Spor o stavbu vodní nádrže Nové Mlýny - Historie editací

Nikola fousková v 4. 2. 2015, 20:26

2015-02-04T20:26:05Z

← Starší verze		Verze z 4. 2. 2015, 22:26
Řádek 67:		Řádek 67:
	*Dokument České televize Zatopené osudy - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408235100191012		*Dokument České televize Zatopené osudy - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408235100191012

	{{licence cc\|~~Fousková~~, ~~Nikola~~}}		{{licence cc\|Lehečková, Tereza}}

	{{TAČRAA}}		{{TAČRAA}}

Admin v 28. 1. 2015, 20:40

2015-01-28T20:40:41Z

← Starší verze		Verze z 28. 1. 2015, 22:40
Řádek 69:		Řádek 69:
	{{licence cc\|Fousková, Nikola}}		{{licence cc\|Fousková, Nikola}}

	{{~~TAČR~~}}		{{TAČRAA}}

Admin v 28. 1. 2015, 12:40

2015-01-28T12:40:30Z

← Starší verze		Verze z 28. 1. 2015, 14:40
Řádek 68:		Řádek 68:

	{{licence cc\|Fousková, Nikola}}		{{licence cc\|Fousková, Nikola}}

			{{TAČR}}

Admin: + autorka

2015-01-23T19:32:20Z

+ autorka

← Starší verze		Verze z 23. 1. 2015, 21:32
Řádek 66:		Řádek 66:
	===Externí odkazy===		===Externí odkazy===
	*Dokument České televize Zatopené osudy - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408235100191012		*Dokument České televize Zatopené osudy - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408235100191012

			{{licence cc\|Fousková, Nikola}}

Admin: wikifizace

2015-01-23T17:44:28Z

wikifizace

← Starší verze		Verze z 23. 1. 2015, 19:44
Řádek 1:		Řádek 1:


	{{Infobox případ		{{Infobox případ
	\|obrázek = Vestonicka nadrz.jpg		\|obrázek = Vestonicka nadrz.jpg
Řádek 17:		Řádek 19:
	}}		}}
	==Podstata případu==		==Podstata případu==
	Novomlýnské nádrže se skládají z několika podélných ochranných hrází a ze tří příčných nádrží: Horní nádrže, Střední tzv. Věstonické, která je významnou ptačí rezervací a Dolní nádrže.		[[w:cs:Vodní dílo Nové Mlýny\|Novomlýnské nádrže]] se skládají z několika podélných ochranných hrází a ze tří příčných nádrží: [[w:cs:Mušovská nádrž\|Horní (Mušovské) nádrže]], [[w:cs:Věstonická nádrž\|Střední tzv. Věstonické]], která je významnou ptačí rezervací a [[w:cs:Novomlýnská nádrž\|Dolní (Novomlýnské) nádrže]].

	Účelem stavby byla ochrana před povodněmi, zabezpečení vody pro závlahy a na hlavní nádrži byla vybudována vodní elektrárna.		Účelem stavby byla ochrana před povodněmi, zabezpečení vody pro závlahy a na hlavní nádrži byla vybudována [[w:cs:Vodní elektárna\|vodní elektrárna]].

	V důsledku stavby nádrží došlo k likvidaci ~~1200~~ ha lužních lesů. Zanikly nivní mokřadní, travinné a lesní biocenózy a vymizely vzácné druhy rostlin a živočichů. Byla také zatopena archeologická naleziště a vesnice Mušov, po které zůstal jen kostel sv. Linharta.		V důsledku stavby nádrží došlo k likvidaci 1 200 ha [[w:cs:Lužní les\|lužních lesů]]. Zanikly nivní mokřadní, travinné a lesní [[w:cs:biocenóza\|biocenózy]] a vymizely vzácné druhy rostlin a živočichů. Byla také zatopena archeologická naleziště a vesnice [[w:cs:Mušov\|Mušov]], po které zůstal jen kostel sv. Linharta.

