Ukazatele trendů v dopravě - Historie editací

Admin v 1. 9. 2017, 09:24

2017-09-01T09:24:45Z

← Starší verze		Verze z 1. 9. 2017, 11:24
Řádek 130:		Řádek 130:
	Jednotlivé druhy dopravy se vyvíjí nerovnoměrně. Jak již bylo řečeno, nejvýraznější nárůst zaznamenává silniční a letecká doprava na úkor dopravy železniční. Toto platí pro osobní i nákladní dopravu. Přepravní výkony v osobní dopravě stouply od roku 1995 do roku 2004 přibližně o 17 %, ovšem v sektoru veřejné dopravy šlo pouze o nárůst o cca 5 %. Dělba přepravní práce mezi veřejnou osobní a individuální automobilovou dopravou (IAD) se tak přiblížila poměru 1:2 (OP Doprava 2006).		Jednotlivé druhy dopravy se vyvíjí nerovnoměrně. Jak již bylo řečeno, nejvýraznější nárůst zaznamenává silniční a letecká doprava na úkor dopravy železniční. Toto platí pro osobní i nákladní dopravu. Přepravní výkony v osobní dopravě stouply od roku 1995 do roku 2004 přibližně o 17 %, ovšem v sektoru veřejné dopravy šlo pouze o nárůst o cca 5 %. Dělba přepravní práce mezi veřejnou osobní a individuální automobilovou dopravou (IAD) se tak přiblížila poměru 1:2 (OP Doprava 2006).

	'''Graf 3: Výkony jednotlivých druhů osobní dopravy na území ČR '''<ref name="MD"~~> <~~/~~ref~~>		'''Graf 3: Výkony jednotlivých druhů osobní dopravy na území ČR '''<ref name="MD" />

	[[Image:vykony_osdopravy.png\|300 px]]		[[Image:vykony_osdopravy.png\|300 px]]
Řádek 136:		Řádek 136:
	Obdobně silniční doprava zajišťuje nyní v ČR asi 75 % výkonů v nákladní přepravě, přičemž železnice kolem 24 %. Následující grafy zachycují vývoj výkonu jednotlivých druhů nákladní a osobní dopravy v ČR.		Obdobně silniční doprava zajišťuje nyní v ČR asi 75 % výkonů v nákladní přepravě, přičemž železnice kolem 24 %. Následující grafy zachycují vývoj výkonu jednotlivých druhů nákladní a osobní dopravy v ČR.

	'''Graf 4: Výkony jednotlivých druhů nákladní dopravy na území ČR'''<ref name="MD"~~> <~~/~~ref~~>		'''Graf 4: Výkony jednotlivých druhů nákladní dopravy na území ČR'''<ref name="MD" />

	[[Image:vykony_nakldopravy.png\|300px]]		[[Image:vykony_nakldopravy.png\|300px]]

Cukbot: Robot: Removing template: Pasdel

2011-03-10T05:55:05Z

Robot: Removing template: Pasdel

← Starší verze		Verze z 10. 3. 2011, 07:55
Řádek 155:		Řádek 155:

	{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}		{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
	~~{{pasdel}}~~

Majka.Dlouha: /* Odkazy */

2008-06-12T06:44:33Z

Odkazy

← Starší verze		Verze z 12. 6. 2008, 08:44
Řádek 150:		Řádek 150:

	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Agenda_21 Agenda 21 na české Wikipedii]
	*[http://en.wikipedia.org/wiki/Decoupling Decoupling na anglické Wikipedii]		*[http://en.wikipedia.org/wiki/Decoupling Decoupling na anglické Wikipedii]

Majka.Dlouha: /* Odkazy */

2008-06-12T06:41:08Z

Odkazy

← Starší verze		Verze z 12. 6. 2008, 08:41
Řádek 147:		Řádek 147:
	=== Související stránky ===		=== Související stránky ===
	[[Trendy v dopravě]]		[[Trendy v dopravě]]
			== Odkazy ==

			=== Externí odkazy ===
			*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Agenda_21 Agenda 21 na české Wikipedii]
			*[http://en.wikipedia.org/wiki/Decoupling Decoupling na anglické Wikipedii]

	[[Kategorie:Udržitelná mobilita]]		[[Kategorie:Udržitelná mobilita]]

Jiří Dlouhý v 14. 3. 2008, 05:46

2008-03-14T05:46:50Z

← Starší verze		Verze z 14. 3. 2008, 07:46
Řádek 147:		Řádek 147:
	=== Související stránky ===		=== Související stránky ===
	[[Trendy v dopravě]]		[[Trendy v dopravě]]

			[[Kategorie:Udržitelná mobilita]]

	{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}		{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
	{{pasdel}}		{{pasdel}}

