Využití vody - Historie editací

193.165.115.118: /* Význam pro člověka */

2024-03-26T07:35:06Z

Význam pro člověka

← Starší verze		Verze z 26. 3. 2024, 09:35
Řádek 1:		Řádek 1:
	==Význam pro člověka==		==Význam pro člověka==

	Význam vody a vodních zdrojů pro náš život můžeme vidět například již na tom, že zemský povrch se ze 71 % skládá z vody (97 % z toho je mořská voda a 3 % sladká voda) a naše tělo je z 60% také voda.		Význam vody a vodních zdrojů pro náš život můžeme vidět například již na tom, že zemský povrch se ze 271 % skládá z vody (97 % z toho je mořská voda a 3 % sladká voda) a naše tělo je z 60% také voda.

	Využívání vodních zdrojů k uspokojování lidských potřeb se v moderní době neustále zvětšuje. Kromě využívání vody jako pitného zdroje se připojilo využívání k mytí, zavlažování, k výrobě energie. Mimo to i spotřeba vody v domácnostech je několikanásobně vyšší.		Využívání vodních zdrojů k uspokojování lidských potřeb se v moderní době neustále zvětšuje. Kromě využívání vody jako pitného zdroje se připojilo využívání k mytí, zavlažování, k výrobě energie. Mimo to i spotřeba vody v domácnostech je několikanásobně vyšší.

77.48.243.18: Zrušena verze 25491 od uživatele 77.48.243.18 (diskuse)

2021-10-31T17:17:11Z

Zrušena verze 25491 od uživatele 77.48.243.18 (diskuse)

← Starší verze		Verze z 31. 10. 2021, 19:17
Řádek 3:		Řádek 3:
	Význam vody a vodních zdrojů pro náš život můžeme vidět například již na tom, že zemský povrch se ze 71 % skládá z vody (97 % z toho je mořská voda a 3 % sladká voda) a naše tělo je z 60% také voda.		Význam vody a vodních zdrojů pro náš život můžeme vidět například již na tom, že zemský povrch se ze 71 % skládá z vody (97 % z toho je mořská voda a 3 % sladká voda) a naše tělo je z 60% také voda.

	Využívání ~~vích~~ zdrojů k uspokojování lidských potřeb se v moderní době neustále zvětšuje. Kromě využívání vody jako pitného zdroje se připojilo využívání k mytí, zavlažování, k výrobě energie. Mimo to i spotřeba vody v domácnostech je několikanásobně vyšší.		Využívání vodních zdrojů k uspokojování lidských potřeb se v moderní době neustále zvětšuje. Kromě využívání vody jako pitného zdroje se připojilo využívání k mytí, zavlažování, k výrobě energie. Mimo to i spotřeba vody v domácnostech je několikanásobně vyšší.

	==Ovlivnění vodního režimu==		==Ovlivnění vodního režimu==

77.48.243.18: /* Význam pro člověka */

2021-10-31T17:13:32Z

Význam pro člověka

← Starší verze		Verze z 31. 10. 2021, 19:13
Řádek 3:		Řádek 3:
	Význam vody a vodních zdrojů pro náš život můžeme vidět například již na tom, že zemský povrch se ze 71 % skládá z vody (97 % z toho je mořská voda a 3 % sladká voda) a naše tělo je z 60% také voda.		Význam vody a vodních zdrojů pro náš život můžeme vidět například již na tom, že zemský povrch se ze 71 % skládá z vody (97 % z toho je mořská voda a 3 % sladká voda) a naše tělo je z 60% také voda.

	Využívání ~~vodních~~ zdrojů k uspokojování lidských potřeb se v moderní době neustále zvětšuje. Kromě využívání vody jako pitného zdroje se připojilo využívání k mytí, zavlažování, k výrobě energie. Mimo to i spotřeba vody v domácnostech je několikanásobně vyšší.		Využívání vích zdrojů k uspokojování lidských potřeb se v moderní době neustále zvětšuje. Kromě využívání vody jako pitného zdroje se připojilo využívání k mytí, zavlažování, k výrobě energie. Mimo to i spotřeba vody v domácnostech je několikanásobně vyšší.

	==Ovlivnění vodního režimu==		==Ovlivnění vodního režimu==

81.90.173.57: /* Ovlivnění vodního režimu */

2020-04-15T18:15:24Z

Ovlivnění vodního režimu

← Starší verze		Verze z 15. 4. 2020, 20:15
Řádek 1:		Řádek 1:
	== Význam pro člověka ==		==Význam pro člověka==

	Význam vody a vodních zdrojů pro náš život můžeme vidět například již na tom, že zemský povrch se ze 71 % skládá z vody (97 % z toho je mořská voda a 3 % sladká voda) a naše tělo je z 60% také voda.		Význam vody a vodních zdrojů pro náš život můžeme vidět například již na tom, že zemský povrch se ze 71 % skládá z vody (97 % z toho je mořská voda a 3 % sladká voda) a naše tělo je z 60% také voda.
Řádek 5:		Řádek 5:
	Využívání vodních zdrojů k uspokojování lidských potřeb se v moderní době neustále zvětšuje. Kromě využívání vody jako pitného zdroje se připojilo využívání k mytí, zavlažování, k výrobě energie. Mimo to i spotřeba vody v domácnostech je několikanásobně vyšší.		Využívání vodních zdrojů k uspokojování lidských potřeb se v moderní době neustále zvětšuje. Kromě využívání vody jako pitného zdroje se připojilo využívání k mytí, zavlažování, k výrobě energie. Mimo to i spotřeba vody v domácnostech je několikanásobně vyšší.

