Využívání OER MWS: Aktuálnost - Historie editací

Eduard v 11. 12. 2020, 20:24

2020-12-11T20:24:35Z

← Starší verze		Verze z 11. 12. 2020, 22:24
Řádek 23:		Řádek 23:

	[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]		[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
			{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Korhonova v 27. 11. 2020, 16:06

2020-11-27T16:06:25Z

← Starší verze		Verze z 27. 11. 2020, 18:06
Řádek 1:		Řádek 1:
	Aktuálnost je klíčovým faktorem při využívání [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru\|otevřených vzdělávacích zdrojů na bázi MediaWiki softwaru]] (OER WMS).		Aktuálnost je klíčovým faktorem při využívání [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru\|otevřených vzdělávacích zdrojů na bázi MediaWiki softwaru]] (OER WMS).

	Právě možnost velice snadno aktualizovat obsah těchto zdrojů (a často prakticky kýmkoliv) je tím, co jim poskytuje konkureční výhodu oproti jejím uzavřenějším protějškům - tedy zejména tištěným zdrojům ale v omezené míře i statickým webům a jiným zdrojům z prostředí webu 1.0, jejichž aktualizaci ~~často~~ může provést pouze administrátor daného webu. Wikipedie a jiné OER WMS ač vznikly často již v počátcích rozvoje internetu se řadí již do skupiny webových stránek označovaných jako web 2.0. Tedy zdrojů, které umožňují zapojení uživatelů do jejich tvorby a případné modifikace obsahu.		Právě možnost velice snadno aktualizovat obsah těchto zdrojů (a často prakticky kýmkoliv) je tím, co jim poskytuje konkureční výhodu oproti jejím uzavřenějším protějškům - tedy zejména tištěným zdrojům, ale v omezené míře i statickým webům a jiným zdrojům z prostředí webu 1.0, jejichž aktualizaci může mnohokrát provést pouze administrátor daného webu. Wikipedie a jiné OER WMS ač vznikly často již v počátcích rozvoje internetu se řadí již do skupiny webových stránek označovaných jako web 2.0. Tedy zdrojů, které umožňují zapojení uživatelů do jejich tvorby a případné modifikace obsahu.

	Význam její aktuálnosti se dobře ukázal během covidové pandemie, jež v roce 2020 postihla svět. Během několika týdnů vznikly na anglické Wikipedii přes čtyři tisíce článků o Covidu, jež se dočkaly přes 240 milionů zobrazení. Přičemž během jedné minuty v nich probíhalo často několik úprav.<ref>Wikimediafoundation. (2020). Instagramový účet.</ref> Články tak byly prakticky nepřetržitě aktualizované a než jeden z nich čtenář dočetl, obsah v něm se za dobu jeho čtení mohl několikrát změnit. V tomto období z Wikipedie vycházel i Google ve svých grafech při zobrazování počtu nemocných v jednotlivých zemích.		Význam její aktuálnosti se dobře ukázal během covidové pandemie, jež v roce 2020 postihla svět. Během několika týdnů vznikly na anglické Wikipedii přes čtyři tisíce článků o Covidu, jež se dočkaly přes 240 milionů zobrazení. Přičemž během jedné minuty v nich probíhalo často několik úprav.<ref>Wikimediafoundation. (2020). Instagramový účet.</ref> Články tak byly prakticky nepřetržitě aktualizované a než jeden z nich čtenář dočetl, obsah v něm se za dobu jeho čtení mohl několikrát změnit. V tomto období z Wikipedie vycházel i Google ve svých grafech při zobrazování počtu nemocných v jednotlivých zemích.
Řádek 7:		Řádek 7:
	Na Wikipedii se kolem koronavirových článků vytvořila zcela spontánně komunita zdravotních expertů, jež je kontrolovali, aby se do něj nedostaly nepodložené informace.<ref>Cohen, Noam. (2020). How Wikipedia Prevents the Spread of Coronavirus Misinformation. ''Wired.'' <nowiki>https://www.wired.com/story/how-wikipedia-prevents-spread-coronavirus-misinformation/</nowiki></ref> V období, v němž i odborné vědecké časopisy často polevovaly v mechanismech zajišťování kvality a otiskly studie, které by za normálních okolností nemusely projít recenzním řízením, se tak Wikipedie stala jakýmsi ''gatekeeperem'' do světa znalostí o Covidu. Článek Coronavirus disease 2019 na anglické Wikipedii editovalo celkem přes tisíc editorů a také řada robotů (algoritmů umělé inteligence), kteří dohromady provedly přes pět tisíc editací.<ref>https://xtools.wmflabs.org/articleinfo/en.wikipedia.org/Coronavirus_disease_2019</ref> Je zřejmé, že podobný mechanismus aktualizace obsahu by byl u tištěné publikace (nebo klasické webové) nerealizovatelný stejně jako způsob její distribuce po celém světě v tak krátkém období.		Na Wikipedii se kolem koronavirových článků vytvořila zcela spontánně komunita zdravotních expertů, jež je kontrolovali, aby se do něj nedostaly nepodložené informace.<ref>Cohen, Noam. (2020). How Wikipedia Prevents the Spread of Coronavirus Misinformation. ''Wired.'' <nowiki>https://www.wired.com/story/how-wikipedia-prevents-spread-coronavirus-misinformation/</nowiki></ref> V období, v němž i odborné vědecké časopisy často polevovaly v mechanismech zajišťování kvality a otiskly studie, které by za normálních okolností nemusely projít recenzním řízením, se tak Wikipedie stala jakýmsi ''gatekeeperem'' do světa znalostí o Covidu. Článek Coronavirus disease 2019 na anglické Wikipedii editovalo celkem přes tisíc editorů a také řada robotů (algoritmů umělé inteligence), kteří dohromady provedly přes pět tisíc editací.<ref>https://xtools.wmflabs.org/articleinfo/en.wikipedia.org/Coronavirus_disease_2019</ref> Je zřejmé, že podobný mechanismus aktualizace obsahu by byl u tištěné publikace (nebo klasické webové) nerealizovatelný stejně jako způsob její distribuce po celém světě v tak krátkém období.

