Principy pro zajištění kvality Otevřených vzdělávacích zdrojů - Historie editací

Eduard: /* Reference */

2020-12-11T20:31:44Z

Reference

← Starší verze		Verze z 11. 12. 2020, 22:31
Řádek 68:		Řádek 68:

	==Reference==		==Reference==
			<references />

	[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]		[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
	{{Otevřené vzdělávací zdroje}}		{{Otevřené vzdělávací zdroje}}
	~~<references />~~

Eduard v 11. 12. 2020, 20:23

2020-12-11T20:23:20Z

← Starší verze		Verze z 11. 12. 2020, 22:23
Řádek 70:		Řádek 70:

	[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]		[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
			{{Otevřené vzdělávací zdroje}}
	<references />		<references />

Eduard v 11. 12. 2020, 15:49

2020-12-11T15:49:10Z

← Starší verze		Verze z 11. 12. 2020, 17:49
Řádek 7:		Řádek 7:
	'''b. Obsahová stránka.'''		'''b. Obsahová stránka.'''

	Pro prostředí daného systému můžeme definovat kritéria ve smyslu zajištění jeho fungování po technické stránce (např. jak je zajištěna a vyznačena kvalita, kdo daný zdroj může editovat; jak je zajištěna udržitelnost zdroje a aktualizace materiálů; zda je možnost uvedení garanta kvality – autora či recenzenta viz Tabulka). Je třeba upozornit na skutečnost, že zdroj sice může splňovat kritéria kvality technického prostředí, avšak nemusí obsahovat kvalitní texty ke studiu. Pokud se hovoří o kvalitě OER, myslí se tím především kvalita obsahu. Právě tato otázka však představuje značný problém. Její zodpovězení ve smyslu „Je daný zdroj kvalitní?” vyžaduje obsahovou analýzu, která je ovšem obtížná jak z hlediska časové náročnosti, tak nalezení relevantních odborníků, kteří by ji mohli provést například formou recenzního řízení.		Pro prostředí daného systému můžeme definovat kritéria ve smyslu zajištění jeho fungování po technické stránce (např. jak je zajištěna a vyznačena kvalita, kdo daný zdroj může editovat; jak je zajištěna udržitelnost zdroje a aktualizace materiálů; zda je možnost uvedení garanta kvality – autora či recenzenta viz Tabulka 1). Je třeba upozornit na skutečnost, že zdroj sice může splňovat kritéria kvality technického prostředí, avšak nemusí obsahovat kvalitní texty ke studiu. Pokud se hovoří o kvalitě OER, myslí se tím především kvalita obsahu. Právě tato otázka však představuje značný problém. Její zodpovězení ve smyslu „Je daný zdroj kvalitní?” vyžaduje obsahovou analýzu, která je ovšem obtížná jak z hlediska časové náročnosti, tak nalezení relevantních odborníků, kteří by ji mohli provést například formou recenzního řízení.

	Při takové analýze se mohou brát v potaz různé aspekty kvality, jako např. komplexita textu – ve smyslu zahrnutí různých aspektů a úhlů pohledu za účelem poskytnutí vyváženého názoru (je dostatečně komplexní?), zpracování (je dobře stylisticky, gramaticky a vizuálně zpracován?), tak věrohodnost (ověřitelnost informací respektovanými zdroji). Některé tyto aspekty jsou přitom subjektivní, a to nejen ve smyslu subjektivního názoru experta, ale i ve smyslu pohledu studenta, který zdroj využívá (např. jiný požadavek na komplexitu má student prvního ročníku bakalářského studia VŠ a jiný doktorand).		Při takové analýze se mohou brát v potaz různé aspekty kvality, jako např. komplexita textu – ve smyslu zahrnutí různých aspektů a úhlů pohledu za účelem poskytnutí vyváženého názoru (je dostatečně komplexní?), zpracování (je dobře stylisticky, gramaticky a vizuálně zpracován?), tak věrohodnost (ověřitelnost informací respektovanými zdroji). Některé tyto aspekty jsou přitom subjektivní, a to nejen ve smyslu subjektivního názoru experta, ale i ve smyslu pohledu studenta, který zdroj využívá (např. jiný požadavek na komplexitu má student prvního ročníku bakalářského studia VŠ a jiný doktorand).