	== Ovlivnění vodního režimu ==		==Ovlivnění vodního režimu==

	Činnost člověka nemusí vždy způsobovat jen znečištění vody. Také nevhodné zásahy do vodního režimu v krajině mohou mít řadu negativních vlivů. Odvodňování zamokřených ploch je nepřirozené. Narovnávání toků řek a potoků nejen snižuje samočisticí schopnosti, ale umožňuje rychlý odtok vody z krajiny a tedy i její nedostatek. Zasypávání slepých ramen řek snižuje rozmanitost druhů v přírodě. Meliorace půdy znamenala mimo jiné i odvodnění velkých ploch půdy především v podhůří. Louky a lesy ztratily zadržovací schopnost a přívalové deště způsobují záplavy. Rychlý odtok vody z území znamená i nižší přítok vody do podzemních zásobáren. Toky řek jsou fragmentovány přehradami a jezy.		Činnost člověka nemusí vždy způsobovat jen znečištění vody. Také nevhodné zásahy do vodního režimu v krajině mohou mít řadu negativních vlivů. Odvodňování zamokřených ploch je nepřirozené. Narovnávání toků řek a potoků nejen snižuje samočisticí schopnosti, ale umožňuje rychlý odtok vody z krajiny a tedy i její nedostatek. Zasypávání slepých ramen řek snižuje rozmanitost druhů v přírodě. Meliorace půdy znamenala mimo jiné i odvodnění velkých ploch půdy především v podhůří. Louky a lesy ztratily zadržovací schopnost a přívalové deště způsobují záplavy. Rychlý odtok vody z území znamená i nižší přítok vody do podzemních zásobáren. Toky řek jsou fragmentovány přehradami a jezy.
Řádek 11:		Řádek 11:
	I nadměrné zavlažování zemědělských ploch vede ke zvýšenému výparu a tedy i ke ztrátám vody. Typickým příkladem ekologických katastrof způsobených takovými zásahy je odvedení vod Amudarji a Syrdarji k zavlažování bavlníkových plantáží v poušti Karakum z jejich původního toku do Aralského jezera. Následkem je nejen vysychání Aralského jezera, ale i zasolování půdy plantáží. Dalším lidským omylem byla zřejmě stavba Asuánské přehrady na Nilu. Přehrada sice omezila záplavy, ale tím i přísun úrodného bahna, které zaručovalo rolníkům na dolním toku pravidelné výnosy. Erodovaná půda z horního toku však přehradu zanáší a očekává se její úplné zazemění a tedy i likvidace.		I nadměrné zavlažování zemědělských ploch vede ke zvýšenému výparu a tedy i ke ztrátám vody. Typickým příkladem ekologických katastrof způsobených takovými zásahy je odvedení vod Amudarji a Syrdarji k zavlažování bavlníkových plantáží v poušti Karakum z jejich původního toku do Aralského jezera. Následkem je nejen vysychání Aralského jezera, ale i zasolování půdy plantáží. Dalším lidským omylem byla zřejmě stavba Asuánské přehrady na Nilu. Přehrada sice omezila záplavy, ale tím i přísun úrodného bahna, které zaručovalo rolníkům na dolním toku pravidelné výnosy. Erodovaná půda z horního toku však přehradu zanáší a očekává se její úplné zazemění a tedy i likvidace.

	== Dostupnost vody ==		==Dostupnost vody==

	Největší zásobárnou vody je oceán. Více než 97 % vody je slané a je součástí světového oceánu. Není tedy vhodná ani k pití, k zavlažování ani pro řadu dalších možných způsobů využití. Teoreticky je člověku k dispozici obrovské množství sladké vody v podzemí, v ledovcích, v jezerech a řekách. Ne všechna tato voda je ale dosažitelná a technicky získatelná. Množství, které koloběh dovoluje znovu a znovu použít, je vlastně jen ta část, která se každoročně vrací z pevnin do oceánů – tedy jen „nepatrné“ množství, asi 40 000 km3 vody ročně. Toto množství nazýváme stabilní roční odtok. Ne všechnu tuto vodu mohou ale rostliny, živočichové a člověk využít. Největší podíl odteče v podobě přívalových vod po prudkých deštích (26 000 km3), další část odteče řekami a potoky z neobydlených oblastí (5 000 km3). To znamená, člověk má každoročně k dispozici „pouze“ asi 9 000 km3. Pokud uvážíme, že roční spotřeba na osobu je (v globálním měřítku) mezi 7 000 až 8 000 m3, všechno obyvatelstvo světa tak spotřebuje asi 3 000–4 000 km3 vody ročně, což je méně než polovina vody, kterou můžeme odebírat, asi desetina stabilního odtoku a jenom zlomek toho, co lze nalézt v dalších rezervoárech vody, například v podzemí nebo v ledovcích. Vody je tedy pro naše využití teoreticky dost a dost.		Největší zásobárnou vody je oceán. Více než 97 % vody je slané a je součástí světového oceánu. Není tedy vhodná ani k pití, k zavlažování ani pro řadu dalších možných způsobů využití. Teoreticky je člověku k dispozici obrovské množství sladké vody v podzemí, v ledovcích, v jezerech a řekách. Ne všechna tato voda je ale dosažitelná a technicky získatelná. Množství, které koloběh dovoluje znovu a znovu použít, je vlastně jen ta část, která se každoročně vrací z pevnin do oceánů – tedy jen „nepatrné“ množství, asi 40 000 km3 vody ročně. Toto množství nazýváme stabilní roční odtok. Ne všechnu tuto vodu mohou ale rostliny, živočichové a člověk využít. Největší podíl odteče v podobě přívalových vod po prudkých deštích (26 000 km3), další část odteče řekami a potoky z neobydlených oblastí (5 000 km3). To znamená, člověk má každoročně k dispozici „pouze“ asi 9 000 km3. Pokud uvážíme, že roční spotřeba na osobu je (v globálním měřítku) mezi 7 000 až 8 000 m3, všechno obyvatelstvo světa tak spotřebuje asi 3 000–4 000 km3 vody ročně, což je méně než polovina vody, kterou můžeme odebírat, asi desetina stabilního odtoku a jenom zlomek toho, co lze nalézt v dalších rezervoárech vody, například v podzemí nebo v ledovcích. Vody je tedy pro naše využití teoreticky dost a dost.
Řádek 19:		Řádek 19:
	Růst populace v některých oblastech naší planety není jediným faktorem, který bude v budoucnu ovlivňovat dostatek pitné i užitkové vody, které jsou již nyní v její spotřebě pod celosvětovým průměrem. Odběr vody totiž není závislý pouze na počtu obyvatel, ale také na způsobu jejich života. S rostoucí průmyslovou výrobou (kterou řada rozvojových zemí předpokládá – viz změna vzorců spotřeby) bude vzrůstat i potřeba vody pro průmysl a pro požadované zvýšení hygieny v domácnostech. Při střízlivém zhodnocení situace není často z tohoto problému východiska. Rostoucí populace zvláště v suchých oblastech východní a subsaharské Afriky bude mít v každém případě stálý nedostatek vody jak pro osobní použití, tak i pro průmysl a zavlažování.		Růst populace v některých oblastech naší planety není jediným faktorem, který bude v budoucnu ovlivňovat dostatek pitné i užitkové vody, které jsou již nyní v její spotřebě pod celosvětovým průměrem. Odběr vody totiž není závislý pouze na počtu obyvatel, ale také na způsobu jejich života. S rostoucí průmyslovou výrobou (kterou řada rozvojových zemí předpokládá – viz změna vzorců spotřeby) bude vzrůstat i potřeba vody pro průmysl a pro požadované zvýšení hygieny v domácnostech. Při střízlivém zhodnocení situace není často z tohoto problému východiska. Rostoucí populace zvláště v suchých oblastech východní a subsaharské Afriky bude mít v každém případě stálý nedostatek vody jak pro osobní použití, tak i pro průmysl a zavlažování.