	Při tvorbě obsahu OER MWS je možné využít také editační algoritmy (tzv. boty), které upozorňují uživatele na problematická slova, jež napsal. V případě vandalismu to mohou být například vulgarismy, nicméně editační algoritmy jsou užitečné právě také pro aktuálnost. Například při tvorbě tohoto textu autora napadlo, že napíše ,,během současné konoravirové pandemie", vzhledem k tomu, že text vznikal v září 2020. Včas se ale zastavil a místo toho napsal: ,,během covidové pandemie, jež v roce 2020 postihla svět". To proto, aby předešel zastarání obsahu a v případě jeho pozdější neaktualizace nebyl případný čtenář třeba v roce 2025 rušen tím, že v textu objeví spojení ,,současné pandemie". Například na Wikipedii ~~ale~~ editační boti upozorňují editora na podobná slova jako letošní, nynější, aby se jich vyvaroval a text v budoucnu nepůsobil zastarale.		Při tvorbě obsahu OER MWS je možné využít také editační algoritmy (tzv. boty), které upozorňují uživatele na problematická slova, jež napsal. V případě vandalismu to mohou být například vulgarismy, nicméně editační algoritmy jsou užitečné právě také pro aktuálnost. Například při tvorbě tohoto textu autora napadlo, že napíše ,,během současné konoravirové pandemie", vzhledem k tomu, že text vznikal v září 2020. Včas se ale zastavil a místo toho napsal: ,,během covidové pandemie, jež v roce 2020 postihla svět". To proto, aby předešel zastarání obsahu a v případě jeho pozdější neaktualizace nebyl případný čtenář třeba v roce 2025 rušen tím, že v textu objeví spojení ,,současné pandemie". Například na Wikipedii editační boti upozorňují editora na podobná slova jako "''letošní" , "nynější"'', aby se jich vyvaroval a text v budoucnu nepůsobil zastarale.

