Protihlukové stěny - Historie editací

JaDlo: added Category:Ekologická architektura using HotCat

2020-01-26T09:50:43Z

added Category:Ekologická architektura using HotCat

← Starší verze		Verze z 26. 1. 2020, 11:50
Řádek 286:		Řádek 286:
	[[Kategorie:Stavitelství]]		[[Kategorie:Stavitelství]]
	[[Kategorie:Doprava]]		[[Kategorie:Doprava]]
			[[Kategorie:Ekologická architektura]]

Admin: added Category:Doprava using HotCat

2016-05-17T16:04:45Z

added Category:Doprava using HotCat

← Starší verze		Verze z 17. 5. 2016, 18:04
Řádek 285:		Řádek 285:
	[[Kategorie:Hluk]]		[[Kategorie:Hluk]]
	[[Kategorie:Stavitelství]]		[[Kategorie:Stavitelství]]
			[[Kategorie:Doprava]]

Admin v 14. 5. 2016, 20:26

2016-05-14T20:26:22Z

Admin: +Kategorie:Hluk; +Kategorie:Stavitelství using HotCat

2016-05-03T06:19:05Z

+Kategorie:Hluk; +Kategorie:Stavitelství using HotCat

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2016, 08:19
Řádek 285:		Řádek 285:
	*http://www.mapy.cz/#mm=ZP@sa=s@st=s@ssq=%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD%20stanice%20stran%C4%8Dice@sss=1@ssp=133377482_135299820_133840330_135713004@x=133569024@y=135605248@z=11 Strančice		*http://www.mapy.cz/#mm=ZP@sa=s@st=s@ssq=%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD%20stanice%20stran%C4%8Dice@sss=1@ssp=133377482_135299820_133840330_135713004@x=133569024@y=135605248@z=11 Strančice
	*http://www.mapy.cz/#mm=ZP@sa=s@st=s@ssq=%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD%20%20Libe%C5%88@sss=1@ssp=133337600_135423488_133800448_135836672@x=133324800@y=135920640@z=10 Libeň		*http://www.mapy.cz/#mm=ZP@sa=s@st=s@ssq=%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD%20%20Libe%C5%88@sss=1@ssp=133337600_135423488_133800448_135836672@x=133324800@y=135920640@z=10 Libeň

			[[Kategorie:Hluk]]
			[[Kategorie:Stavitelství]]

Admin v 2. 5. 2013, 07:23

2013-05-02T07:23:39Z

Ukázat změny

Admin v 22. 4. 2013, 12:26

2013-04-22T12:26:18Z

← Starší verze		Verze z 22. 4. 2013, 14:26
Řádek 1:		Řádek 1:
	~~{{Studenti VŠE}}~~
	Jednou z možností jak snižovat hluk ze [[Železniční doprava\|železniční dopravy]] představuje výstavba protihlukových stěn. Již několik let vznikají okolo modernizovaných tratí kilometry dlouhé bariéry, na které se vynaloží cca 15 % z celkových nákladů realizované stavby. Protihlukové stěny sice zabraňují šíření hluku do krajiny a snižují nežádoucí působení hluku na obyvatelstvo, ale mají negativní dopad na [[Krajinný ráz\|krajinný ráz]] a znehodnocují přilehlé pozemky. Důležitá je otázka efektivnosti těchto bariér a jejich skutečný přínos. Realizace protihlukových stěn totiž není jedinou alternativou v rámci snižování hlukové zátěže.		Jednou z možností jak snižovat hluk ze [[Železniční doprava\|železniční dopravy]] představuje výstavba protihlukových stěn. Již několik let vznikají okolo modernizovaných tratí kilometry dlouhé bariéry, na které se vynaloží cca 15 % z celkových nákladů realizované stavby. Protihlukové stěny sice zabraňují šíření hluku do krajiny a snižují nežádoucí působení hluku na obyvatelstvo, ale mají negativní dopad na [[Krajinný ráz\|krajinný ráz]] a znehodnocují přilehlé pozemky. Důležitá je otázka efektivnosti těchto bariér a jejich skutečný přínos. Realizace protihlukových stěn totiž není jedinou alternativou v rámci snižování hlukové zátěže.