	Již od počátku byla stavba konfliktní a jednalo se o tom, zda by měla vůbec začít, v průběhu stavby se jednalo o jejím přerušení a po dostavbě o snížení vodní hladiny, které mělo přispět k návratu původních společenstev.		Již od počátku byla stavba konfliktní a jednalo se o tom, zda by měla vůbec začít, v průběhu stavby se jednalo o jejím přerušení a po dostavbě o snížení vodní hladiny, které mělo přispět k návratu původních společenstev.
Řádek 41:		Řádek 43:
	==Komunikace==		==Komunikace==
	Komunikace mezi rozhodovacími orgány a vědeckými pracovišti probíhala formou otevřených dopisů a doporučení. Občanské iniciativy pak využívali petic, účastí ve správních řízeních nebo demonstrací.		Komunikace mezi rozhodovacími orgány a vědeckými pracovišti probíhala formou otevřených dopisů a doporučení. Občanské iniciativy pak využívali petic, účastí ve správních řízeních nebo demonstrací.

	Musil v rámci sociologického výzkumu<ref>Sociologický výzkum byl vypracován v rámci studie Zhodnocení vybraných variant střetů zájmů v oblasti vodního díla Nove Mlýny.</ref> odhalil zablokování komunikace mezi aktéry skrze stereotypizaci "odpůrců". Obě strany konfliktu si vytvořily stereotyp odpůrce a v řadách zastánců opačného stanoviska našli osobu, která ho představovala. Vlastnosti typického odpůrce pak byly generalizovány na všechny zastánce opačného názoru.<ref name="Jurišová" />		Musil v rámci sociologického výzkumu<ref>Sociologický výzkum byl vypracován v rámci studie Zhodnocení vybraných variant střetů zájmů v oblasti vodního díla Nove Mlýny.</ref> odhalil zablokování komunikace mezi aktéry skrze stereotypizaci "odpůrců". Obě strany konfliktu si vytvořily stereotyp odpůrce a v řadách zastánců opačného stanoviska našli osobu, která ho představovala. Vlastnosti typického odpůrce pak byly generalizovány na všechny zastánce opačného názoru.<ref name="Jurišová" />
	==Úloha vědy a vědců==		==Úloha vědy a vědců==
Řádek 50:		Řádek 53:
	Stavbou byla zatopena archeologická naleziště a vesnice Mušov, jejíž obyvatelé se byli nuceni vystěhovat většinou do sousedních Psohlávek.		Stavbou byla zatopena archeologická naleziště a vesnice Mušov, jejíž obyvatelé se byli nuceni vystěhovat většinou do sousedních Psohlávek.

	Po mnoha letech sporů došlo v roce 1993 ke konsensuálnímu řešení snížení vodní hladiny o takovou míru, která nepoškodila žádnou z funkcí nádrží a zároveň takové snížení mohlo poskytnout prostor pro obnovení zaniklých ekosystémů. V roce 2001 však byla hladina opět ~~snížena~~ a spor o její výšku se vede formou soudních sporů do současnosti.		Po mnoha letech sporů došlo v roce 1993 ke konsensuálnímu řešení snížení vodní hladiny o takovou míru, která nepoškodila žádnou z funkcí nádrží a zároveň takové snížení mohlo poskytnout prostor pro obnovení zaniklých ekosystémů. V roce 2001 však byla hladina opět zvýšena a spor o její výšku se vede formou soudních sporů do současnosti.