	V případě využívání a citování OER WMS platí, že kromě citace času přístupu - či poslední aktualizace zdroje, ze kterého ~~vyvházíme~~ - je vhodnější s tímto údajem ~~uvádet~~ rovněž specifické číslo stránky (tzv. ID) jež například na Wikipedii můžeme najít v informacích na stránce či na ní a na jiných wikisystémech v historii editací. Uvádění tohoto data totiž garantuje, že případný zájemce o citaci najde přesně tu verzi, ze které vycházíme. Jak již bylo napsáno platí, že v případě OER WMS může proběhnout více editací v průběhu jedné minuty, nemusí tak stačit citovat nejen hodinu ale i minutu.		V případě využívání a citování OER WMS platí, že kromě citace času přístupu - či poslední aktualizace zdroje, ze kterého vycházíme - je vhodnější s tímto údajem uvádět rovněž specifické číslo stránky (tzv. ID) jež například na Wikipedii můžeme najít v informacích na stránce či na ní a na jiných wikisystémech v historii editací. Uvádění tohoto data totiž garantuje, že případný zájemce o citaci najde přesně tu verzi, ze které vycházíme. Jak již bylo napsáno platí, že v případě OER WMS může proběhnout více editací v průběhu jedné minuty, nemusí tak stačit citovat nejen hodinu ale i minutu.

	Obecně platí, že pokud si chceme ověřit to, zda je zdroj, jež chceme využít, aktuální máme tři možnosti, můžeme to poznat na:		Obecně platí, že pokud si chceme ověřit to, zda je zdroj, jež chceme využít, aktuální máme tři možnosti, můžeme to poznat na:

	*Obsahu. V případě obsahu vidíme v článku často časové údaje, které jsou v některých případech užitečným indikátorem aktuálnosti. Zvláště pokud čteme text problematice u níž předpokládáme, že se poznání o ní v čase vyvíjí (např. článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Climate_change Climate change] na anglické Wikipedii) a v textu by byl poslední časový údaj z roku 2010, můžeme vytušit, že zdroj není pravidelně aktualizovaný.		*Obsahu. V případě obsahu vidíme v článku často časové údaje, které jsou v některých případech užitečným indikátorem aktuálnosti. Zvláště pokud čteme text k problematice u níž předpokládáme, že se poznání o ní v čase vyvíjí (např. článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Climate_change Climate change] na anglické Wikipedii) a v textu by byl poslední časový údaj z roku 2010, můžeme vytušit, že zdroj není pravidelně aktualizovaný.
	*Referencích. Reference jsou užitečným indikátorem aktuálnosti. Stačí se podívat na datum jejich publikace a zjistit tak, zda je nějaká z posledního období.		*Referencích. Reference jsou užitečným indikátorem aktuálnosti. Stačí se podívat na datum jejich publikace a zjistit tak, zda jsou nějaká z posledního období.
	*Historii editací. Historie editací jsou nejlepším indikátorem, zda se s článkem ,,něco děje" ve smyslu, že o se o něj někdo stará. Historie bývá v případech OER WMS často vpravo nahoře. Pokud ji rozklikneme, tak podle časových údajů poznáme, kdy byla vytvořena poslední aktualizace, popř. zda je článek průběžně upravován.		*Historii editací. Historie editací jsou nejlepším indikátorem, zda se s článkem ,,něco děje" ve smyslu, že se o něj někdo stará. Historie bývá v případech OER WMS často vpravo nahoře. Pokud ji rozklikneme, tak podle časových údajů poznáme, kdy byla vytvořena poslední aktualizace, popř. zda je článek průběžně upravován.

	Zároveň je ale třeba si uvědomit, že ne všechny články je potřeba aktualizovat. U některých se poznání již tolik nevyvíjí a pokud zdroj není pravidelně aktualizovaný, na kvalitě mu to nemusí uškodit.		Zároveň je ale třeba si uvědomit, že ne všechny články je potřeba aktualizovat. U některých se poznání již tolik nevyvíjí a pokud zdroj není pravidelně aktualizovaný, na kvalitě mu to nemusí uškodit.

Admin: added Category:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje using HotCat

2020-10-29T07:47:45Z

added Category:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje using HotCat

← Starší verze		Verze z 29. 10. 2020, 09:47
Řádek 21:		Řádek 21:
	==Reference==		==Reference==
	<references />		<references />

			[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]

Eduard v 16. 9. 2020, 10:07

2020-09-16T10:07:36Z

Eduard: nový článek

2020-09-16T09:54:48Z

nový článek

Nová stránka

Aktuálnost je klíčovým faktorem při využívání [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|otevřených vzdělávacích zdrojů na bázi MediaWiki softwaru]] (OER WMS).