Jiří Dlouhý v 14. 3. 2008, 04:37

2008-03-14T04:37:44Z

← Starší verze		Verze z 14. 3. 2008, 06:37
Řádek 19:		Řádek 19:
	</ref>		</ref>

	[[Image:pocet_osautomobilu.png\|~~500px~~]]		[[Image:pocet_osautomobilu.png\|300px]]

	== Bod nasycení (saturace) ==		== Bod nasycení (saturace) ==
Řádek 66:		Řádek 66:
	Stejně jako roste počet osobních vozidel, narůstá – i když o něco pomaleji – i vozový park nákladních vozidel. Nejvíce se tak děje v kategorii do 3 tun a nad 10 tun hmotnosti, v kategorii mezi 3 a 10 tunami počet nákladních vozidel v ČR mírně klesá. Následující tabulka podává vývoj počtu registrovaných nákladních vozidel v České republice v období 1995 až 2006.		Stejně jako roste počet osobních vozidel, narůstá – i když o něco pomaleji – i vozový park nákladních vozidel. Nejvíce se tak děje v kategorii do 3 tun a nad 10 tun hmotnosti, v kategorii mezi 3 a 10 tunami počet nákladních vozidel v ČR mírně klesá. Následující tabulka podává vývoj počtu registrovaných nákladních vozidel v České republice v období 1995 až 2006.

	'''Graf 2: Vývoj počtu zaregistrovaných nákladních vozidel v ČR'''<ref>		'''Graf 2: Vývoj počtu zaregistrovaných nákladních vozidel v ČR'''<ref name="MD">

	MD ČR (2007): Ročenka dopravy 2006. Ministerstvo dopravy ČR. Dostupné na http://www.sydos.cz/cs/rocenka-2006/index.html		MD ČR (2007): Ročenka dopravy 2006. Ministerstvo dopravy ČR. Dostupné na http://www.sydos.cz/cs/rocenka-2006/index.html
Řádek 72:		Řádek 72:
	</ref>		</ref>

	[[Image:pocet_naklautomobilu.png\|~~500px~~]]		[[Image:pocet_naklautomobilu.png\|300px]]

	== Objemy dopravy ==		== Objemy dopravy ==
Řádek 130:		Řádek 130:
	Jednotlivé druhy dopravy se vyvíjí nerovnoměrně. Jak již bylo řečeno, nejvýraznější nárůst zaznamenává silniční a letecká doprava na úkor dopravy železniční. Toto platí pro osobní i nákladní dopravu. Přepravní výkony v osobní dopravě stouply od roku 1995 do roku 2004 přibližně o 17 %, ovšem v sektoru veřejné dopravy šlo pouze o nárůst o cca 5 %. Dělba přepravní práce mezi veřejnou osobní a individuální automobilovou dopravou (IAD) se tak přiblížila poměru 1:2 (OP Doprava 2006).		Jednotlivé druhy dopravy se vyvíjí nerovnoměrně. Jak již bylo řečeno, nejvýraznější nárůst zaznamenává silniční a letecká doprava na úkor dopravy železniční. Toto platí pro osobní i nákladní dopravu. Přepravní výkony v osobní dopravě stouply od roku 1995 do roku 2004 přibližně o 17 %, ovšem v sektoru veřejné dopravy šlo pouze o nárůst o cca 5 %. Dělba přepravní práce mezi veřejnou osobní a individuální automobilovou dopravou (IAD) se tak přiblížila poměru 1:2 (OP Doprava 2006).

	'''Graf 5: Výkony jednotlivých druhů osobní dopravy na území ČR '''		'''Graf 3: Výkony jednotlivých druhů osobní dopravy na území ČR '''<ref name="MD"> </ref>

	[[Image:.~~emz~~\|~~480px~~]]		[[Image:vykony_osdopravy.png\|300 px]]

	~~Zdroj: MD~~ ČR ~~(2007)~~		Obdobně silniční doprava zajišťuje nyní v ČR asi 75 % výkonů v nákladní přepravě, přičemž železnice kolem 24 %. Následující grafy zachycují vývoj výkonu jednotlivých druhů nákladní a osobní dopravy v ČR.

	~~Obdobně silniční doprava zajišťuje nyní v ČR asi 75 % výkonů v nákladní přepravě, přičemž železnice kolem 24 %. Následující grafy zachycují vývoj výkonu~~ jednotlivých druhů nákladní ~~a osobní~~ dopravy v ČR.		'''Graf 4: Výkony jednotlivých druhů nákladní dopravy na území ČR'''<ref name="MD"> </ref>

			[[Image:vykony_nakldopravy.png\|300px]]


			== Zdroje ==
			<references/>

	~~'''Graf 5: Výkony jednotlivých druhů nákladní dopravy na území ČR'''~~		== Odkazy ==
			=== Související stránky ===
			[[Trendy v dopravě]]

	~~[[Image:.emz~~\|~~420px]]~~		{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
			{{pasdel}}

Jiří Dlouhý: Nová stránka: == Decoupling == Odpoutání ekonomického růstu od růstu dopravy ('''decoupling''') bylo jednou z priorit Bílé knihy o evropské dopravní politice EC (2001): White Paper ...