	==Odkazy/Literatura==		==Odkazy/Literatura==

Admin v 23. 1. 2015, 17:30

2015-01-23T17:30:00Z

← Starší verze		Verze z 23. 1. 2015, 19:30
Řádek 29:		Řádek 29:
	===Zastánci nádrží===		===Zastánci nádrží===
	;Odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství (OVHLZ)		;Odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství (OVHLZ)
	:Hlavními argumenty pro stavbu byla potřeba omezit povodně v zemědělské oblasti a získat vodu pro zavlažování. Počítalo se také s rekreačním potenciálem a s využitím pro chov ryb.		:Hlavními argumenty pro stavbu byla potřeba omezit povodně v zemědělské oblasti a získat vodu pro zavlažování. Počítalo se také s rekreačním potenciálem a s využitím pro chov ryb.<ref>Státní vodohospodářský plán z roku 1954 (viz. Kapitola 2.4)</ref>
	;Občanské iniciativy		;Občanské iniciativy
	:Organizace Českého a Moravského rybářského svazu, občanské sdružení Společnost za zachování Pálavských jezer, místní zemědělská družstva, vodohospodáři se stavěli za zachování vodního díla.		:Organizace Českého a Moravského rybářského svazu, občanské sdružení Společnost za zachování Pálavských jezer, místní zemědělská družstva, vodohospodáři se stavěli za zachování vodního díla.
Řádek 35:		Řádek 35:
	;Vědecká pracoviště		;Vědecká pracoviště
	:Do aktivní kritiky stavby se zapojily Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Brně, Geografický ústav ČSAV v Brně, Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity J.E. Purkyně v Brně, Městský svaz architektů Brno.		:Do aktivní kritiky stavby se zapojily Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Brně, Geografický ústav ČSAV v Brně, Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity J.E. Purkyně v Brně, Městský svaz architektů Brno.
	:Pracoviště argumentovala nadregionální funkcí lužní lesů, které měly být vykáceny, varováním před nežádoucím vývojem obsahu mělkých velkoplošných nádrží, ohrožením biodiverzity, nedostatečnými podklady o zajištění ekologických podmínek, nežádoucím dopadem na estetiku krajiny, zpochybněním rekreační kapacity a finanční prodělečností.		:Pracoviště argumentovala nadregionální funkcí lužní lesů, které měly být vykáceny, varováním před nežádoucím vývojem obsahu mělkých velkoplošných nádrží, ohrožením biodiverzity, nedostatečnými podklady o zajištění ekologických podmínek, nežádoucím dopadem na estetiku krajiny, zpochybněním rekreační kapacity a finanční prodělečností.<ref name="Jurišová">Jurišová J., Spor o výšku hladiny (případová studie Nové Mlýny). Diplomová práce, FSS MU Brno. [https://is.muni.cz/auth/el/1423/podzim2013/HEN526/um/44676708/Jurisova_-_Spor_o_vysku_hladiny__Pripadova_studie_Nove_Mlyny_.pdf Dostupné online]</ref>
	;Občanské iniciativy		;Občanské iniciativy
	:V roce 1982 podal Ing. Musil (zaměstnanec Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody) podnět k prošetření zákonnosti správního řízení při povolování druhé etapy stavby. OVHLZ totiž povolil stavbu i přes nesouhlas odboru kultury ~~JmKNV~~ a Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Kraj neshledal v dané věci porušení stavebního zákona.		:V roce 1982 podal Ing. Musil (zaměstnanec Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody) podnět k prošetření zákonnosti správního řízení při povolování druhé etapy stavby. OVHLZ totiž povolil stavbu i přes nesouhlas odboru kultury Jihomoravského krajského národního výboru a Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Kraj neshledal v dané věci porušení stavebního zákona.<ref name="Jurišová" />