	== Témata ==		==Témata==

	*[[Koloběh vody]]		*[[Koloběh vody]]
	*[[Znečištění vody]]		*[[Znečištění vody]]

	== Zdroje ==		==Zdroje==

	*Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>		*Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>
	*Braniš, M. (2005) Environmentální problémy. In: Mezřický, V. (ed). Environmentální politika a udržitelný rozvoj. Praha: Portál, str. 25-53 (ISBN 80-7367-0023-8) (K)		*Braniš, M. (2005) Environmentální problémy. In: Mezřický, V. (ed). Environmentální politika a udržitelný rozvoj. Praha: Portál, str. 25-53 (ISBN 80-7367-0023-8) (K)
Řádek 29:		Řádek 31:
	*Nátr, L., (2005) Rozvoj Trvale neudržitelný. Praha: Karolinum. 102 str.		*Nátr, L., (2005) Rozvoj Trvale neudržitelný. Praha: Karolinum. 102 str.
	*Primack, R. B., Kinddlmann, P., Jersáková, J. (2001) Biologické principy ochrany přírody. Praha: Portál, 349 str.		*Primack, R. B., Kinddlmann, P., Jersáková, J. (2001) Biologické principy ochrany přírody. Praha: Portál, 349 str.
	== Odkazy ==
			==Odkazy==

	*WRI – World Resource Institute: http://www.wri.org		*WRI – World Resource Institute: http://www.wri.org
	*Evropská vodní iniciativa Water for Life http://europa.eu.int/comm/research/water-initiative/index_en.html		*Evropská vodní iniciativa Water for Life http://europa.eu.int/comm/research/water-initiative/index_en.html
Řádek 41:		Řádek 45:
	''Odkazy připravila Hana Kolářová, Bedrník, číslo 2, ročník 3, 2005, téma voda''		''Odkazy připravila Hana Kolářová, Bedrník, číslo 2, ročník 3, 2005, téma voda''

	=== Externí odkazy ===		===Externí odkazy===

	*[[wikipedia:cs:Voda\|Voda na české Wikipedii]]		*[[wikipedia:cs:Voda\|Voda na české Wikipedii]]
	*[[wikipedia:cs:Koloběh vody\|Koloběh vody na české Wikipedii]]		*[[wikipedia:cs:Koloběh vody\|Koloběh vody na české Wikipedii]]

Admin: Editace uživatele „193.138.153.241“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Admin“

2019-12-23T03:44:50Z

Editace uživatele „193.138.153.241“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Admin“

← Starší verze		Verze z 23. 12. 2019, 05:44
Řádek 9:		Řádek 9:
	Činnost člověka nemusí vždy způsobovat jen znečištění vody. Také nevhodné zásahy do vodního režimu v krajině mohou mít řadu negativních vlivů. Odvodňování zamokřených ploch je nepřirozené. Narovnávání toků řek a potoků nejen snižuje samočisticí schopnosti, ale umožňuje rychlý odtok vody z krajiny a tedy i její nedostatek. Zasypávání slepých ramen řek snižuje rozmanitost druhů v přírodě. Meliorace půdy znamenala mimo jiné i odvodnění velkých ploch půdy především v podhůří. Louky a lesy ztratily zadržovací schopnost a přívalové deště způsobují záplavy. Rychlý odtok vody z území znamená i nižší přítok vody do podzemních zásobáren. Toky řek jsou fragmentovány přehradami a jezy.		Činnost člověka nemusí vždy způsobovat jen znečištění vody. Také nevhodné zásahy do vodního režimu v krajině mohou mít řadu negativních vlivů. Odvodňování zamokřených ploch je nepřirozené. Narovnávání toků řek a potoků nejen snižuje samočisticí schopnosti, ale umožňuje rychlý odtok vody z krajiny a tedy i její nedostatek. Zasypávání slepých ramen řek snižuje rozmanitost druhů v přírodě. Meliorace půdy znamenala mimo jiné i odvodnění velkých ploch půdy především v podhůří. Louky a lesy ztratily zadržovací schopnost a přívalové deště způsobují záplavy. Rychlý odtok vody z území znamená i nižší přítok vody do podzemních zásobáren. Toky řek jsou fragmentovány přehradami a jezy.

