Vodárenský kal - Historie editací

JaDlo v 30. 11. 2020, 19:22

2020-11-30T19:22:29Z

← Starší verze		Verze z 30. 11. 2020, 21:22
Řádek 5:		Řádek 5:
	Složení a vlastnosti vodárenského kalu závisí především na kvalitě čištěné vody a zvolené technologii úpravy vody. Kapalnou fázi kalu představuje kalová voda a tuhou fázi částice různého tvaru a velikosti. Voda je v kalu přítomna ve formě volné, koloidně vázané a ve formě chemicky vázané <ref name="Hydrochemie">Grünwald, A. (1993) Hydrochemie. Vydavatelství ČVUT, Praha.</ref>. Při úpravě podzemní vody, která má stabilní složení, kvalita a kvantita kalu bude vždy stejná. Pokud však upravujeme vodu povrchovou, kvalita i kvantita kalu se někdy může citelně měnit. Vodárenský kal obvykle obsahuje organické a minerální suspenze. V povrchových vodách se vyskytují [[wikipedia:cs:jílové minerály\|jílové minerály]], částice [[wikipedia:cs:hlína\|hlíny]] a [[wikipedia:cs:písek\|písku]] organické zbytky odumřelých rostlin a živočichů. Podle složení surové vody se dávkuje příslušné množství chemikálií <ref name="GeoScience">Kyncl, M. (2008) Oportunities for water treatment sludge re-use. GeoScience Engineering, Vol. 54, No.1, p. 11-22. Přístupný na: http://gse.vsb.cz/</ref>.		Složení a vlastnosti vodárenského kalu závisí především na kvalitě čištěné vody a zvolené technologii úpravy vody. Kapalnou fázi kalu představuje kalová voda a tuhou fázi částice různého tvaru a velikosti. Voda je v kalu přítomna ve formě volné, koloidně vázané a ve formě chemicky vázané <ref name="Hydrochemie">Grünwald, A. (1993) Hydrochemie. Vydavatelství ČVUT, Praha.</ref>. Při úpravě podzemní vody, která má stabilní složení, kvalita a kvantita kalu bude vždy stejná. Pokud však upravujeme vodu povrchovou, kvalita i kvantita kalu se někdy může citelně měnit. Vodárenský kal obvykle obsahuje organické a minerální suspenze. V povrchových vodách se vyskytují [[wikipedia:cs:jílové minerály\|jílové minerály]], částice [[wikipedia:cs:hlína\|hlíny]] a [[wikipedia:cs:písek\|písku]] organické zbytky odumřelých rostlin a živočichů. Podle složení surové vody se dávkuje příslušné množství chemikálií <ref name="GeoScience">Kyncl, M. (2008) Oportunities for water treatment sludge re-use. GeoScience Engineering, Vol. 54, No.1, p. 11-22. Přístupný na: http://gse.vsb.cz/</ref>.
	Kaly vznikají v různých fázích úpravy vody <ref name="Symposium">Kyncl, M. (2008) Využití, zpracování a zneškodňování vodárenských kalů. Příspěvek na Sympoziu Odpadového fóra přístupný na: http://www.odpadoveforum.cz/symposium/program_texty08.html</ref>:		Kaly vznikají v různých fázích úpravy vody <ref name="Symposium">Kyncl, M. (2008) Využití, zpracování a zneškodňování vodárenských kalů. Příspěvek na Sympoziu Odpadového fóra přístupný na: http://www.odpadoveforum.cz/symposium/program_texty08.html</ref>:
	* Kal z hrubých a jemných česlí - obsahuje málo vody
	* Kal z usazovacích nádrží a čiřičů -obsahuje hodně vody a vločkovité suspence oxidů hliníku a železa		*Kal z hrubých a jemných česlí - obsahuje málo vody
	* Kal z praní filtrů - obsahuje drobné vločky, malá usazovací rychlost		*Kal z usazovacích nádrží a čiřičů -obsahuje hodně vody a vločkovité suspence oxidů hliníku a železa
	* Kal z odželezňování a odmanganování podzemní vody - produkovány v malém množství, snadno zpracovatelné		*Kal z praní filtrů - obsahuje drobné vločky, malá usazovací rychlost
	* Kal z dekarbonizace - husté, snadno zpracovatelné		*Kal z odželezňování a odmanganování podzemní vody - produkovány v malém množství, snadno zpracovatelné
	* Kal z čiření pomocí polymerních flokulantů - obsahují hlavně suspendované a koloidní látky		*Kal z dekarbonizace - husté, snadno zpracovatelné
	* Kaly z ostatních úpravárenských procesů		*Kal z čiření pomocí polymerních flokulantů - obsahují hlavně suspendované a koloidní látky
			*Kaly z ostatních úpravárenských procesů