Řádek 212:		Řádek 211:
	<br>		<br>

	Rakouský [[Railjet]], pořizovací cena cca 457 mil. Kč [[Image:Railjet Oesterreich.jpg]] [[Image:Railjet Innenraum.jpg]] <ref>Academic dictionaries and encyclopedias: Railjet (online). Dostupné z: http://de.academic.ru/dic.nsf/dewiki/1155355, 3. 4. 2010.</ref>		Rakouský [[wikipedia:cs:Railjet\|Railjet]], pořizovací cena cca 457 mil. Kč [[Image:Railjet Oesterreich.jpg]] [[Image:Railjet Innenraum.jpg]] <ref>Academic dictionaries and encyclopedias: Railjet (online). Dostupné z: http://de.academic.ru/dic.nsf/dewiki/1155355, 3. 4. 2010.</ref>

	<br> Náklad na 1 km v případě pořízení nové soupravy tvoří 65% nákladů na 1 km PHS. Zatímco PHS přispívá ke snížení hluku jen v místě, na kterém stojí, moderní souprava působí tzv. „kudy jede“. Nejedná se o pouhé zmírnění účinku, tedy [[náklady na vyhnutí se]] negativním vlivům, nýbrž o řešení u zdroje. Investice do nové soupravy je skutečným [[náklady na zamezení\|nákladem na zamezení]], neboť řeší samotný vznik hluku. Je tedy prokazatelné, že i v tomto případě se více vyplatí prevence, nežli represe, tzn., je lepší hluku předcházet (zamezit jeho vzniku), než jej „odstraňovat“, čili vyhnout se jeho dopadům.		<br> Náklad na 1 km v případě pořízení nové soupravy tvoří 65% nákladů na 1 km PHS. Zatímco PHS přispívá ke snížení hluku jen v místě, na kterém stojí, moderní souprava působí tzv. „kudy jede“. Nejedná se o pouhé zmírnění účinku, tedy [[náklady na vyhnutí se]] negativním vlivům, nýbrž o řešení u zdroje. Investice do nové soupravy je skutečným [[náklady na zamezení\|nákladem na zamezení]], neboť řeší samotný vznik hluku. Je tedy prokazatelné, že i v tomto případě se více vyplatí prevence, nežli represe, tzn., je lepší hluku předcházet (zamezit jeho vzniku), než jej „odstraňovat“, čili vyhnout se jeho dopadům.

	<br> Škoda – [[City Elefant]], pořizovací cena cca 220 mil. Kč [[Image:Skoda CityElefant.jpg]] <ref>Success by ČKD Vagonka: supply of suburban train units to Lithuania (online). Dostupné z: http://www.skoda.cz/news/success-by-ckd-vagonka-aid1297.html, 3. 4. 2010</ref>		<br> Škoda – [[wikipedia:cs:City Elefant\|City Elefant]], pořizovací cena cca 220 mil. Kč [[Image:Skoda CityElefant.jpg]] <ref>Success by ČKD Vagonka: supply of suburban train units to Lithuania (online). Dostupné z: http://www.skoda.cz/news/success-by-ckd-vagonka-aid1297.html, 3. 4. 2010</ref>

	== Další možná opatření na zamezení vzniku hluku ==		== Další možná opatření na zamezení vzniku hluku ==

Jiří Dlouhý v 3. 5. 2010, 15:31

2010-05-03T15:31:38Z

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2010, 17:31
Řádek 1:		Řádek 1:
			{{Studenti VŠE}}
	Jednou z možností jak snižovat hluk ze [[Železniční doprava\|železniční dopravy]] představuje výstavba protihlukových stěn. Již několik let vznikají okolo modernizovaných tratí kilometry dlouhé bariéry, na které se vynaloží cca 15 % z celkových nákladů realizované stavby. Protihlukové stěny sice zabraňují šíření hluku do krajiny a snižují nežádoucí působení hluku na obyvatelstvo, ale mají negativní dopad na [[Krajinný ráz\|krajinný ráz]] a znehodnocují přilehlé pozemky. Důležitá je otázka efektivnosti těchto bariér a jejich skutečný přínos. Realizace protihlukových stěn totiž není jedinou alternativou v rámci snižování hlukové zátěže.		Jednou z možností jak snižovat hluk ze [[Železniční doprava\|železniční dopravy]] představuje výstavba protihlukových stěn. Již několik let vznikají okolo modernizovaných tratí kilometry dlouhé bariéry, na které se vynaloží cca 15 % z celkových nákladů realizované stavby. Protihlukové stěny sice zabraňují šíření hluku do krajiny a snižují nežádoucí působení hluku na obyvatelstvo, ale mají negativní dopad na [[Krajinný ráz\|krajinný ráz]] a znehodnocují přilehlé pozemky. Důležitá je otázka efektivnosti těchto bariér a jejich skutečný přínos. Realizace protihlukových stěn totiž není jedinou alternativou v rámci snižování hlukové zátěže.