	I nadměrné zavlažování zemědělských ploch vede ke zvýšenému výparu a tedy i ke ztrátám vody. Typickým příkladem ekologických katastrof způsobených takovými zásahy je odvedení vod Amudarji a Syrdarji k zavlažování bavlníkových plantáží v poušti Karakum z jejich původního toku do Aralského jezera. Následkem je nejen vysychání Aralského jezera, ale i zasolování půdy plantáží. Dalším lidským omylem byla zřejmě stavba Asuánské přehrady na Nilu. Přehrada sice omezila záplavy, ale tím i přísun úrodného bahna, které zaručovalo rolníkům na dolním toku pravidelné výnosy. Erodovaná půda z horního toku však přehradu zanáší a očekává se její úplné zazemění a tedy i likvidace.		I nadměrné zavlažování zemědělských ploch vede ke zvýšenému výparu a tedy i ke ztrátám vody. Typickým příkladem ekologických katastrof způsobených takovými zásahy je odvedení vod Amudarji a Syrdarji k zavlažování bavlníkových plantáží v poušti Karakum z jejich původního toku do Aralského jezera. Následkem je nejen vysychání Aralského jezera, ale i zasolování půdy plantáží. Dalším lidským omylem byla zřejmě stavba Asuánské přehrady na Nilu. Přehrada sice omezila záplavy, ale tím i přísun úrodného bahna, které zaručovalo rolníkům na dolním toku pravidelné výnosy. Erodovaná půda z horního toku však přehradu zanáší a očekává se její úplné zazemění a tedy i likvidace.

	== Dostupnost vody ==		== Dostupnost vody ==

193.138.153.241: /* Ovhttps://tse2.mm.bing.net/th?id=OGC.25cf9cbd53969dd668daea5318d87292&pid=Api&rurl=https%3a%2f%2fi.imgur.com%2f1DQP4Q6.gif&ehk=y5ZEYOp8M7yNI8l4QcA9hHBW68tmnM0XIiecrmbFOZA%3d https://tse2.mm.bing.net/th?id=OGC.25cf9cbd53969dd668daea5318d87292&pid=Api&rurl=https%3a%2f%2fi.imgur.com%2f1DQP4Q6.gif&ehk=y5ZEYOp8M7yNI8l4QcA9hHBW68tmnM0XIiecrmbFOZA%3d https://tse2.mm.bing.net/th?id=OGC.25cf9cbd53969dd668daea5318d87292&pid=Api&rurl=https%3a%2f%2fi.imgur.com%2f1DQP4Q6.gif&ehk=livnění vodního režimu */

2019-12-21T05:24:47Z

Ovhttps://tse2.mm.bing.net/th?id=OGC.25cf9cbd53969dd668daea5318d87292&pid=Api&rurl=https%3a%2f%2fi.imgur.com%2f1DQP4Q6.gif&ehk=y5ZEYOp8M7yNI8l4QcA9hHBW68tmnM0XIiecrmbFOZA%3d https://tse2.mm.bing.net/th?id=OGC.25cf9cbd53969dd668daea5318d87292&pid=Api&rurl=https%3a%2f%2fi.imgur.com%2f1DQP4Q6.gif&ehk=y5ZEYOp8M7yNI8l4QcA9hHBW68tmnM0XIiecrmbFOZA%3d https://tse2.mm.bing.net/th?id=OGC.25cf9cbd53969dd668daea5318d87292&pid=Api&rurl=https%3a%2f%2fi.imgur.com%2f1DQP4Q6.gif&ehk=livnění vodního režimu

← Starší verze		Verze z 21. 12. 2019, 07:24
Řádek 9:		Řádek 9:
	Činnost člověka nemusí vždy způsobovat jen znečištění vody. Také nevhodné zásahy do vodního režimu v krajině mohou mít řadu negativních vlivů. Odvodňování zamokřených ploch je nepřirozené. Narovnávání toků řek a potoků nejen snižuje samočisticí schopnosti, ale umožňuje rychlý odtok vody z krajiny a tedy i její nedostatek. Zasypávání slepých ramen řek snižuje rozmanitost druhů v přírodě. Meliorace půdy znamenala mimo jiné i odvodnění velkých ploch půdy především v podhůří. Louky a lesy ztratily zadržovací schopnost a přívalové deště způsobují záplavy. Rychlý odtok vody z území znamená i nižší přítok vody do podzemních zásobáren. Toky řek jsou fragmentovány přehradami a jezy.		Činnost člověka nemusí vždy způsobovat jen znečištění vody. Také nevhodné zásahy do vodního režimu v krajině mohou mít řadu negativních vlivů. Odvodňování zamokřených ploch je nepřirozené. Narovnávání toků řek a potoků nejen snižuje samočisticí schopnosti, ale umožňuje rychlý odtok vody z krajiny a tedy i její nedostatek. Zasypávání slepých ramen řek snižuje rozmanitost druhů v přírodě. Meliorace půdy znamenala mimo jiné i odvodnění velkých ploch půdy především v podhůří. Louky a lesy ztratily zadržovací schopnost a přívalové deště způsobují záplavy. Rychlý odtok vody z území znamená i nižší přítok vody do podzemních zásobáren. Toky řek jsou fragmentovány přehradami a jezy.

	I nadměrné zavlažování zemědělských ploch vede ke zvýšenému výparu a tedy i ke ztrátám vody. Typickým příkladem ekologických katastrof způsobených takovými zásahy je odvedení vod Amudarji a Syrdarji k zavlažování bavlníkových plantáží v poušti Karakum z jejich původního toku do Aralského jezera. Následkem je nejen vysychání Aralského jezera, ale i zasolování půdy plantáží. Dalším lidským omylem byla zřejmě stavba Asuánské přehrady na Nilu. Přehrada sice omezila záplavy, ale tím i přísun úrodného bahna, které zaručovalo rolníkům na dolním toku pravidelné výnosy. Erodovaná půda z horního toku však přehradu zanáší a očekává se její úplné zazemění a tedy i likvidace.		I nadměrné zavlažování zemědělských ploch vede ke zvýšenému výparu a tedy i ke ztrátám vody. Typickým příkladem ekologických katastrof způsobených takovými zásahy je odvedení vod Amudarji a Syrdarji k zavlažování bavlníkových plantáží v poušti Karakum z jejich původního toku do Aralského jezera. Následkem je nejen vysychání Aralského jezera, ale i zasolování půdy plantáží. Dalším lidským omylem byla zřejmě stavba Asuánské přehrady na Nilu. Přehrada sice omezila záplavy, ale tím i přísun úrodného bahna, které zaručovalo rolníkům na dolním toku pravidelné výnosy. Erodovaná půda z horního toku však přehradu zanáší a očekává se její úplné zazemění a tedy i likvidace.