Právě možnost velice snadno aktualizovat obsah těchto zdrojů (a často prakticky kýmkoliv) je tím, co jim poskytuje konkureční výhodu oproti jejím uzavřenějším protějškům zejména tištěným zdrojům ale v omezené míře i statickým webům a jiným zdrojům z prostředí webu 1.0, jejichž aktualizaci časo může většinou provést pouze administrátor daného webu. Wikipedie a jiné OER WMS ač vznikly často již v počátcích rozvoje internetu se řadí již do skupiny webových stránek označovaných jako web 2.0. Tedy zdrojů, které umožňují zapojení uživatelů do jejich tvorby a případné modifikace obsahu.

Význam její aktuálnosti se dobře ukázal během covidové pandemie, jež v roce 2020 postihla svět. Během několika týdnů vznikly na anglické Wikipedii přes čtyři tisíce článků o Covidu, jež se dočkaly přes 240 milionů zobrazení. Přičemž během jedné minuty v nich probíhalo často několik úprav.<ref>Wikimediafoundation. (2020). Instagramový účet.</ref> Články tak byly prakticky nepřetržitě aktualizované a než jeden z nich čtenář dočetl, obsah v něm se za dobu jeho čtení mohl několikrát změnit. V tomto období z Wikipedie vycházel i Google ve svých grafech při zobrazování počtu nemocných v jednotlivých zemích.

Na Wikipedii kolem hlavního koronavirového článku vytvořila zcela spontánně komunita zdravotních expertů, jež je kontrolovali, aby se do něj nedostaly nepodložené informace.<ref>Cohen, Noam. (2020). How Wikipedia Prevents the Spread of Coronavirus Misinformation. ''Wired.'' <nowiki>https://www.wired.com/story/how-wikipedia-prevents-spread-coronavirus-misinformation/</nowiki></ref> V období, v němž i odborné vědecké časopisy často polevovaly v mechanismech zajišťování kvality a otiskly studie, které by za normálních okolností nemusely projít recenzním řízením, se tak Wikipedie stala jakýmsi gatekeeperem do světa znalostí o Covidu. Článek Coronavirus disease 2019 na anglické Wikipedii editovalo celkem přes tisíc editorů a třináct robotů (algoritmů umělé inteligence), kteří provedly přes pět tisíc editací.<ref>https://xtools.wmflabs.org/articleinfo/en.wikipedia.org/Coronavirus_disease_2019</ref> Je zřejmé, že podobný mechanismus aktualizace obsahu by byl u tištěné publikace nerealizovatelný stejně jako způsob její distribuce po celém světě v tak krátkém období.

Při tvorbě obsahu OER MWS je možné využít také editační algoritmy (tzv. boty), které upozorňují uživatele na problematická slova, jež napsal. V případě vandalismu to mohou být například vulgarismy, nicméně editační algoritmy jsou užitečné právě také pro aktuálnost. Například při tvorbě tohoto textu autora napadlo, že napíše ,,během současné konoravirové pandemie", vzhledem k tomu, že text vznikal v září 2020. Včas se ale zastavil a místo toho napsal: ,,během covidové pandemie, jež v roce 2020 postihla svět". To proto, aby předešel zastarání obsahu a v případě jeho pozdější neaktualizace nebyl případný čtenář třeba v roce 2025 rušen tím, že v textu objeví spojení ,,současné pandemie". Například na Wikipedii ale editační boti upozorňují editora na podobná slova jako letošní, nynější, aby se jich vyvaroval a text v budoucnu nepůsobil zastarale.

V případě využívání a citování OER WMS platí, že kromě citace času přístupu - či poslední aktualizace zdroje, ze kterého vyvházíme - je vhodnější s tímto údajem uvádet rovněž specifické číslo stránky (tzv. ID) jež například na Wikipedii můžeme najít v informacích na stránce či na ní a na jiných wikisystémech v historii editací. Uvádení tohoto data totiž garantuje, že případný zájemce o citaci najde přesně tu verzi, ze které vycházíme. Jak již bylo napsáno platí, že v případě OER WMS může proběhnout více editací v průběhu jedné minuty, nemusí tak stačit citovat nejen hodinu ale i minutu.

