove-silnice/ Horské silnice v Rakousku])

Řádek 27:		Řádek 26:

	===Nocování===		===Nocování===
	[[Soubor:Karlsbader Hütte.jpeg\|~~250 px\|vpravo~~\|Karlsbader Hütte v Liezenských Alpách]]Nejčastěji lidé využívají k noclehu horské chaty, ať už soukromé, či ve vlastnictví nějakého horského spolku. Běžně je na těchto chatách zřízen prostor nesoucí název winterraum, který slouží jako nouzové nocležiště v době, kdy chata není v provozu. Pokud by turista zvažoval, že využije k přenocování vlastní stan, měl by se mít na pozoru. Přenocování ve volné přírodě může být lákavé, ale ve většině případech je v Rakousku nelegální. Kempování v lesní oblasti je zákonem zakázané. Kempování v oblasti alpské pustiny se řídí zvláštními předpisy, které jsou pro každou spolkovou zemi odlišné. V méně restriktivních oblastech je možné kempovat při získání povolení vlastníka půdy. Co se týká chráněných oblastí, předpisy se liší ovšem zpravidla pouze ve výši pokuty. Jedinou povolenou možností je nouzové bivakování (kvůli zranění, špatnému počasí, tmě). POZOR úmyslné bivakování je bráno jako kempování a je taktéž zakázáno. Pokuta za porušení těchto nařízení může dosáhnout až výše 14 500 eur. <ref>[https://www.alpenverein.at/portal/natur-umwelt/bergsport_umwelt/gesetzliche_regelungen.php Informace o kempování v horských oblastech Rakouska dostupné na stránkách Alpenvereinu zde:]</ref>		[[Soubor:Karlsbader Hütte.jpeg\|náhled\|Karlsbader Hütte v Liezenských Alpách]]Nejčastěji lidé využívají k noclehu horské chaty, ať už soukromé, či ve vlastnictví nějakého horského spolku. Běžně je na těchto chatách zřízen prostor nesoucí název winterraum, který slouží jako nouzové nocležiště v době, kdy chata není v provozu. Pokud by turista zvažoval, že využije k přenocování vlastní stan, měl by se mít na pozoru. Přenocování ve volné přírodě může být lákavé, ale ve většině případech je v Rakousku nelegální. Kempování v lesní oblasti je zákonem zakázané. Kempování v oblasti alpské pustiny se řídí zvláštními předpisy, které jsou pro každou spolkovou zemi odlišné. V méně restriktivních oblastech je možné kempovat při získání povolení vlastníka půdy. Co se týká chráněných oblastí, předpisy se liší ovšem zpravidla pouze ve výši pokuty. Jedinou povolenou možností je nouzové bivakování (kvůli zranění, špatnému počasí, tmě). POZOR úmyslné bivakování je bráno jako kempování a je taktéž zakázáno. Pokuta za porušení těchto nařízení může dosáhnout až výše 14 500 eur. <ref>[https://www.alpenverein.at/portal/natur-umwelt/bergsport_umwelt/gesetzliche_regelungen.php Informace o kempování v horských oblastech Rakouska dostupné na stránkách Alpenvereinu zde:]</ref>

	==Odkazy==		==Odkazy==

Admin: /* Nocování */ + foto chaty

2020-01-29T19:49:41Z

Nocování: + foto chaty

← Starší verze		Verze z 29. 1. 2020, 21:49
Řádek 27:		Řádek 27:

	===Nocování===		===Nocování===
	Nejčastěji lidé využívají k noclehu horské chaty, ať už soukromé, či ve vlastnictví nějakého horského spolku. Běžně je na těchto chatách zřízen prostor nesoucí název winterraum, který slouží jako nouzové nocležiště v době, kdy chata není v provozu. Pokud by turista zvažoval, že využije k přenocování vlastní stan, měl by se mít na pozoru. Přenocování ve volné přírodě může být lákavé, ale ve většině případech je v Rakousku nelegální. Kempování v lesní oblasti je zákonem zakázané. Kempování v oblasti alpské pustiny se řídí zvláštními předpisy, které jsou pro každou spolkovou zemi odlišné. V méně restriktivních oblastech je možné kempovat při získání povolení vlastníka půdy. Co se týká chráněných oblastí, předpisy se liší ovšem zpravidla pouze ve výši pokuty. Jedinou povolenou možností je nouzové bivakování (kvůli zranění, špatnému počasí, tmě). POZOR úmyslné bivakování je bráno jako kempování a je taktéž zakázáno. Pokuta za porušení těchto nařízení může dosáhnout až výše 14 500 eur. <ref>[https://www.alpenverein.at/portal/natur-umwelt/bergsport_umwelt/gesetzliche_regelungen.php Informace o kempování v horských oblastech Rakouska dostupné na stránkách Alpenvereinu zde:]</ref>		[[Soubor:Karlsbader Hütte.jpeg\|250 px\|vpravo\|Karlsbader Hütte v Liezenských Alpách]]Nejčastěji lidé využívají k noclehu horské chaty, ať už soukromé, či ve vlastnictví nějakého horského spolku. Běžně je na těchto chatách zřízen prostor nesoucí název winterraum, který slouží jako nouzové nocležiště v době, kdy chata není v provozu. Pokud by turista zvažoval, že využije k přenocování vlastní stan, měl by se mít na pozoru. Přenocování ve volné přírodě může být lákavé, ale ve většině případech je v Rakousku nelegální. Kempování v lesní oblasti je zákonem zakázané. Kempování v oblasti alpské pustiny se řídí zvláštními předpisy, které jsou pro každou spolkovou zemi odlišné. V méně restriktivních oblastech je možné kempovat při získání povolení vlastníka půdy. Co se týká chráněných oblastí, předpisy se liší ovšem zpravidla pouze ve výši pokuty. Jedinou povolenou možností je nouzové bivakování (kvůli zranění, špatnému počasí, tmě). POZOR úmyslné bivakování je bráno jako kempování a je taktéž zakázáno. Pokuta za porušení těchto nařízení může dosáhnout až výše 14 500 eur. <ref>[https://www.alpenverein.at/portal/natur-umwelt/bergsport_umwelt/gesetzliche_regelungen.php Informace o kempování v horských oblastech Rakouska dostupné na stránkách Alpenvereinu zde:]</ref>

	==Odkazy==		==Odkazy==

Admin: Dáme obrázek opravdu za Rakouska

2020-01-29T19:45:26Z

Dáme obrázek opravdu za Rakouska

← Starší verze		Verze z 29. 1. 2020, 21:45
Řádek 1:		Řádek 1:
	V současné době se outdoorové aktivity stávají stále oblíbenější náplní trávení volného času lidí. Lidé si uvědomují negativa svého nezdravého životního stylu a snaží se je kompenzovat trávením času v přírodě. Článek se zabývá '''vlivem zajištěných cest v rakouských Alpách''' na životní prostředí na regionální i globální úrovni.		V současné době se outdoorové aktivity stávají stále oblíbenější náplní trávení volného času lidí. Lidé si uvědomují negativa svého nezdravého životního stylu a snaží se je kompenzovat trávením času v přírodě. Článek se zabývá '''vlivem zajištěných cest v rakouských Alpách''' na životní prostředí na regionální i globální úrovni.
	[[Soubor:~~Climber on fixed rope route Piz Mitgel 2~~.~~jpg~~\|náhled\|Zajištěná cesta]]		[[Soubor:Klettersteig Der Johann.jpeg\|náhled\|Zajištěná cesta Der Johann, Dachstein]]

	==Zajištěné cesty==		==Zajištěné cesty==

Admin: + obrázek

2020-01-29T19:35:00Z

+ obrázek

← Starší verze		Verze z 29. 1. 2020, 21:35
Řádek 1:		Řádek 1:
	V současné době se outdoorové aktivity stávají stále oblíbenější náplní trávení volného času lidí. Lidé si uvědomují negativa svého nezdravého životního stylu a snaží se je kompenzovat trávením času v přírodě. Článek se zabývá '''vlivem zajištěných cest v rakouských Alpách''' na životní prostředí na regionální i globální úrovni.		V současné době se outdoorové aktivity stávají stále oblíbenější náplní trávení volného času lidí. Lidé si uvědomují negativa svého nezdravého životního stylu a snaží se je kompenzovat trávením času v přírodě. Článek se zabývá '''vlivem zajištěných cest v rakouských Alpách''' na životní prostředí na regionální i globální úrovni.
			[[Soubor:Climber on fixed rope route Piz Mitgel 2.jpg\|náhled\|Zajištěná cesta]]