2008-03-14T04:26:33Z

Nová stránka: == Decoupling == Odpoutání ekonomického růstu od růstu dopravy ('''decoupling''') bylo jednou z priorit Bílé knihy o evropské dopravní politice<ref> EC (2001): White Paper ...

Nová stránka

== Decoupling ==
Odpoutání ekonomického růstu od růstu dopravy ('''decoupling''') bylo jednou z priorit Bílé knihy o evropské dopravní politice<ref>

EC (2001): White Paper - European Transport Policy for 2010: time to decide, COM(2001) 370, Brussels

</ref>. Její střednědobé posouzení z roku 2006<ref>

EC (2006): Communication from the Commission: Keep Europe moving – Sustainable mobility for our continent. Mid-term review of the European Commission’s Transport White Paper, COM(2006) 314 final, Brussels

</ref> tento cíl přeformulovalo tak, že “mobilita musí být odpoutána od svých negativních průvodních jevů s využitím široké škály strategických nástrojů”. V energetice se za hlavní hnací síly odpoutání považují významné zvýšení cen primárních zdrojů energie, ekonomická restrukturalizace/transformace a opatření státní správy a samosprávy na zmírnění dopadů produkce elektrické energie na životní prostředí (regulace). V případě dopravy k decouplingu stále nedochází. Je to z toho důvodu, že nástroje, které mají regulovat individuální osobní dopravu, mají stále malý efekt na dopravní chování, který není schopen překonat nastavený výchozí růst poptávky po dopravě. Podobně byly přínosy technických zlepšení na snížení emisí a hluku z vozidel převáženy nárůstem počtu vozidel, velikostí motoru, častostí cest a délkou cest. Dopravní odborníci diskutují v podstatě dvě možnosti, jak decouplingu v dopravě dosáhnout. První možností je zavést takové nástroje, které povedou ke snížení intenzity dopravy (tj. poměru dopravního výkonu a HDP). Druhou možností je snižování environmentální zátěže z dopravy (tj. množství emisí na jednotku dopravního výkonu).

== Motorizace a automobilizace ==
Ukazatele vývoje dopravy mohou zachycovat jak vývoj vozového parku, tak vývoj objemu dopravy. Velikost vozového parku vyjadřují ukazatele '''motorizace''' a '''automobilizace'''. Tyto indikátory popisují počty motorových vozidel a počty osobních automobilů vztažené k počtu obyvatel. S tím, jak narůstá bohatství společnosti, narůstá velikost vozového parku. Vlastnictví automobilů domácnostmi vzrostlo v průměru o 38 % mezi lety 1990 a 2004 v zemích EU25 (mezi +14 % a +167 % v jednotlivých zemích; Eurostat 2007). Následující graf srovnává míru automobilizace v evropských zemích v letech 1995 a 2004.

'''Graf 1: Automobilizace v EU25, EU15 a vybraných evropských zemích'''<ref>

EUROSTAT (2008): databáze EUROSTATU, dostupná na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/

</ref>

[[Image:pocet_osautomobilu.png|500px]]

== Bod nasycení (saturace) ==

Řada studií se zabývá otázkou, kde leží tzv. '''bod nasycení (saturace)''' u velikosti vozového parku – tj. taková míra automobilce, která je víceméně stabilní a dále neroste. Například pro Velkou Británii někteří autoři odhadli bod nasycení na 750 automobilů/1000 obyvatel (Kain 2001). Ukazuje se, že hlavními faktory rychlosti, kterou se společnost přibližuje bodu nasycení, je bohatství společnosti, náklady na provoz motorového vozidla a specifika dané země. Samotný bod nasycení je ovlivněn i dalšími parametry, mezi které patří dopravní politika země.

Česká republika (jako většina tranzitivních ekonomik) vykazuje rychlý růst automobilizace zvláště od počátku 90. let 20. století. Vývoj míry automobilizace v České republice shrnuje následující tabulka.