Admin: úprava odkazů

2010-04-22T13:04:04Z

úprava odkazů

Ukázat změny

Jakub Večerník: /* Závěrečné zhodnocení */

2010-04-16T14:42:22Z

Závěrečné zhodnocení

← Starší verze		Verze z 16. 4. 2010, 16:42
Řádek 267:		Řádek 267:
	'''Ze všech výše uvedených údajů vyplývá, že aktivní protihluková opatření (přímo u zdroje hluku) jsou efektivnější. Přinášejí jednak citelnější snížení hlukové zátěže a jsou i hospodárnější. Budování protihlukových zdí představuje alternativu, která řeší následky, tedy ex post až hluk vznikne. Jedná se o nepříliš hospodárné pasivní opatření, které je nejenže dražší, ale v porovnání s aktivními opatřeními nepřináší srovnatelné snížení hluku. Se snížením hluku v průměru o 3 dB, nemohou PHS konkurovat aktivním opatřením snižujícím hluk, a to až o 10dB.'''		'''Ze všech výše uvedených údajů vyplývá, že aktivní protihluková opatření (přímo u zdroje hluku) jsou efektivnější. Přinášejí jednak citelnější snížení hlukové zátěže a jsou i hospodárnější. Budování protihlukových zdí představuje alternativu, která řeší následky, tedy ex post až hluk vznikne. Jedná se o nepříliš hospodárné pasivní opatření, které je nejenže dražší, ale v porovnání s aktivními opatřeními nepřináší srovnatelné snížení hluku. Se snížením hluku v průměru o 3 dB, nemohou PHS konkurovat aktivním opatřením snižujícím hluk, a to až o 10dB.'''

	<br> [[Image:Meznizamez.jpg]] <ref>Mezní náklady na zamezení znečištění hlukem, vlastní graf</ref>		<br> [[Image:Meznizamez.jpg]] <ref>Mezní náklady na zamezení znečištění hlukem, vlastní graf.</ref>

	<br>		<br>

Jakub Večerník: /* Závěrečné zhodnocení */

2010-04-16T14:42:03Z

Závěrečné zhodnocení

← Starší verze		Verze z 16. 4. 2010, 16:42
Řádek 267:		Řádek 267:
	'''Ze všech výše uvedených údajů vyplývá, že aktivní protihluková opatření (přímo u zdroje hluku) jsou efektivnější. Přinášejí jednak citelnější snížení hlukové zátěže a jsou i hospodárnější. Budování protihlukových zdí představuje alternativu, která řeší následky, tedy ex post až hluk vznikne. Jedná se o nepříliš hospodárné pasivní opatření, které je nejenže dražší, ale v porovnání s aktivními opatřeními nepřináší srovnatelné snížení hluku. Se snížením hluku v průměru o 3 dB, nemohou PHS konkurovat aktivním opatřením snižujícím hluk, a to až o 10dB.'''		'''Ze všech výše uvedených údajů vyplývá, že aktivní protihluková opatření (přímo u zdroje hluku) jsou efektivnější. Přinášejí jednak citelnější snížení hlukové zátěže a jsou i hospodárnější. Budování protihlukových zdí představuje alternativu, která řeší následky, tedy ex post až hluk vznikne. Jedná se o nepříliš hospodárné pasivní opatření, které je nejenže dražší, ale v porovnání s aktivními opatřeními nepřináší srovnatelné snížení hluku. Se snížením hluku v průměru o 3 dB, nemohou PHS konkurovat aktivním opatřením snižujícím hluk, a to až o 10dB.'''