	:Ekologická iniciativa sdružují Občanskou iniciativu ze Šakvic, Děti Země, Český svaz ochránců přírody, Duhu Brno, Stranu zelených a další v listopadu 1990 zahájila stodenní odpočítávání na protest mlčení oficiálních míst. MŽP a vláda ČR měla jednoznačně rozhodnout o dočasném vypuštění třetí nádrže, aby ještě během vegetační doby roku 1991 mohla započít sukcese a později podrobit dílo nezávislé expertize. Stodenní lhůta vyvrcholila akcí „Špunt“, demonstrací, které se zúčastnilo několi stovek příznivců i odpůrců díla.		:Ekologická iniciativa sdružují Občanskou iniciativu ze Šakvic, Děti Země, Český svaz ochránců přírody, Duhu Brno, Stranu zelených a další v listopadu 1990 zahájila stodenní odpočítávání na protest mlčení oficiálních míst. MŽP a vláda ČR měla jednoznačně rozhodnout o dočasném vypuštění třetí nádrže, aby ještě během vegetační doby roku 1991 mohla započít sukcese a později podrobit dílo nezávislé expertize. Stodenní lhůta vyvrcholila akcí „Špunt“, demonstrací, které se zúčastnilo několi stovek příznivců i odpůrců díla.
	==Komunikace==		==Komunikace==
	Komunikace mezi rozhodovacími orgány a vědeckými pracovišti probíhala formou otevřených dopisů a doporučení. Občanské iniciativy pak využívali petic, účastí ve správních řízeních nebo demonstrací.		Komunikace mezi rozhodovacími orgány a vědeckými pracovišti probíhala formou otevřených dopisů a doporučení. Občanské iniciativy pak využívali petic, účastí ve správních řízeních nebo demonstrací.
	Musil v rámci ~~sociologickéhp~~ výzkumu odhalil zablokování komunikace mezi aktéry skrze stereotypizaci ~~„odpůrců“~~. Obě strany konfliktu si vytvořily stereotyp odpůrce a v řadách zastánců opačného stanoviska našli osobu, která ho představovala. Vlastnosti typického odpůrce pak byly generalizovány na všechny zastánce opačného názoru.		Musil v rámci sociologického výzkumu<ref>Sociologický výzkum byl vypracován v rámci studie Zhodnocení vybraných variant střetů zájmů v oblasti vodního díla Nove Mlýny.</ref> odhalil zablokování komunikace mezi aktéry skrze stereotypizaci "odpůrců". Obě strany konfliktu si vytvořily stereotyp odpůrce a v řadách zastánců opačného stanoviska našli osobu, která ho představovala. Vlastnosti typického odpůrce pak byly generalizovány na všechny zastánce opačného názoru.<ref name="Jurišová" />
	==Úloha vědy a vědců==		==Úloha vědy a vědců==
	MŽP dalo vypracovat tři studie, které měly stanovit možné postupy při sporné dostavbě.		MŽP dalo vypracovat tři studie, které měly stanovit možné postupy při sporné dostavbě.
Řádek 56:		Řádek 56:
	<references />		<references />
	===Literetura===		===Literetura===
	*Dokument České televize Zatopené osudy - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408235100191012
	*Pellantová, J., Franek, M., eds. (1994): Výzkum v oblasti Novomlýnských nádrží v období 1988-1993. ČÚOP Brno. 182 s.		*Pellantová, J., Franek, M., eds. (1994): Výzkum v oblasti Novomlýnských nádrží v období 1988-1993. ČÚOP Brno. 182 s.
	*Löw, J. et al. (1992): Zhodnocení vybraných variant řešení střetu zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. 2. etapa Prognózy řešení. Záv.zpr.Löw a spol. Brno. 44 s., příl.		*Löw, J. et al. (1992): Zhodnocení vybraných variant řešení střetu zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. 2. etapa Prognózy řešení. Záv.zpr.Löw a spol. Brno. 44 s., příl.
	*Bínová, L. a kol. (1992): Zhodnocení vybraných variant řešení střetu zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. III. etapa Ekonomické a multikriteriální hodnocení. Záv. zpr. Ústav pro životní prostředí Brno.		*Bínová, L. a kol. (1992): Zhodnocení vybraných variant řešení střetu zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. III. etapa Ekonomické a multikriteriální hodnocení. Záv. zpr. Ústav pro životní prostředí Brno.
	*Buček, A. a kol. , 1984: Hodnocení změn krajiny v oblasti budování a provozu nádrží Nové Mlýny. Záv.zpr.dílč.úk. II-7-4/2, GÚ ČSAV Brno.		*Buček, A. a kol. , 1984: Hodnocení změn krajiny v oblasti budování a provozu nádrží Nové Mlýny. Záv.zpr.dílč.úk. II-7-4/2, GÚ ČSAV Brno.
	*Jurišová J., Spor o výšku hladiny (případová studie Nové Mlýny). Diplomová práce, FSS MU Brno.		*Jurišová J., Spor o výšku hladiny (případová studie Nové Mlýny). Diplomová práce, FSS MU Brno. [https://is.muni.cz/auth/el/1423/podzim2013/HEN526/um/44676708/Jurisova_-_Spor_o_vysku_hladiny__Pripadova_studie_Nove_Mlyny_.pdf Dostupné online]
			===Externí odkazy===
			*Dokument České televize Zatopené osudy - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408235100191012