'''Tabulka 1: Stupeň automobilizace v ČR (1961–2003)'''<ref>

ÚDI (2007): Ročenka dopravy Prahy 2006. Dostupné na http://www.udipraha.cz/rocenky/rocenka06/rodo2006.htm

</ref>

{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
| Rok
| Počet automobilů na 1000 obyvatel
| Počet obyvatel na jeden automobil
|-
| 1961
| 21
| 47,1
|-
| 1971
| 72
| 13,8
|-
| 1981
| 182
| 5,5
|-
| 1990
| 233
| 4,3
|-
| 2000
| 362
| 2,8
|-
| 2006
| 398
| 2,5
|}

Stejně jako roste počet osobních vozidel, narůstá – i když o něco pomaleji – i vozový park nákladních vozidel. Nejvíce se tak děje v kategorii do 3 tun a nad 10 tun hmotnosti, v kategorii mezi 3 a 10 tunami počet nákladních vozidel v ČR mírně klesá. Následující tabulka podává vývoj počtu registrovaných nákladních vozidel v České republice v období 1995 až 2006.

'''Graf 2: Vývoj počtu zaregistrovaných nákladních vozidel v ČR'''<ref>

MD ČR (2007): Ročenka dopravy 2006. Ministerstvo dopravy ČR. Dostupné na http://www.sydos.cz/cs/rocenka-2006/index.html

</ref>

[[Image:pocet_naklautomobilu.png|500px]]

== Objemy dopravy ==

'''Objemy dopravy''' závisí na poptávce po dopravě (z velké části determinované ekonomickou aktivitou a cenami dopravy) a na nabídce dopravy (dopravní infrastruktuře). Dalšími faktory, které hrají důležitou roli, jsou příjem domácností, vzorce využívání půdy (''land-use'') a přístup ke službám, obchodní aktivity, technologický vývoj a rozsah a využití politických nástrojů ovlivňujících vývoj dopravy.

Objem dopravy se měří pomocí ukazatelů vozo-kilometrů (vozokm), osobo-kilometrů (oskm) a tuno-kilometrů (tkm). Ty odráží počty ujetých kilometrů, které mohou být dále vztaženy k průměrné obsazenosti vozidel (osobní doprava) či hmotnosti přepraveného nákladu (nákladní doprava). Mezi lety 1995 a 2000 nejvíce narostla v ČR nákladní doprava o 40 % (měřeno vozokm), osobní doprava pak o 25 % (měřeno vozokm). K tomuto nárůstu nedošlo proporčně na všech dopravních komunikacích – nejvíce narostl dopravní výkon na dálnicích, a to mezi roky 1995 a 2000 o více než 65 % (z toho nákladní doprava o 140 % a osobní doprava o 44 %). Údaje zachycuje následující tabulka.

'''Tabulka 2: Vývoj objemu dopravy v ČR (v mld. vozokm)'''<ref>

CDV (2007): Studie o vývoji dopravy z hlediska životního prostředí v České republice za rok 2006. Centrum dopravního výzkumu, Brno

</ref>

{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
| |
| | '''1995'''
| | '''2000'''
| | '''Nárůst (%)'''
|-
| | Osobní
| | 25,00
| | 31,21
| | 24,84
|-
| | Nákladní
| | 6,27
| | 8,79
| | 40,19
|-
| | Celkem
| | 31,54
| | 40,00
| , | 26,82
|-
| | '' Z toho dálnice''
| |
| |
| |
|-
| | '' Osobní doprava''
| | ''1,87''
| | ''2,69''
| | ''43,85''
|-
| | '' Nákladní doprava''
| | ''0,54''
| | ''1,30''
| | ''140,74''
|-
| | '' Celkem (osobní a nákladní)''
| | ''2,41''
| | ''3,99''
| | ''65,56''
|}

Jednotlivé druhy dopravy se vyvíjí nerovnoměrně. Jak již bylo řečeno, nejvýraznější nárůst zaznamenává silniční a letecká doprava na úkor dopravy železniční. Toto platí pro osobní i nákladní dopravu. Přepravní výkony v osobní dopravě stouply od roku 1995 do roku 2004 přibližně o 17 %, ovšem v sektoru veřejné dopravy šlo pouze o nárůst o cca 5 %. Dělba přepravní práce mezi veřejnou osobní a individuální automobilovou dopravou (IAD) se tak přiblížila poměru 1:2 (OP Doprava 2006).

'''Graf 5: Výkony jednotlivých druhů osobní dopravy na území ČR '''

[[Image:.emz|480px]]

Zdroj: MD ČR (2007)

Obdobně silniční doprava zajišťuje nyní v ČR asi 75 % výkonů v nákladní přepravě, přičemž železnice kolem 24 %. Následující grafy zachycují vývoj výkonu jednotlivých druhů nákladní a osobní dopravy v ČR.

'''Graf 5: Výkony jednotlivých druhů nákladní dopravy na území ČR'''

[[Image:.emz|420px]]