	== Dostupnost vody ==		== Dostupnost vody ==

Admin: Zrušena verze 19750 od uživatele 178.217.148.135 (diskuse)

2017-06-03T05:07:29Z

Zrušena verze 19750 od uživatele 178.217.148.135 (diskuse)

← Starší verze		Verze z 3. 6. 2017, 07:07
Řádek 1:		Řádek 1:
	je to ~~mrdka~~		== Význam pro člověka ==

			Význam vody a vodních zdrojů pro náš život můžeme vidět například již na tom, že zemský povrch se ze 71 % skládá z vody (97 % z toho je mořská voda a 3 % sladká voda) a naše tělo je z 60% také voda.

			Využívání vodních zdrojů k uspokojování lidských potřeb se v moderní době neustále zvětšuje. Kromě využívání vody jako pitného zdroje se připojilo využívání k mytí, zavlažování, k výrobě energie. Mimo to i spotřeba vody v domácnostech je několikanásobně vyšší.

			== Ovlivnění vodního režimu ==

			Činnost člověka nemusí vždy způsobovat jen znečištění vody. Také nevhodné zásahy do vodního režimu v krajině mohou mít řadu negativních vlivů. Odvodňování zamokřených ploch je nepřirozené. Narovnávání toků řek a potoků nejen snižuje samočisticí schopnosti, ale umožňuje rychlý odtok vody z krajiny a tedy i její nedostatek. Zasypávání slepých ramen řek snižuje rozmanitost druhů v přírodě. Meliorace půdy znamenala mimo jiné i odvodnění velkých ploch půdy především v podhůří. Louky a lesy ztratily zadržovací schopnost a přívalové deště způsobují záplavy. Rychlý odtok vody z území znamená i nižší přítok vody do podzemních zásobáren. Toky řek jsou fragmentovány přehradami a jezy.

			I nadměrné zavlažování zemědělských ploch vede ke zvýšenému výparu a tedy i ke ztrátám vody. Typickým příkladem ekologických katastrof způsobených takovými zásahy je odvedení vod Amudarji a Syrdarji k zavlažování bavlníkových plantáží v poušti Karakum z jejich původního toku do Aralského jezera. Následkem je nejen vysychání Aralského jezera, ale i zasolování půdy plantáží. Dalším lidským omylem byla zřejmě stavba Asuánské přehrady na Nilu. Přehrada sice omezila záplavy, ale tím i přísun úrodného bahna, které zaručovalo rolníkům na dolním toku pravidelné výnosy. Erodovaná půda z horního toku však přehradu zanáší a očekává se její úplné zazemění a tedy i likvidace.

			== Dostupnost vody ==

			Největší zásobárnou vody je oceán. Více než 97 % vody je slané a je součástí světového oceánu. Není tedy vhodná ani k pití, k zavlažování ani pro řadu dalších možných způsobů využití. Teoreticky je člověku k dispozici obrovské množství sladké vody v podzemí, v ledovcích, v jezerech a řekách. Ne všechna tato voda je ale dosažitelná a technicky získatelná. Množství, které koloběh dovoluje znovu a znovu použít, je vlastně jen ta část, která se každoročně vrací z pevnin do oceánů – tedy jen „nepatrné“ množství, asi 40 000 km3 vody ročně. Toto množství nazýváme stabilní roční odtok. Ne všechnu tuto vodu mohou ale rostliny, živočichové a člověk využít. Největší podíl odteče v podobě přívalových vod po prudkých deštích (26 000 km3), další část odteče řekami a potoky z neobydlených oblastí (5 000 km3). To znamená, člověk má každoročně k dispozici „pouze“ asi 9 000 km3. Pokud uvážíme, že roční spotřeba na osobu je (v globálním měřítku) mezi 7 000 až 8 000 m3, všechno obyvatelstvo světa tak spotřebuje asi 3 000–4 000 km3 vody ročně, což je méně než polovina vody, kterou můžeme odebírat, asi desetina stabilního odtoku a jenom zlomek toho, co lze nalézt v dalších rezervoárech vody, například v podzemí nebo v ledovcích. Vody je tedy pro naše využití teoreticky dost a dost.

			Věc má však jeden háček. Ani srážky, rychlost výparu, zásoby podzemní vody ani odtok nejsou rozprostřeny na Zemi rovnoměrně. Tato nerovnoměrnost je hlavní příčinou obav o dostatek pitné či užitkové vody pro člověka. Díky vysokým srážkám má například každý Kanaďan možnost využít více než 120 000 m3 za rok, naproti tomu obyvatel Malty nemá k dispozici průměrně více než asi 70 m3 za rok. V mnoha oblastech světa žijí lidé v ještě nepříznivějších podmínkách. Někde může trvat sucho i několik let, jinde jsou naopak některá území často zaplavována následkem vysokých srážek. V zemích s rychle rostoucí populací, kde jsou zdroje vody malé, klesá dostupnost pitné i užitkové vody na osobu s počtem přibývajících obyvatel. Je třeba si uvědomit, že nejde pouze o vodu k pití, ale především o vodu nutnou k zavlažování, a tedy k produkci potravin. Ve světě je 50–80 % celkově spotřebované vody použito pro zavlažování.

			Růst populace v některých oblastech naší planety není jediným faktorem, který bude v budoucnu ovlivňovat dostatek pitné i užitkové vody, které jsou již nyní v její spotřebě pod celosvětovým průměrem. Odběr vody totiž není závislý pouze na počtu obyvatel, ale také na způsobu jejich života. S rostoucí průmyslovou výrobou (kterou řada rozvojových zemí předpokládá – viz změna vzorců spotřeby) bude vzrůstat i potřeba vody pro průmysl a pro požadované zvýšení hygieny v domácnostech. Při střízlivém zhodnocení situace není často z tohoto problému východiska. Rostoucí populace zvláště v suchých oblastech východní a subsaharské Afriky bude mít v každém případě stálý nedostatek vody jak pro osobní použití, tak i pro průmysl a zavlažování.