	==Zajištěné cesty==		==Zajištěné cesty==
Řádek 25:		Řádek 26:
	Výstavba zajištěné cesty příliš krajinu nezatěžuje. Jde samozřejmě Vybudování cesty provádí zpravidla horolezci bez těžké techniky pouze s tradiční horolezeckou výbavou. Ve skalních útvarech zůstávají nejčastěji kovové předměty sloužící k jištění jako jsou ocelová lana, kramle, nýty, kolíky, ocelové žebříky apod. Pro zdolání takto zajištěné cesty potřebuje turista vlastní jistící ferratový set, sedací a hrudní úvazek a přilbu. Tuto výbavu si sám přinese i odnese, dále jím nezatěžuje životní prostředí.		Výstavba zajištěné cesty příliš krajinu nezatěžuje. Jde samozřejmě Vybudování cesty provádí zpravidla horolezci bez těžké techniky pouze s tradiční horolezeckou výbavou. Ve skalních útvarech zůstávají nejčastěji kovové předměty sloužící k jištění jako jsou ocelová lana, kramle, nýty, kolíky, ocelové žebříky apod. Pro zdolání takto zajištěné cesty potřebuje turista vlastní jistící ferratový set, sedací a hrudní úvazek a přilbu. Tuto výbavu si sám přinese i odnese, dále jím nezatěžuje životní prostředí.

	=== Nocování ===		===Nocování===
	Nejčastěji lidé využívají k noclehu horské chaty, ať už soukromé, či ve vlastnictví nějakého horského spolku. Běžně je na těchto chatách zřízen prostor nesoucí název winterraum, který slouží jako nouzové nocležiště v době, kdy chata není v provozu. Pokud by turista zvažoval, že využije k přenocování vlastní stan, měl by se mít na pozoru. Přenocování ve volné přírodě může být lákavé, ale ve většině případech je v Rakousku nelegální. Kempování v lesní oblasti je zákonem zakázané. Kempování v oblasti alpské pustiny se řídí zvláštními předpisy, které jsou pro každou spolkovou zemi odlišné. V méně restriktivních oblastech je možné kempovat při získání povolení vlastníka půdy. Co se týká chráněných oblastí, předpisy se liší ovšem zpravidla pouze ve výši pokuty. Jedinou povolenou možností je nouzové bivakování (kvůli zranění, špatnému počasí, tmě). POZOR úmyslné bivakování je bráno jako kempování a je taktéž zakázáno. Pokuta za porušení těchto nařízení může dosáhnout až výše 14 500 eur. <ref>[https://www.alpenverein.at/portal/natur-umwelt/bergsport_umwelt/gesetzliche_regelungen.php Informace o kempování v horských oblastech Rakouska dostupné na stránkách Alpenvereinu zde:]</ref>		Nejčastěji lidé využívají k noclehu horské chaty, ať už soukromé, či ve vlastnictví nějakého horského spolku. Běžně je na těchto chatách zřízen prostor nesoucí název winterraum, který slouží jako nouzové nocležiště v době, kdy chata není v provozu. Pokud by turista zvažoval, že využije k přenocování vlastní stan, měl by se mít na pozoru. Přenocování ve volné přírodě může být lákavé, ale ve většině případech je v Rakousku nelegální. Kempování v lesní oblasti je zákonem zakázané. Kempování v oblasti alpské pustiny se řídí zvláštními předpisy, které jsou pro každou spolkovou zemi odlišné. V méně restriktivních oblastech je možné kempovat při získání povolení vlastníka půdy. Co se týká chráněných oblastí, předpisy se liší ovšem zpravidla pouze ve výši pokuty. Jedinou povolenou možností je nouzové bivakování (kvůli zranění, špatnému počasí, tmě). POZOR úmyslné bivakování je bráno jako kempování a je taktéž zakázáno. Pokuta za porušení těchto nařízení může dosáhnout až výše 14 500 eur. <ref>[https://www.alpenverein.at/portal/natur-umwelt/bergsport_umwelt/gesetzliche_regelungen.php Informace o kempování v horských oblastech Rakouska dostupné na stránkách Alpenvereinu zde:]</ref>