Obecně platí, že pokud si chceme ověřit to, zda je zdroj, jež chceme využít, aktuální máme tři možnosti, můžeme to poznat na:

* Obsahu. V případe obsahu vidíme v článku často časové údaje, které jsou v některých případech užitečným indikátorem aktuálnosti. Zvláště pokud čteme text u nejž předpokládáme, že se poznání o problematice v čase vyvíjí (např. článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Climate_change Climate change] na anglické WIkipedii) a v textu by byl poslendí časový údaj z roku 2010, můžeme vytušit, že zdroj není pravidelně aktualizovaný.
* Referencích. Reference jsou užitečným indikátorem aktuálnosti. Stačí se podívat na data jejich publikace, zda je nějaká z posledního období.
* Historii editací. Historie editací jsou nejlepším indikátorem, zda se s článkem ,,něco děje" ve smyslu, že o se o něj někdo stará. Historie bývá v případech OER WMS vpravo nahoře. Pokud ji rozklikneme, tak podle časových údajů poznáme, kdy byla vytvořena poslední aktualizace, popř. zda je článek průběžně upravován.

Zároveň je ale třeba si uvědomit, že ne všechny články je potřeba aktualizovat. U některých se poznání již tolik nevyvíjí a pokud zdroj není pravidelně aktualizovaný, na kvalitě mu to nemusí uškodit.

== Reference ==

← Starší verze		Verze z 16. 9. 2020, 12:07
Řádek 1:		Řádek 1:
	Aktuálnost je klíčovým faktorem při využívání [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru\|otevřených vzdělávacích zdrojů na bázi MediaWiki softwaru]] (OER WMS).		Aktuálnost je klíčovým faktorem při využívání [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru\|otevřených vzdělávacích zdrojů na bázi MediaWiki softwaru]] (OER WMS).

	Právě možnost velice snadno aktualizovat obsah těchto zdrojů (a často prakticky kýmkoliv) je tím, co jim poskytuje konkureční výhodu oproti jejím uzavřenějším protějškům zejména tištěným zdrojům ale v omezené míře i statickým webům a jiným zdrojům z prostředí webu 1.0, jejichž aktualizaci ~~časo~~ může ~~většinou~~ provést pouze administrátor daného webu. Wikipedie a jiné OER WMS ač vznikly často již v počátcích rozvoje internetu se řadí již do skupiny webových stránek označovaných jako web 2.0. Tedy zdrojů, které umožňují zapojení uživatelů do jejich tvorby a případné modifikace obsahu.		Právě možnost velice snadno aktualizovat obsah těchto zdrojů (a často prakticky kýmkoliv) je tím, co jim poskytuje konkureční výhodu oproti jejím uzavřenějším protějškům - tedy zejména tištěným zdrojům ale v omezené míře i statickým webům a jiným zdrojům z prostředí webu 1.0, jejichž aktualizaci často může provést pouze administrátor daného webu. Wikipedie a jiné OER WMS ač vznikly často již v počátcích rozvoje internetu se řadí již do skupiny webových stránek označovaných jako web 2.0. Tedy zdrojů, které umožňují zapojení uživatelů do jejich tvorby a případné modifikace obsahu.

	Význam její aktuálnosti se dobře ukázal během covidové pandemie, jež v roce 2020 postihla svět. Během několika týdnů vznikly na anglické Wikipedii přes čtyři tisíce článků o Covidu, jež se dočkaly přes 240 milionů zobrazení. Přičemž během jedné minuty v nich probíhalo často několik úprav.<ref>Wikimediafoundation. (2020). Instagramový účet.</ref> Články tak byly prakticky nepřetržitě aktualizované a než jeden z nich čtenář dočetl, obsah v něm se za dobu jeho čtení mohl několikrát změnit. V tomto období z Wikipedie vycházel i Google ve svých grafech při zobrazování počtu nemocných v jednotlivých zemích.		Význam její aktuálnosti se dobře ukázal během covidové pandemie, jež v roce 2020 postihla svět. Během několika týdnů vznikly na anglické Wikipedii přes čtyři tisíce článků o Covidu, jež se dočkaly přes 240 milionů zobrazení. Přičemž během jedné minuty v nich probíhalo často několik úprav.<ref>Wikimediafoundation. (2020). Instagramový účet.</ref> Články tak byly prakticky nepřetržitě aktualizované a než jeden z nich čtenář dočetl, obsah v něm se za dobu jeho čtení mohl několikrát změnit. V tomto období z Wikipedie vycházel i Google ve svých grafech při zobrazování počtu nemocných v jednotlivých zemích.