			== Témata ==
			*[[Koloběh vody]]
			*[[Znečištění vody]]

			== Zdroje ==
			*Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>
			*Braniš, M. (2005) Environmentální problémy. In: Mezřický, V. (ed). Environmentální politika a udržitelný rozvoj. Praha: Portál, str. 25-53 (ISBN 80-7367-0023-8) (K)
			*Moldan, B., Braniš, M. (2003) Globální problémy životního prostředí. In: Mezřický, V. (ed). Globalizace. Praha: Portál 147 str. (ISBN: 80-7178-745-5) (K)
			*Nátr, L., (2005) Rozvoj Trvale neudržitelný. Praha: Karolinum. 102 str.
			*Primack, R. B., Kinddlmann, P., Jersáková, J. (2001) Biologické principy ochrany přírody. Praha: Portál, 349 str.
			== Odkazy ==
			*WRI – World Resource Institute: http://www.wri.org
			*Evropská vodní iniciativa Water for Life http://europa.eu.int/comm/research/water-initiative/index_en.html
			*III. světové fórum o vodě, Kjóto 2003 http://www.world.water-forum3.com
			*Světová vodní rada http://www.worldwatercouncil.org
			*Světový den vody 2005 http://www.unesco.org/water/water_celebrations/ecards/index.shtml
			*Vodní portál UNESCO http://www.unesco.org/water
			*Vodohospodářský informační portál Ministerstva zemědělství ČR http://www.voda.mze.cz
			*Nové Heřminovy – kontroverzní projekt přehrady na řece Opavě http://herminovy.arnika.org/info_publikace.shtml

			''Odkazy připravila Hana Kolářová, Bedrník, číslo 2, ročník 3, 2005, téma voda''

			=== Externí odkazy ===
			*[[wikipedia:cs:Voda\|Voda na české Wikipedii]]
			*[[wikipedia:cs:Koloběh vody\|Koloběh vody na české Wikipedii]]
			*[[wikipedia:en:Water\|Voda na anglické Wikipedii]]
			*[[wikipedia:en:Water cycle\|Koloběh vody na anglické Wikipedii]]

			{{licence cc\|Kolářová, Hana}}

			[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
			[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
			[[Kategorie:Přírodní rizika]]
			[[Kategorie:Antropogenní rizika]]

178.217.148.135: Obsah stránky nahrazen textem „je to mrdka“

2017-06-01T11:31:05Z

Obsah stránky nahrazen textem „je to mrdka“

← Starší verze		Verze z 1. 6. 2017, 13:31
Řádek 1:		Řádek 1:
	~~== Význam pro člověka ==~~		je to mrdka

	~~Význam vody a vodních zdrojů pro náš život můžeme vidět například již na tom, že zemský povrch se ze 71 % skládá z vody (97 % z toho~~ je ~~mořská voda a 3 % sladká voda) a naše tělo je z 60% také voda.~~

	Využívání vodních zdrojů k uspokojování lidských potřeb se v moderní době neustále zvětšuje. Kromě využívání vody jako pitného zdroje se připojilo využívání k mytí, zavlažování, k výrobě energie. Mimo to ~~i spotřeba vody v domácnostech je několikanásobně vyšší.~~

	~~== Ovlivnění vodního režimu ==~~

	Činnost člověka nemusí vždy způsobovat jen znečištění vody. Také nevhodné zásahy do vodního režimu v krajině mohou mít řadu negativních vlivů. Odvodňování zamokřených ploch je nepřirozené. Narovnávání toků řek a potoků nejen snižuje samočisticí schopnosti, ale umožňuje rychlý odtok vody z krajiny a tedy i její nedostatek. Zasypávání slepých ramen řek snižuje rozmanitost druhů v přírodě. Meliorace půdy znamenala mimo jiné i odvodnění velkých ploch půdy především v podhůří. Louky a lesy ztratily zadržovací schopnost a přívalové deště způsobují záplavy. Rychlý odtok vody z území znamená i nižší přítok vody do podzemních zásobáren. Toky řek jsou fragmentovány přehradami a jezy.

	I nadměrné zavlažování zemědělských ploch vede ke zvýšenému výparu a tedy i ke ztrátám vody. Typickým příkladem ekologických katastrof způsobených takovými zásahy je odvedení vod Amudarji a Syrdarji k zavlažování bavlníkových plantáží v poušti Karakum z jejich původního toku do Aralského jezera. Následkem je nejen vysychání Aralského jezera, ale i zasolování půdy plantáží. Dalším lidským omylem byla zřejmě stavba Asuánské přehrady na Nilu. Přehrada sice omezila záplavy, ale tím i přísun úrodného bahna, které zaručovalo rolníkům na dolním toku pravidelné výnosy. Erodovaná půda z horního toku však přehradu zanáší a očekává se její úplné zazemění a tedy i likvidace.

	~~== Dostupnost vody ==~~

	Největší zásobárnou vody je oceán. Více než 97 % vody je slané a je součástí světového oceánu. Není tedy vhodná ani k pití, k zavlažování ani pro řadu dalších možných způsobů využití. Teoreticky je člověku k dispozici obrovské množství sladké vody v podzemí, v ledovcích, v jezerech a řekách. Ne všechna tato voda je ale dosažitelná a technicky získatelná. Množství, které koloběh dovoluje znovu a znovu použít, je vlastně jen ta část, která se každoročně vrací z pevnin do oceánů – tedy jen „nepatrné“ množství, asi 40 000 km3 vody ročně. Toto množství nazýváme stabilní roční odtok. Ne všechnu tuto vodu mohou ale rostliny, živočichové a člověk využít. Největší podíl odteče v podobě přívalových vod po prudkých deštích (26 000 km3), další část odteče řekami a potoky z neobydlených oblastí (5 000 km3). To znamená, člověk má každoročně k dispozici „pouze“ asi 9 000 km3. Pokud uvážíme, že roční spotřeba na osobu je (v globálním měřítku) mezi 7 000 až 8 000 m3, všechno obyvatelstvo světa tak spotřebuje asi 3 000–4 000 km3 vody ročně, což je méně než polovina vody, kterou můžeme odebírat, asi desetina stabilního odtoku a jenom zlomek toho, co lze nalézt v dalších rezervoárech vody, například v podzemí nebo v ledovcích. Vody je tedy pro naše využití teoreticky dost a dost.