	Při čiření se do vody přidávají [[wikipedia:cs:síran železitý\|železité]] a hlinité koagulanty. Po tomto procesu obsahuje kal podle složení vody hlavně anorganické [[wikipedia:cs:suspenze (chemie)\|suspenze]], organické látky a oxidy hliníku nebo železa. Z alkalického čištění kal navíc obsahuje i [[wikipedia:cs:uhličitan vápenatý\|uhličitan vápenatý]] <ref>Žáček, L. (1981) Chemické a technologické procesy úpravy vody. SNTL, Praha.</ref>.		Při čiření se do vody přidávají [[wikipedia:cs:síran železitý\|železité]] a hlinité koagulanty. Po tomto procesu obsahuje kal podle složení vody hlavně anorganické [[wikipedia:cs:suspenze (chemie)\|suspenze]], organické látky a oxidy hliníku nebo železa. Z alkalického čištění kal navíc obsahuje i [[wikipedia:cs:uhličitan vápenatý\|uhličitan vápenatý]] <ref>Žáček, L. (1981) Chemické a technologické procesy úpravy vody. SNTL, Praha.</ref>.

Řádek 23:		Řádek 25:

	Díky obsahu živin některých vodárenských kalů se v ČR zkoumá možnost aplikace kalů v zemědělství a lesnictví přímo do půdy. Při tomto využití se jeví problematickým obsah těžkých kovů. V České republice jsou dána kritéria pro použití upravených kalů na zemědělské půdy vyhláškou MŽP č. 382/2001 Sb<ref name="Symposium">Kyncl, M. (2008) Využití, zpracování a zneškodňování vodárenských kalů. Příspěvek na Sympoziu Odpadového fóra přístupný na: http://www.odpadoveforum.cz/symposium/program_texty08.html</ref>. V jiných státech jsou vodárenské kaly a kaly z čistíren odpadních vod v zemědělství již běžně používány.		Díky obsahu živin některých vodárenských kalů se v ČR zkoumá možnost aplikace kalů v zemědělství a lesnictví přímo do půdy. Při tomto využití se jeví problematickým obsah těžkých kovů. V České republice jsou dána kritéria pro použití upravených kalů na zemědělské půdy vyhláškou MŽP č. 382/2001 Sb<ref name="Symposium">Kyncl, M. (2008) Využití, zpracování a zneškodňování vodárenských kalů. Příspěvek na Sympoziu Odpadového fóra přístupný na: http://www.odpadoveforum.cz/symposium/program_texty08.html</ref>. V jiných státech jsou vodárenské kaly a kaly z čistíren odpadních vod v zemědělství již běžně používány.

			Kaly je možné také použít v bioplynových stanicích <ref>VÁŇA, Jaroslav: Bioplynové stanice na využití bioodpadů. ''Biom.cz'' [online]. 2010-05-10 [cit. 2020-11-30]. Dostupné z WWW: <<nowiki>https://biom.cz/cz/odborne-clanky/bioplynove-stanice-na-vyuziti-bioodpadu</nowiki>>. ISSN: 1801-2655.</ref>.

	==Témata==		==Témata==
	* [[wikipedia:cs:pitná voda\|pitná voda]]
	* [[odpady\|odpady]]		*[[wikipedia:cs:pitná voda\|pitná voda]]
			*[[odpady\|odpady]]

	==Související články==		==Související články==
	* [[wikipedia:cs:vodní zdroj Želivka\|vodní zdroj Želivka]]
	* [[wikipedia:cs:vodní zdroj Káraný\|vodní zdroj Káraný]]		*[[wikipedia:cs:vodní zdroj Želivka\|vodní zdroj Želivka]]
			*[[wikipedia:cs:vodní zdroj Káraný\|vodní zdroj Káraný]]

	==Zdroje==		==Zdroje==
	<references/>		<references />

	[[Kategorie: Vodní hospodářství]]		[[Kategorie: Vodní hospodářství]]
	[[Kategorie:Odpadové hospodářství]]		[[Kategorie:Odpadové hospodářství]]
			[[Kategorie:Bioekonomika]]

