Polární stratosférické mraky - Historie editací

Jiří Dlouhý v 3. 5. 2010, 13:38

2010-05-03T13:38:59Z

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2010, 15:38
Řádek 38:		Řádek 38:
	[[Kategorie:Ovzduší]]		[[Kategorie:Ovzduší]]
	[[Kategorie:Klima]]		[[Kategorie:Klima]]
	~~[[Kategorie:Skupina E]]~~

Valeska v 19. 12. 2008, 15:44

2008-12-19T15:44:48Z

← Starší verze		Verze z 19. 12. 2008, 17:44
Řádek 1:		Řádek 1:
	[[Soubor:~~puk~~.jpg\|Polar Stratospheric Clouds, zdroj: Wikimedia Commons]]		[[Soubor:Buk.jpg\|Polar Stratospheric Clouds, zdroj: Wikimedia Commons]]

Valeska v 19. 12. 2008, 15:37

2008-12-19T15:37:28Z

← Starší verze		Verze z 19. 12. 2008, 17:37
Řádek 8:		Řádek 8:
	Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing).<ref name="YU">YU, F.: ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: <http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html>.</ref>		Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing).<ref name="YU">YU, F.: ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: <http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html>.</ref>

	Tyto částice mohou vázat další ~~HNO3~~ a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destrukci ozónu.<ref name="ALFRED">ALFRED, J.; FROMM, M.; BEVILACQUA, R.; NEDOLUHA, G.: ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: <www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/>.</ref>		Tyto částice mohou vázat další HNO<sub>3</sub> a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destrukci ozónu.<ref name="ALFRED">ALFRED, J.; FROMM, M.; BEVILACQUA, R.; NEDOLUHA, G.: ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: <www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/>.</ref>

	PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané "podchlazené kapky terciárního roztoku" (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením ~~HNO3~~ a ~~H2O~~ na přítomný aerosol složený z ~~H2SO4~~ a ~~H2O~~. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou ~~HNO3~~ a způsobují tak dočasnou denitrifikaci.<ref name="LOWE">LOWE, D.; MACKENZIE, A. R.; SCHLAGER, H.: ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: <http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html>.</ref>		PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané "podchlazené kapky terciárního roztoku" (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO<sub>3</sub> a H<sub>2</sub>O na přítomný aerosol složený z H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> a H<sub>2</sub>O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO<sub>3</sub> a způsobují tak dočasnou denitrifikaci.<ref name="LOWE">LOWE, D.; MACKENZIE, A. R.; SCHLAGER, H.: ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: <http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html>.</ref>

	PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u ~~HNO3~~ může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm).<ref name="LOWE">LOWE, D.; MACKENZIE, A. R.; SCHLAGER, H.: ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: <http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html>.</ref>		PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO<sub>3</sub> může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm).<ref name="LOWE">LOWE, D.; MACKENZIE, A. R.; SCHLAGER, H.: ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: <http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html>.</ref>

	Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního vzduchu, zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry.<ref name="LOWE">LOWE, D.; MACKENZIE, A. R.; SCHLAGER, H.: ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: <http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html>.</ref>		Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního vzduchu, zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry.<ref name="LOWE">LOWE, D.; MACKENZIE, A. R.; SCHLAGER, H.: ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: <http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html>.</ref>

	Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ~~ClONO2~~ přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a ~~Cl2~~. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé.<ref name="ROWLAND">ROWLAND, F. S.: ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: <http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html>. ISSN 1471-297.</ref>		Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO<sub>2</sub> přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl<sub>2</sub>. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé.<ref name="ROWLAND">ROWLAND, F. S.: ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: <http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html>. ISSN 1471-297.</ref>

Valeska v 19. 12. 2008, 15:23

2008-12-19T15:23:33Z

← Starší verze		Verze z 19. 12. 2008, 17:23
Řádek 2:		Řádek 2:


	'''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách pod −78 °C. Hrají důležitou roli v procesu vzniku ozónových děr, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra\|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy.		'''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách pod −78 °C. Hrají důležitou roli v procesu vzniku ozónových děr, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra\|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy.<ref name="ROWLAND">ROWLAND, F. S.: ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: <http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html>. ISSN 1471-297.</ref>

	Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.		Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.

	Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) ~~(Yu~~, 2004). ~~Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm~~. ~~Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry~~. ~~Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destrukci ozónu (Alfred, 2007)~~.		Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing).<ref name="YU">YU, F.: ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: <http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html>.</ref>

	~~PSC typu I.B obsahují~~ částice~~, jež jsou menší (0,08 – 0,3~~ μm), ~~než u typu IA~~, ~~takzvané~~ "~~podchlazené kapky terciárního roztoku~~" ~~(supercooled ternary solution droplets) – STS droplets~~. ~~Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O~~. ~~Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to~~, ~~aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci~~, ~~nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al~~, ~~2006)~~.		Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destrukci ozónu.<ref name="ALFRED">ALFRED, J.; FROMM, M.; BEVILACQUA, R.; NEDOLUHA, G.: ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: <www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/>.</ref>

	PSC typu I.B ~~se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo~~ 3 – ~~5 °C nad bodem tání ledu~~. ~~Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí~~ na ~~tom~~, do ~~jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic~~ a ~~parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi~~, ~~takže~~, ~~zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund~~, ~~u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0~~,~~1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al~~, 2006).		PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané "podchlazené kapky terciárního roztoku" (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci.<ref name="LOWE">LOWE, D.; MACKENZIE, A. R.; SCHLAGER, H.: ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: <http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html>.</ref>

	~~Polární stratosférické mraky~~ typu II se ~~skládají z ledových krystalků~~, ~~které~~ na ~~sebe navazují vodní páru z okolního vzduchu~~, ~~zvětšují svůj objem~~ a ~~hmotnost a postupně klesají do troposféry~~, ~~což má za následek dehydrataci stratosféry~~ (~~Lowe et al~~, 2006).		PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm).<ref name="LOWE">LOWE, D.; MACKENZIE, A. R.; SCHLAGER, H.: ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: <http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html>.</ref>

	Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé ~~(Rowland~~, 2006).		Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního vzduchu, zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry.<ref name="LOWE">LOWE, D.; MACKENZIE, A. R.; SCHLAGER, H.: ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: <http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html>.</ref>

			Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé.<ref name="ROWLAND">ROWLAND, F. S.: ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: <http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html>. ISSN 1471-297.</ref>


	== Zdroje==		== Zdroje==
	*ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: <www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/>.		<references/>
	*LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: <http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html>.
	*ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: <http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html>. ISSN 1471-297.
	*YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: <~~http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004~~/~~acp-4-2273-2004.html~~>.

Valeska v 19. 12. 2008, 14:47

2008-12-19T14:47:47Z

← Starší verze		Verze z 19. 12. 2008, 16:47
Řádek 1:		Řádek 1:
	[[~~soubor~~:P2.jpg\|Polar Stratospheric Clouds]]		[[Soubor:puk.jpg\|Polar Stratospheric Clouds, zdroj: Wikimedia Commons]]

Admin: + kategorie

2008-12-11T11:55:00Z

+ kategorie

← Starší verze		Verze z 11. 12. 2008, 13:55
Řádek 40:		Řádek 40:
	[[Kategorie:Ovzduší]]		[[Kategorie:Ovzduší]]
	[[Kategorie:Klima]]		[[Kategorie:Klima]]
			[[Kategorie:Skupina E]]

Valeska v 10. 12. 2008, 19:37

2008-12-10T19:37:49Z

← Starší verze		Verze z 10. 12. 2008, 21:37
Řádek 7:		Řádek 7:
	Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.		Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.

	Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k ~~destukci~~ ozónu (Alfred, 2007).		Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destrukci ozónu (Alfred, 2007).

	PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané "podchlazené kapky terciárního roztoku" (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).		PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané "podchlazené kapky terciárního roztoku" (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).

Valeska v 3. 12. 2008, 23:31

2008-12-03T23:31:01Z

← Starší verze		Verze z 4. 12. 2008, 01:31
Řádek 3:		Řádek 3:


	'''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře, v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách pod −78 °C. Hrají důležitou roli v procesu vzniku ozónových děr, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra\|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy.		'''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách pod −78 °C. Hrají důležitou roli v procesu vzniku ozónových děr, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra\|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy.

	Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.		Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.

Valeska v 28. 11. 2008, 12:36

2008-11-28T12:36:29Z

← Starší verze		Verze z 28. 11. 2008, 14:36
Řádek 3:		Řádek 3:


	'''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře, v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách. Hrají důležitou roli v procesu vzniku ozónových děr, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra\|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy.		'''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře, v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách pod −78 °C. Hrají důležitou roli v procesu vzniku ozónových děr, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra\|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy.

	Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.		Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.

Valeska v 25. 11. 2008, 23:33

2008-11-25T23:33:44Z

← Starší verze		Verze z 26. 11. 2008, 01:33
Řádek 3:		Řádek 3:


	'''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře, v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách. Hrají důležitou roli v procesu vzniku ~~antarktické ozónové díry~~, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra\|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy.		'''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře, v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách. Hrají důležitou roli v procesu vzniku ozónových děr, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra\|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy.

	Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.		Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.