Admin v 23. 1. 2015, 15:18

2015-01-23T15:18:34Z

← Starší verze		Verze z 23. 1. 2015, 17:18
Řádek 16:		Řádek 16:
	\|poznámka =		\|poznámka =
	}}		}}
			==Podstata případu==
			Novomlýnské nádrže se skládají z několika podélných ochranných hrází a ze tří příčných nádrží: Horní nádrže, Střední tzv. Věstonické, která je významnou ptačí rezervací a Dolní nádrže.

			Účelem stavby byla ochrana před povodněmi, zabezpečení vody pro závlahy a na hlavní nádrži byla vybudována vodní elektrárna.

			V důsledku stavby nádrží došlo k likvidaci 1200 ha lužních lesů. Zanikly nivní mokřadní, travinné a lesní biocenózy a vymizely vzácné druhy rostlin a živočichů. Byla také zatopena archeologická naleziště a vesnice Mušov, po které zůstal jen kostel sv. Linharta.

			Již od počátku byla stavba konfliktní a jednalo se o tom, zda by měla vůbec začít, v průběhu stavby se jednalo o jejím přerušení a po dostavbě o snížení vodní hladiny, které mělo přispět k návratu původních společenstev.

			V únoru 1993 MŽP ČR schválilo trvalé snížení hladiny druhé a třetí nádrže o 85 cm na kótu 169,50. Vynořené plochy dna měly alespoň částečně nahradit ztracené biotopy. Na konci léta roku 2001 byla ale hladina vody opět zvýšena, neboť vypršela platnost výjimky z manipulačního řádu, udělená v souvislosti s výstavbou biokoridoru. Od té doby byla opět započata dodnes neukončená jednání o tom, jaká by měla být výška hladiny v nádržích.
			==Aktéři – místní hráči==
			===Zastánci nádrží===
			;Odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství (OVHLZ)
			:Hlavními argumenty pro stavbu byla potřeba omezit povodně v zemědělské oblasti a získat vodu pro zavlažování. Počítalo se také s rekreačním potenciálem a s využitím pro chov ryb.
			;Občanské iniciativy
			:Organizace Českého a Moravského rybářského svazu, občanské sdružení Společnost za zachování Pálavských jezer, místní zemědělská družstva, vodohospodáři se stavěli za zachování vodního díla.
			===Odpůrci nádrží===
			;Vědecká pracoviště
			:Do aktivní kritiky stavby se zapojily Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Brně, Geografický ústav ČSAV v Brně, Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity J.E. Purkyně v Brně, Městský svaz architektů Brno.
			:Pracoviště argumentovala nadregionální funkcí lužní lesů, které měly být vykáceny, varováním před nežádoucím vývojem obsahu mělkých velkoplošných nádrží, ohrožením biodiverzity, nedostatečnými podklady o zajištění ekologických podmínek, nežádoucím dopadem na estetiku krajiny, zpochybněním rekreační kapacity a finanční prodělečností.
			;Občanské iniciativy
			:V roce 1982 podal Ing. Musil (zaměstnanec Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody) podnět k prošetření zákonnosti správního řízení při povolování druhé etapy stavby. OVHLZ totiž povolil stavbu i přes nesouhlas odboru kultury JmKNV a Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Kraj neshledal v dané věci porušení stavebního zákona.
			:Ekologická iniciativa sdružují Občanskou iniciativu ze Šakvic, Děti Země, Český svaz ochránců přírody, Duhu Brno, Stranu zelených a další v listopadu 1990 zahájila stodenní odpočítávání na protest mlčení oficiálních míst. MŽP a vláda ČR měla jednoznačně rozhodnout o dočasném vypuštění třetí nádrže, aby ještě během vegetační doby roku 1991 mohla započít sukcese a později podrobit dílo nezávislé expertize. Stodenní lhůta vyvrcholila akcí „Špunt“, demonstrací, které se zúčastnilo několi stovek příznivců i odpůrců díla.
			==Komunikace==
			Komunikace mezi rozhodovacími orgány a vědeckými pracovišti probíhala formou otevřených dopisů a doporučení. Občanské iniciativy pak využívali petic, účastí ve správních řízeních nebo demonstrací.
			Musil v rámci sociologickéhp výzkumu odhalil zablokování komunikace mezi aktéry skrze stereotypizaci „odpůrců“. Obě strany konfliktu si vytvořily stereotyp odpůrce a v řadách zastánců opačného stanoviska našli osobu, která ho představovala. Vlastnosti typického odpůrce pak byly generalizovány na všechny zastánce opačného názoru.
			==Úloha vědy a vědců==
			MŽP dalo vypracovat tři studie, které měly stanovit možné postupy při sporné dostavbě.
			*První byla zpracována v roce 1990 Geografickým ústavem ČSAV v Brně (Vstupní studie ekologických úprav v oblasti nádrží). Zahrnovala 9 variant od ponechání v tehdejším stavu až po úplné vypuštění všech nádrží.
			*V roce 1991 vypracoval Ústav pro životní prostředí studii Obnova biotopů na dně III. nádrže VD Nové Mlýny. Jejím závěrem bylo, že pro obnovu biotopů nemá okamžité vypuštění pravděpodobně zásadní význam.
			*Koncem roku 1991 zadalo MŽP studii Zhodnocení vybraných variant střetů zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. Pro rozhodovací proces v prosinci 1992 byl využit závěr této studie, že snížení hladiny ve střední a dolní nádrži na kótu 169,50 je možné, aniž by byla narušena jakákoliv funkce vodního díla.
			==Závěr==
			Stavbou byla zatopena archeologická naleziště a vesnice Mušov, jejíž obyvatelé se byli nuceni vystěhovat většinou do sousedních Psohlávek.