JaDlo: added Category:Odpadové hospodářství using HotCat

2019-02-25T15:38:41Z

added Category:Odpadové hospodářství using HotCat

← Starší verze		Verze z 25. 2. 2019, 17:38
Řádek 36:		Řádek 36:

	[[Kategorie: Vodní hospodářství]]		[[Kategorie: Vodní hospodářství]]
			[[Kategorie:Odpadové hospodářství]]

Jiří Dlouhý v 3. 5. 2010, 12:40

2010-05-03T12:40:21Z

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2010, 14:40
Řádek 35:		Řádek 35:
	<references/>		<references/>

	[[Kategorie: Vodní hospodářství~~]] [[Kategorie:Skupina C~~]]		[[Kategorie: Vodní hospodářství]]

Fulinovam: /* Související články */

2009-01-11T17:33:44Z

Související články

← Starší verze		Verze z 11. 1. 2009, 19:33
Řádek 31:		Řádek 31:
	* [[wikipedia:cs:vodní zdroj Želivka\|vodní zdroj Želivka]]		* [[wikipedia:cs:vodní zdroj Želivka\|vodní zdroj Želivka]]
	* [[wikipedia:cs:vodní zdroj Káraný\|vodní zdroj Káraný]]		* [[wikipedia:cs:vodní zdroj Káraný\|vodní zdroj Káraný]]
	* [[wikipedia:cs:vodní zdroj Podolí\|vodní zdroj Podolí]]

	==Zdroje==		==Zdroje==

Fulinovam v 9. 1. 2009, 11:30

2009-01-09T11:30:14Z

← Starší verze		Verze z 9. 1. 2009, 13:30
Řádek 3:		Řádek 3:

	==Vznik a složení vodárenského kalu==		==Vznik a složení vodárenského kalu==
	Složení a vlastnosti vodárenského kalu závisí především na kvalitě čištěné vody a zvolené technologii úpravy vody. Kapalnou fázi kalu představuje kalová voda a tuhou fázi částice různého tvaru a velikosti. Voda je v kalu přítomna ve formě volné, koloidně vázané a ve formě chemicky vázané ~~[1]~~. Při úpravě podzemní vody, která má stabilní složení, kvalita a kvantita kalu bude vždy stejná. Pokud však upravujeme vodu povrchovou, kvalita i kvantita kalu se někdy může citelně měnit. Vodárenský kal obvykle obsahuje organické a minerální suspenze. V povrchových vodách se vyskytují jílové minerály, částice hlíny a písku organické zbytky odumřelých rostlin a živočichů. Podle složení surové vody se dávkuje příslušné množství chemikálií ~~[2]~~.		Složení a vlastnosti vodárenského kalu závisí především na kvalitě čištěné vody a zvolené technologii úpravy vody. Kapalnou fázi kalu představuje kalová voda a tuhou fázi částice různého tvaru a velikosti. Voda je v kalu přítomna ve formě volné, koloidně vázané a ve formě chemicky vázané <ref name="Hydrochemie">Grünwald, A. (1993) Hydrochemie. Vydavatelství ČVUT, Praha.</ref>. Při úpravě podzemní vody, která má stabilní složení, kvalita a kvantita kalu bude vždy stejná. Pokud však upravujeme vodu povrchovou, kvalita i kvantita kalu se někdy může citelně měnit. Vodárenský kal obvykle obsahuje organické a minerální suspenze. V povrchových vodách se vyskytují [[wikipedia:cs:jílové minerály\|jílové minerály]], částice [[wikipedia:cs:hlína\|hlíny]] a [[wikipedia:cs:písek\|písku]] organické zbytky odumřelých rostlin a živočichů. Podle složení surové vody se dávkuje příslušné množství chemikálií <ref name="GeoScience">Kyncl, M. (2008) Oportunities for water treatment sludge re-use. GeoScience Engineering, Vol. 54, No.1, p. 11-22. Přístupný na: http://gse.vsb.cz/</ref>.
	Kaly vznikají v různých fázích úpravy vody:		Kaly vznikají v různých fázích úpravy vody <ref name="Symposium">Kyncl, M. (2008) Využití, zpracování a zneškodňování vodárenských kalů. Příspěvek na Sympoziu Odpadového fóra přístupný na: http://www.odpadoveforum.cz/symposium/program_texty08.html</ref>:
	* Kal z hrubých a jemných česlí - obsahuje málo vody		* Kal z hrubých a jemných česlí - obsahuje málo vody
	* Kal z ~~prvního separačního stupně~~, ~~tedy~~ z ~~čiřiče~~ a ~~z usazovací nádrže – hodně~~ vody		* Kal z usazovacích nádrží a čiřičů -obsahuje hodně vody a vločkovité suspence oxidů hliníku a železa
	* Kal z ~~druhého separačního stupně~~, ~~tedy~~ z ~~filtru~~		* Kal z praní filtrů - obsahuje drobné vločky, malá usazovací rychlost
	Při čiření se do vody přidávají železité a hlinité koagulanty. Po tomto procesu obsahuje kal podle složení vody hlavně anorganické suspenze, organické látky a oxidy hliníku nebo železa. Z alkalického čištění kal navíc obsahuje i uhličitan vápenatý [3].		* Kal z odželezňování a odmanganování podzemní vody - produkovány v malém množství, snadno zpracovatelné
			* Kal z dekarbonizace - husté, snadno zpracovatelné
			* Kal z čiření pomocí polymerních flokulantů - obsahují hlavně suspendované a koloidní látky
			* Kaly z ostatních úpravárenských procesů
			Při čiření se do vody přidávají [[wikipedia:cs:síran železitý\|železité]] a hlinité koagulanty. Po tomto procesu obsahuje kal podle složení vody hlavně anorganické [[wikipedia:cs:suspenze (chemie)\|suspenze]], organické látky a oxidy hliníku nebo železa. Z alkalického čištění kal navíc obsahuje i [[wikipedia:cs:uhličitan vápenatý\|uhličitan vápenatý]] <ref>Žáček, L. (1981) Chemické a technologické procesy úpravy vody. SNTL, Praha.</ref>.