	Na Wikipedii kolem ~~hlavního koronavirového článku~~ vytvořila zcela spontánně komunita zdravotních expertů, jež je kontrolovali, aby se do něj nedostaly nepodložené informace.<ref>Cohen, Noam. (2020). How Wikipedia Prevents the Spread of Coronavirus Misinformation. ''Wired.'' <nowiki>https://www.wired.com/story/how-wikipedia-prevents-spread-coronavirus-misinformation/</nowiki></ref> V období, v němž i odborné vědecké časopisy často polevovaly v mechanismech zajišťování kvality a otiskly studie, které by za normálních okolností nemusely projít recenzním řízením, se tak Wikipedie stala jakýmsi gatekeeperem do světa znalostí o Covidu. Článek Coronavirus disease 2019 na anglické Wikipedii editovalo celkem přes tisíc editorů a ~~třináct~~ robotů (algoritmů umělé inteligence), kteří provedly přes pět tisíc editací.<ref>https://xtools.wmflabs.org/articleinfo/en.wikipedia.org/Coronavirus_disease_2019</ref> Je zřejmé, že podobný mechanismus aktualizace obsahu by byl u tištěné publikace nerealizovatelný stejně jako způsob její distribuce po celém světě v tak krátkém období.		Na Wikipedii se kolem koronavirových článků vytvořila zcela spontánně komunita zdravotních expertů, jež je kontrolovali, aby se do něj nedostaly nepodložené informace.<ref>Cohen, Noam. (2020). How Wikipedia Prevents the Spread of Coronavirus Misinformation. ''Wired.'' <nowiki>https://www.wired.com/story/how-wikipedia-prevents-spread-coronavirus-misinformation/</nowiki></ref> V období, v němž i odborné vědecké časopisy často polevovaly v mechanismech zajišťování kvality a otiskly studie, které by za normálních okolností nemusely projít recenzním řízením, se tak Wikipedie stala jakýmsi ''gatekeeperem'' do světa znalostí o Covidu. Článek Coronavirus disease 2019 na anglické Wikipedii editovalo celkem přes tisíc editorů a také řada robotů (algoritmů umělé inteligence), kteří dohromady provedly přes pět tisíc editací.<ref>https://xtools.wmflabs.org/articleinfo/en.wikipedia.org/Coronavirus_disease_2019</ref> Je zřejmé, že podobný mechanismus aktualizace obsahu by byl u tištěné publikace (nebo klasické webové) nerealizovatelný stejně jako způsob její distribuce po celém světě v tak krátkém období.

	Při tvorbě obsahu OER MWS je možné využít také editační algoritmy (tzv. boty), které upozorňují uživatele na problematická slova, jež napsal. V případě vandalismu to mohou být například vulgarismy, nicméně editační algoritmy jsou užitečné právě také pro aktuálnost. Například při tvorbě tohoto textu autora napadlo, že napíše ,,během současné konoravirové pandemie", vzhledem k tomu, že text vznikal v září 2020. Včas se ale zastavil a místo toho napsal: ,,během covidové pandemie, jež v roce 2020 postihla svět". To proto, aby předešel zastarání obsahu a v případě jeho pozdější neaktualizace nebyl případný čtenář třeba v roce 2025 rušen tím, že v textu objeví spojení ,,současné pandemie". Například na Wikipedii ale editační boti upozorňují editora na podobná slova jako letošní, nynější, aby se jich vyvaroval a text v budoucnu nepůsobil zastarale.		Při tvorbě obsahu OER MWS je možné využít také editační algoritmy (tzv. boty), které upozorňují uživatele na problematická slova, jež napsal. V případě vandalismu to mohou být například vulgarismy, nicméně editační algoritmy jsou užitečné právě také pro aktuálnost. Například při tvorbě tohoto textu autora napadlo, že napíše ,,během současné konoravirové pandemie", vzhledem k tomu, že text vznikal v září 2020. Včas se ale zastavil a místo toho napsal: ,,během covidové pandemie, jež v roce 2020 postihla svět". To proto, aby předešel zastarání obsahu a v případě jeho pozdější neaktualizace nebyl případný čtenář třeba v roce 2025 rušen tím, že v textu objeví spojení ,,současné pandemie". Například na Wikipedii ale editační boti upozorňují editora na podobná slova jako letošní, nynější, aby se jich vyvaroval a text v budoucnu nepůsobil zastarale.

