Admin: Založení článku - autor - Jan Macháček

2019-12-20T15:26:17Z

Založení článku - autor - Jan Macháček

Nová stránka

Při výrazných úsporách vody a nízkých požadavcích na údržbu je umělý trávník stále častěji propagován jako náhrada za přírodní trávu na sportovních hřištích.

Zůstává však otázkou, zda je ekologickou alternativou k přírodní trávě. Hlavní obavy pramení z výplňového materiálu, který je obvykle odvozen z použitých pneumatik. Drcená pryž z pneumatik obsahuje řadu organických kontaminantů a těžkých kovů, které mohou těkat do vzduchu nebo se vsakovat do napršené dešťové vody, čímž představují potenciální riziko pro životní prostředí a lidské zdraví.

Omezený počet studií ukázal, že koncentrace těkavých a částečně těkavých organických sloučenin ve vzduchu nad plochami umělých trávníků nebyly typicky vyšší než v přilehlém okolí, zatímco koncentrace těžkých kovů a organických kontaminantů v drenážích byly obecně pod příslušnými regulační limity.

Studie posuzující zdravotní rizika naznačily, že uživatelé umělých trávníků včetně profesionálních sportovců nebyli vystaveni zvýšeným rizikům.

Předběžná posouzení životního cyklu naznačila, že ekologické dopady provozu ploch s umělým trávníkem na životní prostředí byly nižší než ekvivalentní travní pole. Jsou identifikovány oblasti, které potřebují další výzkum k lepšímu pochopení a zmírnění potenciálních negativních dopadů umělého trávníku na životní prostředí.

== O umělých trávnících ==
Umělý trávník (také označovaný jako syntetický trávník) je povrchový materiál navržený tak, aby napodoboval vzhled a zachoval sportovní výkonnost (např. absorpci nárazů, zachování energie, vertikální deformace, odpor proti skluzu a ve skluzu a odolnost proti opotřebení) přírodní trávy na sportovních hřištích, golfových hřištích a trávnících.

První generace umělého trávníku vyrobeného z krátkých vlasových plastových vláken byla představena v 60. letech 20. století.

Vylepšené produkty druhé generace s písečnou výplní mezi vlákny učinily umělý trávník velmi populární na začátku 80. let.

Třetí generace umělého trávníku zavedeného na konci 90. let je naplněna drcenou gumou nebo směsí písku a drcené gumy, aby se plastová vlákna držela ve svislé poloze a poskytovala absorpci nárazů podobnou přírodní trávě.

Nová generace produktů byla přijata coby poskytující zlepšenou bezpečnost, hratelnost, vzhled, trvanlivost, s nižšími ročními provozními náklady a požadavky na údržbu a rychle se rozšířila ze sportovišť na obytné trávníky a k terénním úpravám.1

Umělý trávník je nyní široce považován za ideální náhradu travní plochy v případech, kdy přírodní tráva nemůže růst, nebo kde je údržba přírodní trávy drahá nebo nežádoucí. Výhody a omezení umělého trávníku ve srovnání s přírodní trávou jsou shrnuty v Tabulce 1.

'''''Tabulka 1.''''' ''Porovnání výhod a nevýhod přírodních trav a umělého trávníku''
{| class="wikitable"
|
|přírodní trávník
|umělý trávník
|-
|náklady
|cena založení trávníku je nízká, ale roční náklady na údržbu jsou vysoké.
|náklady na instalaci umělého trávníku jsou poměrně vysoké, zatímco roční náklady na údržbu jsou poměrně nízké;

více času pro trénování i utkání, jakož i flexibilita umělých povrchů, které mohou být použity pro více typů činností, činí náklady na časovou jednotku mnohem nižší než náklady na travnatá hřiště.62
|-
|vizuální vzhled a vůně
|vizuální vzhled a vůně travnatých ploch je příjemný, ale je nutná správná údržba; růst přírodní trávy je silně ovlivněn suchem a chladem.
|umělý trávník je při pohledu z dálky prakticky nerozeznatelný od přirozené trávy;

umělý trávník zůstává zelený po celý rok, aniž by vyžadoval údržbu, i když barva může v průběhu času vyblednout; pryž z pneumatik v umělém trávníku se může zahřát a vydávat nepříjemný zápach pod přímým slunečním světlem.
|-
|trvanlivost
|přírodní trávy nemůže vydržet nadměrné opotřebení;

travnatá plocha si musí po těžkém využití „odpočinout“, aby se tráva zotavila.
|umělý trávník odolává těžkému používání, aniž by byla ohrožena kvalita hry horším povrchem při nadměrném používání;

hřiště s umělou trávou vždy zůstávají stejnoměrná a konzistentní;