	==Současné metody nakládání s kaly==		==Současné metody nakládání s kaly==
	Obvykle se kaly uskladňují do lomů, dolů a odkališť ~~nebo se~~ likvidují v čistírnách odpadních vod. Další možností je jejich likvidace kalovým hospodářstvím úpraven vod. V tomto případě se kaly pro snazší a ekonomičtější manipulaci nejdříve odvodňují. Většina volné kalové vody se dá z kalu odstranit sušením nebo mechanickým odvodněním. To se provádí buď sedimentací v kalových lagunách, na kalových polích nebo v zahušťovacích nádržích. Koloidně vázaná voda se z kalu odstraňuje poměrně obtížně. Koloidní částice jsou obklopeny molekulami vody, které kolem nich tvoří hydratační vrstvu. Ta brání shlukování částic. K odstranění této formy vody je nutný buď vysoký tlak nebo sušení při vysoké teplotě ~~[1]~~. Používají se k tomu odstředivky anebo se provádí filtrace v kalolisu nebo sítovém lisu. Odvodněný kal se pak ukládá na skládkách ~~[2]~~.		Obvykle se kaly uskladňují do lomů, dolů a odkališť, likvidují v [[wikipedia:cs:čistírna odpadních vod\|čistírnách odpadních vod]] nebo se využívají k rekultivacím. Další možností je jejich likvidace kalovým hospodářstvím úpraven vod. V tomto případě se kaly pro snazší a ekonomičtější manipulaci nejdříve odvodňují. Většina volné kalové vody se dá z kalu odstranit sušením nebo mechanickým odvodněním. To se provádí buď sedimentací v kalových lagunách, na kalových polích nebo v zahušťovacích nádržích. Při těchto procesech se může obsah sušiny kalu zvýšit až o 40%. Dá se také využít fyzikálních způsobů odvodňování jako je vymrazování, ohřev nebo úprava ultrazvukem<ref name="Symposium">Kyncl, M. (2008) Využití, zpracování a zneškodňování vodárenských kalů. Příspěvek na Sympoziu Odpadového fóra přístupný na: http://www.odpadoveforum.cz/symposium/program_texty08.html</ref>. Koloidně vázaná voda se z kalu odstraňuje poměrně obtížně. Koloidní částice jsou obklopeny molekulami vody, které kolem nich tvoří hydratační vrstvu. Ta brání shlukování částic. K odstranění této formy vody je nutný buď vysoký tlak nebo sušení při vysoké teplotě <ref name="Hydrochemie">Grünwald, A. (1993) Hydrochemie. Vydavatelství ČVUT, Praha.</ref>. Používají se k tomu odstředivky anebo se provádí filtrace v [[wikipedia:cs:kalolis\|kalolisu]] nebo sítovém lisu. Odvodněný kal se pak ukládá na skládkách. Vzhledem k vysokému obsahu hliníku v kalech (15 – 45%) po aplikaci hliníkového koagulantu v procesu čištění vody jsou známy metody rekuperace hliníku z kalu a jeho vracení do procesu úpravy vody<ref name="GeoScience">Kyncl, M. (2008) Oportunities for water treatment sludge re-use. GeoScience Engineering, Vol. 54, No.1, p. 11-22. Přístupný na: http://gse.vsb.cz/</ref>.