Vacemil v 29. 1. 2020, 18:50

2020-01-29T18:50:47Z

← Starší verze		Verze z 29. 1. 2020, 20:50
Řádek 22:		Řádek 22:
	Podobné důvody dávají vzniku lanových drah, které vznikají hlavně při výstavbě lyžařských areálů. Lidé mají možnost většinu z nich využít i mimo zimní sezony, kdy je turisti využívají pro zkrácení zdlouhavé cesty z údolí na vrcholky hor. Kromě osobních lanových drah je v alpských regionech mnoho zásobovacích lanových drah, které osoby nepřeváží. Provoz lanových drah podporuje tzv. tvrdý turismus, pro který je charakteristická pohodlnost a pasivita. Jeho environmentálním dopadem je nevratné narušování biodiverzity chráněných oblastí, spotřeba neobnovitelných zdrojů, nadměrná produkce odpadu. Opakem je měkký turismus, který se vyznačuje šetrným, ekologickým přístupem. <ref>ANTOŠOVÁ, T., ''Kulturně - ekologický vliv turismu.'' Univerzita Hradec Králové 2014</ref>		Podobné důvody dávají vzniku lanových drah, které vznikají hlavně při výstavbě lyžařských areálů. Lidé mají možnost většinu z nich využít i mimo zimní sezony, kdy je turisti využívají pro zkrácení zdlouhavé cesty z údolí na vrcholky hor. Kromě osobních lanových drah je v alpských regionech mnoho zásobovacích lanových drah, které osoby nepřeváží. Provoz lanových drah podporuje tzv. tvrdý turismus, pro který je charakteristická pohodlnost a pasivita. Jeho environmentálním dopadem je nevratné narušování biodiverzity chráněných oblastí, spotřeba neobnovitelných zdrojů, nadměrná produkce odpadu. Opakem je měkký turismus, který se vyznačuje šetrným, ekologickým přístupem. <ref>ANTOŠOVÁ, T., ''Kulturně - ekologický vliv turismu.'' Univerzita Hradec Králové 2014</ref>

	=== Výstavba zajištěných cest ===		===Výstavba zajištěných cest===
	Výstavba zajištěné cesty příliš krajinu nezatěžuje. Vybudování cesty provádí zpravidla horolezci bez těžké techniky pouze s tradiční horolezeckou výbavou. Ve skalních útvarech zůstávají nejčastěji kovové předměty sloužící k jištění jako jsou ocelová lana, kramle, nýty, ocelové žebříky apod. Pro zdolání takto zajištěné cesty potřebuje turista vlastní jistící ferratový set a přilbu. Tuto výbavu si sám přinese i odnese. j		Výstavba zajištěné cesty příliš krajinu nezatěžuje. Jde samozřejmě Vybudování cesty provádí zpravidla horolezci bez těžké techniky pouze s tradiční horolezeckou výbavou. Ve skalních útvarech zůstávají nejčastěji kovové předměty sloužící k jištění jako jsou ocelová lana, kramle, nýty, kolíky, ocelové žebříky apod. Pro zdolání takto zajištěné cesty potřebuje turista vlastní jistící ferratový set, sedací a hrudní úvazek a přilbu. Tuto výbavu si sám přinese i odnese, dále jím nezatěžuje životní prostředí.

			=== Nocování ===
			Nejčastěji lidé využívají k noclehu horské chaty, ať už soukromé, či ve vlastnictví nějakého horského spolku. Běžně je na těchto chatách zřízen prostor nesoucí název winterraum, který slouží jako nouzové nocležiště v době, kdy chata není v provozu. Pokud by turista zvažoval, že využije k přenocování vlastní stan, měl by se mít na pozoru. Přenocování ve volné přírodě může být lákavé, ale ve většině případech je v Rakousku nelegální. Kempování v lesní oblasti je zákonem zakázané. Kempování v oblasti alpské pustiny se řídí zvláštními předpisy, které jsou pro každou spolkovou zemi odlišné. V méně restriktivních oblastech je možné kempovat při získání povolení vlastníka půdy. Co se týká chráněných oblastí, předpisy se liší ovšem zpravidla pouze ve výši pokuty. Jedinou povolenou možností je nouzové bivakování (kvůli zranění, špatnému počasí, tmě). POZOR úmyslné bivakování je bráno jako kempování a je taktéž zakázáno. Pokuta za porušení těchto nařízení může dosáhnout až výše 14 500 eur. <ref>[https://www.alpenverein.at/portal/natur-umwelt/bergsport_umwelt/gesetzliche_regelungen.php Informace o kempování v horských oblastech Rakouska dostupné na stránkách Alpenvereinu zde:]</ref>

	==Odkazy==		==Odkazy==