			Po mnoha letech sporů došlo v roce 1993 ke konsensuálnímu řešení snížení vodní hladiny o takovou míru, která nepoškodila žádnou z funkcí nádrží a zároveň takové snížení mohlo poskytnout prostor pro obnovení zaniklých ekosystémů. V roce 2001 však byla hladina opět snížena a spor o její výšku se vede formou soudních sporů do současnosti.

			==Odkazy/Literatura==
			===Reference===
			<references />
			===Literetura===
			*Dokument České televize Zatopené osudy - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408235100191012
			*Pellantová, J., Franek, M., eds. (1994): Výzkum v oblasti Novomlýnských nádrží v období 1988-1993. ČÚOP Brno. 182 s.
			*Löw, J. et al. (1992): Zhodnocení vybraných variant řešení střetu zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. 2. etapa Prognózy řešení. Záv.zpr.Löw a spol. Brno. 44 s., příl.
			*Bínová, L. a kol. (1992): Zhodnocení vybraných variant řešení střetu zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. III. etapa Ekonomické a multikriteriální hodnocení. Záv. zpr. Ústav pro životní prostředí Brno.
			*Buček, A. a kol. , 1984: Hodnocení změn krajiny v oblasti budování a provozu nádrží Nové Mlýny. Záv.zpr.dílč.úk. II-7-4/2, GÚ ČSAV Brno.
			*Jurišová J., Spor o výšku hladiny (případová studie Nové Mlýny). Diplomová práce, FSS MU Brno.

Admin: Založena nová stránka s textem „{{Infobox případ |obrázek = Vestonicka nadrz.jpg |rozsah = Soutok řek Svitavy a Svratky s Dyjí, hranice okresů Břeclav a Brno-venkov, regio…“

2015-01-23T14:59:07Z

Založena nová stránka s textem „{{Infobox případ |obrázek = Vestonicka nadrz.jpg |rozsah = Soutok řek Svitavy a Svratky s Dyjí, hranice okresů Břeclav a Brno-venkov, regio…“

Nová stránka

{{Infobox případ
|obrázek = Vestonicka nadrz.jpg
|rozsah = Soutok řek Svitavy a Svratky s Dyjí, hranice okresů Břeclav a Brno-venkov, regionální rozsah
|téma = Využití krajiny pro účely člověka
|konflikt = Spor o samotnou realizaci stavby, poté o výšku vodní hladiny
|výsledek = ???
|trvání = 1975-dosud
|úloha vědy = omezené zapojení
|komunikace probíhá = probíhá
|komunikace konstruktivní = smíšená
|forma komunikace = zprostředkovaná
|dořešena = nedořešena
|dopad na žp = smíšený
|dopad na komunitu = smíšený
|kontakt = [http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/nove-mlyny-dolni/ Stránky Povodí Moravy]
|poznámka =
}}