	'''Tabulka 3.''' Kritéria, jimiž je možné hodnotit technické prostředí OER (dle Dlouhá et al., 2015).<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref>		'''Tabulka 1.''' Kritéria, jimiž je možné hodnotit technické prostředí OER (dle Dlouhá et al., 2015).<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref>
	{\| class="wikitable"		{\| class="wikitable"
	\|'''Kritérium'''		\|'''Kritérium'''
Řádek 37:		Řádek 37:
	\|Toto kritérium zkoumá, zda dané OER dodržují korektní postupy, tedy zda na nich nejsou materiály porušující právní či etická pravidla (např. otázky ke zkouškám).		\|Toto kritérium zkoumá, zda dané OER dodržují korektní postupy, tedy zda na nich nejsou materiály porušující právní či etická pravidla (např. otázky ke zkouškám).
	\|}		\|}
	'''Tabulka 4.''' Postupy hodnocení kvality obsahu OER, které charakterizuje sociální a technologický aspekt (dle Clements et al., 2015, viz též vložené reference).<ref>Clements, K., Pawlowski, J., & Manouselis, N. (2015). Open educational resources repositories literature review–Towards a comprehensive quality approaches framework. ''Computers in human behavior, 51,'' 1098-1106.</ref>		'''Tabulka 2.''' Postupy hodnocení kvality obsahu OER, které charakterizuje sociální a technologický aspekt (dle Clements et al., 2015, viz též vložené reference).<ref>Clements, K., Pawlowski, J., & Manouselis, N. (2015). Open educational resources repositories literature review–Towards a comprehensive quality approaches framework. ''Computers in human behavior, 51,'' 1098-1106.</ref>
	{\| class="wikitable"		{\| class="wikitable"
	\|'''Přístup k hodnocení kvality'''		\|'''Přístup k hodnocení kvality'''

Korhonova v 20. 11. 2020, 15:17

2020-11-20T15:17:26Z

← Starší verze		Verze z 20. 11. 2020, 17:17
Řádek 1:		Řádek 1:
	Otázka kvality představuje problém jak u digitálních zdrojů, tak i u [[Open Educational Resources\|Otevřených vzdělávacích zdrojů]]. Kvalita OER je navíc jednou z nejčastěji diskutovaných otázek v rámci problematiky těchto zdrojů a představuje také překážku v jejich využívání. Zejména [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru\|OER fungující na bázi Mediawiki softwaru]] jsou značnou výzvou po stránce zajištění kvality, vzhledem k tomu, že často umožňují zapojení do vytváření materiálů i neregistrovaným uživatelům a může je tak vytvářet prakticky každý. Nízká kvalita některých zdrojů ovlivňuje postoj k nim jako celku, proto panuje jistá nedůvěra k využívání OER ke vzdělávacím účelům.		Otázka kvality představuje problém jak u digitálních zdrojů, tak i u [[Open Educational Resources\|Otevřených vzdělávacích zdrojů]]. Kvalita OER je navíc jednou z nejčastěji diskutovaných otázek v rámci problematiky těchto zdrojů a představuje také překážku v jejich využívání. Zejména [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru\|OER fungující na bázi Mediawiki softwaru]] jsou značnou výzvou po stránce zajištění kvality, vzhledem k tomu, že často umožňují zapojení do vytváření materiálů i neregistrovaným uživatelům a může je tak vytvářet prakticky každý. Nízká kvalita některých zdrojů ovlivňuje postoj k nim jako celku, proto panuje jistá nedůvěra k využívání OER ke vzdělávacím účelům.

	Tato nedůvěra bývá často oprávněná. Termín Otevřené vzdělávací zdroje se totiž používá jako označení pro poměrně různorodou směs úložišť informací/poznatků na internetu. Nelze o nich a o jejich kvalitě hovořit ~~''per se''~~, protože mohou variovat od osobních blogů, kde neznámí autoři prezentují své názory, až po vysoce kvalitní materiály, jakými jsou recenzované odborné články. Situaci komplikuje skutečnost, že neexistují standardy (kritéria) kvality, které by byly tvůrci či uživateli OER obecně uznávané. Vždy je proto třeba posuzovat konkrétní zdroj (úložiště) či ještě lépe každý materiál ~~na něm~~ jednotlivě – a to zvláště v těch případech, kdy chybí oficiální garant kvality (např. respektovaný autor či instituce). Problematika kvality OER se dá rozdělit do dvou oblastí:		Tato nedůvěra bývá často oprávněná. Termín Otevřené vzdělávací zdroje se totiž používá jako označení pro poměrně různorodou směs úložišť informací/ poznatků na internetu. Nelze o nich a o jejich kvalitě hovořit, protože mohou variovat od osobních blogů, kde neznámí autoři prezentují své názory, až po vysoce kvalitní materiály, jakými jsou recenzované odborné články. Situaci komplikuje skutečnost, že neexistují standardy (kritéria) kvality, které by byly tvůrci či uživateli OER obecně uznávané. Vždy je proto třeba posuzovat konkrétní zdroj (úložiště) či ještě lépe každý materiál jednotlivě – a to zvláště v těch případech, kdy chybí oficiální garant kvality (např. respektovaný autor či instituce). Problematika kvality OER se dá rozdělit do dvou oblastí:

	'''a. Prostředí daného systému;'''		'''a. Prostředí daného systému;'''
Řádek 17:		Řádek 17:
	\|-		\|-
	\|Copyright		\|Copyright
	\|Samotný copyright nelze považovat za záruku kvality obsahu. Díky jeho vyznačení ale je možné poznat, zda se jedná o OER, popř. jak otevřené.		\|Samotný copyright nelze považovat za záruku kvality obsahu. Díky jeho vyznačení ale je možné poznat, zda se jedná o OER, popř. jak otevřené.
	\|-		\|-
	\|Autorství		\|Autorství
Řádek 59:		Řádek 59:
	\|Minguillón et al., 2010, Sanz-Rodriguez et al., 2010, Sampson and Zervas, 2013, Zervas et al., 2014		\|Minguillón et al., 2010, Sanz-Rodriguez et al., 2010, Sampson and Zervas, 2013, Zervas et al., 2014
	\|-		\|-
	\|Sociální označování		\|Sociální označování
	\|Minguillón et al., 2010, Stacey, 2007, Sampson and Zervas, 2013		\|Minguillón et al., 2010, Stacey, 2007, Sampson and Zervas, 2013
	\|-		\|-
Řádek 67:		Řádek 67:
	''V tomto článku byla použita část textu disertační práce Otevřené vzdělávací zdroje v kontextu environmentálních studií (se souhlasem autora).''		''V tomto článku byla použita část textu disertační práce Otevřené vzdělávací zdroje v kontextu environmentálních studií (se souhlasem autora).''

	== Reference ==		==Reference==

	[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]		[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
			<references />

Admin: added Category:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje using HotCat

2020-10-29T07:45:16Z

added Category:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje using HotCat

← Starší verze		Verze z 29. 10. 2020, 09:45
Řádek 68:		Řádek 68:

	== Reference ==		== Reference ==

			[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]

Eduard: nový článek

2020-09-11T16:18:41Z

nový článek

Nová stránka

Otázka kvality představuje problém jak u digitálních zdrojů, tak i u [[Open Educational Resources|Otevřených vzdělávacích zdrojů]]. Kvalita OER je navíc jednou z nejčastěji diskutovaných otázek v rámci problematiky těchto zdrojů a představuje také překážku v jejich využívání. Zejména [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|OER fungující na bázi Mediawiki softwaru]] jsou značnou výzvou po stránce zajištění kvality, vzhledem k tomu, že často umožňují zapojení do vytváření materiálů i neregistrovaným uživatelům a může je tak vytvářet prakticky každý. Nízká kvalita některých zdrojů ovlivňuje postoj k nim jako celku, proto panuje jistá nedůvěra k využívání OER ke vzdělávacím účelům.

Tato nedůvěra bývá často oprávněná. Termín Otevřené vzdělávací zdroje se totiž používá jako označení pro poměrně různorodou směs úložišť informací/poznatků na internetu. Nelze o nich a o jejich kvalitě hovořit ''per se'', protože mohou variovat od osobních blogů, kde neznámí autoři prezentují své názory, až po vysoce kvalitní materiály, jakými jsou recenzované odborné články. Situaci komplikuje skutečnost, že neexistují standardy (kritéria) kvality, které by byly tvůrci či uživateli OER obecně uznávané. Vždy je proto třeba posuzovat konkrétní zdroj (úložiště) či ještě lépe každý materiál na něm jednotlivě – a to zvláště v těch případech, kdy chybí oficiální garant kvality (např. respektovaný autor či instituce). Problematika kvality OER se dá rozdělit do dvou oblastí:

'''a. Prostředí daného systému;'''

'''b. Obsahová stránka.'''

Pro prostředí daného systému můžeme definovat kritéria ve smyslu zajištění jeho fungování po technické stránce (např. jak je zajištěna a vyznačena kvalita, kdo daný zdroj může editovat; jak je zajištěna udržitelnost zdroje a aktualizace materiálů; zda je možnost uvedení garanta kvality – autora či recenzenta viz Tabulka). Je třeba upozornit na skutečnost, že zdroj sice může splňovat kritéria kvality technického prostředí, avšak nemusí obsahovat kvalitní texty ke studiu. Pokud se hovoří o kvalitě OER, myslí se tím především kvalita obsahu. Právě tato otázka však představuje značný problém. Její zodpovězení ve smyslu „Je daný zdroj kvalitní?” vyžaduje obsahovou analýzu, která je ovšem obtížná jak z hlediska časové náročnosti, tak nalezení relevantních odborníků, kteří by ji mohli provést například formou recenzního řízení.

Při takové analýze se mohou brát v potaz různé aspekty kvality, jako např. komplexita textu – ve smyslu zahrnutí různých aspektů a úhlů pohledu za účelem poskytnutí vyváženého názoru (je dostatečně komplexní?), zpracování (je dobře stylisticky, gramaticky a vizuálně zpracován?), tak věrohodnost (ověřitelnost informací respektovanými zdroji). Některé tyto aspekty jsou přitom subjektivní, a to nejen ve smyslu subjektivního názoru experta, ale i ve smyslu pohledu studenta, který zdroj využívá (např. jiný požadavek na komplexitu má student prvního ročníku bakalářského studia VŠ a jiný doktorand).