	==Možnosti využití v budoucnosti==		==Možnosti využití v budoucnosti==
	Kaly by se v budoucnosti daly využít v procesu čištění odpadních vod. Jedná se hlavně o železité kaly, které by bylo možno využít k vázání sulfidů u stokových sítí nebo k odstraňování fosforu ve vlastním procesu čištění městských odpadních vod.		Kaly by se v budoucnosti daly využít v procesu čištění odpadních vod. Jedná se hlavně o železité kaly, které by bylo možno využít k vázání sulfidů u [[wikipedia:cs:stoková síť\|stokových sítí]] nebo k odstraňování fosforu ve vlastním procesu čištění městských odpadních vod.
	Železité kaly lze též využít jako ~~přísada~~ při výrobě cementu. Díky obsahu živin některých vodárenských kalů se zkoumá možnost aplikace kalů v zemědělství a lesnictví přímo do půdy.
	~~Vzhledem k vysokému obsahu hliníku v kalech~~ (~~15 – 45%~~) ~~po aplikaci hliníkového koagulantu v procesu čištění vody~~, ~~by se~~ v ~~budoucnu mohl hliník zpětně z kalu získávat a vracet do procesu [2]~~.		Železité kaly lze po značném odvodnění též využít jako přísadu při výrobě cementu.

			Díky obsahu živin některých vodárenských kalů se v ČR zkoumá možnost aplikace kalů v zemědělství a lesnictví přímo do půdy. Při tomto využití se jeví problematickým obsah těžkých kovů. V České republice jsou dána kritéria pro použití upravených kalů na zemědělské půdy vyhláškou MŽP č. 382/2001 Sb<ref name="Symposium">Kyncl, M. (2008) Využití, zpracování a zneškodňování vodárenských kalů. Příspěvek na Sympoziu Odpadového fóra přístupný na: http://www.odpadoveforum.cz/symposium/program_texty08.html</ref>. V jiných státech jsou vodárenské kaly a kaly z čistíren odpadních vod v zemědělství již běžně používány.

	==Témata==		==Témata==
	* [[wikipedia:cs:pitná voda\|pitná voda]]		* [[wikipedia:cs:pitná voda\|pitná voda]]
	* [[odpady\|odpady]]		* [[odpady\|odpady]]

			==Související články==
			* [[wikipedia:cs:vodní zdroj Želivka\|vodní zdroj Želivka]]
			* [[wikipedia:cs:vodní zdroj Káraný\|vodní zdroj Káraný]]
			* [[wikipedia:cs:vodní zdroj Podolí\|vodní zdroj Podolí]]

	==Zdroje==		==Zdroje==
	~~# Grünwald, A. (1993) Hydrochemie. Vydavatelství ČVUT, Praha.~~		<references/>
	~~# Kyncl, M. (2008) Oportunities for water treatment sludge re-use. GeoScience Engineering, Vol. 54, No.1, p. 11-22. Přístupný na: http:~~/~~/gse.vsb.cz/~~
	~~# Žáček, L. (1981) Chemické a technologické procesy úpravy vody. SNTL, Praha.~~

	[[Kategorie: Vodní hospodářství]] [[Kategorie:Skupina C]]		[[Kategorie: Vodní hospodářství]] [[Kategorie:Skupina C]]

Admin: + kategorie

2008-12-11T10:32:45Z

+ kategorie

← Starší verze		Verze z 11. 12. 2008, 12:32
Řádek 27:		Řádek 27:
	# Žáček, L. (1981) Chemické a technologické procesy úpravy vody. SNTL, Praha.		# Žáček, L. (1981) Chemické a technologické procesy úpravy vody. SNTL, Praha.