hřiště s umělou trávou mohou být využita prakticky bez „odpočinku“.
|-
|podmínky instalace
|přírodní tráva nemůže dobře růst v pouštních oblastech ani extrémně chladném podnebí;

z důvodu nedostatku slunečního světla je pěstování přírodní trávy v uzavřených sportovních stadionech a halách náročné a drahé.
|umělý trávník lze instalovat prakticky v jakémkoli prostředí.
|-
|Dostupnost hřiště,
|Souhrnný čas využití dovolený travnatými hřišti obvykle nepřekračuje 20 h týdně nebo 680 h ročně ve třech po sobě jdoucích sezónách
|umělý trávník je vhodný pro víceúčelová hřiště a může hostit celou řadu sportovních aktivit včetně fotbalu, fotbalu, lakrosu, baseballu a softballu, což znamená více tréninku a herního času; jedno hřiště s umělou trávou může obvykle úhrnně pojmout herní aktivitu hru 3–4 přirozených travnatých hřišť a hratelnost (počet hodin používání) umělých ploch může být až 7,7 krát vyšší než u přirozených travnatých hřišť.6 Hřiště s umělým povrchem umožňuje přibližně až 3000 hodin hrací doby ročně.1'6'62
|-
|odvodnění
|Travnatá hřiště se často v období dešťů zamokří, což zvyšuje poškození povrchu a omezuje na něm hru.
|Hřiště s umělým povrchem mají vynikající drenážní vlastnosti díky své zcela porézní povaze a vestavěnému drenážnímu systému a lze je použít ihned po dešti.
|-
|požadavky na zavlažování
|Přírodní tráva vyžaduje velké množství zavlažovací vody. Sportovní travnaté hřiště plné velikosti v USA obecně spotřebovává 1890 - 3 785 m3 vody ročně (0,5 až 1 milion galonů).5'6
|Umělý trávník v podstatě nevyžaduje zavlažování;

V horkých letních dnech může být nutné umělé trávníkové hřiště zavlažovat, aby se ochladila a vyčistila hrací plocha.
|-
|údržba
|přírodní travnatá hřiště vyžadují častou údržbu, včetně zalévání, sečení, hnojení a periodického výsevu;

fosilní paliva, chemikálie, hnojiva a herbicidy, které při výrobě produkují emise skleníkových plynů (GHG), jsou nezbytné pro pěstování a údržbu trávníkové trávy;

požadavky na vybavení, hnojiva, chemikálie a vodu zvyšují náklady na údržbu.
|hřiště s umělým povrchem vyžadují jen malou údržbu:

pouze příležitostnou hygienu, shrabování, čištění a vysávání;

hřiště s umělým trávníkem eliminují použití chemických látek, které mohou způsobit kontaminaci půdy a podzemních vod.
|-
|bezpečnost hráčů
|přírodní travnatá sportovní hřiště byla úspěšně používána po mnoho let;

přítomnost děr nebo muld vytvořených krtky nebo jinými zvířaty a kluzké blátové louže mohou zvýšit pravděpodobnost zranění hráče.
|umělý trávník je obecně považován za bezpečný pro hraní stejně jako přirozené travnaté povrchy;99'100

studie trvale naznačují, že výskyt a závažnost zranění sportovců na umělém trávníku třetí generace jsou podobné nebo lepší než ty na přírodní trávě;99'101-103

hřiště s umělým trávníkem neobsahují díry a hrboly po krtcích nebo blátivé skvrny vlastní travnatým hřištím.
|-
|funkce životního prostředí
|přírodní tráva snižuje povrchové teploty, snižuje hladinu hluku, chytá a biodegraduje znečišťující látky ve vzduchu, podporuje červy a hmyz, které živí ptáky a jiná zvířata;104

v důsledku schopnosti přírodních trav ukládat atmosférický CO2 v půdě jako organický uhlík, mají přirozená hřiště negativní uhlíkovou stopu, i když stálá činnost údržby na sportovištích může vypouštět organický uhlík do ovzduší, což snižuje skutečný přínos travnatých hřišť polí;105

přírodní trávy emitují fotochemicky reaktivní těkavé organické sloučeniny (VOC, volatile organic compounds), zejména během a po sečení, což souvisí s růstem trávy, údržbou a samovolnou ochranou poškození.106.107
|umělý trávník může způsobit poškození životního prostředí, včetně spotřeby surovin a energie a emisí do vzduchu, vody a půdy;

v důsledku nedostatečné transpirace a zachytávání tepla v plastových a gumových materiálech je povrchová teplota umělého trávníku za přímého slunečního světla zvýšena až o 20°C nebo více nad teplotou přírodní trávy;47'48

výroba a přeprava umělého povrchu uvolňuje velké množství skleníkových plynů;

umělý trávník musí být na konci své funkční životnosti zlikvidován na skládkách, protože většinu složek nelze recyklovat.
|}

Umělý trávník třetí generace se obvykle skládá ze tří primárních vrstev (obrázek 1A):

a) umělá travní vlákna (polyethylen, nylon nebo směs) polyethylen a nylon);

b) výplň (kaučuk vyrobený z jednoho nebo více zdrojů nebo směs písku a gumy); a

c) koberec (směs polypropylenu, polyamidu 6, polyolefinů a / nebo polyuretanu).