	<br> [[Image:Meznizamez.jpg]]		<br> [[Image:Meznizamez.jpg]] <ref>Mezní náklady na zamezení znečištění hlukem, vlastní graf</ref>

	<br>		<br>
Řádek 273:		Řádek 273:
	Z výše zmíněných faktů mohu sestavit graf mezních nákladů na zamezení znečištění hlukem. Z grafu je patrné, že čím méně se bude do protihlukových opatření investovat (osa y), tím bude v prostředí znečištění hlukem vyšší (vyjádřeno v dB na ose x). Podnikaná protihluková opatření tak přináší určité snížení hluku. Broušením kol a kolejnic, může dojít k významnému snížení emisí hluku, a to o až 15 dB <ref>POHL, Jiří: Rychlá železniční osobní doprava. Díl třináctý: vozidla podeváté (fyziologie cestujícího počtvrté). In: Železniční magazín. 4/2009, s. 18.</ref>. V případě kompozitních brzdových špalíků to může být snížení od 6 do 10 db. Při nákupu nové vlakové soupravy dochází nejen k významnému snížení hlukových emisí, ale rovněž i k růstu komfortu cestujících, jako i jejich bezpečnosti. Toto opatření představuje nákladnější variantu oproti předchozím opatřením, ale přináší s sebou komfort úplně nové soupravy. Další dodatečné snížení s sebou přináší již podstatně vyšší mezní náklad. Dodatečné snížení hlučnosti o pár decibelů znamená vynaložení významného mezního nákladu na zamezení znečištění hlukem. Další a další opatření se tak stává méně a méně efektivním.		Z výše zmíněných faktů mohu sestavit graf mezních nákladů na zamezení znečištění hlukem. Z grafu je patrné, že čím méně se bude do protihlukových opatření investovat (osa y), tím bude v prostředí znečištění hlukem vyšší (vyjádřeno v dB na ose x). Podnikaná protihluková opatření tak přináší určité snížení hluku. Broušením kol a kolejnic, může dojít k významnému snížení emisí hluku, a to o až 15 dB <ref>POHL, Jiří: Rychlá železniční osobní doprava. Díl třináctý: vozidla podeváté (fyziologie cestujícího počtvrté). In: Železniční magazín. 4/2009, s. 18.</ref>. V případě kompozitních brzdových špalíků to může být snížení od 6 do 10 db. Při nákupu nové vlakové soupravy dochází nejen k významnému snížení hlukových emisí, ale rovněž i k růstu komfortu cestujících, jako i jejich bezpečnosti. Toto opatření představuje nákladnější variantu oproti předchozím opatřením, ale přináší s sebou komfort úplně nové soupravy. Další dodatečné snížení s sebou přináší již podstatně vyšší mezní náklad. Dodatečné snížení hlučnosti o pár decibelů znamená vynaložení významného mezního nákladu na zamezení znečištění hlukem. Další a další opatření se tak stává méně a méně efektivním.

	Graf jasně ilustruje předchozí závěr. Protihlukové stěny znamenají snížení imisí hluku v prostředí, ale nepředstavují tak efektivní řešení, jako náklady vynaložené na samotné snížení emisí hluku, tedy náklady na zamezení vzniku hluku prováděné přímo na soupravách či kolejnicích.		Graf jasně ilustruje předchozí závěr. Protihlukové stěny znamenají snížení imisí hluku v prostředí, ale nepředstavují tak efektivní řešení, jako náklady vynaložené na samotné snížení emisí hluku, tedy náklady na zamezení vzniku hluku prováděné přímo na soupravách či kolejnicích.