'''Tabulka 3.''' Kritéria, jimiž je možné hodnotit technické prostředí OER (dle Dlouhá et al., 2015).<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref>
{| class="wikitable"
|'''Kritérium'''
|'''Popis kritéria'''
|-
|Copyright
|Samotný copyright nelze považovat za záruku kvality obsahu. Díky jeho vyznačení ale je možné poznat, zda se jedná o OER, popř. jak otevřené.
|-
|Autorství
|Uvedení autorství původního textu je kritérium, které je důležité pro posuzování textu na základě respektovanosti autora.
|-
|Datum publikování
|Vyznačení data publikování či aktualizace je důležité pro posuzování textu z hlediska aktuálnosti.
|-
|Řádné citace
|Řádné citování tvrzení či zdrojů, které byly použity při vytváření OER, se dá považovat za další znak kvality pro posuzování zdrojů.
|-
|Recenze
|Zvláštní pozornost je třeba věnovat kódu Recenze. Texty, které prošly touto fází, mají svým způsobem zajištěnou kvalitu; zde se nejlépe projeví rozdíly mezi zkoumanými zdroji.
|-
|Vyznačení kvality
|Toto kritérium ukazuje, zda kvalitu publikovaných zdrojů řeší sami tvůrci systému, tedy zda vyznačují kvalitnější materiály od těch méně kvalitních.
|-
|Korektní postupy
|Toto kritérium zkoumá, zda dané OER dodržují korektní postupy, tedy zda na nich nejsou materiály porušující právní či etická pravidla (např. otázky ke zkouškám).
|}
'''Tabulka 4.''' Postupy hodnocení kvality obsahu OER, které charakterizuje sociální a technologický aspekt (dle Clements et al., 2015, viz též vložené reference).<ref>Clements, K., Pawlowski, J., & Manouselis, N. (2015). Open educational resources repositories literature review–Towards a comprehensive quality approaches framework. ''Computers in human behavior, 51,'' 1098-1106.</ref>
{| class="wikitable"
|'''Přístup k hodnocení kvality'''
|'''Reference'''
|-
|Peer review systém/hodnocení kvality uživateli, většinou na Likertově škále (1-5)
|Atenas and Havemann, 2014, Larsen and Vincent-Lancrin, 2005, Schuwer et al., 2010, Windle et al., 2010, Minguillón et al., 2010, Stacey, 2007, Lefoe et al., 2009, Catteau et al., 2008, Li, 2010, Krauss and Ally, 2005, Sanz-Rodriguez et al., 2010, Sampson and Zervas, 2013, Currier et al., 2004

Zervas et al., 2014, Liddy et al., 2002, Waaijers and van der Graaf, 2011, Venturi and Bessis, 2006, Zhang et al., 2004
|-
|Nástroje na hodnocení kvality uživateli (např. LORI)
|Atenas and Havemann, 2014, Clements and Pawlowski, 2012, Downes, 2007, Richter and Ehlers, 2010, Atkins et al., 2007, Sinclair et al., 2013, Vargo et al., 2003, Defude and Farhat, 2005, Kumar et al., 2005, Alharbi et al., 2011
|-
|Nástroje na doporučení (nejlepší zdroje)
|Manouselis et al., 2013, Atenas and Havemann, 2014, Pegler, 2012, Petrides et al. (2008), Adomavicius and Tuzhilin, June 2005, Duffin and Muramatsu, 2008, Manouselis and Sampson, 2004, Manouselis et al., 2011, Li, 2010, Sanz-Rodriguez et al., 2010, Sabitha et al., 2012, Sampson and Zervas, 2013, Zervas et al., 2014
|-
|Komentování
|Minguillón et al., 2010, Catteau et al., 2008, Li, 2010, Vargo et al., 2003, Sanz-Rodriguez et al., 2010, Sampson and Zervas, 2013, Waaijers and van der Graaf, 2011
|-
|Oblíbené
|Minguillón et al., 2010, Sanz-Rodriguez et al., 2010, Sampson and Zervas, 2013, Zervas et al., 2014
|-
|Sociální označování
|Minguillón et al., 2010, Stacey, 2007, Sampson and Zervas, 2013
|-
|Označování (nahlašování nefunkčních odkazů, nevhodného obsahu atd.)
|Sinclair et al., 2013, Clements and Pawlowski, 2012
|}
''V tomto článku byla použita část textu disertační práce Otevřené vzdělávací zdroje v kontextu environmentálních studií (se souhlasem autora).''

== Reference ==