	[[Kategorie: Vodní hospodářství]]		[[Kategorie: Vodní hospodářství]] [[Kategorie:Skupina C]]

Fulinovam v 25. 11. 2008, 16:51

2008-11-25T16:51:16Z

← Starší verze		Verze z 25. 11. 2008, 18:51
Řádek 1:		Řádek 1:
			==Definice==
	Kal je suspenze pevných látek anorganického a organického původu ve [[Voda\|vodě]]. Vodárenský kal je kal vzniklý při procesu úpravy [[wikipedia:cs:pitná voda\|pitné vody]]. Převládají v něm látky anorganického původu a bývá tedy řazen mezi kaly minerální.		Kal je suspenze pevných látek anorganického a organického původu ve [[Voda\|vodě]]. Vodárenský kal je kal vzniklý při procesu úpravy [[wikipedia:cs:pitná voda\|pitné vody]]. Převládají v něm látky anorganického původu a bývá tedy řazen mezi kaly minerální.

Fulinovam v 24. 11. 2008, 11:41

2008-11-24T11:41:37Z

← Starší verze		Verze z 24. 11. 2008, 13:41
Řádek 1:		Řádek 1:
	~~'''Vodárenský kal'''~~

	Kal je suspenze pevných látek anorganického a organického původu ve [[Voda\|vodě]]. Vodárenský kal je kal vzniklý při procesu úpravy [[wikipedia:cs:pitná voda\|pitné vody]]. Převládají v něm látky anorganického původu a bývá tedy řazen mezi kaly minerální.		Kal je suspenze pevných látek anorganického a organického původu ve [[Voda\|vodě]]. Vodárenský kal je kal vzniklý při procesu úpravy [[wikipedia:cs:pitná voda\|pitné vody]]. Převládají v něm látky anorganického původu a bývá tedy řazen mezi kaly minerální.

Fulinovam v 24. 11. 2008, 08:54

2008-11-24T08:54:18Z

← Starší verze		Verze z 24. 11. 2008, 10:54
Řádek 1:		Řádek 1:
	~~__NOTOC__~~		'''Vodárenský kal'''

	~~'''Vlastní text stránky'''~~		Kal je suspenze pevných látek anorganického a organického původu ve [[Voda\|vodě]]. Vodárenský kal je kal vzniklý při procesu úpravy [[wikipedia:cs:pitná voda\|pitné vody]]. Převládají v něm látky anorganického původu a bývá tedy řazen mezi kaly minerální.
	~~Má být dělený do odstavců; lze využít~~ [~~http://cs~~.wikipedia~~.org/wiki/Wikipedie~~:~~Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]~~
	~~Do textu musí být vloženy [http://~~cs~~.wikipedia.org/wiki/Wikipedie~~:~~Vzhled_a_styl#Reference odkazy~~] ~~na citovanou literaturu~~ a ~~zdroje~~.

	~~A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují~~, ~~tak~~ v tomto ~~pořadí~~ a ~~na této úrovni nadpisu)~~		==Vznik a složení vodárenského kalu==
			Složení a vlastnosti vodárenského kalu závisí především na kvalitě čištěné vody a zvolené technologii úpravy vody. Kapalnou fázi kalu představuje kalová voda a tuhou fázi částice různého tvaru a velikosti. Voda je v kalu přítomna ve formě volné, koloidně vázané a ve formě chemicky vázané [1]. Při úpravě podzemní vody, která má stabilní složení, kvalita a kvantita kalu bude vždy stejná. Pokud však upravujeme vodu povrchovou, kvalita i kvantita kalu se někdy může citelně měnit. Vodárenský kal obvykle obsahuje organické a minerální suspenze. V povrchových vodách se vyskytují jílové minerály, částice hlíny a písku organické zbytky odumřelých rostlin a živočichů. Podle složení surové vody se dávkuje příslušné množství chemikálií [2].
			Kaly vznikají v různých fázích úpravy vody:
			* Kal z hrubých a jemných česlí - obsahuje málo vody
			* Kal z prvního separačního stupně, tedy z čiřiče a z usazovací nádrže – hodně vody
			* Kal z druhého separačního stupně, tedy z filtru
			Při čiření se do vody přidávají železité a hlinité koagulanty. Po tomto procesu obsahuje kal podle složení vody hlavně anorganické suspenze, organické látky a oxidy hliníku nebo železa. Z alkalického čištění kal navíc obsahuje i uhličitan vápenatý [3].