	Věc má však jeden háček. Ani srážky, rychlost výparu, zásoby podzemní vody ani odtok nejsou rozprostřeny na Zemi rovnoměrně. Tato nerovnoměrnost je hlavní příčinou obav o dostatek pitné či užitkové vody pro člověka. Díky vysokým srážkám má například každý Kanaďan možnost využít více než 120 000 m3 za rok, naproti tomu obyvatel Malty nemá k dispozici průměrně více než asi 70 m3 za rok. V mnoha oblastech světa žijí lidé v ještě nepříznivějších podmínkách. Někde může trvat sucho i několik let, jinde jsou naopak některá území často zaplavována následkem vysokých srážek. V zemích s rychle rostoucí populací, kde jsou zdroje vody malé, klesá dostupnost pitné i užitkové vody na osobu s počtem přibývajících obyvatel. Je třeba si uvědomit, že nejde pouze o vodu k pití, ale především o vodu nutnou k zavlažování, a tedy k produkci potravin. Ve světě je 50–80 % celkově spotřebované vody použito pro zavlažování.

	Růst populace v některých oblastech naší planety není jediným faktorem, který bude v budoucnu ovlivňovat dostatek pitné i užitkové vody, které jsou již nyní v její spotřebě pod celosvětovým průměrem. Odběr vody totiž není závislý pouze na počtu obyvatel, ale také na způsobu jejich života. S rostoucí průmyslovou výrobou (kterou řada rozvojových zemí předpokládá – viz změna vzorců spotřeby) bude vzrůstat i potřeba vody pro průmysl a pro požadované zvýšení hygieny v domácnostech. Při střízlivém zhodnocení situace není často z tohoto problému východiska. Rostoucí populace zvláště v suchých oblastech východní a subsaharské Afriky bude mít v každém případě stálý nedostatek vody jak pro osobní použití, tak i pro průmysl a zavlažování.

	~~== Témata ==~~
	*[[Koloběh vody]]
	*[[Znečištění vody]]

	~~== Zdroje ==~~
	*Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>
	*Braniš, M. (2005) Environmentální problémy. In: Mezřický, V. (ed). Environmentální politika a udržitelný rozvoj. Praha: Portál, str. 25-53 (ISBN 80-7367-0023-8) (K)
	*Moldan, B., Braniš, M. (2003) Globální problémy životního prostředí. In: Mezřický, V. (ed). Globalizace. Praha: Portál 147 str. (ISBN: 80-7178-745-5) (K)
	*Nátr, L., (2005) Rozvoj Trvale neudržitelný. Praha: Karolinum. 102 str.
	*Primack, R. B., Kinddlmann, P., Jersáková, J. (2001) Biologické principy ochrany přírody. Praha: Portál, 349 str.
	~~== Odkazy ==~~
	*WRI – World Resource Institute: http://www.wri.org
	*Evropská vodní iniciativa Water for Life http://europa.eu.int/comm/research/water-initiative/index_en.html
	*III. světové fórum o vodě, Kjóto 2003 http://www.world.water-forum3.com
	*Světová vodní rada http://www.worldwatercouncil.org
	*Světový den vody 2005 http://www.unesco.org/water/water_celebrations/ecards/index.shtml
	*Vodní portál UNESCO http://www.unesco.org/water
	*Vodohospodářský informační portál Ministerstva zemědělství ČR http://www.voda.mze.cz
	*Nové Heřminovy – kontroverzní projekt přehrady na řece Opavě http://herminovy.arnika.org/info_publikace.shtml

	~~''Odkazy připravila Hana Kolářová, Bedrník, číslo 2, ročník 3, 2005, téma voda''~~

	~~=== Externí odkazy ===~~
	*[[wikipedia:cs:Voda\|Voda na české Wikipedii]]
	*[[wikipedia:cs:Koloběh vody\|Koloběh vody na české Wikipedii]]
	*[[wikipedia:en:Water\|Voda na anglické Wikipedii]]
	*[[wikipedia:en:Water cycle\|Koloběh vody na anglické Wikipedii]]

	~~{{licence cc\|Kolářová, Hana}}~~

	~~[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]~~
	~~[[Kategorie:Vodní hospodářství]]~~
	~~[[Kategorie:Přírodní rizika]]~~
	~~[[Kategorie:Antropogenní rizika]]~~

Jiří Dlouhý: vyčlenění znečištění vody na zvl. stránku

2008-10-27T12:40:59Z

vyčlenění znečištění vody na zvl. stránku

← Starší verze		Verze z 27. 10. 2008, 14:40
Řádek 1:		Řádek 1:
	~~== Koloběh vody ==~~

	Existence vody na Zemi i její koloběh úzce souvisí s procesy v atmosféře. Oceán je obrovským rezervoárem tepla, které získává ze slunečního záření a se zpožděním několika měsíců až desetiletí ho opět uvolňuje do atmosféry. Pohyb vodních mas o různé teplotě je jedním z hnacích kol klimatického stroje. Blízkost oceánu také významně ovlivňuje místní klima (oceánské a pevninské podnebí). Součástí hydrosféry je dále voda podzemní, voda v ledovcích, v půdě, v řekách, jezerech a také voda v podobě vodní páry v atmosféře. Kromě zásadní funkce v globálním měřítku má voda význam též pro organismy. Je základní stavební látkou živých těl. Organismy normálně obsahují okolo 60 % ale často i 99 % vody. Voda na naší planetě se nevyskytuje takřka nikde v čistém stavu. Vždy jsou v ní přítomny různé příměsi a rozpuštěny různé sloučeniny.

	== Význam pro člověka ==		== Význam pro člověka ==

Řádek 8:		Řádek 4:

	Využívání vodních zdrojů k uspokojování lidských potřeb se v moderní době neustále zvětšuje. Kromě využívání vody jako pitného zdroje se připojilo využívání k mytí, zavlažování, k výrobě energie. Mimo to i spotřeba vody v domácnostech je několikanásobně vyšší.		Využívání vodních zdrojů k uspokojování lidských potřeb se v moderní době neustále zvětšuje. Kromě využívání vody jako pitného zdroje se připojilo využívání k mytí, zavlažování, k výrobě energie. Mimo to i spotřeba vody v domácnostech je několikanásobně vyšší.