	V případě využívání a citování OER WMS platí, že kromě citace času přístupu - či poslední aktualizace zdroje, ze kterého vyvházíme - je vhodnější s tímto údajem uvádet rovněž specifické číslo stránky (tzv. ID) jež například na Wikipedii můžeme najít v informacích na stránce či na ní a na jiných wikisystémech v historii editací. ~~Uvádení~~ tohoto data totiž garantuje, že případný zájemce o citaci najde přesně tu verzi, ze které vycházíme. Jak již bylo napsáno platí, že v případě OER WMS může proběhnout více editací v průběhu jedné minuty, nemusí tak stačit citovat nejen hodinu ale i minutu.		V případě využívání a citování OER WMS platí, že kromě citace času přístupu - či poslední aktualizace zdroje, ze kterého vyvházíme - je vhodnější s tímto údajem uvádet rovněž specifické číslo stránky (tzv. ID) jež například na Wikipedii můžeme najít v informacích na stránce či na ní a na jiných wikisystémech v historii editací. Uvádění tohoto data totiž garantuje, že případný zájemce o citaci najde přesně tu verzi, ze které vycházíme. Jak již bylo napsáno platí, že v případě OER WMS může proběhnout více editací v průběhu jedné minuty, nemusí tak stačit citovat nejen hodinu ale i minutu.

	Obecně platí, že pokud si chceme ověřit to, zda je zdroj, jež chceme využít, aktuální máme tři možnosti, můžeme to poznat na:		Obecně platí, že pokud si chceme ověřit to, zda je zdroj, jež chceme využít, aktuální máme tři možnosti, můžeme to poznat na:

	* Obsahu. V ~~případe~~ obsahu vidíme v článku často časové údaje, které jsou v některých případech užitečným indikátorem aktuálnosti. Zvláště pokud čteme text u ~~nejž~~ předpokládáme, že se poznání o ~~problematice~~ v čase vyvíjí (např. článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Climate_change Climate change] na anglické ~~WIkipedii~~) a v textu by byl ~~poslendí~~ časový údaj z roku 2010, můžeme vytušit, že zdroj není pravidelně aktualizovaný.		*Obsahu. V případě obsahu vidíme v článku často časové údaje, které jsou v některých případech užitečným indikátorem aktuálnosti. Zvláště pokud čteme text problematice u níž předpokládáme, že se poznání o ní v čase vyvíjí (např. článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Climate_change Climate change] na anglické Wikipedii) a v textu by byl poslední časový údaj z roku 2010, můžeme vytušit, že zdroj není pravidelně aktualizovaný.
	* Referencích. Reference jsou užitečným indikátorem aktuálnosti. Stačí se podívat na ~~data~~ jejich publikace, zda je nějaká z posledního období.		*Referencích. Reference jsou užitečným indikátorem aktuálnosti. Stačí se podívat na datum jejich publikace a zjistit tak, zda je nějaká z posledního období.
	* Historii editací. Historie editací jsou nejlepším indikátorem, zda se s článkem ,,něco děje" ve smyslu, že o se o něj někdo stará. Historie bývá v případech OER WMS vpravo nahoře. Pokud ji rozklikneme, tak podle časových údajů poznáme, kdy byla vytvořena poslední aktualizace, popř. zda je článek průběžně upravován.		*Historii editací. Historie editací jsou nejlepším indikátorem, zda se s článkem ,,něco děje" ve smyslu, že o se o něj někdo stará. Historie bývá v případech OER WMS často vpravo nahoře. Pokud ji rozklikneme, tak podle časových údajů poznáme, kdy byla vytvořena poslední aktualizace, popř. zda je článek průběžně upravován.

	Zároveň je ale třeba si uvědomit, že ne všechny články je potřeba aktualizovat. U některých se poznání již tolik nevyvíjí a pokud zdroj není pravidelně aktualizovaný, na kvalitě mu to nemusí uškodit.		Zároveň je ale třeba si uvědomit, že ne všechny články je potřeba aktualizovat. U některých se poznání již tolik nevyvíjí a pokud zdroj není pravidelně aktualizovaný, na kvalitě mu to nemusí uškodit.

	== Reference ==		==Reference==
			<references />