	== ~~Témata~~ ==		==Současné metody nakládání s kaly==
	~~Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki~~, ~~které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.~~		Obvykle se kaly uskladňují do lomů, dolů a odkališť nebo se likvidují v čistírnách odpadních vod. Další možností je jejich likvidace kalovým hospodářstvím úpraven vod. V tomto případě se kaly pro snazší a ekonomičtější manipulaci nejdříve odvodňují. Většina volné kalové vody se dá z kalu odstranit sušením nebo mechanickým odvodněním. To se provádí buď sedimentací v kalových lagunách, na kalových polích nebo v zahušťovacích nádržích. Koloidně vázaná voda se z kalu odstraňuje poměrně obtížně. Koloidní částice jsou obklopeny molekulami vody, které kolem nich tvoří hydratační vrstvu. Ta brání shlukování částic. K odstranění této formy vody je nutný buď vysoký tlak nebo sušení při vysoké teplotě [1]. Používají se k tomu odstředivky anebo se provádí filtrace v kalolisu nebo sítovém lisu. Odvodněný kal se pak ukládá na skládkách [2].
	~~Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět~~ v ~~odkazech)~~
	~~Vytvořte [http://cs~~.~~wikipedia~~.~~org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p~~.C5.99.C3.~~ADkaz~~.C5.~~AF seznam témat pomocí hvězdiček]~~

	~~== Zdroje ==~~
	~~Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě~~ této ~~stránky/hesla.~~
	~~Tvorba~~ [~~[Seznam použité literatury\|seznamu použité literatury a dalších zdrojů~~]~~] je významnou součástí práce s textem~~.
	~~Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [~~[~~Help:Citace a bibliografické údaje\|správné citování]~~].

	== ~~Odkazy~~ ==		==Možnosti využití v budoucnosti==
	~~Měly~~ by ~~být~~ [~~[Anotace\|stručně anotované]~~]. ~~Tuto část dělíme na následující podskupiny:~~		Kaly by se v budoucnosti daly využít v procesu čištění odpadních vod. Jedná se hlavně o železité kaly, které by bylo možno využít k vázání sulfidů u stokových sítí nebo k odstraňování fosforu ve vlastním procesu čištění městských odpadních vod.
			Železité kaly lze též využít jako přísada při výrobě cementu. Díky obsahu živin některých vodárenských kalů se zkoumá možnost aplikace kalů v zemědělství a lesnictví přímo do půdy.
			Vzhledem k vysokému obsahu hliníku v kalech (15 – 45%) po aplikaci hliníkového koagulantu v procesu čištění vody, by se v budoucnu mohl hliník zpětně z kalu získávat a vracet do procesu [2].

	==~~= Související stránky =~~==		==Témata==
	~~Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).~~		* [[wikipedia:cs:pitná voda\|pitná voda]]
	~~Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz~~ [[~~Nápověda:Jak editovat stránku~~\|~~Nápověda~~]].		* [[odpady\|odpady]]

	==~~= Externí odkazy =~~==		==Zdroje==
	~~Důležité externí on~~-~~line zdroje~~, ~~které se stránkou volně souvisejí~~.		# Grünwald, A. (1993) Hydrochemie. Vydavatelství ČVUT, Praha.
	~~Citujte správně~~: ~~[[Help~~:~~Citace~~ a ~~bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů\|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]]~~.		# Kyncl, M. (2008) Oportunities for water treatment sludge re-use. GeoScience Engineering, Vol. 54, No.1, p. 11-22. Přístupný na: http://gse.vsb.cz/
			# Žáček, L. (1981) Chemické a technologické procesy úpravy vody. SNTL, Praha.

	~~=== Literatura ===~~		[[Kategorie: Vodní hospodářství]]
	~~Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.~~
	Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů \|bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování\|citačních šablon]]

	[[Kategorie:~~Skupina C~~]]

Jiří Dlouhý: Nová stránka: NOTOC '''Vlastní text stránky''' Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz...

2008-11-05T12:57:50Z

Nová stránka: __NOTOC__ '''Vlastní text stránky''' Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz...

Nová stránka

__NOTOC__

'''Vlastní text stránky'''
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.

A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)

== Témata ==
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]

== Zdroje ==
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].

== Odkazy ==
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:

=== Související stránky ===
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].

=== Externí odkazy ===
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].

=== Literatura ===
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]

[[Kategorie:Skupina C]]