	== Citace ==		== Citace ==

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 22:26
Řádek 22:		Řádek 22:
	\|-		\|-
	\|		\|
	Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a  o změně některých souvisejících zákonů		*Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a  o změně některých souvisejících zákonů

	*Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací		*Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
	*Vyhláška č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování		*Vyhláška č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování
	*Vyhláška č. 531/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku		*Vyhláška č. 531/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku

	\|-		\|-
	\|		\|
	Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)		*Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

	*Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích stavby		*Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích stavby

	\|-		\|-
	\| Zákon č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a veřejnoprávní smlouvy		\|* Zákon č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a veřejnoprávní smlouvy
	\|-		\|-
	\| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002, o hodnocení řízení hluku ve venkovním prostředí		\|* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002, o hodnocení řízení hluku ve venkovním prostředí
	\|}		\|}

Řádek 209:		Řádek 206:
	<ref>HLAVÁČEK Jan: Protihluková a protivibrační opatření používaná v evropské železniční síti, 1998. In: Vědeckotechnický sborník ČD, č. 6, 1998 (online). Dostupné z: http://www.cdrail.cz/VTS/CLANKY/604.pdf, 3. 4. 2010. </ref> <br>		<ref>HLAVÁČEK Jan: Protihluková a protivibrační opatření používaná v evropské železniční síti, 1998. In: Vědeckotechnický sborník ČD, č. 6, 1998 (online). Dostupné z: http://www.cdrail.cz/VTS/CLANKY/604.pdf, 3. 4. 2010. </ref> <br>

	Mezi opatření na vozidlech patří i výměna brzdových špalíků. Mění se špalíky litinové za špalíky z kompozitních materiálů (~~„[[Brzdové~~ špalíky typu ~~K]]“~~ a ~~„[[Brzdové~~ špalíky typu ~~LL]]“~~). Litinové špalíky zdrsňují oběžné plochy kol a způsobují následně větší hluk při jízdě po kolejnici. Měření prokázala snížení hlukových emisí o cca 6 – 8 dB. <ref>HLAVÁČEK Jan: Zpráva z mezinárodního jednání Expertní skupiny UIC/CER pro hluk a vibrace „Network noise“, Paříž. 8. - 9. 9. 2009.</ref>		Mezi opatření na vozidlech patří i výměna brzdových špalíků. Mění se špalíky litinové za špalíky z kompozitních materiálů („Brzdové špalíky typu K“ a „Brzdové špalíky typu LL“). Litinové špalíky zdrsňují oběžné plochy kol a způsobují následně větší hluk při jízdě po kolejnici. Měření prokázala snížení hlukových emisí o cca 6 – 8 dB. <ref>HLAVÁČEK Jan: Zpráva z mezinárodního jednání Expertní skupiny UIC/CER pro hluk a vibrace „Network noise“, Paříž. 8. - 9. 9. 2009.</ref>

	=== Brzdové špalíky typu "K" ===		=== Brzdové špalíky typu "K" ===
Řádek 239:		Řádek 236:

	== Závěrečné zhodnocení ==		== Závěrečné zhodnocení ==
	~~'''~~Ze všech výše uvedených údajů vyplývá, že aktivní protihluková opatření (přímo u zdroje hluku) jsou efektivnější. Přinášejí jednak citelnější snížení hlukové zátěže a jsou i hospodárnější. Budování protihlukových zdí představuje alternativu, která řeší následky, tedy ex post až hluk vznikne. Jedná se o nepříliš hospodárné pasivní opatření, které je nejenže dražší, ale v porovnání s aktivními opatřeními nepřináší srovnatelné snížení hluku. Se snížením hluku v průměru o 3 dB, nemohou PHS konkurovat aktivním opatřením snižujícím hluk, a to až o ~~10dB~~.~~'''~~		Ze všech výše uvedených údajů vyplývá, že aktivní protihluková opatření (přímo u zdroje hluku) jsou efektivnější. Přinášejí jednak citelnější snížení hlukové zátěže a jsou i hospodárnější. Budování protihlukových zdí představuje alternativu, která řeší následky, tedy ex post až hluk vznikne. Jedná se o nepříliš hospodárné pasivní opatření, které je nejenže dražší, ale v porovnání s aktivními opatřeními nepřináší srovnatelné snížení hluku. Se snížením hluku v průměru o 3 dB, nemohou PHS konkurovat aktivním opatřením snižujícím hluk, a to až o 10 dB.

	[[Image:Meznizamez.jpg]] <ref>Mezní náklady na zamezení znečištění hlukem, vlastní graf.</ref>		[[Image:Meznizamez.jpg]] <ref>Mezní náklady na zamezení znečištění hlukem, vlastní graf.</ref>