	~~== Znečištění vody ==~~

	V důsledku lidské činnosti se ve vodě vedle přirozených příměsí vyskytují i další látky nebo se obsah jinak přirozených látek neúměrně zvyšuje. Nejčastější příčinou znečištění vod jsou průsaky z půdy, vypouštění odpadních vod z průmyslu nebo havárie nádrží s nebezpečnými kapalinami. Znečištěná voda působí nepříznivě na zdraví člověka a také na skladbu a životaschopnost společenstev organismů. Toxické látky obsažené ve vodě nemusí vždy působit akutní otravy člověka. Mohou se v tělech rostlin a živočichů kumulovat a postupně v potravním řetězci vedoucím k člověku zvyšovat svou koncentraci. Následky se projeví až za delší čas (Minamata). Vodou se šíří i řada nakažlivých chorob a parazitů. Studně jsou dodnes v některých rozvojových zemích zdrojem nákazy tyfem a cholerou.

	Některé vody trpí nadměrným přísunem živin, látek potřebných pro růst rostlin. Jde většinou o rozpustné soli – dusičnany a fosforečnany, které vznikají jako produkt rozkladu organických zbytků těl rostlin a živočichů a jsou součástí zemědělských hnojiv. Tyto látky se dostávají do vod v podobě smyvů z polí a pastvin. Významným zdrojem látek obsahujících fosfor a dusík jsou i splaškové vody z lidských sídel. Dusičnany mají svůj původ v odpadu ze septiků a hnojišť, významným zdrojem látek obsahujících fosfor jsou mycí a prací prostředky. Proces, při němž se obohacuje voda o nadměrné množství živin, se označuje jako eutrofizace. Ve vodách s nadměrným obsahem živin postupně narůstá spotřeba kyslíku potřebného jak k dýchání organismů, tak i k bakteriálnímu rozkladu odumírajících těl těchto organismů. V takto znečištěných vodách dochází ke vzniku anaerobních (= bezkyslíkatých) podmínek a k omezení života ve vodě. Přebytečné množství jinak potřebných živin tak může přivodit díky nedostatku kyslíku i zhroucení původních ekosystémů.

	== Ovlivnění vodního režimu ==		== Ovlivnění vodního režimu ==
Řádek 28:		Řádek 18:

	Růst populace v některých oblastech naší planety není jediným faktorem, který bude v budoucnu ovlivňovat dostatek pitné i užitkové vody, které jsou již nyní v její spotřebě pod celosvětovým průměrem. Odběr vody totiž není závislý pouze na počtu obyvatel, ale také na způsobu jejich života. S rostoucí průmyslovou výrobou (kterou řada rozvojových zemí předpokládá – viz změna vzorců spotřeby) bude vzrůstat i potřeba vody pro průmysl a pro požadované zvýšení hygieny v domácnostech. Při střízlivém zhodnocení situace není často z tohoto problému východiska. Rostoucí populace zvláště v suchých oblastech východní a subsaharské Afriky bude mít v každém případě stálý nedostatek vody jak pro osobní použití, tak i pro průmysl a zavlažování.		Růst populace v některých oblastech naší planety není jediným faktorem, který bude v budoucnu ovlivňovat dostatek pitné i užitkové vody, které jsou již nyní v její spotřebě pod celosvětovým průměrem. Odběr vody totiž není závislý pouze na počtu obyvatel, ale také na způsobu jejich života. S rostoucí průmyslovou výrobou (kterou řada rozvojových zemí předpokládá – viz změna vzorců spotřeby) bude vzrůstat i potřeba vody pro průmysl a pro požadované zvýšení hygieny v domácnostech. Při střízlivém zhodnocení situace není často z tohoto problému východiska. Rostoucí populace zvláště v suchých oblastech východní a subsaharské Afriky bude mít v každém případě stálý nedostatek vody jak pro osobní použití, tak i pro průmysl a zavlažování.

			== Témata ==
			*[[Koloběh vody]]
			*[[Znečištění vody]]

	== Zdroje ==		== Zdroje ==
Řádek 48:		Řádek 42:

	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	*[~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/Hydrosféra Hydrosféra na české Wikipedii]~~		*[[wikipedia:cs:Voda\|Voda na české Wikipedii]]
	*[http:~~//cs.wikipedia.org/wiki/~~Voda Voda na české Wikipedii]		*[[wikipedia:cs:Koloběh vody\|Koloběh vody na české Wikipedii]]
	*[~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_vody~~ Koloběh vody na české Wikipedii]		*[[wikipedia:en:Water\|Voda na anglické Wikipedii]]
	*[~~http~~://en~~.wikipedia.org/wiki/Water~~ Water na anglické Wikipedii]		*[[wikipedia:en:Water cycle\|Koloběh vody na anglické Wikipedii]]
	*[~~http~~://en~~.wikipedia.org/wiki/Water_cycle~~ Water cycle na anglické Wikipedii]
	{{licence cc\|Kolářová, Hana}}		{{licence cc\|Kolářová, Hana}}

	~~{{upravit Jana}}~~

	[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]		[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]

Majka.Dlouha: /* Externí odkazy */

2008-06-12T15:14:10Z

Externí odkazy

← Starší verze		Verze z 12. 6. 2008, 17:14
Řádek 50:		Řádek 50:
	*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosféra Hydrosféra na české Wikipedii]		*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosféra Hydrosféra na české Wikipedii]
	*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda Voda na české Wikipedii]		*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda Voda na české Wikipedii]
			*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_vody Koloběh vody na české Wikipedii]
	*[http://en.wikipedia.org/wiki/Water Water na anglické Wikipedii]		*[http://en.wikipedia.org/wiki/Water Water na anglické Wikipedii]
			*[http://en.wikipedia.org/wiki/Water_cycle Water cycle na anglické Wikipedii]
	{{licence cc\|Kolářová, Hana}}		{{licence cc\|Kolářová, Hana}}