Gumová výplň se vyrábí převážně mechanickým drcením pneumatik a ve vzácných případech recyklací sportovní obuvi. K dispozici je též pryž vyráběná speciálně pro účely výplně, ačkoli guma z drcených použitých pneumatik je mnohem levnější ve srovnání s novou pryží (0,04–0,30 $ oproti 1,00 $ nebo více za libru (0,45 kg), cena z počátku let 2000).2

'''''Obrázek 1A''': umělý trávník 3. generace, zdroj: Wikipedia''

'''''Obrázek 1B:''''' ''umělý trávník 3. generace, zdroj: Cheng et al (2014)''

Značné množství drti lze recyklovat pomocí produktů z umělého trávníku: gumová drť z pneumatik se aplikuje na většině hřišť umělého trávníku až do 30 kg/m2 (6 liber/stopa2) (některé výplňové systémy obsahují dokonce až 50 kg/m2),3 zatímco na běžné trávníky se používá 5-10 kg/m2. Písek je někdy používán jako výplňový materiál v některých produktech z umělých trávníků pro zlepšení tvrdosti a ty, které mají výplň z gumy i písku, obecně stojí méně a fungují jako přírodní tráva. Na rozdíl od travnatých ploch, které se často mohou v období dešťů zamokřit, jsou hřiště s umělým trávníkem konstruována s vestavěným drenážním systémem (obrázek 1C), který umožňuje vodě rychle odtékat po dešti.

'''''Obrázek 1C:''''' ''umělý trávník 3. generace, zdroj: Cheng et al (2014)''

Výrobci obvykle zdůrazňují, že umělý trávník je šetrný k životnímu prostředí s použitím recyklované pryže z pneumatik. Vzhledem k velkému objemu výroby a trvanlivosti je likvidace odpadních pneumatik velkou výzvou pro nakládání s odpady a stále neexistuje způsob likvidace skutečně šetrný k životnímu prostředí. Umělý trávník může znovu-použít velké množství vyřazených pneumatik: průměrné fotbalové hřiště obsahuje přibližně 100 tun drcených pneumatik. Odhaduje se, že 26,2% šrotových pneumatik vyrobených v USA bylo recyklováno do gumové drti z pneumatik, přičemž v roce 2009 bylo na sportovní povrchy použito přibližně 0,18 milionu tun.4

= Zdroje =
(1) Fordyce, B. 2011. Turf war: artificial vs. natural. landscapeonline.com/research/article/14635.

(2) Farris, RJ; Williams, DE; Morin, JE; Tripathy, AR Powder Processing Techniques to Recycle Rubber Tires into New Parts from 100% Reclaimed Rubber Powder/Crumb, Technical Report #40; Chelsea Center for Recycling and Economic Development: Chelsea, MA, 2001.

(3) FieldTurf. FieldTurf Corporate Brochure 2012; Calhoun, GA, 2012.

(4) Rubber Manufacturers Association (RMA). US Scrap Tire Management Summary 2005−2009; ; Washington, DC, 2011.

(5) Doyle, R. Synthetic success, Sports Field Management Magazine, 2012. www.sportsfieldmanagementmagazine.com/print-8030.aspx .

(6) Lavorgna, J.; Song, J.; Beattie, W.; Riley, M.; Beil, C.; Levchenko, K.; Shofar, S. A Review of Benefits and Issues Associated with Natural Grass and Artificial Turf Rectangular Stadium FieldsFinal Report; Montgomery County Council: Rockville, MD, 2011.

Celý přeložený článek je zde:

<nowiki>https://docs.google.com/document/d/1LhTlG48klSHvbtVU7ma2wkxREgV77yz8Lp_FasT4zcM/edit#</nowiki>

Zpracováno podle tohoto článku: Cheng, Hu,Reinhard, ''Environmental and Health Impacts of Artificial Turf: A Review'', 2014, American Chemical Society. Odkaz na originál. Zkráceno.

Přeložil Jan Macháček, 2019

Vliv umělých trávníků na životní prostředí - Historie editací

Admin: Založení článku - autor - Jan Macháček